Osm dílů jógy

24 Srpen, 2009

Jógasútra dělí jógu na osm dílů. Pro mnoho lidí dnes vedou dveře k józe přes tělo a ásany, ale to je jen jedna z metod. Možná budete mít zájem prozkoumat a vyzkoušet i cvičební postupy, které se týkají ostatních větví.

1. JÁMA.

Morální omezení, které ovládá nejen naše jednání, ale i řeč a myšlenky. Má tudíž dalekosáhlou účinnost a vyžaduje ze strany jogína opatrnost. Jógasútra zmiňuje pět omezení:

Ahimsa. Tento termín bývá často překládán jako "nenásilí" nebo "neubližování". Zahrnuje vlídné chování ke všem živým bytostem. Patří k němu i to, že během cvičení budete pečovat o své tělo. Přepracované tělo svědčí o zanedbanosti a nesprávném používání. Laskavě je přemlouvejte a přesvědčujte, ale nevynucujte si pozice silou.

Satja. Pravdomluvnost neboli vhodná komunikace - vyžadující poctivé chování, schopnost myšlenky a záměru. Důležité je, abyste v den, kdy hodláte praktikovat složitou pozici, nejprve přesně zjistili, jak na tom jste, a nenutili tělo k překračování fyzických limitů. Chování podle vlastního přesvědčení znamená, že kupříkladu ekolog nepřijme zaměstnání v nadnárodním ropném konsorciu, podobně jako by vegetarián nepracoval v prodejně s rychlým občerstvením a hamburgery.

Astéja. Tento výraz se často překládá jako "nepřivlastňování". Patří sem vystříhání se jakékoli chamtivosti. Prosazuje tedy pěstování méně materialistického postoje k životu a zkrocení touhy po věcech, které nám nepatří. Astéja zakazuje kohokoli zastrašovat nebo nutit, aby cokoli učinil nebo vám dal proti své vůli, tudíž nebudete kupříkladu ani kopírovat cédéčka, a připravovat tak umělce o výdělek.

Brahmáčárja. Tento termín mnozí vysvětlují jako "celibát". Některé duchovní tradice skutečně celibát přijímají jako nástroj k odvedení energie od sexuality směrem k duchovnímu růstu. Pojem brahmáčárja lze interpretovat také jako mírnění aktivit, pokud jde o naplňování našich smyslových tužeb. Jinými slovy je zapotřebí vyhýbat se smyslovým požitkům, věnovat zvýšenou pozornost výběru sexuálních partnerů a zajistit, aby vaše sexualita byla založena na vzájemné lásce, nikoli na nepatřičném flirtování nebo manipulaci partnery. Z hlubšího hlediska jde o odevzdání se či splynutí s Bohem.

Aparigraha. Tento pojem lze definovat jako "nelačnění", neboť vyzývá k oddělování skutečných potřeb od pouhých předmětů touhy nebo chtění. Provází-li váš chamtivý život touha po materiálních statcích, hůře se vám podaří dosáhnout pocitu trvalého štěstí, neboť seznam všeho, po čem toužíte, roste. Mnohem lépe uděláte, budete-li posuzovat život podle toho, kdo jste, nikoli podle toho, co vlastníte. Důležité je, abyste si místo bažení po dalších věcech našli čas a ocenili to, co už máte: čerstvý vzduch, pěkné vzpomínky, dobré jídlo, přátele, zdravé tělo, povznášející literaturu.

2. NIJAMA.

Znamená "pravidlo" či "zákon". Zahrnuje kázeň v jednání a chování i v postoji, jaký zaujímáme sami k sobě. Patandžálí zmiňuje pět pravidel:

Šáuča. To lze vyjádřit slovem "neposkvrněnost" nebo "čistota". Kromě tělesné čistoty a čistého okolního prostředí zahrnuje také střídmost v jídle a čistotu myšlenek.

Santóša. Toto pravidlo nabízí možnost naučit se být spokojení a vážit si toho, co máme. Vyzývá nás, abychom se netrápili kvůli věcem, které nevlastníme. Chcete-li však, aby vám pohled na svět růžovými brýlemi, bez věčného stěžování na špatný stav věcí, přinesl užitek, pak toto pravidlo nevyužívejte jako omluvu pro přijetí zmíněného stavu jen proto, že se vám nechce dát si tu práci s jeho změnou.

Tapas. Význam tohoto pravidla lze odvodit od sloves "hořet" nebo "vařit". Vyzývá nás k důslednosti a planoucímu nadšení jak ve cvičení, tak v životě. Tapas stejně jako ostatní pravidla vyžaduje kázeň, sebeovládání, vytrvalost.

Svádhjája. Pravidlo sebepoznávání, které vede k sebeobjevování. Svádhjája zahrnuje sebereflexi a nepřetržité objektivní učení prostřednictvím formálního i neoficiálního studia.

Išvara pranidhana. Podle tohoto pravidla přijímáte existenci principu Vševědoucího. Připomíná vám, že tato vyšší síla je všude kolem vás i ve vašem nitru, a toto poznání přináší vašemu životu smysl. V textech není uvedeno jméno žádného boha - vše je jen na vás. Někteří místo jediného boha raději uctívají ideál.

3. ÁSANY.

Tyto tělesné pozice hathajógy bývají na Západě obvykle považovány za celou jógu. Patandžálí se však v Jógasútře zmiňuje o ásanách všehovšudy třikrát. Cílem ásany je vyčistit tělo a připravit je na dlouhé hodiny meditace nezbytné k dosažení samádhi. V tomto blaženém stavu podobném tranzu je mysl schopna soustředit se na svůj cíl a setrvat tak bez jakéhokoli rozptylování. Cvičící
je zajedno s předmětem meditace a prožívá nevýslovné štěstí a klid.

4. PRÁNAJÁMA.

Ovládání dechu s cílem rozvíjet vitální sílu (prána) v nitru člověka.

5. PRÁTJÁHÁRA

Utlumení smyslů. Jakmile mysl získá kontrolu nad smysly, rušivé elementy zvenčí mizí, mysl se může obrátit do nitra a soustředit se na další díly jógy.

6. DHÁRANA.

Soustředění mysli, schopnost upřít mysl k určitému cíli a setrvat v tomto stavu. Dhárana připravuje půdu pro sedmý a osmý díl, dhjánu a samádhi.

7. DHJÁNA.

Meditace. Mysl je zaměřena do jediného bodu.

8. SAMÁDHI.
Osvícený stav ponoření do absolutna podobný tranzu. Myšlenkové pochody jsou neutralizovány, jogín získává kontrolu nad myslí, myšlenky jsou utlumeny.

Zdroj: Christina Brownová - Jóga od A do Z, nakladatelství Metafora