Reklama

Nevěra

Staromodni (Po, 19. 5. 2003 - 10:05)

Musim souhlasit s Mimou. Kdo prozil jako dite rozvod rodicu a zazil, co to s rodinou a s rodinnymi svazky udela, urcite si dvakrat rozmysli necim takovym projit podruhe. Je skoda, ze se mnozi lide pouci pouze metodou pokus-omyl, protoze tim ublizuji i jinym. Jinak Lucie, neboj, bez sexu dva mesice, se da vydrzet. Nezblaznis se. Mozna je mnohem tezsi snaset manzela alkoholika.

lucie (Pá, 16. 5. 2003 - 19:05)

Dezdemono, me se libilo co jsi napsala. me taky pripada, kdybych nemela milence,takze bych se asi zblaznila, protoze kdyz mam problemy s manzelem, ktere nejdou resit (alkoholismus), tak je moc hezke mit nekoho komu se muzu sverit. navic manzel uz je asi dva mesice unaveny a nechci mit sex, takze nevim.asi bych se zblaznila, kdybych byla zavisla jen na nem.

Dezdemóna (Čt, 15. 5. 2003 - 23:05)

MARTINE; těch milión důvod? No kapánek jsem to přehnala,ale vždy nějaké byli.Nejdřív to bylo bydlení na ubytovně již se dvěmi dětmi a byt měl dostat on,já neměla šanci.Pak byli děti příliš malé které on zbožňoval,oni jeho,pak jsem měla já problémy s drogami a sama se sebou,pak děti dokončovali školu,studium,mezi tím v klidu předložený můj návrh o rozvod který on odmítnul slovy že bezemne nemůže žít,pak děti maturovali,pak se měli ženit, vdávat,pak bylo třeba se postarat o staré rodiče,pak o naši dceru u které se po porodu rozjela epilepsie,takže veškerá péče o miminko byla na mě a na manželovi,její manžel stále studuje.A teď již není důvod.A jestli žijeme spolu anebo vedle sebe? Žijeme spolu,pracujeme v protisměnách a jsme jeden k druhému absolutně tolerantní,nikoli lhostejný.Proč nechci žít s přítelem?

mima (St, 14. 5. 2003 - 17:05)

Pocházím z rozvedené rodiny, bylo mi 10 let když se mí rodiče rozváděli. Mám ještě 4 sourozence a tenkrát v té době jse netušila, že mí 3 mladší sourozenci mají jiného otce než já. Matka tvrdí, že se vdala jen proto, aby mohla odejít z domu. Nuž co taky řešení.Mě je teď 30 let, jsem 10 let vdaná a myslím si, že šťastně(matka je už podruhé rozvedená)a manžela a rodiny si velmi vážím.Měla jsem ne zrovna dobrý příklad v rodině a proto si nemyslím, že nevěra je řešení jakéhokoliv problému mezi partnery.

Katka (St, 14. 5. 2003 - 16:05)

Děkuji za podporu. Je pravda, že jsem hledala nějaké takové pochopení a vysvětlení, protože toto téma je něco, co bych se neodvážila řešit se svým přítelem (jsme již vlastně zasnoubeni) ani z nikým ze svých přátel... Možná bych jen namítla, že představy, které patří někomu jinému, (vlastně cizímu muži) bych nemohla "přinést" do našeho vztahu, převést je na svého "partnera" (tohle slovo ve mě vždycky navozuje představu nějaké akciové společnosti s ručením omezeným, ale tak to asi v mnoha vztazích vypadá, že?) a okořenit náš vztah, naopak vždycky když jsem cítila, že se něco takového vkrádá do našeho intimního života, vždy se ztahuji do své ulity. Jednou se mi tak zdál strašně intenzivní sen o jednom člověku, který se mi v té době líbil (odmítala jsem se někdy vědomě zabývat myšlenkou, že by mě mohl přitahovat)a když jsem se probudila, tak jsem se až vyděsila intenzity toho snu, trvalo mi dlouho než jsem se zase vrátila zpět na zem...

Martin (St, 14. 5. 2003 - 11:05)

Dezdemóno, žiješ s ním nebo by se hodilo říci, že žijete vedle sebe. Zajímalo by mne, jestli manžel ví o milenci, máte děti a co intimní život. Bylo milión důvodů proč se s nim nerozvést. ???S milencem žít nechceš. Není v tom i obava, že kdybys ho vídala denně, mohl by časem být život s ním podobný s manželem?

Antonio (St, 14. 5. 2003 - 07:05)

Vůbec nejsou směšné! Je přirozené, že se člověk může potkat s někým, kdo jej aktuálně přitahuje více než např. partner/ka a to i v jinak harmonickém vztahu (o to složitější je situace, pokud jsou v partnerském vztahu problémy) a je také přirozené, že se potom ptáme proč ten druhý? Zřejmě pokud se člověk představami neopájí - neutíká od skutečnosti - tak nevěrou nejsou, i když je mnohdy těžké se jim ubránit. I když si tak možná nepřipadáš, myslím, že to máš v srdíčku i v hlavě dobře srovnané. Z vlastní zkušenosti - pokud se Ti podaří "nabuzenou" vzpruhu zamilování se přenést na partnera, tak se může z různých pochybností skutečně stát koření vztahu.

Katka (Út, 13. 5. 2003 - 21:05)

Je to zvláštní, jak jsi jsou lidé navzájem nevěrní, podvádí jeden druhého. Sama jsem zastáncem pevného a celoživotního vztahu, kdy dva lidé jsou spolu v dobrém i zlém. A přesto. Přesto že mám velice krásný, dlouhodobý vztah, se mi stává, že se dokáži platonicky zamilovat. Obvykle do někoho, kdo je mi hodně blízký. Že na něj dokážu myslet intenzivně, ale přesto vím, že pokud jsou nějaké náznaky i z druhé strany, vždycky se stáhnu. Nikdy jsem nepřekročila onu hranici, kdy končí snění. Nedokázala bych svého přítele podvést, ta myšlenka sama bolí, ostatně si stačí představit, jaké by to bylo, kdyby něco takového udělal ten druhý. Někdy se ptám sama sebe, co mi chybí, a proč mě jeden můj kamarád tolik přitahuje, ačkoliv se vídáme tak jednou za půl roku, a jenom si dopisujeme maily, celkem běžné, žádné intimnosti, detaily ze života, nic takového, jen plány, kam zase jako parta příště vyrazíme. Proč? Je to ještě nevěra. Takových "platonických" zamilování v říši fantasie bylo již více. Příteli jsem nikdy nic neřekla, i když vím, že asi občas cítí, že někde tam uvnitř bojuji. Je to již nevěra, nebo je to takové "zdravé" koření každodenního soužití? Vím, že vedle některých předchozích příspěvků můžou vypadat mé boje s větrnými mlýny směšně, ale přesto...

kapka (Po, 12. 5. 2003 - 20:05)

obcas kdyz tady neco ctu nebo sama prozivam,tak kroutim hlavou a rikam si,ze tohle mohl napsat jen zivot,tohle by spisovatel nenapsal a kdyby prece jen anop, byl by to strasny kyc

Dezdemóna (Po, 12. 5. 2003 - 18:05)

Letos oslavím s manželem 30-ti leté výročí svatby.Začátky našeho manželství byli galeje,ale vždy bylo milión důvodů proč se s nim nerozvést.Do dnešní podoby se změnil až po 15 letech.Dnes je tím nejlepším a nejtolerantnějším mužem pod sluncem,jen lásku kterou ve mě zabil nedovedu obnovit už asi nikdy.Před tím byli pro něho důležité jen kamarádi,hospoda a i několika denní flámy,které mě po šesti letech dohnali do náručí jiného muže,díky kterému jsem neskončila na psychiatrii a chtělo se mi znovu žít.Svého milence mám dodnes.Ano...již 24 let!!! se scházíme a milujeme.I naše láska prošla nejednou krizí,ale vydržela.Manžela nemiluji ale žiji s nim,svého milence miluji a právě proto s nim žít nechci.Je to paradox,ale je to tak a jsem šťastná a naprosto vyrovnaná žena.

Staromodni (Po, 12. 5. 2003 - 17:05)

Julie, jsme v mensine... coz me samozrejme neodradi. Mej se moc fajn!

lucie (St, 7. 5. 2003 - 19:05)

ja teda napriklad sveho mimomanzelskeho partnera nemiluji. mam ho rada, ale nemiluji ho. manzela miluji a "milence" mam jen na sex a psychicke vybureni. tak to je asi dost tvrdy, ale je to tak.

lucie (St, 7. 5. 2003 - 19:05)

ahoj, moc se mi libily vase prispenky pro i proti. ja si teda beru taky jen ty hezky veci z mimomanzelskeho vztahu. kdyz jsem mela problemy s manzelem (alkohol), tak jsem se mela alespon kde ventilovat. srovnani se sebevrazdou je zajimavy, protoze ja sama jsem se o sebevrazdu pokusila. ale ted, myslim ze hledam neco co nemam, ale zase clovek to "neco" nemuze najit u jinych lidi, ale jen v sobe. tak nevim. jsem ale rada, ze jsou tady i lidi, kteri si mysli ze nevera je v poradku a pomaha jim to v zivote, protoze takhle je to i pro me. mozna nam to do hlavy dalo nabozenstvi, ze bychom meli mit jenom jednoho partnera. ale v nejakym nabozenstvich je prece vice partneru povoleno, takze mozna , kdyz se tady vetsina stavi proti nevere, tak mozna ma v tom vliv i krestanstvi. jeste bych chtela rict, ze kdyz ten druhy partner o nevere vi, tak to je opravdu hrozny, ale myslim ze je to v poradku, kdyz se nic nedozvi. jsem zvedava co na to reknete.

Martina (St, 7. 5. 2003 - 13:05)

Lucie,mě je 39, také manžela miluju, ale už do manželství jsem šla se vztahem k ženatému muži. Spoustu let řeším ten problém, zda člověk má omezené množství lásky, nebo ne. Teď cítím, když jsem velmi vytížená péčí o děti (jedno chronicky nemocné) a potřebuju k tomu opravdu spoustu lásky a citu, abych to vůbec fyzicky a s úsměvem zvládla, že se skutečně dá mluvit o určité "únavě". Je to ale asi tak, že kvůli svému mimomanželskému vztahu se už nedokážu trápit, na to nemám "kapacitu", beru si z něj jen to hezké... Těžko se to vysvětluje, sama v tom mám zmatek, ale rozhodně si nemyslím, jak se všude možně píše, že nevěra automaticky znamená nějaký problém ve vztahu, nebo že tam něco chybí. Nechybí, jen jinde je něco jiného. Jiný vztah.

Antonio (St, 7. 5. 2003 - 09:05)

Gino - naprosto s Tebou souhlasím! Pablo - abych se neopakoval - jako chlap máš být pro ženu ochráncem, jistotou, "jasným postojem". Jestli s přítelkyní chceš zůstat jsi měl přemýšlet před tím, než jsi byl nevěrný, jestli Tě obě ženy milují, tak minimálně jedné ublížíš (to není moc gentlemanské, že?), ale pro Tebe osobně asi bude jednodušší udržet si "mužskou tvář" před novou přítelkyní, než u tvé původní zpátky získávat ztracené pozice. Nemysli si, že neznám muka pochybností, pocity nepochopení, nenaplněnosti a naopak sympatií k jiné ženě, ale nevěra je podle mě pro vztah stejné řešení, jako pro člověka pokus o sebevraždu s předpokladem, že mě někdo zachrání, že mé problémy vyřeší někdo třetí nebo, že samy vymizí, je to slabošský útěk od odpovědnosti za vlastní život. Bohužel z upáleného sebevraha si mnozí dělají legraci, nevěrného mnozí obdivují...

Gina (St, 7. 5. 2003 - 08:05)

Pablo, dle mého názoru tvůj vztah s přítelkyní už fungovat nemůže. Mávnutím proutku se nikdo tak docela nezmění. A i kdyby se teď sebevíc snažila, tak dřív nebo později to bude zase ta stejná holka, co dřív. A pokud ne, tak se bude všemožně snažit a přetvařovat jen proto, aby si tě udržela. Bude tím trápit hlavně sama sebe, protože bude žít v neustálé nejistotě, jestli je taková, jakou jsi ji chtěl, jestli to dělá správně, jestli je pro tebe dostatečně sexuálně náruživá, ...Pořád bude mít strach, aby se nevrátila k tomu svému normálu a nezačala pro tebe být opět tou, nad kterou už jednou zvítězila mladší, snad chápavější a náruživější milenka. Myslím, že tyto všechny pochybnosti se nedají vymazat, všechno hodit za hlavu a žít zase v pohodě, jako by se nechumelilo. Zůstane to v ní (tedy pokud zná celou pravdu).Gina

Julie (Út, 6. 5. 2003 - 22:05)

Zdravím všechny lidičky,po dlouhé době jsem se podívala na tuto diskuzi a jsem ráda,že jsou i lidé,pro které nevěra není normální.Opravdu totiž normální není.Nevěra je buď útěk od problémů,nebo prohra člověka se sebou samotným.V každém případě nevěra problémy ve vztahu neřeší ani nijak vztahu neprospívá.Každá chvilka prožitá v mimomanželském vztahu(nebo mimo partnerském)je vykoupena velkou bolestí partnera a náročným srovnáváním se u podvádějícího.Lidé by měli raději otevřít svá srdce svým partnerům než se utápět ve svých slabostech.To je přece podstata partnerství-být na vše DVA a vzájemně se popírat i v těžkých chvílích.Nevěra,jako útěk od problému pouze zastře srdce člověka a brání mu prožít s partnerem plnohodnotný vztah(a to i v případě,že o tom podváděný neví).Lidé,kteří si tu a tam odskočí od partnera,nemohou nikdy prožít naplněný harmonický vztah a nemohou si vzájemně s partnerem patřit a doplňovat se.To je v kostce můj názor,který vychází ze zkušeností.Přeji vám všem mnoho lásky a vzájemného pochopení.Láskyplný vztah je velký dar.Kdo ho má ať si ho váží a pracuje na jeho neustálém vylepšování.Nevěrou můžete narušit hřejivý domov na celý život.Neuvážená skutečnost,která nelze vzít zpátky a smazat,bývá velmi bolestivá.JulieZdravím Skalu a přeji příjemné dny.

lucie (Út, 6. 5. 2003 - 19:05)

ahoj, me je 28 let, jsem ctyri roky vdana, manzela miluju nade vse, a rikala jsem si ze bych mu nikdy nebyla neverna. ale casem jsem potkala muze, se kterym jsem pozdeji zacala spat. takze jak to psal nekdo na zacatku tehle debaty, jsem verna emocionalne, ale ne fyzicky, coz je asi blbost, ze? myslim ale ze je mozne nekoho milovat a mit neveru s nekym jinym. clovek prece nema omezene mnozstvi lasky??? no , mozna je to take v tom ze manzel stale pracuje, je unaveny a sex neni tak casty, i kdyz kdyz sex je tak je to skvely, ale asi to potrebuji vic. no a s pritelem je to casty, ale zase ta kvalita je "prumerna". tak nevim, proc sem pisu, mozna nekdo budete mit na ten muj prispevek nazor.hezky den.

pablo (Út, 6. 5. 2003 - 15:05)

ANNĚ: rád se tu čas od času podělím o názory,bohužel momentálně můžu přispět jen krátce. Jestli se tvůj manžel nedokáže vzdát

Máša (Po, 5. 5. 2003 - 22:05)

Milý Antonio, na tvou radu jsem si ZNOVU přečetla všechny příspěvky a stále se nevzdávám názoru, že s jídlem nemusí růst chut, tak ¨jak se o tom denně ve svém spokojeném manželství přesvědčuji!Mám zřejmě štěstí, že můj manžel "se spokojí i s málem" a užívá si občasných radovánek spolu se svojí ženou...Doufám, že nikdy nenastane doba-dle tvých předpovědí, že po mě bude chtít sex v harému a jiné a jiné..Pak ti dám za pravdu a veřejně se omluvím!!!Zdraví Máša

Reklama

Přidat komentář