Nevěra

ja myslim,ze normalni a hlavne bezne hlavne ze strany zen to je(nevim,co muzi,nerozumim jim pres veskerou snahu), ja taky cekam od vztahu vernost a ve svem prvnim vztahu jsem dokonce pocitala s nekonecnosti. Ted uz chapu,ze skoncit to muze a mozna i kvuli nevere,nebo kvuli necemu jinemu...ale nemusi,to nikdo dopredu nevi a pote,co jsem si prosla obdobim,kdy jsem mela stejne touhy jako stejne me tahle vec trapila jako staromodni,prestoze jsem je neprezentovala tak agresivni formou, tak to obdobi (nedavne) me nastesti preslo,proste nema cenu se zabyvat necim,co neni nebo o cem zatim nevim,ze by v mem vztahu bylo,naucit se scenar jak budu reagovat,az se to stane stejne nelze. Co ale lze,byt si vedoma toho,ze i mne se to muze stat a davat si pozor a rozmyslet si,jestli mi stoji za to byt neverna,protoze tim fakt clovek ublizuje nejen partnerovi ale hlavne sobe, no a druha vec co muzu udelat je,ze nechodim hned s prvnim,ktery me behem minuty omami,ale trosku si to rozmyslim a podivam se,jak se chova,pokud je davno promiskuitni a ja si myslim,ze se mnou prestane,je to moje chyba. Takze zakladni predpoklad pro me je nelezt do vztahu s rizikovym tvorem,zvolit si nekoho,o kom si myslim,ze je schopny nechat ostatni sukne napokoji a pak taky tehle sve volbe verit,verit svemu usudku,zbytecne nepodezrivat,pocitat s vernosti ne s neverou,...no a sama taky nebyt rizikovy tvor.Timhle pro to udelam maximum,samoyrejme s tim,ze se budu chovat mile a slusne k partnerovi,ale zase nechtit byt dokonalost sama,pokud neco nejde nebo neni,tak se neda nic delat,partner mi vysvetlil,ze zena muze byt sebemilejsi a sebedokonalejsi,muze se snazit sebevic,neznamena to,ze by ji chlap nemohl byt neverny,...v prvni chvili jsem myslela,ze se zblaznim,ze to teda muzu rovnou zabalit,...to bych mohla,ale taky to muzu chapat tak,ze tohle se stat proste muze kazdemu a je lepsi byt v klidu a prirozena nez v kreci,abych se mu zavdecila,protoze nevera me sice potkat nemusi,ale muze,jako me muze srazit auto nebo rakovina. Jde o to nebehat zbytecne po frekventovane silnici.

Ahoj Mončo, Ty už víš přesně, o čem to je. Srdci se nedá poroučet, ale věci nejsou černobílé a tak správný úsudek v pravou chvíli má cenu zlata. V životě je dobré mít cíle a promyšleně se k nim snažit dopracovat. Výsledek stojí za námahu, protože co je v životě lepšího, než dosáhnout toho, co jsme si předsevzali? Někdy se to nepodaří, ale i tak je fajn, když si člověk může říct: "Udělal jsem pro to maximum - svědomí mám čisté." Tvůj partner Ti dokázal svojí lásku a to jediným možným způsobem - dokázal Ti odpustit a Ty už to také můžeš hodit za hlavu, protože jsi věci dala do pořádku. Srdci to vždycky trvá delší chvíli a jen čas ukazuje, jestli jsme se rozhodovali v určitých situacích správně. A vůbec nelituj energie vynaložené na Váš vztah. Jak jsi napsala, na každém vztahu se musí pracovat. Na novém jako na starším. A když něco není ideální hned, tak bude za nějakou dobu. Se svým milencem bys toho ale nikdy nedosáhla. Svědomí by Ti nedalo. Vím to, protože Tě to trápilo od začátku. Píšou sem ženy, které mají vztahy se zadanými muži a jsou v pohodě, protože právě tento vztah jim vyhovuje z různých osobních důvodů. Ale Tebe to, myslím, od začátku štvalo a tak bys zbytečně zůstávala u něčeho pro sebe naprosto neperspektivního. Měj se hezky. Sonja.

"Je samozřejmě normální, že žena vstupuje do vztahu s tím, že její vztah bude věrnost a čistota sama." A to ti, Lolo, připadá jako realistické očekávání? Já si myslím, že je to možná hezký cíl, pro jehož naplnění se dá určitě i dost udělat, ale rozhodně bych si netroufl a priori něco takového ve vztahu očekávat (obzvláš pak ne v tak "čisté" formě, jak jsi to formulovala). To mi úplně "normální" nepřipadá.

Ahoj Sonjo, stejně jako ty si myslím, že krásu vztahu nepoznáš hned ale až za nějakou dobu. Věřím, že za několik let budu šťastná, že najdu v nynějším vztahu trochu víc, než jenom tu lásku, láska je jen dočasná záležitost, je dokázaný, že dva lidi se milujou jen krátkou chvíli a pak se to promění na zvyk, samozřejmě se mají pořád rádi, ale už to není takové jako na začátku. I ty máš s tímto zkušenosti, takže asi víš, o čem mluvím. Jsem s Milanem už dva roky a devět měsíců a za tu dobu jsme se jeden od druhého hodně naučili a taky jsme se o sobě hodně dozvěděli, vlastně to pořád trvá, myslím si, že lidé se poznávají celý život, vždycky tě ten druhý může něčím překvapit a to se mi na vztahu taky moc líbí. Měl by se pořád zdokonalovat, ale když cítíš, že to nejde, tak bys z něj měla odejít, tohle si myslím já. Já se náš vztah snažím něčím vylepšit a vím, že se mi to celkem daří, samozřejmě to nějakou dobu trvá, ale to čekání za to stojí. Jsem dosti netrpělivá, proto mám občas sklony se vším praštit, zdá se mi pohodlnější si najít někoho jinýho, nebo prostě zůstat sama, ale pak si řeknu, že než vybíjet energii na to, abych vytvářela nový vztah, tak se raději pokusím spestřovat ten nynější. Tím vším chci jenom říct, že ač se mi do cesty staví mnoho překážek, já se budu snažit je překonat a budu věřit, že se mi to v budoucnu vyplatí. Za tu dobu, co sem chodím jsem si uvědomila hodně věcí a jedna z nich je, že by se měl člověk řídit nejen srdcem, ale také rozumem. Občas to bolí, ale je to tak určitě správně.

Jistě, ne všechny nevěrné jsou čubky a ne všichni nevěrní hajzlové. Jak už jsem psala, můj vztah s ženatým přítelem trvá 7 let. Pro mě už manželství ani trvalé soužití nepřipadá v úvahu, po strašném manželství a rozvodu se bojím a nejsem už tolerantní, takto vím, že on to chápe, že s ním nechci být pořád. Kdyby měl skvělou ženu, které by to mohlo ublížit, asi bych do toho nešla. Ale znám je oba mnohem déle a její krédo je kariéra, prachy a o to ostatní ať se stará někdo jiný. Ona sama prohlašovala - kdyby si tak našel nějakou na sex, mě to obtěžuje, no a stalo se. Opravdu se může přihodit i to, že člověk toho pravého potká až tehdy, když je sám zadaný. Tak to asi cítí můj přítel. Má pak opustit rodinu a jít za tím druhým? Třeba by s ním prožil mnohem lepší život, než vede teď. Třeba nechce ubližovat, tak to řeší takhle. Je mi líto staromódní, až najde ten ideál a pak spadne na zem s poznáním, že je trochu jiný než si vysnila. Nebo bude tak dlouho nabízet svou náročnost, až nenajde.

Nemyslím si, že by tu Rena tvrdila něco v tom smyslu, že je nevěra normální a ani nemám pocit, že by tu vehementně obhajovala nevěru. Já hlavně odsuzuji to, jak je staromódní agresivní a urážet ostatní, jí nečiní žádné problémy. V jejích názorech je dost hezkého i romantického, ale ne moc realistického. Dovolte mi můj názor: Je samozřejmě normální, že žena vstupuje do vztahu s tím, že její vztah bude věrnost a čistota sama. Ale např. já z mého partnera cítím nezájem. Mám časově náročné povolání, celá domácnost leží na mě, partner mi s ničím nepomůže, ačkoliv je na volné noze a většinu dne má volnou a čas tráví s kamarády. Ale jak tu psala Rena, i to praní ponožek, vaření a jiné věci jsem vždycky dělala a dělám ráda, ale co mi opravdu chybí je uznání od mého partnera. Diví se, že nemám koníčky, ale už nepochopí, že nemám ani hodinu denně volnou. Tvrdí, že práce v domácnosti není práce - ano, pro něj nemůže být protože za tu dobu, co jsme spolu v životě neumyl ani lžičku. Ptáte se jak to souvisí s nevěrou? Přímo asi nijak - nevěrná jsem nikdy nebyla, ale občas sama sebe v duchu přistihnu, jak si říkám, že by bylo fajn, mít někoho, kdo by uznal, že perfektně zvládám zaměstnání, domácnost a nezanedbávám ani svůj vzhled - snažím se, abych pro něj byla stále atraktivní. Říkám si, že jiný by to možná ocenil.....ne tak můj partner. Tohle jsou možná malé kroky k nevěře. A řekněte jsem "čubka"???? Chci tím jen říct, že ne všechny nevěrné ženy jsou "čubky". Možná jen hledají uznání a útěk od reality.

Antonio, nepsala jsem o tom, že nevěra je normální, taky ji neobhajuju, jenom bytostně nesnáším sprosté nadávky i když jsou na internetu od lidí a k lidem, které s největší pravděpodobností nepotkáš. Každý si svůj život musí srovnat se svým svědomím. A je úplně jedno, kolik je Ti let. Jsou věci, které máš v povaze dané. Pravda je, že když máš za sebou nějakou životní zkušenost, už se na vztah díváš úplně jinak. Věřím, že na tohle přijde i Monika. P.S. Něvěrná bych nemohla být, protože svého partnera miluju, a těžko bych se mu mohla podívat do očí, bez ohledu na to, že sex bez toho že někoho miluješ je jen pohlavní pud.

Reno, nic jsi od Staromódní nepochopila!!! Proč tak vehementně obhajuješ nevěru??? Staromódní neříká, že nechce "prát ponožky", jen je nechce prát za každou cenu! Hledá a věří v lásku!!! Nevím, kolik je Staromódní let - kolik má "biologického času", ale rozhodně oceňuji, že toho pravého nehledá mezi zadanými a jestli jednou udělá kompromis, tak to zřejmě nebude s někým, kdo by u toho podváděl (bude-li to S. vědět, samozřejmě), protože jeden z nejvýraznějších rysů, který u chlapa čeká je zřejmě upřímnost (a takoví se jistě dají najít - i třeba rozvedení, ale volní)! Že mnoho žen mělo ideál být věrnými, ale nejsou, je jejich věc (a osobně to moc nechápu), ale rozhodně to není obhajoba "normálnosti"! To jen dnešní společnost se staví k sexu takhle "rádobyotevřeně" a "nepokrytecky". Jistě, podvádělo se vždycky a taky se podvádět bude, ale pokud někdo říká, že to není správné, tak on není ten zlý - pokud některá tvrdí, že podvádět je normální, tak je u mě jako u chlapa také "čubka" a pokud některá situaci nezvládá - je to silnější než ona - tak ji neodsuzuji, jen by STÁLE měla mít na paměti, že co dělá není dobré! Přijde mi, že Monika v tom má (měla) trochu zmatek, ale právě tvrdá slova od S. jí pomohla si to trochu srovnat v hlavě - alespoň mám takový pocit z Mončinných následných příspěvků.

Víš, staromódní, píšeš že chceš víc než jenom prát košile. Já je peru, žehlím, vařím i uklízím. Dělám to pro TY, kteří pro mě hodně znamenají a dělám to s láskou. Totéž dostávám zpátky.Žiju ve druhém vztahu s rozvedeným mužem, já mám za sebou taky jedno manželství. Mám doma to "teplo domova" kterému se někteří vysmívají. A i přesto všechno praní špinavých ponožek, můžu ve svém životě něco dokázat. Neznamená to že jsi domácí slepice když pro ty které máš ráda něco uděláš. A nečekám, že za každým bukem je nějaká "dvacítka", která¨mi chce mého partnera ukrást. Jestli máš někoho koho máš ráda, a ten druhý to ví, je život super. A život není o absolutní čistotě a spravedlnosti. Vím o tom své, ale nepatří to na chat o nevěře. Ne vše se točí okolo postele.

Takze Andreo, zivot bezi, biologicke hodiny tikaji a ja si mam honem nabrknout nekoho, kdo se mi zrovna trochu zamlouva.......... honem, honem dokud nekdo zbyl!!! Vrhnu se do boje o posledni jedince!!! Mit dite driv nez je pozde a pak cekat doma az se vrati pozde z prace (protoze mel schuzku s nejakou dvacitkou). To doufam nemyslis vazne. Pak bych zrejme uz tento chat neopustila a chodila se sem vyplakat. Hmmm, tak to mas zrejme zarizene ty a myslis si, ze je TO normalni. Zase se vracime k tomu, ze kdyz nekdo nepremysli jako ty nebo vetsina holek na techto strankach, je uplne mimo nebo proste krava. To uz tu bylo. Jen podotknu, ze je mozne mit vic ......... ale pokud vam to vyhovuje........ ja si vystacim. Nemam pocit ze musim prat ponozky a kosile a mit vsechno kolem toho, cemu se rika souziti za kazdou cenu. Jen abych nekoho mela. Hrrrrrrrrrrrr! Pospesme si, zacina vyprodej! Posledni modely se slevou! PS: az jednou prijde ta vase dvacitka klidne mi sem napiste. Pak si budeme zase povidat o toleranci.

Jo, tim to asi bude Staromodni, idealy mas fakt pekny, tak mozna na 16 let veku, normalni clovek totiz chape, ze zivot utika a v nem fak nejde o veceri.

Staromódní : jsem na tomhle chatu poprvé, louskala jsem příspěvky, a mám pocit, že staromódní je zamindrákovaná co kope okolo sebe. Po přečtení jejich posledních příspěvků si myslím, že na tomhle chatu nemá co dělat. Je to o tom, že když máš problém tak ho tady můžeš anonymně řešit, a přečíst si názory druhých. Ovšem u staromódní to nemá s názory nic společného.

Co se vsechno o sobe nedozvim. Mozna vic nez zklamana jste mely na mysli zhrzena? Ja jsem nikomu primo nenadavala ale potrefena husa se vzdy ozvala, tak co s tim. Pekne jste mi to nandaly... uz jste spokojene? Nekoho tady zajimal muj pribeh..... zajimal opravdu nebo to byla zaminka k ziskani dalsich argumentu o tom jak jsem zamindrakovana? Nekomu nesedi ze jsem mlada, hezka a inteligentni? A proc? Nemam to psat? A proc ... aby si tady vsechny myslely jak jsem hnusna, tlusta, nezajimava a tudiz zatrpkla? Asi by se vam to spis hodilo do kramu ale ja takova nejsem. Jen vim co chci a vim ceho mohu dosahnout. A take dobre vim co nabizim. Takze neco za neco ... at se vam to libi nebo ne. Nabizim toho hodne a take hodne zadam. Mozna prave proto, ze mam vysoke pozadavky, jsem sama. Nijak zvlast tim nestradam. Nerikam, ze by se mi nelibilo se s nekym probouzet ... ale pokud to nebude ten s velkym T, tak radeji nic. Musim se smat, kdyz pisete, ze jsem nezkusena ... vzdyt mne vubec neznate ... z ceho tak soudite? Kompromisu jsem uz zazila, muzu tez (a presto na tehle planete neni zeny ktera by si na mne mohla stezovat)....... a prave proto rikam dost. Jestli jsem z neceho zklamana tak je to prave promiskuitni chovani a mysleni, kterym si ztezujete zivot. Schovavate se za hesly jako je moderni doba, feminismus atd a v jejich jmenu vesele hresite (v uvozovkach) a rozbijite vztahy a rodiny. Kdyz ne rozbijite tak aspon narusujete ....... to abych byla umirnenejsi. Kdyby se kazda zena drzela toho sveho.......... coz je samozrejme neuskutecnitelna idealisticka vize.......... byl by na svete klid a mir (v uvozovkach). V kolika prispevcich je tu psano jak je krasna duvera a vernost........... ano, jsou to nejvetsi poklady vztahu............ ale kdyz se jednou narusi uz to neni ono. A ja je chci. A take chci muze mych snu, ne me kamaradky. Kdyz to nepujde..... tak nic........ naveceret se mohu klidne sama.

Musím říct,žě tě obdivuji jak to zvládáš.Možná tělesně ano ,ale co city?Já bych mu dala najevo ,že si zasloužíš víc než odněho dostáváš .Onomu to, takhle prostě vyhovuje má rád vás obě a každou asi jinak .To ,že chlapi na tebe nezapomínají - je hezké,ale proč stebou nejsou ... zamysli se !Mam ten samý problém ,také nezapomínají a mám jednoho , kterýho jsem si vzala . Jsem ráda ,protože bych asi zůstala sama jsme spolu sedm let a ještě mi nebyl nevěrný a nepodíval se na žádnou jinou.A ty ,co by se rádi vraceli , at jdou kam si . Snaž se, aby jsi stoho taky něco měla - brát umí každý a co třeba dát ?

Milá Moniko, už jsem napsala, že se mi líbí, jak ses k celé té situaci postavila a když jsem si přečetla ještě tento příspěvek, musím říct, že jsi opravdu rozumný člověk. Máš pochybnosti, zda vztah, který jsi zvolila je ten pravý, zda Tvůj přítel je tou naplňující láskou. Chci Ti říct, že ani můj manžel nebyl mou největší láskou a ani já nebyla jeho první spalující láska. V době, kdy jsem prožívala tuhle "velikou" lásku nám bylo 18 a on měl před sebou studia na medicíně. Rozhodla jsem se jít mu z cesty, protože to byl nadaný kluk a měl před sebou velké množství těžké práce. Do dnes je svobodný a v práci má obrovské úspěchy, dotáhl to daleko. A první velká láska mého manžela se po 2 letech jejich známosti zamilovala do Francouze. Vzala si ho a žije ve Francii. Potom jsme se teprve s mužem potkali a i když už jsme oba měli po té "pravé" lásce a mysleli si, že je všemu konec, přesto dnes žijeme spolu 12 let, v manželství 10, milujeme se a musím říct, že dnes to cítím mnohem intenzívněji než na začátku našeho vztahu - myslím teď např. dvouletý vztah. Chtěla jsem Ti tím jen říct, že to, co na začátku vypadalo slabě, se časem změnilo v silný vztah, ve kterém jsme spokojení a šťastní. Myslím si, že Tvůj přítel Tě velice miluje a když se nevzdáte a na vztahu zapracujete, vyjde z toho nakonec něco opravdu pevného a krásného. Sonja.

Vidis, tak to muze byt vlastne taky. Zklamana zenska je schopna neuveritelny nevrazivosti.

Romča:Souhlasím, moji rodiče jsou spolu spoustu roků, dnes už v důchodu, ale taky to nebylo vždycky nejlepší, táta rád zahnul, ovšem dával pozor, aby se to mamka nedověděla a rodina tím netrpěla. A moje maminka coby moudrá žena nepátrala, pokud něco tušila, dala tomu čas a tak spolu prožili hezký život. Dnes už jsou tátovi ženské jedno a je rád, že má tu svoji. Samozřejmě nikdo neví, co ho čeká. Staromódní mě uvítala v diskusi slovy "další čubka", ale já jsem se svým přítelem už sedm roků. Jeho manželka je spíš na kariéru, na děti má chůvu, na domácnost paní a jede si po svém. Neřeším to, není to moje věc. Když jim rodina takhle funguje, proč ne. Já sama jsem velmi věrná a oddaná, koho miluji, má mě jistou. Za těch 7 let jsem se nepodívala na jiného. A že je ženatý? Má to pro mě své výhody. Jak už jsem zmínila, nechci mužského natrvalo do svéblízkosti, chci bydlet a žít sama, tohle je řešení. Jo, někdy mi je smutno a je to blbé hlavně když mi není dobře nebo tak. Ale ty klady převažují. Staromódní vidí všechno černé nebo bílé, nic mezi tím. Ale život takový není a urážkami těch, co myslí jinak, asi nic neprosadíš. Tak si říkám, není spíš než ta mladá a svobodná s ideály spíše oklamaná, opuštěná a BEZ ideálů? Tomu by spíš odpovídalo to plivání po druhých.

Ty, Staromodni, ty nejses zas tak blba, jak to ze zacatku vypadalo. V urcitych vecech mas dokonce pravdu. Spoustu veci se vuli ovlinit da a rada lidi se ani nesnazi, protoze proc by si neco upirali, ale zdaleka to nejsou vsechny pripady. A ver, ze to jsou casteji muzi-ktery oznacujes za hajzly, kteri to berou spis jako zabavu,zatimco mnoho zen uvazuje srdcem misto hlavou a nemuzou si proste pomoct. Ale obecne souhlasim s tim, ze mas spoustu idealu a ne moc zkusenosti. Pokud ti ty tvy iluze o spravnym zivote vydrzi, tak treba tim lip pro tebe, pro okoli ale uz tolik ne, protoze my obycejni smrtelnici nejsme totiz tak dokonali jako Ty.

Ahoj všem.Je pravdou,že jsem myslela,že takových žen moc není a jak zjišťuji tak je nás tedy asi dosti.Je mi 27 a jsem s manželem něco přes 7 let.Vždy jsem si říkala,že budu vzorná žena,ale musím uznat,že nějak náš život přichází do stereotypu.To samo není ospravedlnění,ale něco se musí dít tak to beru jako zpestření.Tak jako mnohá z Vás tak i já v jiném vztahu hledám to co doma už nějak vyprchává,ale tím nechci říci,že svého muže nemiluji.Ba naopak strašně ho miluji a nějak si svůj život bez něj neumím představit.Hlavní je,ale nikomu neublížit!!! Já to jako nevěru neberu.Vemte to třeba takhle čí nápad byl,že budem monogamní??

moniko,ver,ze pro tuhle chvili delas dobre,bylo moc hezke jak jsi psala o svem partnerovi...jen s tim sverovanim...nesouhlasim,ale treba jeste zmenim nazor,mas pravdu v tom,ze mila ted pro tebe neni,vis to rozumem,ale city jeste neveri,porad premysli,coby kdyby...taky jsem to zazila,ne sice s zenacem,zato s machistickym cizincem,milovala jsem ho silene,pak jsem zacala chapat,ze s nim bzch se asi moc volne necitila,rozum zacal chapat a nakonec presne vedel,ze tohle teda ne,jenze pocitove jsem si porad rikala,cokdyz by to nebylo tak spatne,mame se prece radi...nakonec jsem ale poslechla rozum,pochopila jsem,ze pokud existuje velka prekazka (alkohol,uplne jiny styl zivota,manzelstvi...)proste neco,co to stezuje a ty premyslis,jestli jo nebo ne,tak to znamena ne,protoze prekazky jsou porad,a ja jich moc nedbam,vetsinou se ridim srdcem,ovsem pokud se mozek ozyva prilis moc,poslechnu radeji ho)navic verim v osud apokud si toho cloveka mam vzit a byt s nim,tak nakonec vsecky prekazky zmizi a pokud nemam,tak s nim muzu chodit treba 10 let a byt mu verna,...nakonec se neco stane, drz se a mysli taky vic na sebe nez furt na chlapy,nakonec jsi posledni,kdo na tebe muze myslet a royumet ti,mej se p.