Nevěra

Alice, musím se M. zastat - myslím, že její hodnoty jsou naprosto v pořádku a chápu, že ji uráží a ponižuje, když její přítel chodí nebo chodil do night clubu. Je strašné, když se zahazoval s nějakou špinavou děvkou, kterou měl před několika hodinami, možná minutami kdejaký pochybný pobuda, když na něj doma čeká přítelkyně, která je jen a jen jeho. Nechápu, co by na tom měla M. tolerovat. To, že se její přítel zahazuje prostitutkami není její chyba!!

Ahoj M., chapu, ze ses zamilovana stale, to je prirozene, asi vis, koho sis vybrala. Mozna ale vic nez se litovat, bys mohla se zamyselet nad tim, proc se zmenil a proc hleda povyrazeni jinde. Je mozne, ze on uz nemiloval tebe, pak nezbyva nez zabouchnout dvere a divat se do budoucnosti, je ale mozne, ze jsi nevidela, ze se sam trapi. Nechci te kritizovat, ale nazor, ze bys mu odpustila jinou zenu, ale ne devky, je totalne prizemni. Pokud chodi muzi do night clubu, tak proto, ze se potrebuji odreagovat a ze maji pocit, ze se jim to tam podari. Kdyby ti zahybal s jinou zenou, tak by to mohlo byt s lasky a to bych ti neprala. Bojovat proti zamilovanosti k ni je dost tezky orisek a to pak stoji hodne kuraze. Z night clubu jeste nikdo o rozum neprisel a normalni lidi se kvuli tomu ani nerozchozi. Nerikam, ze je bezne chodit do night clubu, ale neni to zivotni pohroma. A uz vubec nechapu, co te na tom tak urazi. To nam nic spolecnyho s tim, ze by snad sex s tebou byl na urovni jeho sexu s "devkama", jak ty rikas. Zamysli se nad sebou a nad svou toleranci. Treba byla chyba v nem, ale ty tvy hodnoty jsou zase trochu pritazeny za vlasy, chtelo by to trochu velkorysosti. Jinak nic ve zlym. Hodne stesti.

Presne tak, Charlie, nic to sice na skutecnosti nezmeni ale cloveku se aspon docasne ulevi...

M. a Anne, a k čemu by taková "seance" byla dobrá? Abyste se společně utvrdily ve svém trápení, ukázaly prstem na "viníka" ("viníky") všeho toho zmaru a zanadávaly si na to "proradné mužské plémě"?

Taková seance s ženami nebo dívkami stejného osudu by působila jako balzám na duši.Nejhorší je, když je v tom člověk sám, což většinóu bývá. Strašně to bolí.

:-)

Anne, dekuji za tva slova. Mrzi mne, ze take trpis. Vis, ja si nekdy rikam, ze to zase neni vina nejake te mladsi, kdyz jim cukrousek septa do ouska jak si doma se zenou nerozumi. Kdyz mu nerozumi tak co by si nepovyrazil, ze? A v nightu? Tam uz si takove problemy vubec nedelaji. Ach jo, Anne. Nekdy si rikam, ze bych potrebovala nejakou vecerni seanci, plnou zrazenych zen a tam bychom si pekne od plic postezovaly na ty neverniky. A navzajem se ujistily, ze si nas vubec nezaslouzi. A ted bych potrebovala smajlika s usmevem ale ty tady nejsou.

Milá M., tak moc tě chápu, tolik bych ti chtěla dát radu a pomoct, ale neznám lék na tvé trápení. Sama prožívám něco podobného a vím, že to strašně bolí. Jediné, co je mi útěchou je věta - všemu je jednou konec, takže i tvému/mému trápení bude jednou konec, protože přežít se to nedá přežít se to musí. Buď statečná, já se také snažím.

Precetla jsem si celou vasi diskusi od zacatku az do konce..... asi jsem si myslela, ze mi potom bude lip..... kdo vi? Lip mi neni. Snad jen uz vim, ze to nejhorsi nepotkalo jen mne, ze chyba neni jen ve mne. Jsem rada, ze existuji lide, kteri stale veri na lasku dvou lidi, do ktere nepatri nikdo jiny a nic jineho. Jsem vam, kteri pisete prispevky o hodnotach, moc vdecna. Uz mi pripadalo, ze jsem jediny exemplar vhodny tak maximalne do muzea. Uplynuly uz dva mesice od konce meho vztahu s muzem, ktery byl opravdu muzem mych snu. Dlouho mi trvalo nez jsem ho potkala a pak jsem s velkou trpelivosti cekala az se mi zacne dvorit. Cele toto cekani bylo odmeneno krasnou laskou, snad takovou jakou zname z filmu. Aspon tedy z moji strany. Nebudu zde uvadet vsechny podrobnosti, na romany jiste nejste zvedavi, bylo to opravdu moc krasne a romanticke. Po dvou letech jsem ale zacala zjistovat zmeny v jeho chovani a to zacalo samozrejme narusovat nastolenou harmonii. Zkousela jsem vsechno, o cem se tu jiz psalo.... hledani chyb, naprava chyb, hledani chyb v sobe, naprava chyb v sobe, dialog atd. atd. atd. Nic nepomahalo. Zvolila jsem tedy uplne jinou taktiku. Zacala jsem se k nemu chovat uplne stejne tak jak se on choval ke mne. Samozrejme nenapadne, s prislusnym casovym odstupem, opakovala jsem jeho gesta, jeho chovani a jeho slova. Chtela jsem mu naznacit neco jako

Milá Radko, musím říci, že si tak trochu protiřečíš. Prvně se vyzpovídáš a potom se cítíš jako kajícník. myslím, že je to nefér vůdči tvému předešlému partnerovi. myslím si, že nevěra je věc zcela přorozená. Pokud budu chtít poznat něco nového (probádat nepoznané) na jednu noc nemyslím, že se dá hovořit o nevěře. Pokud budu s někým udržovat delší vztah proto, že je mi s tou osobou dobře, potom se dá hovořit o nevěře. Jsou to dvě věci a musí se umět rozlišovat.Ahojte

Júlia !Chcem Ťa na začiatku najprv pozdraviť. Vždy, keď si prečítam Tvoje príspevky, alebo odkaz, tak mám pocit, že sa rozprávam s ve?mi múdrym človekom, alebo dokonca s psychológom. Prepáč, ale stále mám taký pocit. Je to príjemné počuť názor človeka ktorý vie pomenovať problém z odstupu. U nás je to stále rovnaké ( Možno menej napätia.) Pustil som sa do výučby správania pod?a Tvojich rád o tej láske. Čítam všelijaké knihy a ve?a z nich hovorí o probleme komunikácie, ale u nás je problém h?adania hraníc kam sa v súčasnej dobe smie a čo je tabu územie.Chcel by som si s Tebou vymeniť pár názorov, ale sám neviem, čo je to tabu územie, a čo je vo?ný priestor ak budeš chcieť nechaj odkaz kedy by som Ťa tu mohol zastihnúť.Praje krásne dni a teší sa na komunikáciu PEVNÁ SKALA

Arket, ja jsem na tom stejne. Jestli chces, tak mi napis na e-mail. janulka01"seznam.cz

Ahoj tylko, me to taky takhle napadlo resit to. Ale jak bych si pripadala ja, kdyby on mel jinou partnerku? Navic ten anglican "Ali" neni z anglie neni to typicky anglican, proto je hezky. Jestli chces, napis mi na email a ja ti poslu fotku a pak mi rekni, jestli by za to stal, ju? Ale ja jsem se do toho zamotala, nejhorsi na tom je, ze ja svemu priteli koupila letenku sem (jeste nez jsem se sblizila s Alim) a ted kdyz si neco zacnu s Alim, jak mu to vysvetlim, ze je muj pritel tady?

Milý Skalo,po dlouhé odmlce jsem se podívala na tento chat.Jsem ráda,že jsem našla Tvůj příspěvek.Jsem hodně vytížená,ale ráda si přijdu popovídat.Jak se vyvinula u Tebe situace?V rychlosti jsem prošla příspěvky a mám pocit,že není situace úplně příznivá.Jsem ráda,že si se relativně srovnal a začínáš se zájmem pracovat.Pokud nejste se ženou úplně odloučeni stále zbývá naděje!Měj se zatím fajn a brzy se ozvu.Jinak jen zhruba jsem shlédla příspěvky a úplně mě udivuje pro kolik lidí je nevěra normální.Myslím,že jsou všichni lidé,kteří berou nevěru jako běžnou věc,ochuzeni o jednu nádhernou věc v životě a tím je naplněný plnohodnotný vztah DVOU lidí.To je láska v dobrém i ve zlém-překonáním obtíží se vztah buduje a stává se mnohem pevnější.Držím Ti palce! ahoj Julie

Mirko, proč bys měla být zvrhlá, prosímtě, podle mě je tohle úplně normální, člověk je prostě promiskuitní od přírody:). Ale chci Ti něco říct z vlastní zkušenosti: Ser svou první láskou jsem chodila 9 let. Byli jsme stejně staří, bydleli jsme spolu, plánovali budoucnost, měli se moc rádi. Za tu dobu jsem mu byla nevěrná asi tak patnáckrát, někdy i třeba paralelně půl roku s jiným..ze zvědavosti, pro chuť, pro zamilovanost..nakonec jsme se rozešli, naštěstí! Už vím,že tohle není správná cesta, je to nefér a nad svou minulostí teď trochu kroutím hlavou. Když toužím po někom jiném, radši pálím předešlé mosty. Už nechci nic tajit a dělat pitomce z člověka, kterého mám ráda. Kdybychom se s mou první láskou vzali, skončila bych jako ženuška, která se vyspí s každým pošťákem, protože si málo užila. Nic moc představa, co?

Ahoj,taky bych chtela znát váš názor, zejména kluků a mužů.Se svým přítelem jsem začala chodit v 16 letech a vydrželo nám to 9! let. V té době jsem byla opravdu hodně moc mladá, plná ideálů a snad i naivní..Neměla jsem páru jak to chodí ve vztazích. Nevěra pro mě byla nepochopitelná a nepředstavitelné pro mě bylo, že bych se jí i já snad někdy měla nebo mohla dopustit..Můj přítel byl o dost starší a za sebou měl již několik známostí.To jsem samozřejmě musela vědět i předtím, než jsem s ním začala chodit,ale stejně mi bylo moc líto, že já s ním zažívám všechno poprvé a on se mnou ne. Dala jsem mu všechno:své mladé srdce, tělo a první lásku, která se už nikdy nebude s nikým jiným opakovat.Když jsem se dozvěděla o dalších podrobnostech z jeho sexuálního života(známosti na jednu noc,intimní kontakty s neznámými dívkami v opilosti atd),strašně moc mě to položilo a chtěla jsem vztah ukončit,neboť takového partnera jsem opravdu nechtěla.On nebyl ten typ,ze kterého to čiší na první pohled.Plynuly roky,já jsem dospívala v ženu a začla jsem poznávat i jiný život než ten, který jsem žila jen s ním.Moje názory se postupně zlehounka měnily a přestala jsem být tak naivní jako na začátku našeho vztahu.Stále jsem ho milovala a miluji.Moje touha zažít ale něco jiného někde jinde vyplouvala stále častěji na povrch.Až jsem se tomu sama divila.Ne, nechtěla jsem zážitky na jednu noc, sex s cizím člověkem, ale dospěla jsem k tomu, že jsem si prožila nejřív jednu epizodu,u které jsem věděla,že nebudu chtít pokračovat(ale nebylo to bez citu,náklonnosti...) a nedávno i druhou,u které jsem si tak jistá nebyla,že to nebude pokračovat,ale zpětně si přiznávám, že v tom byla jenom sexuální a tělesná přitažlivost.Samozřejmě jsem byla poblázněná, možná i zamilovaná(pokud ještě po tak dlouholetém vztahu dokážu tento stav jasně definovat),ten muž mě přitahoval a bylo mi s ním svým způsobem dobře.Byl to tělesně i některými dalšími vlastnostmi opak mého přítele...Zcela jasně jsme oba věděli, do čeho se řítíme a že velkou hloubku to mít asi dlouho nebude.Přesto jsem to udělala. A co je nejhorší:nemám výčitky svědomí..A to mi vadí, myslím, nebo vím, že to co jsem udělala,je špatnost se vším všudy a měla bych je mít.Jenže nemám a ke svému příteli cítím pořád stejnou lásku...Jenom si říkám, že je jistý, že jsem asi nemorální a zvrhlá a kdoví co ještě?? Ráda bych znala váš názor.Ještě bych chtěla dodat,že jsem si říkala,že až tomu vztahu bude konec,budu mít ,,odžito" a vybouřeno a budu v pohodě, že třeba začnu chtít i to dítě a svatbu...Ale není to tak, spíše ve mne toto poznání probudilo další touhu. Nic nevyhledávám, ale vím, že kdyby přišlo něco, co by za to opravdu stálo, asi bych se neubránila...Jak to všechno vidíte vy, jinýma očima?? Díky za odpovědi.

Janulko,já bych ti radila něco,za co mě asi spousta lidí odsoudí,ale také by to spousta lidí asi řešila stejně.Vždyť jsi několik set kilometrů daleko,a jeden přítel se o druhém přece nemusí dozvědět,ne?Já vim,že to není nejférovější řešení,ale takhle poznáš,který by ti víc vyhovoval.Jinak mně překvapuje,že jsou v Anglii hezký chlapi :o)

Ahoj vsichni, ted resim jeden problem, jsem v Anglii a mam pritele v CR, jsem tady 5 mes. Nedavno se mi zacal libit jeden kluk (ale holky, ten teda je) a ja mam dilema jestli si s nim neco zacit ci nikoliv. On me chce a moc a to uz 2 mes. Nedavno prijela jedna holka, blondyna s kudrnatyma vlasama, no proste pekna a chtela ho. Rekl ji, ze ji uvidi akorad mezi vsemi a to v hospode. (Ona s nim chtela chodit ven) no, jedna se tady o toho myho pritele, jestli si mam s tim anglicanem zacit a pustit pritele k vode, protoze anglican mi rekl, ze nemuzu mit dva najednou :0) a navic jsem tomu svymu koupila na brezen letenku sem do Anglie. Prosim, poradte mi. Dekuji

Zajímalo by mě kolik je tobě a kolik je tomu tvýmu "milenci"....

Tak teda Andy, to je těžký, budeš si muset vybrat. Přeju ti hodně štěstí a abys nepřebrala. Pa pa