Problémy s očima

Chtěl bych všechny varovat před laser.operacemi očí'

Ahoj Diano, zajímalo by mě, co jsou ty čočky Omniflex. Já nosím čočky 17 let, vyzkoušela jsem kde co, ale tyhle neznám.Ještě mám takový dotaz ke všem uživatelům čoček. Poslední dobou se stává hitem všech výrobců vyrývat do čoček nějaké značky (většinou pod záminkou, aby byl poznat rub a líc). Jenže mně tyhle značky příšerně škrábou v očích, mám pocit očí plných písku. Už jsem kvůli tomu musela opustit Johnsonovy Acuvue, teď i One day a když jsem chtěla vyzkoušet nový materiál čoček Night and Day od Ciby, tak jsem ze stejného důvodu pohořela. Podle mého oftalmologa jsem zcela výjimečný případ, nikomu jinému to prý nevadí. Jinak snáším čočky velmi dobře, nosím je téměř denně, někdy i 15 hodin. Zajímalo by mě, jestli se najde ještě někdo, komu ty značky taky překáží. Jestli jsem fakt sama, tak mě politujte, protože až to budou vyrývat do všech, tak se vrátím ke svým brýlím o 10 dioptriích. Trh je trh, nikdo se nebude obtěžovat s jinou výrobou kvůli zvláštnímu případu.'

Nosím kontaktní čočky již přes 20 let. Mám silné dioptrie -13 na obou očích a nošení brýlí mi působilo velké komplexy. Tenkrát mi bylo 20 let, když mi kolegyně poradila, abych zkusila nosit čočky. Byl to zázrak , ja jsem viděla i bez těch "popelníků.Velmi mi to tenkrát pomohlo, zvedlo sebevědomí a já jsem mohla chodit na zábavy a do společnosti bez brýlí.Dodnes vděčím p. Wichterlemu za tento vynález, zasloužil by si za to Nobelovu cenu. Dnes nosím čočky OMNIFLEX, jsem s nimi maximálně spokojená a radím všem, kteří mají stejné problémy jako já před více než 20 lety - Nebojte se čoček!O operaci neuvažuji, čočky mi naprosto vyhovuji.'

Klinické studie prokázaly, že konzumace výtažku z borůvek (160mg a více denně) a čerstvých borůvek společně s výtažkem jinanu dvoulaločnatého (gingo biloba) a zinku (50-80mg denně) může pomoci zastavit ztrátu zraku.K tomu se doporučuje ještě užívání betacarotenu, E vitamínu, vitamínu C a selenu, což jsou významné antioxidanty, jenž likvidují volné radikály, které se zřejmě podílí na vzniku skvrnité degenerace.'

Jsem neslysici mam trubicove videni a pigmentovou degereneraci sitnice. Bojim se, ze oslepnu. Myslim, ze tuto vadu mam od narozeni. Jak se da lecit tato vada, nebo zdali se veda zabyva touto lecbout?

K očařce určitě znovu zajděte. Pokud by se nic neprokázalo, doporučila bych vám preventivně výplachy očí v odvaru ze světlíku lékařského a vnitřní užívání betakarotenu.'

Važená paní doktorko, chtěla bych se zeptat zda existuje nějaký potravinový doplněk nebo nějaké léky na moje trable - již na střední škole se mi několikrát stalo že jsem nějakým záhadným způsobem přestala vidět na jedno oko - né úplně ale jen jako by mi v tom oku (ne na povrchu ale vevnitř) něco vadilo - zašla jsem tedy k očařce ta mi řekla že v oku žádné vady nemám a že to byla asi nejspíš křeč očního svalu - pak nějaký čas jsem to neměla a až včera (cca po 5 letech) se mi to stalo znovu trvalo to asi 10 min. a po odeznění tohoto mě tak divne bolela hlava v oblasti čela. Mám si zajít znovu k očařce??? je nějaká bylinka která by mi pomohla nebo lék ?????? Děkuji za odpověď, mám Vaše stránky ráda vždy když mě něco trápí zajdu sem a pokaždé tu najdu něco co mi pomůže :o) Lenka'

MUDr.Břetislav Brožek,CSc. ve své knize Domácí oční lékař, vydané v nakladatelství Ivo Železný uvádí:Zvláštní oblast léčebných zásahů u krátkozrakostí představují operační řešení.1. Skléroplastika (posílení bělimy) je operace, kterou mohu - u pečlivě vybraných nemocných - s klidným svědomím doporučit.Jaká je její podstata? Již jsme se zmínili, že u krátkozrakého oka je oční stěna ztenčena. Skléroplastika se snaží zpevnit zadní část stěny oka. Operace sama je velmi šetrná a nevyžaduje otevření oka. Operatér při ní vloží za oko proužek vhodné tkáně a několika stehy jej zajistí proti posunutí. Proužek tkáně se, zjednodušeně řečeno, přihojí k zadní stěně oka a zpevní ji.Tato operace se doporučuje u pacientů, u nichž počet dioptrií pravidelně a zřetelně narůstá, nejméně o 1,5-2 dioptrie za rok. To bývá časté zejména v dospívání. Je tedy nezbytné pacienta určitou dobu sledovat a operaci doporučit až na základě důkladného vyšetření. Znovu zdůrazňuji, že skléroplastika je relativně šetrná operace, která nic oku nebere a prakticky nemůže oko poškodit. Lze ji tedy u pečlivě vybraných pacientů doporučit. Na druhou stranu je třeba upozornit, že ne všichni odborníci jsou přesvědčeni o skutečně trvalé účinnosti tohoto zásahu.2. Další možností je radiální keratotomie (paprsčité nářezy do rohovky).Název operace přesně vystihuje podstatu výkonu: Operatér provede do zdravé tkáně rohovky radiální (paprsčité) nářezy jemným diamantovým mikrochirurgickým nožem. Při hojení nářezů se zmenší zakřivení rohovky, čímž se sníží počet dioptrií. Na základě mnoha pokusů na zvířatech a dlouhé klinické praxe byly s pomocí počítačů stanoveny zákonitosti, podle kterých se výkon provádí.V závislosti na původním zakřivení a tloušťce rohovky a počtu dioptrií krátkozrakého oka je určen počet, délka a hloubka radiálních nářezů. Nářez musí být proveden velmi ostrým a jemným mikrochirurgickým nožem v přesně dodržené hloubce. Je to náročnější operace, záleží na pečlivém provedení a na zkušenosti a zručnosti chirurga.Jaké jsou možnosti této operace? Cílem operace je, aby pacient po operaci odložil brýle, tj. snížit jeho vadu na nulu, dosáhnout "emetropie". Z toho vyplývá, že výběr bude omezen určitým maximálním počtem dioptrií (-6 až -7). U větších hodnot nelze zaručit úplné odstranění vady, neboť intenzita nářezů by musela být tak velká, že by zvýšila riziko vedlejších účinků. Procento komplikací, uvědomíme-li si, že se řeže do zdravé tkáně, je poměrně vysoké. Patří mezi ně pooperační záněty, náhodné proříznutí rohovky v plné hloubce, zákaly kolem řezů, nepravidelné hojení se vznikem nepravidelného tvaru rohovky. Při tom všem nelze zaručit, že se počet dioptrií podaří snížit na nulu či na takovou hodnotu, kdy se nemocný bez brýlí téměř obejde.Nejznámějším centrem na světě provádějícím tuto operaci byla v minulosti Moskevská oční klinika profesora Fjodorova, avšak názor na ni je u velké většiny očních chirurgů v naší republice rezervovaný. Sám jsem svým pacientům myšlenky na tuto operaci vždy velmi důrazně rozmlouval.Na druhé straně však nutno uvést, že tento typ se v poslední době stále ve větší míře prosazuje v USA. K úspěchu operací tohoto typu tam patrně přispívá zájem nemocných i silné tržní myšlení ve zdravotnictví, na druhé straně jsou garantovány dokonalými technickými a lékovými možnostmi. Spojení moderní techniky s účinnými léky a naprosto perfektním chirurgickým provedením operace zaručí pravděpodobně v budoucnu úspěch tohoto způsobu léčby i v našich podmínkách. Vždy však bude naprosto nezbytný velmi pečlivý výběr pacientů a jejich velmi otevřené informování o možných negativních důsledcích operace. Zatím však provádění této operace v našich podmínkách není seriózní, navíc existence excimer laserů počet zájemců o ni redukuje.3. A jsme u třetí možnosti, takzvaného excimer laseru. Toto kouzelné slovo vlévá opět naděje do rodiny brejlovců. Co znamená? Již před několika lety jsem opatrně upozorňoval na to, že i u nás se jednou objeví speciální přístroje, které dokážou světelným paprskem rohovku obrábět jako při soustružení. Vznikne tak předem definovatelný nový tvar rohovky a tím požadovaná refrakce (lomivost oka). Konstatoval jsem tehdy, že zatím však takový laser u nás k dispozici není a že je zbytečné takový výkon na očním lékaři vyžadovat.Uběhlo několik let a situace se změnila: v Čechách a na Moravě je, pokud dobře počítám, nejméně devět takových laserů. Nutno říct, že je to daleko víc než v sousedním Polsku či Rakousku. Vzhledem k tomu, že jde o otázku velmi často diskutovanou, cítím povinnost vysvětlit důkladněji podstatu přístroje a jeho funkci. Zároveň se zmíníme o vhodnosti či nevhodnosti oka k takovému výkonu a probereme i otázky finanční. Operace laserem. Zní to velmi moderně, ale zároveň tajemně a poněkud strašidelně. Ten, koho to zajímá, bude nyní muset přelouskat několik nezáživných řádek technického popisu. Budu se však snažit vysvětlit vše co nejjednodušeji, aby i naprostý laik pochopil, oč jde.Řekli jsme si už, že excimer laser obrábí rohovku světelným paprskem jako při soustružení. Je to přesně tak. Všichni víme, že laser je v podstatě zařízení - velmi zjednodušeně řečeno - které produkuje zvláštní druh optického záření. Různé druhy laserů produkují různé druhy záření, které se od sebe liší barvou, tj. vlnovou délkou.Například světlo heliového laseru kmitá ve vlnové délce kolem 660 nm (nanometrů), proto je také červené. Známe je třeba z laserových ukazovátek při přednáškách. Světlo excimerového laseru má vlnovou délku 183 nm. To znamená, že jej okem spatřit nemůžeme, neboť na takovou vlnovou délku není naše oko uzpůsobeno.Co znamená slovo excimer? Je to spojení částí dvou slov: EXCIted = vybuzená, diMER = dvojčástice. Dimer je v případě excimerového laseru označení pro nestálou molekulu, která může vzniknout spojením atomů argonu a fluoru při vysokonapětovém impulzu. Nestálá molekula se hned po svém vzniku zase rozloží zpět na původní součásti a při tomto rozkladu vyzáří dávku světla o vlnové délce oněch 183 nanometrů.Působení paprsků této vlnové délky na živou tkáň je velmi zajímavé. Při jejich dopadu na rohovku dojde k jejímu odpaření v místě, které zasáhly. Hloubka působení závisí na síle energie, s níž byl paprsek vyslán. To obojí jsou parametry, které lze snadno ovládat.Aby vaše představa o práci excimer laseru byla úplná, zbývá dodat, že počítač podle předem stanoveného programu přesně určuje zaprvé místo, kam paprsek dopadá, a zadruhé kolikrát na ono místo paprsek dopadne (tj. hloubku záběru). Výsledným efektem je nový tvar rohovky v jejím centru, to znamená nová lomivost.Samozřejmě, technicky to vše vypadá relativně jednoduše.Živá hmota se však nedá jen tak ošálit. Působení laserových paprsků je provázeno vývojem tepla. Operatér tomu brání ochlazováním oka před a po výkonu. Vznik drobné rány je provázen bolestí a otokem tkáně. Tyto příznaky jsou mírněny vkapáváním protizánětlivých látek různého druhu.Občasným jevem, který se při excimerových zákrocích objevuje, je určitý návrat vady. Tento návrat je tím méně pravděpodobný, čím menší byla předoperační vada. A naopak, čím vyšší hodnota dioptrií, tím menší je naděje, že dojde ke stoprocentní nápravě vady, tedy až k nulové hodnotě. Nutno však říct, že ten, kdo léta žil se sedmnácti dioptriemi, vítá jako vysvobození snížení vady na třeba minus čtyři nebo pět dioptrií. Jak zákrok probíháPostup většiny pracovišt excimerového laseru je obdobný. Pacient, který má zájem o výkon, dostává základní informace nejprve telefonicky či při osobní návštěvě. Pokud jeho zájem trvá, podrobí se nezbytnému vstupnímu, velmi komplexnímu vyšetření. Při tomto vyšetření ví lékař o oku prakticky vše. Je stanovena refrakce, tj. síla dioptrické vady, zakřivení rohovky, nitrooční tlak, lékař posoudí na mikroskopu stav přední části oka i očního pozadí.Velmi podrobně vysvětlí pacientovi postup operace, pravděpodobný výsledek a upozorní jej samozřejmě i na možné nevýhody či komplikace. Zároveň stanoví, do jaké míry je pacientova vada vhodná k laserovému zákroku či nikoliv. Pacient se pak může definitivně rozhodnout, zda zákrok podstoupí. Většinou však je jeho touha zbavit se brýlí tak silná, že neváhá a s operací souhlasí.Budou vás asi také zajímat finanční podmínky, kolik operace stojí. Předem třeba říct, že vybavení takového pracoviště je velmi nákladné. Nejdražší položkou je vlastni laser. Ceny těchto speciálních zařízení se dnes pohybují (podle typu) mezi 15 až 20 miliony korun. Provoz laseru je rovněž nákladný - speciální náplně je třeba velmi často vyměňovat. K tomu je nutno přičíst cenu celé oftalmologické vyšetřovací jednotky, což jsou přibližně další dva miliony. A to nepočítáme zařízení místností, nájem, počítače, sekretářku, sestry, platy lékařů. (Oční lékařství je vůbec velmi drahý obor. Myslím tím pro zřizovatele-lékaře, ne pro pacienta. Vždyt' jen zařízení takové průměrné ordinace stojí kolem půldruhého milionu korun.)Ale zpět k excimeru. Z uvedených položek vyplývá, že cena výkonu nebude zanedbatelná. V dnešních excimerových centrech stojí operace jednoho oka kolem 15 000 Kč. Při přepočtu na kurz deviz je to však stále asi o polovinu méně, než kolik byste zaplatili za tento výkon na Západě.Výkon není hrazen žádnou pojištovnou. Pojištovny vycházejí z faktu, že existují-li brýle a kontaktní čočky, není operace pro zdraví pacienta nezbytná. Probíhají jednání o alespoň částečném hrazení u některých vysloveně akutních případů, zatím si však výkon hradí pacient sám. Podobně ani na Západě nejspíš nebude excimer laser u běžné dioptrické vady nikdy hrazen. Všichni víme, jak obtížně se hledají prostředky na mnohem důležitější věci, než je pouhé odložení brýlí.

Prosim paní doktorku a další, zná nebo vyzkoušel někdo metodu, která /by/ zastavila nebo omezila růst krátkozrakosti? Doporučujete skleroplastiku? Existují bližší informace o těchto zákrocich na internetu nebo v tisku? vidoka"seznam.cz'

Nosím brýle asi od 6. třídy, nejdříve jenom na tabuli, později už pořád (kromě čtení). Mám 3,25 na obou očích do dálky. O čočkách jsem neuvažovala nikdy, o operaci asi před 5 lety, ale pak jsem si raději za část ušetřených peněz pořídila psa, jelikož jsem po něm toužila mnohem víc než po tom, chodit bez brýlí:-) Občas ještě o operaci uvažuji, ale vzhledem k tomu, že nerada chodím k doktorům i když bezpodmínečně musím, tak na to pravděpodobně nedojde. Teď je opravdu tak velký výběr slušivých obrouček, že člověk kolikrát v brýlích vypadá i líp než bez nich:-) Brýle trochu vadí při fyzické aktivitě (sportu), ale i to se dá zvládnout pokud dobře sedí (moje brýle vydrží na nose i po pádu z koně ve cvalu:-)) '

Nosím brýle trvale asi 20 let,od svých 13.Mám momentálně asi 5,5 dioptrie na každém oku (na dálku).Kdysi jsem po čočkách toužila a na první vyšetření a aplikaci jsem byla objednaná 3 měsíce dopředu.To byly ještě čočky poměrně pracná záležitost.Vyvařovalo se...Nikdy jsem si na ně nezvykla, myslím spíš tu práci kolem,byla jsem na to líná a obtěžovalo mě to.Dnes už o tom ani neuvažuji. Všichni kolem,včetně mých dětí si můj obličej bez brýlí nedovedou představit.Pravda,když se podívám na staré fotky a taky do optik,situace na trhu je stále lepší.Klidně dám za brýle okolo 10 000,-.Ale o operaci neuvažuji,znám asi 3 lidi,co měli po operaci problémy.Přece jen je to zásah do oka,které je vlastně zdravé.'

Napište, kolik máte dioptrií. Máte nějaké problémy s viděním? Uvažujete o kontaktních čočkách? O operaci?'

Diky za reakce.>Můžu se zeptat Marku na vadu tvých očí?

Já mám čočky Acuvue od firmy Johnson and Johnson a též se mi to občas stává. Někdy se mi to stane i když si jen promnu oko. Čočka se sroluje pod horní víčko a chvíli mi trvá než ji objevím. Asi to chce zachovat klid a chvíli počkat, ona se časem vždy vyplaví.'

Můžu se Marku zeptat na vadu tvých očí?'

Nejprve diky za uzitecny server.Muj dotaz je nasledujici: Je mozne, aby se kontaktni cocka behem noseni, ci manipulace pri sundavani, posunula, popr.. "zapadla" na tolik mimo stred oka, ze by ji nebylo mozne vyjmout prsty?Cocky nosim radu let, avsak teprve s pro me novym typem vyrazne mekcich cocek jsem zaznamenal obcasne problemy pri vyjimani cocek z oci.Diky za odpoved.

Možnosti léčby ječného zrna najdete na http://www.doktorka.cz/run/nemoci/nemoc.asp?id=21Doporučila bych vám však nejdříve navštívit očního lékaře. Pokud váš problém trvá 3 roky, zřejmě o ječné zrno nepůjde. To většinou do jednoho týdne samo mizí.'

Dobrý den,prosím o radu týkající se v postupu při léčbě ječného zrna (konkrétně mám jedno přibl. 3 roky, které mi nijak nevadí, avšak je nevzhledné). Předem děkuji'

už asi pol roka pozorujem, že mám rozšírené cievky na očiach. Hlavne ráno. Vysoký krvný tlak nemám. Tak neviem čím to môže byť a či to niejaká "predzvesť choroby"?? vdaka za odpoved'

Behem kratke doby (mesic) se mi zhorsilo prave oko. Konkretne videni na dalku. Tipl bych to tak na pul az celou diopritii.Muj nazor na bryle je takovy, ze kdyz si je nasadim, tak uz to pujde jen z kopce. Co jsem se ptal lidi, kteri nosi bryle, tak je to jen o tom, ze cas od casu si je jdou vymenit za silnejsi. Proto si rikam, ze nez se vydam touto cestou ke konci, tak bych zkusil alternativni "lecbu". Napadaji mne dve varianty a nevim, ktera je ta spravna.1) nasadim si okluzor na to slabsi oko a necham ho nejakou dobu, popr. cast dne odpocivat2) okluzor si dam na oko, ktere je v poradku, abych donutil to slabsi oko pracovat na 100%, kteremu uz se nechce tolik zaostrovat, kdyz to za ne dela to zdrave okoPracuji s pocitacem uz od 15 let. V posledni dobe jsem si uvedomil, jak je zdravi dulezite, tak jsem si zacal delat prestavky a neprehanim to. Je mi 26 let.Prosim o nazory vase a p. Dokotorky.Dusan