Buddhismus
Otci Siddhárthy (Buddhovo původní jméno), místnímu rodovému náčelníkovi, při narození syna řekli, že Siddhártha se stane mocným vládcem. Také však otce varovali, že uvidí-li mladý Siddhártha někdy starobu, nemoc, smrt nebo asketický život, sám se stane asketou. Král chtěl, aby se ze syna stal velký vládce, a chránil Siddhárthu před světem. Nakonec však mladý muž všechny tyto formy utrpení spatřil a jak předpovědělo proroctví, dobrovolně se zřekl světa a hledal lék na utrpení.
Po letech hledání přišel Siddhártha konečně ke stromu osvícení, pod nímž meditoval, dokud se nestal buddhou (osvíceným). Právě tam poznal "čtyři vznešené pravdy":
1. Celý život je naplněn utrpením.
2. Utrpení je způsobeno touhou či žádostí, která vede ke znovuzrození a k dalšímu utrpení.
3. Lékem na utrpení je uhasit všechnu touhu.
4. Aby člověk uhasil touhu, musí se vydat na osmidílnou stezku: správné názory, správná řeč, správné chování, správné usilování, správné vědomí a správné rozjímání.
Následuje-li člověk osmidílnou stezku, může dosáhnout nirvány. Nirvána (uhasit) znamená ukončení touhy a konec bolestivého koloběhu znovuzrození. Popsat nirvánu není možné. Není to místo, ale paradox. Nejlépe se o ní dá přemítat, odpovídáme-li na otázku: Kde je plamen, když zhasne?
Aby člověk dosáhl nirvány, musí hledat skutečnost a spásu a plnit mravní požadavky, které zakazují zabíjení (lidí nebo zvířat), krádež, klevety, lež, pití alkoholu a sexuální nezdrženlivost. Mniši zůstávají v celibátu a mají málo majetku.
Od Buddhovy smrti se vytvořilo mnoho směrů buddhismu. Dva hlavní jsou mahájána (velký vůz), představující severní buddhismus, a hínajána (malý vůz), představující jižní buddhismus. Mahájána si vytvořila propracovanější teologii, která obsahuje vlastní svatá písma, složitou metafyziku a rituály. Podle jejich víry je Buddha spasitelem, ale existuje také mnoho jiných bohů. Hínajána zůstává blíže k Buddhovu původnímu učení. Učení malého vozu obvykle dodržují mniši, kteří považují moudrost za hlavni ctnost a Buddhu za světce, nikoli za boha. V jejich víře není žádná metafyzika a jen velmi málo rituálů.
Zdroj: G. Kenneth West - Dobrodružství psychického vývoje - Kapitoly z vývojové psychologie, nakladatelství Portál
Komentáře
dovolte... Pokud člověk nehodlá uznat, že je chudák, kterému politikové a okolí nemá, co nabídnout, pak zemře jako chudák.Jedině voláním o pomoc k Bohu beze svědků se napojí na roviny informačních kanálů, jak se zachránit. Lidé, co ušli na cestě záchrany kus cesty, jim jsou nablízku. Nejsou to politici, ani obchodníci, ani novináři, ani nikdo, kdo se chválí svou vizáží či školami. Jen osobní duchovní moudrostí může člověk pomoci člověku.A člověk, který mi napsal, ať jdu do blázince a člověk, který mi poradil psychiatrickou léčebnu o de mně dostává pořádnou facku, takovou, aby se mě bál.
A pokud posíláš někomu facku, aby se tě bál....k tomu nemám co dodat.Jen to, že nejsi o nic lepší než on.
Jinak, aby nedošlo k záměně, nejsem Andrea ani Anna, co sem psali v příspěvcích přede mnou.
Já sice jsem také vdaná, ale ne "ta vdaná"
Viděli jste film "Útěk do divočiny"? Velmi doporučuji. Tam je duchovno - ne slova, ale skutečný prožitek - tady se o svobodě jen mluví - mluví se tu o pokoře a o blázincích, ale kdo z vás je skutečně schopen se od toho všeho osvobodit? A "utéct" k pravdě? Pravda - ve filmu zazněla myšlenka Thoreaua, který napsal román "Walden čili život v lesích": "Raději než lásku, než poctivost... - dejte mi pravdu." Záleží na vás, jak si to vyložíte.
No, jinak "ta vdaná" jsem já. Ale za to, že jsem vdaná, se nestydím a nemám dojem, že nemám z duchovního pohledu šanci. V Indii se život člověka dělí do ášramů. 1. brahmačarja, 2. grihasta (to jsme my "ty vdané"), 3. vánaprastha, 4. sannjás. Ovšem toto dělení platí pro muže.U žen se automaticky očekává, že se vdají. O duchovní život se však i tak bát nemusejí (bylo by to na dlouhé povídání). Někteří muži z brahmačárí ášramu rovnou vstoupí do sannjás stavu, stavu odříkání, ale to jsou výjimečné a duchovně vyspělé osoby. Tady v Evropě mám někdy dojem, že narážím na pokrytecké osoby, co si něco někde přečtou a vyberou si z toho pouze to, co se jim líbí. Pán Buddha také mj. kázal nenásilí, což chápu nejen jako nenásilí mezi lidmi, ale též jako nenásilí k jiným živým bytostem, tj. živočichům a rostlinám. Kdo z oněch velkých kazatelů a mravokárců ale z bytu vyžene pavouka a nezabije ho, kdo z nich nejí maso...Já, ač jsem ta "trubka vdaná", konám ze své úrovně- toho pavouka prostě vezmu a vynesu ven, život jiným bytostem také neberu, neničím rostliny aj. Snažím se meditovat...ale rodinu zkrátka zabezpečit materiálně musím- ono máme materiální těla a ty mají své potřeby (jídlo, spánek) a mám - li udržet duši a tělo pohromadě, tak zkrátka jíst a odpočívat také musím. Někdo se tu zmiňoval v tom smyslu, že není ani bohatý, ani krásný, ani vzdělaný, nepodniká...no a já tohle všechno mám, ale nezneužívám toho ve svůj prospěch a pro užívání smyslů, naládám s tím podle nejlepšího vědomí a svědomí a tak podstatná část výdělku jde na charitu, díky dobrému vzdělání mohu podnikat a tím pádem ty peníze vydělat, pohledná jsem, ale to mi zase otevírá dvěře dostat se tam, kam by se jiní nedostali a působit tam - snad ku prospěchu. Nijak mě ani netrápí, že v očích některých jedinců jsem duchovní nula, jenom mě zaráží, když někdo krásně mluví o duchovním životě a žije přitom úplně jinak a vytočí jej i několik skoro bezvýznamných příspěvků v diskuzi na internetu natolik, že rozdává facky hihihi.
Vídám to každý den, lidé trpí a pod tou svou skořápkou uvnitř brečí a brečí :-(. Je mi jich líto a hluboce s nimi soucítím. Potkávám lidi, co se navenek projevují jako drsňáci, potkávám lidi, co mají na rtech stále úsměv, potkávám lidi namyšlené i zasněné. Z nich všech ale čiší smutek a zmíněná izolovanost a prázdnota. Ti lidé většinou mají vše, ale přesto cítí, že v jejich životech něco chybí a jsou nešťastní a prázndí.
Ten film ale neznám, na televizi se nedívám, (nebaví mě).
Ano, duchovno, to je něco skutečného, nikoliv pouhá písmena na papíře nebo slova z úst pokrytce.
K tomu alkoholu- pokud vím, alkohol zatemňuje mysl a připoutává nás více k tomuto hmotnému tělu a to rozhodně není prostředek k dosažení dokonalosti. Víno a pravdu bych rozhodně neslučovala doromady, to mohou pouze hrubí materialisté a silně zmatené živé bytosti.
Celé jeho myšlení je založeno na dvou základních principech:
1. Přináší zajímavou filozofickou reflexi. Tvrdí, že veškeré problémy tohoto světa jsou dány tím, že člověk má určité potřeby, které přerůstají v chtíče a tím, že je nepřekoná, ale uspokojuje, tady vzniká zlo (jejich naplnění vytváří kontroverzní situace, z kterých plyne zlo). Nejde jen o chtíče ekonomické, materiální, ale jde i o sex, chce věci řešit,zásadně odmítat, nepřekonávat.
2. vytváří pocit blaženosti = nirvána. Člověk k nirváně dospěje, když potlačí své chtíče, odmítne je, bude si počínat buddhisticky = zásadově a principově.
JÁ nejsem ani bílá, ani černá, nejsem ani taková, ani taková...protože JÁ JSEM DUŠE. NEZROZENÁ, VĚČNÁ, NEMĚNNÁ, NEUMÍRÁM A NEMŮŽE MĚ NIKDO ZNIČIT, SPÁLIT, ZABÍT....Nemám proto výčitky vůči jiným národům, nemám ani výčitky vůči jiným lidem, jelikož vše, co se mi děje, je následkem mých činů. Je mi úplně jedno, jestli tzv. indián na mně bude koukat jako na bíléo vraha, já s tím nemám nic společného, jelikož vím, že toto tělo zkrátka nejsem, i když v něm dočasně přebývám. Jedině mohu mít výčitky z toho, že mám hmotné tělo a jsem zapletena v hmotné existenci, ale to je věc jiná. Lidičky, myslela jsem, že tu pokročím v duchovním životě, ale mám tu jenom dojem, že se tu vlastně jenom papouškují věci, kterým ale pisatelé často moc nerozumějí a tlumočí něco, ale neví přesně co. A co má vlastně magie a woodoo společného s duchovním pokrokem? Pokud vím, magie je v kvalitě tamas, tudíž nevědomost. A prohlašovat, že jsme Češi, Afričané, indiáni...jetaké tamas, jelikož to nejsme my, ale jenom dočasné schránky, ve kterých je naše duše uvězněna.
- Odpovědět
Pošli odkaz