Pokora

Když Člověk vnímá svýma očima světlo a barvy, aniž by jeho přání a představy vnucovaly očím zcela určité vnímání - když čistě nechá působit orgán oka, v důvěře, že ho neklame, pak je vůči světlu a barvám pokorný. Nevnucuje se přemoudřele mezi skutečnost a vnímající orgán, uznává vděčně jeho vlastní organizaci tak, jak ji bez svého přispění přijal, a přijímá vděčně.

Člověk, který nevtěsnává orgány svého cítění a myšlení do určité formy, aby vnímaly a poznávaly jen podle jeho nadějí a obav, který je nechá působit, jak je příroda vybavila nebo se snažila vybavit, člověk, který ví, že za schopnost cítění a myšlení nevděčí sám sobě, ten je pokorný vůči světu pocitů a myšlenek, tedy vůči svým bližním. Nemůže být osamělý, neboť se z vlastní vůle a předpojatým vnímáním neizoluje od bližních. Nejenže v nich spatřuje sám sebe, nýbrž může do sebe pojmout veškeré bohatství bližních i světa. Brána ke světu a bližním je široko otevřená.

Nepřichází snad zoufalství a osamělost z omezené pýchy: "nenacházím žádného mně přiměřeného člověka" nebo "s tímhle člověkem nechci nic mít"? Nebo z omezeného strachu, který říká.,, se mnou přece nikdo nechce nic mít"?

Jazyk modlitby je dokonalým vnímáním bližních a světa proto, že v něm, při vzdání se svévole, není už žádné vyzdvihování vlastních zásluh, žádný nárok a žádný předsudek. Není v něm žádná zatvrzelost, jenom vděčnost za projevující se bohatství a radost z toho, že se člověku dává celá skutečnost. To je zároveň uctíváním i nejpevnějším spojením. To je stav, který je předpokladem pro zažití tajemství, pravého řádu světa.

Člověk, který se takto začíná otevírat pro Stvořitele a stvoření, zjišťuje, jak velmi zakalené je ještě jeho vnímání, jak nevyvinuté jsou ještě orgány citu, myšlení a vůle. V tomto zjištění vzrůstá síla k usilování, touha rozšířit vnímání, oprostit se od pýchy omezení.

Ze stále bezvýhradnějšího otevření bytosti pro Stvořitele a stvoření, z vděčnosti za bohatství, vyplývá síla odevzdávat se bohatství stále víc a víc a odpovídat na ně, síla rozšiřujícího se vnímání.

Konrád Dietzfelbinger - Kafkovo tajemství, nakladatelství Volvox Globator