...Vládce onemocněl. Jeho svita se polekala, potom zaradovala. Lékaři jej začali léčit. Každý den se marně snažili něco udělat, ale stále nic nepomáhalo!

Turgeněv napsal jeden krátký příběh: V jednom městečku žil velmi inteligentní člověk, génius. Ve stejném městě žil i hrozný hlupák, idiot. Jednoho dne přistoupil k inteligentnímu člověku tento hlupák a chtěl, aby mu řekl, jak se stát inteligentním. Inteligentní člověk se ho zeptal, zda chce být inteligentní nebo pouze vypadat jako inteligentní, protože stát se inteligentem je velmi dlouhý proces, ale inteligentně vypadat je velmi snadné. Idiot řekl, aby mu ukázal tu snadnější cestu, že stačí, když bude inteligentně vypadat.

Chrámy v Indii byly stavěny nejvíce podle tří nebo čtyřech vzorů, ostatní chrámy byly jejich kopie. Kopule chrámů byly založeny na modelu oblohy. V tom byl ukrytý význam. Sedím-li pod otevřeným nebem a opakuji "Óm", můj hlas se ztratí, protože síla individuálního hlasu bude pohlcena rozlehlostí oblohy. Nebudu slyšet ozvěnu svého zpěvu, všechny mé modlitby se rozplynou v nekonečnosti oblohy.

"Touha po jistotě a klidu spočívá v duši každého člověka. Avšak jistota je vždy iluzí a klid není určením člověka."

Císař Rudolf lI. měl v oblibě nejen alchymisty, ale také lékaře, od nichž se dozvídal mnohé o lidském těle i duši. Zájem o nemoci z něj v pohledu mnoha lidí postupem času udělal chronického hypochondra. Nutno však popravdě dodat, že císař se nakonec hypochondrem skutečně stal. Zasloužili se o to především všelijací šarlatáni, kteří na Rudolfu II. objevovali neustále nové choroby, jen aby si co nejdéle uchovali tučné honoráře a pohodlné živobytí u štědrého dvora.

"Hledat, to znamená vycházet ze starého stavu bytí, a chtít nalézt, to znamená vycházet z toho, co je v novém stavu bytí již známé. " Pablo Picasso

Nevymýšlíme si je! Andělé jsou mezi námi, dnes dokonce více než kdy jindy, a to nejen v reklamách a obchodech. Počet lidí, kteří vypovídají o setkáních s těmito nebeskými bytostmi, stále narůstá. Andělé jim při těchto setkáních předávají aktuální poselství, pomáhají k uzdravení či záchraně života.

Kdo věří v boha, povede prý spokojenější život, vyplývá z nejnovější vědecké studie. Věřící lidé podle ní lépe zvládají stresové momenty, jako je ztráta zaměstnání a rozvod. Ateisté ale snahy vést rovnítko mezi náboženstvím a štěstím považují za "nesmyslné", uvedla BBC.

V minulých dobách byli lidé na celém světě pohané - prostí uctívači přírody. Neexistoval pojem hříchu, neexistovala otázka viny. Život byl přijímán takový, jaký je. Neexistovalo žádné hodnocení, žádné výklady - do ničeho ještě nezasahoval rozum.

Stále se setkávám s tím, že si lidé pletou „víru" a „náboženská přesvědčení". Systémy náboženských přesvědčení jsou šatníkem víry, odrážejí vkus a styl jednotlivých epoch a kultur, jimiž víra prochází. Náboženství je hlubinnou strukturou společnosti a její kultury; náboženství staví a integruje lidský svět - víra překračuje hradby. Náboženství je domov, do kterého se člověk rodí, - víra je však věcí volby, rozhodnutí, svobodné odpovědi na povolání - a vydání se na cestu.