Reklama

Hinduismus

Žádný projev víry se nezdá tajemnější, a někdy i neprůhlednější, než hinduismus. Hinduismus je považován za nejstarší světové náboženství a může se datovat až do předhistorické doby. Někteří jej nazývají "muzeem náboženských přesvědčení" nebo "encyklopedií náboženství", neboť obsahuje širokou škálu praktik a názorů, z nichž mnohé si vzájemně protiřečí.

Hinduismus nemá jediného zakladatele, sjednocené učení, ani ústřední organizaci, která by jej kontrolovala a šířila. Do svých různých sekt přijal a vstřebal dávná i novější náboženství. Stovky indických vesnic mají množství chrámů, kde jsou prostřednictvím nejrůznějších rituálů a praktik uctívána místní božstva. Pružnost hinduismu a jeho schopnost přijímat názory jiných náboženství vede k výrokům jako: "správné jednání a správné chování jsou důležitější než správná víra" a "všechna náboženství jsou jedno".

Hinduismus je vírou 79 % indické populace a ve světě má více než 647 milionů stoupenců.

Při takové různorodosti ve víře a v praxi je obtížné hovořit o společném jádru víry, aniž bychom se nezmínili o očividném: ne všichni hinduisté sdílejí všechny články víry. Avšak obecně existují určité společné způsoby, jak hinduisté chápou lidstvo a vesmír. Mnohé z nich se nacházejí v hlavních svatých písmech hinduismu, k nimž patří védy (sepsány kolem r. 1000 př. n. I.), a upanišady, komentáře k védám.

Hinduisté věří, že všechny věci - ať už lidé, hmyz, rostliny, nebo bohové - pocházejí z bráhmanu, neměnného základu veškeré skutečnosti a existence. Starobylé hinduistické učení přirovnává bráhman ke kusu soli; když se rozpustí v poháru vody, není ani vidět ani cítit, ale přesto vcelku převažuje. Tedy podle jejich přesvědčení veškerý život pochází z bráhmanu a vrací se do něj.

Reklama

Všechny živé bytosti jsou chyceny v nekonečném koloběhu rození a umírání. Tedy átman (duše uvnitř těla) putuje z jednoho těla do druhého, ať už je to tělo hmyzu, člověka, nebo boha. V těle bude duch trpět, rozkládat se, umírat a putovat do další formy. Nové působiště duše závisí především na chování jednotlivce v předchozím životě. Dobré nebo špatné chování neboli karma bude příslušně odměněno nebo potrestáno buď v současném, nebo v budoucím životě. Víra ve stěhování duše podpořila silný kastovní systém, jenž v indické kultuře převažuje.

Většina hinduistů se v prvé řadě snaží o to, aby se znovu zrodili do vyššího stavu. Tedy se zaměřují na správné chování, které přísluší jejich konkrétnímu postavení a kastě. Tyto normy chování se nazývají dharma. Avšak jen málo lidí dokáže hledat stav mókša, vysvobození z pout samsáry, což je nepřerušené kolo zrození, smrti a nového zrození. K dosažení vysvobození používají různé myšlenkové školy různých cest. Většina z těchto cest vyžaduje asketismus a vysvobození skrze meditaci.

Lidé ze Západu mohou znát cestu poznání, která také vede ke stavu mókša. Tato cesta vyžaduje, aby se věřící soustředil na jednotu bráhmanu a átmanu. Různé formy jógy (slovo znamená sjednotit nebo usilovně pracovat) jsou vedeny duchovními učiteli, zvanými guruové. Kázeň vyžaduje dodržování mravní čistoty, meditaci, ovládání těla a umlčení smyslového vnímání. Jogíni, kteří dokážou změnit a dokonce zastavit srdeční tep, zaujmout obtížné tělesné polohy a pozoruhodně ovládat svůj dech, nepřestávají fascinovat pozorovatele ze Západu.

Další rysy hinduismu, na Západě běžně známé, jsou silný kastovní systém a tři bohové: Višnu (udržovatel), Šiva (ničitel) a Brahma (stvořitel).

Reklama

Komentáře

Marty (St, 4. 12. 2002 - 10:12)
Vazeni pratele,
jako vetsina clanku ve Vasem casopisu i tento je vynikajici.Pokazde, kdyz otevru Vasi stranku, tak najdu neco zajimaveho,
please keep up the good work.
S pzodravem z Australie,
Marty
Marty (St, 4. 12. 2002 - 10:12)
Prominte prosim chybu v napsani s pozdravem, preklepla jsem se.
Dekuji.
Marty
Jirka (Čt, 20. 7. 2006 - 10:07)
Skutečný název prastarého indického náboženství je Sanatána Dharma. Takto je toto učení nazváno samotnými Védy. Název hinduismus na svět přivedli Peršané, kteří při příchodu do Indie nevěděli jak mají tamní obyvatelstvo pojmenovat a tak je začli nazývat podle významné řeky sindhu. Bohužel však došlo k výměně písmene "s" za "h". V indických písmech však nenajdete pojem hindu jedinkrát. Postupem času vzniklo mnoho větví, které se odkazovali na Védy... Původní čtyři školy zvané sampradáji učili v podstatě monoteistické náboženství jednoho osobního Boha a atmá je považováno jakožto oddělený samostatný prvek najednu stranu od Nejvyššího oddělen ale zároveň s ním spojen. toto učení krásně rozvinul Nimbárka a posléze Čaitanja Maháprabhu.... Tento článek vyzdvihuje pozdější filozofii velkého učitele Šankaračárji (8. stol.) avšak ne na původní učení Véd.
Terinka (Po, 5. 3. 2007 - 11:03)
napište mi sem prosím jak je na tom hinduismus a sexualita...předem děkuji...
Lenka (12 let) (Ne, 16. 9. 2007 - 18:09)
Toto náboženství je velmi složité je to všechno domotané,hodně čtu a víc mě zaujal Budhismus.
R (Čt, 6. 12. 2012 - 14:12)
Ten, kdo bezmezně přijímá a obdivuje jógu - ať už vědomě nebo bez logického vysvětlení - ať raději tento odstavec přeskočí, protože se může rozčílit, a já bych nechtěla nikomu způsobit novou ataku nemoci. Ani tímto nechci nikomu rozmlouvat, aby se józe věnoval, jenom vysvětluji svůj postoj, proč je pro mne jóga zbytečná, a dokonce nepřijatelná.
Jóga se prostě nedá oddělit od filozofie hinduismu, která je s křesťanstvím neslučitelná. Hinduistická víra nabízí cesty k dosažení mókšy, neboli osvobození duše. Jsou známy jako jógy, neboli cesty k mókše. Nejznámější u nás je radža jóga (hathajóga) , metoda zvláštních poloh, metod dýchání a rytmického opakování příslušných slovních formulací. Mókša se dá také definovat jako osvobození z koloběhu znovuzrození a putování duše. Také je známa jako nirvána, neboli splynutí duše s Brahmánem. To je něco, co určitě nechci. Moje duše nikde neputuje a neznovuzrozuje se, moje duše jsem prostě já. Hinduistické božstvo Šiva je nazýváno pánem jogínů. Hind Tapasyananda řekl: „Je zde však jedna věc, v níž by měl být jogín mimořádně opatrný. Když se provozuje jóga, dostavují se nadprůměrné výkony, projevy sil jasnozřivosti, jasnoslyšení, beztíže. Síla se stáva Frankesteinovou obludou, která ničí svého tvůrce.“ Takový hind o józe ví více než kterýkoliv Evropan. Hinduismus a jeho učení o karmanu vede k fatalismu. Všechno pěkné, co hinduismus obsahuje, bylo už dávno obsaženo v Bibli. Ta mi pomohla najít sebe, najít vnitřní klid a radost, učit se dávat, protože v tom je víc štěstí. Bible popisuje ovoce ducha, které se má člověk snažit získat, jako: “Lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, víru, mírnost a sebeovládání.“ Tyto vlastnosti na sebe navazují jako vagonky vláčku a jedno bez druhého nejde. Ale tento vláček má lokomotivu a tou je láska.
Jako dost nebezpečné hodnotím snahu jógy a jogínů vyprazdňovat mysl. Očišťovat mysl - s tím souhlasím, ale vyprázdňování může dopadnout tak, jak to říka starověké biblické podobenství: „Když nečistý duch vyjde z člověka, prochází vyprahlými místy a hledá místo odpočinku, a když žádné nenachází, říká:´Chci se vrátit do svého domu, z kterého jsem se vystěhoval.´
Kamal (St, 20. 3. 2013 - 19:03)
:Když se provozuje jóga, dostavují se nadprůměrné výkony, projevy sil jasnozřivosti, jasnoslyšení, beztíže. Síla se stáva Frankesteinovou obludou, která ničí svého tvůrce.

Jen pokud se to dělá špatně, jak platí obecně.

:Hinduismus a jeho učení o karmanu vede k fatalismu.

To je častý omyl, i když to nelze u některých vyloučit. Jde však o nesprávné pochopení.

:Všechno pěkné, co hinduismus obsahuje, bylo už dávno obsaženo v Bibli.

Myslet si to samozřejmě lze, ale kdo začne studovat védské texty, názor změní.

:Jako dost nebezpečné hodnotím snahu jógy a jogínů vyprazdňovat mysl.

Vyprazdňování se týká nežádoucích záležitostí, ne těch žádoucích, které jsou předmětem meditace.
Karel (Ne, 26. 6. 2016 - 17:06)
Indická hinduistická próza. Somadeva, Oceán příběhů.
Dílko kašmírského brahmana Somadevy z roku asi kolem 1000 n.l. první díl.

https://uloz.to/!zVtfyLPpc/somadeva-ocean-rar
Superman (Pá, 17. 6. 2011 - 15:06)
??? MILUJI LUCKU VONDRÁČKOVOU !!! ???
Reklama