Nevěra

Ahoj Mášo,nelze v pár větách popsat manželství,Měla jsem vždy dojem,že jsme celkem v pohodě.poprvé si manžel našel milenku,když našemu prvnímu dítěti byl asi rok a půl,když jsem se to dozvěděla,samozřejmě jsem s odstupem času hledala důvody jeho chování i u sebe a myslím,že mé chování tenkrát ho k tomu trochu nasměřovalo...já na mateřské po přestěhování do cizího města,kde jsem skoro nikoho neznala,byla jsem na němpsychicky asi víc závislá než bylo zdrávo.Na druhé straně jeho chování tenkrát jen prohlubovalo mé nesebevědomí.Po mém nástupu do práce jsem naštěstí zjistila,že dokážu žít i bez té šílené závislosti na něm....a čím víc jsem byla samostatnější,tím větší zájem měl opět on o mě.Podruhé jsem to opět zjistila na mateřské,bohužel s ní musel začít ještě v době mého těhotenství.Zní to šíleně,asi kdyby mi to někdo vyprávěl,nepochopila bych,že s ním ta manželka žije dál.Ve skutečnosti my jsme spolu dál,paradoxně mám pocit,že náš vztah je teď lepší než předtím.Už s ní skončil,ale nebylo to hned a musím říct,že ten půlrok byl hrozný.Manžel můj postoj znal a věděl od začátku,jasně jsem mu řekla,že pokud ji chce,ať jde za ní...doma děti 6 a 1/2 roku.Já víc dělat nemohla,neměla jsem kam jít.Od začátku mě tvrdil,že pro něj jsme důležití my,naše rodina,že si neumí představit,že by ztratil děti i mě a hlavně,že s ní nic není.Věděla jsem,o koho jde,znala ji,byla to jeho nová kolegyně z práce a stejně tak jsem věděla,že s ní to trvá dál.Zavolala jsem i jí a jí zopakovala to stejné,že pokud se tak hrozně milují,ať ona přesvědčí jeho,co nejdříve,ať od nás odejde,protože nejvíc to pochopitelně odnášeli děti.Manžel celou dobu dělal "mrtvého brouka",tvrdil,že nic není a že miluje jedině nás.Dnes vím,že to skončilo už někdy před vánoci,ona odešla do pobočky v jiném městě,stejně se ale pracovně stýkají nadále a rozhodně klidná z toho nejsem.Nevím,zda hledal jinde jen ten sex....pravda, v 7. měsíci těhotenství jsem asi nesplňovala všechny jeho požadavky.Musím říct,že tenhle chat mi dost pomohl,ale rozhodnutí je opravdu vždy jen a jen na člověku,který problém řeší.Snad jen ještě jedna poznámka,po celou dobu,i když vztah s milenkou fungoval naplno,byl můj manžel neuvěřitelně žárlivý na mě.Mám pocit,že snad mají neustále ten "středověký" pocit,já můžu cokoliv,ale ty se na nikoho jiného ani nepodíváš.Ähoj Skalo,jsem ráda,že jsi tu stále taky,život je mnohem překvapivější než naše představy.Tvé názory jsou jako vždy prostě perfektní,doufám,že jsi ve svém životě šťastný.ahoj

Mila K. muzu ti jen napsat,ze tvoje K muze stat pro kurvu

Milá Valo, člověk nikdy nemůže věřit na 100%, že je mu ten druhý věrný.Ale já mám pocit, že můj manžel je-už i proto, že jsme spolu téměř 24 hodin denně(máme společný podnik). Ale myslím si, že to, že bys byla nevěrná "naoplátku" by tvůj problém možná jen prohloubilo.Stejně by sis nepomohla a ještě bys měla sema možná výčitky..Promin, ale mě říct manžel, že je život krátký na jeden vztah, asi bych ho poslala někam..Neznám vaše manželství, a ane nevím důvod jeho nevěry, ale zdá se mi to vůči tobě dost surové.Milenku bych manželovi NIKDY netolerovala, na to si sama sebe dost vážím. Ale pokud měl nějaké přání v sexu, jako to bylo u nás a tys to odmítla, pak je to těžké.Nejsem rozhodně při něm, ale jak už jsem psala, vím co je chlap schopný kvůli sexu udělat. Proto já vím, že když mu dopřeji co chce (v rámci možností!), nebude to hledat jinde.Pokud mu teda jde jen o sex-jako mému muži a nerazí heslo "všechno cizí je lepší než co mám doma"- i tohle jsem slyšela! Zkuste to nějak řešit, jemu by se snad líbilo, kdybys měla současně milence?Jestli by řekl, že jo, asi bych z toho utekla...Držím ti palce, a ozvi se.Máša

Ahoj jsem rada,ze jsem tohle nasla.Predstavila jsem se jako K.,protoze je tady hodne Katerin a Katek tak,abychom se nepletly.Jsem se svym klukem skoro sest let,dvakrat jsem ho podvedla,jednou to trvalo asi dva mesice,ten dotycny se nakonec odstehoval,nemyslim si,ze jsem ho milovala(byl to proste nadhernej kluk,dobry v posteli),podruhe jsem zahla se svym byvalym,ale to bylo alkoholem,vzpominky atd........A ted jsem se zamilovala jo myslim si,ze jsem zamilovana do sveho zenateho nadrizeneho,ja jsem s tim nezacala on na me koukal a naznacoval me ze jsem sexy,ale je silne verici tak jsem to brala pohodove,ale cim dele to trvalo tim me to zacalo vic lakat no a pred dvema tydny jsem delala prescas a nejak se to zvrhlo,nemeli jsem sex,jen jsem se hladili,pres obleceni a blaznive libali(paneboze pripadam si jak bych mela 15)oba jsme meli orgasmus.Na druhy den se me omlouval a cely tyden bylo vsechno jako driv jen ty letme doteky a pohledy byli trosku jinaci.Podruhe se to stalo stejne jako poprve,i kdyz ted jsme uz byli napul nazi.Rika me ze se mnou chce spat,ale je zenaty,vira a navic dve deti........Ale ja ho chci tak strasne moc,myslim na nej neustale a vim,ze kdyz to tak bude pokracovat tak ho svedu,ale stoji to za to?ja si myslim ze jo,jeste rikal,ze ma strach ze se do me uplne zamiluje a co pak?Nechci premyslet o tom co pak chci ho ted hned.Jsem uplne blba?Jeste chci podotknout,ze me je 27.Ja vim,ze znim jak pubertacka,ale to ta zamilovanost.Nejake napady co s tim?K>

Milá Valo, těch deset let mi něco připomnělo. Zkus zjistit, proč hledá tu druhou. Život je možná dlouhý na jeden vztah, ale táhnout dva vztahy zároveň je něco jinýho... Vím, jak na tom seš, protože jsem dostal přítelkyni do stejný situace akorát za jinejch okolností (už sem tady tom psal Smiř se s tím, že rozhodnutí stejně zbyde na tobě, stejně, jako zbylo na mně a tuhle situaci nikomu nezávidim, zvlašť po dlohodobym vztahu. ). Ty máš navíc dítě, který bude tyhle nesoulady cítit. Tím, že by sis našla někoho jen tak, bys nic nevyřešila a bylo by ti eště hůř. Jestli někoho, tak max. místo současnýho partnera...Hodně štěstí

Zdarvím Ťa VALA!Som rád, že som Ťa tu zastihol. Pamätáš sa ešte na mňa ? Chich....Nie teraz trochá vážnosti.. Som rád, že sa držíš tak ako to popisuješ . Asi sme na tom obaja v tom našom smere stále rovnako. Naše problémy sa rozprávkovo nevyriešili a ako to tu tak čítam ak život ide ďalej svojimi k?ukatými cestičkami ....Pozri ako ?udia s rôrnými vízormi aj názory sú rozdielne a občas sa tu objaví niekto kto vraj nemá dôvod, ale rozprúdi debatu svojim postojom, alebo podaním. Všetci tu ošetrujú svoje životné rany a každý tu povie svoj postoj Gina, Pablo, Antonio...Všetko sú to ?udia, ktorí sa budú musieť sami vyrovnať a doriešiť SVOJ PROBLÉM..... Ale my dvaja už vieme, že to nieje ani tak jednoduché ani tak rýchle ako by si človek želal, a tak občas prebehneme príspevky, ktoré za niečo stoja .... Občas ak považujeme za vhodne zareagujeme, ale jediné čo si môžme navzájom urobiť, je len držať palce a verbálne sa podržať a žiť život ďalej v jeho tragikomickej podobe ....Preto Ti prajem ve?a pevných nervov radosť zo života každý deň a slnečných lúčov, keď ich najviac budeš potrebovať a budeš túto potrebu cítiť.....Krásne dni praje SKALA

Mám nápad ! Která z diskutujících žen a ženiček by si se mnou chtěla "odeběhnout" ? Jdeme do toho ?Potřebuju změnu. A Ty ?

Mášo: jsi si jistá,že ti je tvůj manžel jinak 100% věrný?Jinak...než tedy mimo vaše 2-měsíční zpestření?Nechci vůbec moralizovat,tvé názory se mi líbí a taky...nikdy neříkej nikdy,ale podle mě bych na tu jeho věrnost tolik nespoléhala,tolik jen můj názor.Na 2. straně ti docela závidím tvou vyrovnanost.Já se o ni marně dlouhou dobu jen pokouším.Taky jsem tu prezentovala své trable s manželem záletníkem a když to bylo poprvé,má velmi blízká kamarádka mi řekla-když to udělal jednou...jednalo se o dlouhodobý vztah,ne úlet...bude to dělat vždycky,nezmění se.Tenkrát jsem jí nevěřila,dnes už ano.A vidíš,pořád s ním jsem,i když někdy si už připadám dost sebemrskačsky. To proto,že dnes už si dost jasně uvědomuju,že on je z kategorie nenapravitelných(nejde u něho o to udělat co nejvíce zářezů na pažbě,vždy((= 2x v našem manželství)) šlo o dlouhodobé vztahy) a já jsem pořád i po 10 letech ta "naivní".Průběžně sleduju celou tuto diskusi a některé názory mě pomohou zvládat mou situaci,snažím se třeba pochopit a akceptovat,že může mít rád 2 ženy zároveň,ale 2. den to cítím naprosto opačně a mám chuť ho zabít,vyhodit a 3. den ho miluju,protože prostě jako táta,manžel i milenec funguje skvěle.Snažila jsem to i "řešit" tím,že si taky někoho najdu a nebude mě potom tolik bolet to,co dělá on.Nebylo problémem se seznámit,i přesto,že jsem s malým mimčem na mateřské,ale zjistila jsem o sobě,že jsem schopná flirtovat,ale ten poslední krok pak do té postele pak už neudělám. A nechci to dnes vydávat za ctnost,prostě...dle mého manžela ...mám smůlu,že jsem taková.Taky mi řekl,že život je moc dlouhej na jeden vztah,ale přesto chce být se mnou,ale já se s tím mám srovnat.Dle mě velmi pragmatický názor na život a stejně jsem s ním a chci s ním být dál.I když dnes už nevím,zda to chci a zvládnu napořád.Tak dost naší rodinky a pište dál,ať jste na straně jakékoliv.

Micindo dik,zes nam otevrela oci!ale,kdyz uz o necem pises,mela by sis tech mailu asi precist vic...Neveru si tady neobhajuju a az to budu chtit udelat,urcite si na to vyberu tebe,neboj...GINOPresne vim,o cem pises.prosli sme si tim samym.snad sme kazdy jiny,a proto dopadnete inac nez my.ale jak ucitis,ze neni neco uplne v poradku,radsi to reste hned.16letej rozdil si nepredstavis?hm,doufam,ze si to to moje mlade uvedomuje.rika,ze to jen tak pocitala a problem z toho nedela,zatim.no,prestavit si to stejne nikdo nedokaze,tak nad tim asi nema cenu moc meditovat.pekny svatky pablo

Jůůůůů teď jsi nás tedy všechny odhalila.Co budeme dělat :-) .Jen nevím, co tu hledáš ty?

pablo sem přišel pro obhajobu své nevěry. antonio to odmítl, gina jako spasitelka se ho ujala.

Sorry, ale chtěla jsem napsat proč bychom my dva nechtěli diskutovat s Antoniem.

Micindo, jsi úplně mimo. Proč bychom s Pablem nechtěli diskutovat? Nemám k tomu důvod. Gina

takže gina s pablem se poplácali po ramenou, jak jsou dobří. s antoniem se nechce nikdo bavit, staví je totiž do špatného světla.

Pablo, ptáš se jestli si dokážu představit, že by můj přítel měl 40 let. Tak to si představit nedokážu, ale nikdy neříkej nikdy.Ale zato si dokážu dobře představit pocity tvé kamarádky, protože i já jsem se nejdřív bála do svého přítele znovu zamilovat a potřebovat ho a bála se dalšího zklamání. A jestli jsem mu přišla na nevěru? Měl období, kdy si najednou nebyl jistý ničím. Začal ho štvát celý život, jeho práce, lidi se kterými pracoval a náš vztah taky. Chtěl zkrátka od všeho utýct. Možná si chtěl i něco dokázat a já tušila, že se něco děje a pak jsem se úplnou náhodou dozvěděla, že ten flirt tam taky byl (údajně nevinný, ale to já už nezjistím). Zkrátka jsem mu nechtěla stát ve štěstí a řekla jsem mu, že by bylo lepší se rozejít. Moc jsem to nechápala a ani nechtěla chápat, prostě jsem z toho všeho chtěla jen ven a taky začít jiný a snad šťastnější život než s ním. Rozejít se nechtěl. Tvrdil, že mě má rád, chce být se mnou a byl idiot, když si to neuvědomil dřív. Taky že pro něho moc znamenám, hodně jsem ho naučila a byla by to pro něho velká ztráta, kdyby o mě přišel, ale bohužel si to uvědomil, až to dá se říct celé pokazil. Pryč byla moje láska, veškerá důvěra a potřeba žít s ním dál. Nevím proč lidi potřebují nejdřív něco "zprasit" a ublížit, aby zjistili, že je to to pravé, po čem touží, ale je pravda, že kdyby se to u nás nestalo, asi bych se nikdy nedozvěděla a neslyšela od svého přítele tolik hezkého, co ke mě cítí a jak mě potřebuje. Takže asi bych souhlasila s tím, že všechno zlé je k něčemu dobré. Máš pravdu v tom, že to náš vztah posílilo a začali jsme né znovu, ale jinak. Jestli to bude fungovat dál a jak dlouho to nevím a vše ukáže čas.Gina

GINO, díky za odpověď, názor. Nejhorší je, že tohle všechno vím, a přesto se mi nepodařilo najít lepší řešení a dostal sem se do situace, ve který sem. Opravdu často platí:Čím více vím, tím toho vím méně(nebo tomu méně rozumím). Pravda taky je,že si člověk stejně řeší jen svoje problémy a nedostatky a to i skrz toho druhýho. Opustí ho a začne je řešit znova a s někym jiným. A třeba eště najde další, kterejch si u toho prvního nevšim...Je jen jeden muž a jedna žena-protějšek vždycky skládáme sami, jako puzzle.Měli sme asi tři velký krize, to když se provalil nějaký můj flirt, který samozřejmě nebyl ničím vážnym. I tak sem chápal,že to nefunguje dobře a v nárazech se to snažil prolomit,ale nikdy se to nepovedlo zásadně. Užili sme si spolu úžasný věci, i sex byl kolikrát jedinečnej,přesto to nestačilo. Sme prostě rozdílné povahy: ona je přátelství na celý život, věrné, tolerantní, kterému na sexu až tak nezáleží. Já spíš potřebuju vášeň,jak v sexu,tak ve všem,co považuju za důležitý. Navíc, i když má přítelkyně cit a ženskou intuici, je spíš materialista (ale ne konzumní),věří spíš vědě,tomu,co se dá ohmatat.Já se od toho naopak čím dál víc vzdaluju (i když i tady mám svý hříchy) směrem do duchovního světa.Jestli rozpoznám zamilovanost?Snad,na milence(který sem doteď paradoxně věrný-s přítelkyní sdílíme postel i domácnost) si vážim pro mě zásadních věcí, znám její neveselou minulost, špatný i dobrý vlastnosti.věkový rozdíl sme probírali, to se nedá nikdy předvídat,esli vadí nebo ne...Uměla by sis představit,že by tvýmu příteli teď bylo 40 (a třeba by vypadal o pár let mladší)?A tys u svýho přítele zjistila nevěru, nebo ti o ní řek, nebo ste řešili úplně jinej problém? Jestli jste ten problém vyřešili a dál se milujete, i když asi už jinak, moc ti to přeju.To vztah posílí a další krizi překonáte snadnějš. Važ si toho. Mám kámošku,který je 25, a přestože je moc krásná, šikovná,dost vydělává a bydlí sama, bojí se vztahů, protože ji vždycky někdo zklame, a bojí se i zamilovat...

Pablo, zajímá tě jestli můj vztah funguje a tak ti snad alespoň částečně odpovím.Všechny ty věci, kterými jsem popsala, jak by to mělo fungovat a tobě se zdají jako zdravý názor, jsem zjistila vlstně až po velké krizi, kterou jsem sama prožila se svým přítelem. Chodíme spolu 3 a 1/2 roku a před nějakou dobou jsme si prošli právě tím, co jsi psal Maxovi. Přesně jak jsi psal, po "dlouhé" době vztahu jsme najednou nevěděli jestli má cenu jít životem dál společně. Bylo to dost zlé a i s dozvuky to trvalo asi půl roku. Po tom všem čím jsme se prohrabali jsme oba pochopili to o čem jsem ti psala a vypadá to, jako bychom se do sebe znovu zamilovali. Vím, že oproti ostatním, kteří žijí s někým třeba deset let nebo jsou ženatí či vdané a mají mnohem více zkušeností, nevím ještě o životě hodně věcí, ale i tak jsem mnohé pochopila a jsem zase o krok dál. Pokud tě zajímá, kolik mi je, tak jsem právě oslavila 24. narozeniny. A jaký názor mám na tvůj postoj, to je těžké vyjádřit. Neznám tak docela podrobnosti a už vůbec ne tvou přítelkyni. Ani nevím, co je u tebe malá chuť partnerky do sexu. Ale píšeš, že ubyl sex i něžnosti, které ti chybí. To všechno je pro spokojený vztah moc důležité a vím, jak je příjemné, když ti dává ten druhý stále najevo, že jsi pro něho žádoucí. Povzbuzením je každé pohlazení, poplácání třeba po zadku, "neslušné návrhy" a v neposlední řadě taky svádění toho druhého a aktivita při milování. I když to "svádění" někomu může přijít divné po těch lelech, ale vážně jsem zjistila, že je to moc příjemné i ve stálém a dlouhodobém vztahu a to oboustranně. Proto se nedivím, že se ti stalo to, o čem píšeš a ani tě neodsuzuju. Těžko si představím, jak to bude se mnou po víc než deseti letech vztahu, to nemůžu posoudit. Já sama jsem nevěrná nikdy nebyla a nemám k tomu ani důvod a s nevěrou obecně nesouhlasím. Ale život není síťový graf, ve kterém si přesně vyznačíme, kdy, kde a jak nás co potká a pak už je zkrátka jen na nás, jak se k tomu postavíme. Nemysím si, že je správné, když podvádíš svoji přítelkyni, která je s tebou tak dlouho, máš ji rád a ona tebe, ale taky si nemyslím, že je ideální její postoj k vašemu společnému životu. Doteky a milování jsou důležité součásti vztahu a když toto souznění nefunguje, pak zřejmě nemůže fungovat ani celý vztah, tak aby oba uspokojil. A pokud jsi potkal někoho s kým toto souznění prožíváš a chceš v tom pokračovat, tak k tomu není potřeba nevěra. Ale pozor, aby to nebyla jen ta počáteční zamilovanost, která časem opadne a pak jsi nezjistil, že jsi vlastně tam,odkud jsi odešel. Všechno je to moc složité a těžko to posoudit, když člověk nezná a nevyslechl obě strany. Ale rozhodně tě nehážu do jednoho pytle s nevěrníky bez svědomí, kteří to dělají jen pro zábavu a ponižují tak toho druhého a ubližují mu aniž by nad tím zapřemýšleli z jeho pozice.Gina

Antonio, nemáš správný pocit, že nejsem v manželství štastná.Já pouze vysvětluji, že to, co jsem udělala bylo na počáteční nátlak partnera, protože já jsem v tomhle experimentování byla dost velká puritánka.A ztotožnuji se s Pablem, protože nám fungovalo naprosto všechno, proč teda jen kvůli "sexu"- a to ještě vlastně společnému o vše přijít a ztratit iluze o věrnosti? I můj muž to takhle cítil, proto to řekl mně a nejednal na vlastní pěst.Třeba kdyby Pablo cítil nějakou snahu ze strany partnerky, vůbec by ho nenapadlo hledat jinde...A ještě k těm sportovcům:je všeobecně známo, že ti, kdo sportují, mají větší sexuální apetit než pasivní sportovci.Dokázala bych to rozebrat i v lékařské terminologii, ale to je zbytečné.Ten testoster. tam prostě je!!A můj muž ho má dost a dost, proto to dělám jak dělám. Sama jsem nikdy nevěrná nebyla a myslím, že v rodině, kde vše funguje tak jak má je to pěkný hazard. Nejen s vlastním svědomím, ale i s budoucností. Alespon já to tak cítím a doufám, že mi to vydrží co nejdéle.Ahoj Máša

Maaxxx vystih podstatnou část věci: nevěra ne, ale někdy člověk neví jestli s partnerem má cenu jít dál nebo ne. A že je to sakra těžký, a po mnoha letech zvlášť, asi potvrdí každý...Já si například nikdy nepřipouštěl, že bych kdy moh přítelkyni opustit nebo se s ní rozejít. Možná by se to dalo nazvat pokrytectvím, ale kdybych nepotkal, koho jsem právě potkal, zůstal bych s přítelkyní dál, dokud bychom se nezačali nenávidět nebo by se rozešla ona se mnou. Proč? Protože bych těžko hledal holku, která má tolik, pro mě zásadních, vlastností, názorů... Antonio: Co vede člověka k tomu, aby podváděl? Až budu mít čas, sepíšu ti seznam. Ne vážně to nemůžeš zobecňovat... Jde být věrný! Samozřejmě, jde, ale dám ti sebe jako příklad: Neshody v sexu, malá chuť partnerky do něj, sama o tom ví. Pak odjede na půl roku. Zůstávám s představou, že sexuální (s tím i citové strádání) bude po návratu nejspíš opět pokračovat a nic mě nepřesvědčuje o opaku. Tedy udělám to, co bych ca před rokem nepřipustil-nevěru. Být v sexu a vůbec spokojený, těšil bych se, až se vrátí a půlrok bych překous. Neznám důvod tvýho odloučení, to je tvoje věc, ale i na délce někdy záleží, když to není láska výjimečná. Jsou ale i nevěry, kdy se jedná o

Pro Antonia-Proč se zapojuješ do diskuze , když nemáš v tomto směru žádné vlastní zkušenosti.Chceš tady moralizovat či hlásat víru Páně? Mám stejný názor jako Pablo.Lidé tady spíš očekávají radu jak se s nevěrou vyrovnat ve vlastním svědomí, ať už byli nebo jsou podváděni nebo sami podvádějí.Ne každý si vzal partnera či partnerku, o které může říct "to je ta jediná, žádná jiná není lepší".Tam, kde to v rodině stoprocentně klape, je nevěra trestuhodný hazard.Většinou to tak ale není.Spousta lidí žije spolu ze zvyku , nechtějí nic měnit, aby nepřišli o své pohodlí.Také nedospělé děti jsou silným poutem.Často není soulad sexuální ani intelektuální.Pak je těžké někoho odsoudit, když potká spřízněnou duši.Maaxxx.