Reinkarnace a karma
Přírodní vědy přispívají k pochopení materiální podstaty věcí. Kosmický systém karmy nabízí rovinu pochopení pro jejich morální souvislostí. Ostatně je akceptována tato představa křesťanským náboženstvím (a také většinou jiných): "Co člověk zaseje, to také sklidí". (List Galatským 6, verš 7), nebo: "Oko za oko, zub za zub"(Korán a Starý zákon). Jak existují různé představy o nebi, tak existují naivní a filozofické modely karmy. Prostá představa vysvětluje karmu jako druh kosmického účetnictví: Naše dobré a špatné činy se pečlivě zapisují a na konci dostáváme účet. Proto je karma něco jako Mikuláš, který otevírá svoji knihu a potom buď odmění nadějí na příjemný nový život nebo potrestá těžkou, bolestiplnou novou inkarnací.
V některých východních náboženstvích je karma břemenem, které člověk musí nést. Přitom je třeba dávat pozor na to, aby se znova špatnými skutky nestalo ještě těžším a člověk si takto nezpůsobil "špatnou karmu". Dobré skutky naopak mají odlehčit karmickou zátěž. V každém případě se jí člověk chce zbavit. Otázkou je přirozeně vždy: Jak se liší dobré a špatné skutky.
Jiní zase věří tomu, že karma a reinkarnace mají něco společného s koncepcí evoluce vědomí - ne jako odměna nebo trest, nýbrž jako vyzvání a šance. Podmínky pro náš současný život jsme si sami vytvořili minulými životy. A jak se chováme v tomto životě, bude základem pro příští život. Karma je zákon, podle kterého jsme vstoupili na cestu. Když putujeme nesčetnými inkarnacemi, kde nás doprovází námi vytvořená karma, zúčastňujeme se gigantického procesu vývoje vědomí. Můžeme být jakkoliv malí a bezvýznamní - každý detail je pro celek důležitý a nezbytný.
Ještě jinou představu o karmě má esoterická reinkarnační terapie. Vychází z toho, že při stvoření získáváme všichni náš "karmický balík" (v astrologii odpovídá horoskopu) "balíček, který musíme nést", takzvaný kompletní učební plán: všechno, co se máme v životě naučit. V počátečních stádiích máme sklon k tomu, abychom udělali tyto domácí úkoly způsobem, kterému esoterika říká "nevykoupený": pomocí metody hej rup, bez upejpání, bez zamyšlení a bez zvláštního pochopení pro jiné. Téma agrese vyřizujeme "bezproblémově" vraždou. V dalším průběhu našeho vývoje se budeme učit prožít tyto situace na vykoupenější úrovni, konstruktivním jednáním a účinností. Ale než k tomu dospějeme, probíhá náš vývoj v karmickém smyslu na nevykoupené úrovni: Jsme střídavě obětí a pachatelem, postupujeme vpřed a padáme dozadu, a to tak dlouho, až uzraje čas k tomu, abychom prožili naše téma na vykoupenější úrovni.
Odpracovat starou karmu - ve smyslu se jí zbavit - nebo vytvořit novou nemůže oproti tomu nikdo. Stejně tak jako fyzikální energie zůstává v uzavřeném systému, to znamená, že celkem se jí nemůže vytvořit ani více, ani méně, zůstává i karma lidské duše vždy stejná. V procesu vývoje se pouze přeměňuje směrem od nevykoupené formy k vykoupené.
Rozhodující otázkou proto není, jestli karma narůstá nebo se zmenšuje, ale za jakých předpokladů se může přeměnit. Pro praxi to znamená, že můžeme doufat. Protože čím více domácích úkolů zvládneme, tím menší bude utrpení, které sebou nevyřešené úkoly přinášejí, a tím snadnější bude náš život.
Zdroj: Maškarní bál duše - Mathias Wendel, Ute York
Komentáře
2) se schizofrenií nebo jinými poruchami máš osobní zkušenost,
když o ní tak zasvěceně mluvíš?
3) pokud nemáš vlastní myšlenku, byť třeba nesouhlasnou s výše
uvedeným, ale alespoň nějak vyargumentovanou, proč smysluplně
neopustíš tuhle stránku?
Není-li to náhodou tím, že se ozvala potrefená husa z ad chronických prudičů, o kterých jsem se zmiňoval v předchozím příspěvku? Pak je ale na zváženou, kdo by se měl k lékaři Tebou navrhované odbornosti vydat?
K té otázce co mě zaujala. Neumím na ni úplně odpovědět. Ostatní formy života je co? Obecně se domnívám, že karma působí na vše. Ale ne na vše stejně. Ano na nějaké případné mimozemšťany bych to rozšířil bez diskuse a bez vyhrad. Oni by to asi nazvali jinak, měli možná lepší nebo jiný výklad,ale ten princip zůstává zachovaný.U zvířat to je ten zajímavý bod. Tam si netroufám tvrdit to kategoricky. Můj privátní názor je, že ano v omezené míře na ně karma působí. Když je srovnám s člověkem. Omezeně proto,že nemají vlastní rozum a nemají svobodnou vůli jako člověk. Jednají pudově, instinktivně a protože nedisponují takovými možnostmi jako lidé nemůže na ně (bylo by to nespravedlivé) dopadat karma stejně přísně jako na člověka,který je na tom úplně jinak co do svých schopností a možností.
Já bych se skoro radši na příště vyvaroval jakýchkoli prezentací svých názorů tady protože je to stejně odvážné jako nezodpovědné. Nezodpovědné proto,že bych svými postoji a myšlenkami mohl uvést někoho neúmyslně v omyl. Proto si také velmi rozmýšlím a zvažuji než něco vypustím do světa. Odvážné z téhož důvodu. Pokud mám alespoň z části pravdu, mohu tím někomu pomoci se trochu více v těchto věcech zorientovat. Jakkoli to je odpovědnost každého jednoho z nás! Ovšem pokud tím někoho uvedu do zmatku na scestí a tak podobně nepochybně na mě dopadne karma jako spravedlivá odplata za to co jsem způsobil a bude trvat tak dlouho dokud bude kdokoli setrvávat v tom bludu, který jsem mohl vypustit do sveta. Libovolně dlouho. Čili my kdo tu diskutujeme máme velkou odpovědnost a velkou odvahu a také za to můžeme velmi tvrdě platit. Stejne jako vsichni guruové,duchovní ucitelé, autoří knih, přednášek atd..
To si nemyslím. Jinak vím,že to co říkám je pravda. Ano, pokud bych byl fatalista souhlasil bych i s tvojí předposlední větou. Není podstatný anonymní server ani má anonymní debata kterou tu vedu. Důležitý je ten akt sám o sobě i to co jim vyjadřuji jaké stopy to zanechává ve světě viruálním i tom reálném. Samozřejmě schopnost možnosti člověka přivést jiné k omylu nebo jak jsem se archaicky vyjádřil na scestí přímo uměrně stoupá s urovní dusevní vyspelosti, intelektuálními a rétorickými schopnostmi. Ta věta o nevylézání z postele by platila pokud bych si jako mluvčí neuvědomil i druhou stranu mince.Že čtenář nebo spoludiskutujicí není ovce , má odpovědnost sám za sebe, je povinnen se nad vecmi nez je prijme ci odmitne do zivota amyslet a zvazovat je.to je zase dil odpovednosti druhé strany, který me ale v žádném případě mé části odpovednosti v tomto procesu nezbavuje! Pouze tu míru odpovědnosti nebo rizika jež nesu poněkud snižuje.Podívej historický příklad. Zkratka, má svá "ale" přesto pro jednoduchou názornost.Třeba takový Hitler, ano? Pomiňme už fázi těsně před válkou nebo za války. Ještě nestojí žádné koncentráky, lágry, ještě se neválčí ani nejsou vyhlazováni židé a další neárijci. Přesto už je Mein Kampf a Fuhrer veřejně známou postavou.Dejme tomu,ze fyzicky jestě kromě řečnění v pivnici, na sjezdech a přehlídkách nic jiného nedělá. Už v tu chvíli zapálil roznětku antisemitismu a nacionalismu. Mohl by se třeba uplně stáhnout oproti historii do ustranní nic nepodnikat. Nestát se kancléřem. Přesto jeho výroky a myšlenky mají takový dopad,že by bylo jen otázkou času,kdy by se jich chytil někdo jiný a katastrofa byt s jiným scénářem opet prisla na svetlo sveta. Ty tvdíš,že vlastne bynemel odpvednost protoze ti posluchaci, diváci a čtenáři maji vlastni rozum a odpovednost? Ne. Použil jsem záměrně extrémní príklad pro názornost. ale stejne jako v této debatě je původce zcela jasny jakkoli odpovednost za dalsi aplikaci tech tezí a myslenek nese i ta druhá strana.
- Odpovědět
Pošli odkaz