Nevěra

pro kokrouče: mám problém, který patří spíše do sekce Žárlivost. Velmi mne zaujala tvá odpověď pro Markétku (13.8.), napsals to úplně přesně, jako bych Markétkou byla já. Mohl bys mi to cvičení vlastního sebevědomí poslat také? Snad se příště rozepíšu více, teď se strašně stydim, jak hluboko jsem klesla.

Ahoj kokrouči,dík za odpověď a radu, máš pravdu nevěra není teď to prvotní, ale problém žárlivosti manžela.Takže odpověď mám již napsanou v sekci, které popisuješ.Díky i tobě Time. Zuzka

Pro Zuzku a všechny ostatní, kdo mají zájem - je asi zřejmé, že nevěra a žárlivost mají hodně společného, nicméně třeba pro Zuzku nevěra jako taková už není prvotní problém, tak abysme nekazili téma, přestěhujme se od zítra na kapitolu Žárlivost v téže sekci.

Zuzko, přidám se k Timovi, předběhl mě s rozhořčením, neumím si představit, že bych své manželce četl SMSky, to už bych jí mohl otevírat dopisy. Je to něco, nad čím mi zůstává rozum stát a hrozně špatně se mi hledají slova. Z tvého popisu mám dojem, že ta žárlivost je u tvého muže až patologická a on opravdu žije v tom, že ty jsi jeho majetek. On to necítí nijak špatně, on v tom prostě jede a ty už někde na začátku vašeho vztahu jsi někde pustila to otěž dál než by bylo dobré a zvláště toto se už nedá zastavit. Naopak - roste to a sílí až k fyzickému násilí. Má rada je celkem jednoduchá a strašně těžko proveditelná - máš-li kde být i s dětmi, tak tam prostě uteč, nebo, to je druhá možnost, vyhoď ho. Klasicky podle filmového scénáře mu zabala kufry a udělej scénu jako z italského filmu. Teď to čteš a myslíš na děti, já byl kdysi přesně toto dítě a moje matka nechápala, když jsem jí po rozvodu řekl, že to měla udělat dávno. A ona to neudělala kvůli těm dětem, kterým by bez toho IDIOTA bylo lépe. Jen si představ, co se děje v obýváku, když ležíš ve vaně - hledá ti na blůze cizí vlas, sahá ti do kapes a hledá COSI, osahává tvé spodní prádlo jestli není "jiné" než normálně a toto vše umí tak dávno tak dobře maskovat, že si toho ani nevšimneš. Žiješ pod hodně tlustou lupou a možná podvědomě tušíš a možná, že i víš, ale bojíš se to pojmenovat. NEBOJ SE !!! Dívej se kolem sebe a uvidíš. Tobě držím palce, ať se pletu, protože takové soužití je k blití (jemněji to nejde).Zkus se ozvat jak jsi na tom.

Marketko, na jednu stranu stoprocentne souhlasim s tim, ze jenom Ty jsi zodpovedna za svuj zivot a brat ohled na to, co kdo bude rikat, je cestou k nestesti. Na druhou udelat zasadni rozhodnuti v zivote (myslim ukonceni vztahu) bys mela az kdyz jsi opravdu rozhodnuta, ze se vydavas na lepsi cestu (vetsinou neni jedna spravna a druha spatna, ale pouze jedna lepsi a druha horsi). Jeste jeden postreh, myslim ze i kdyz se manzel dusuje jak se zmeni, tak po tak dlouhem vztahu sazim na to, ze ma svoje chovani vuci Tobe tak pod kuzi, ze se vse vrati do starych koleji. Ale taky nemas nidke dany, za na novem priteli casem nenajdes chyby, ktere Ti budou vadit jeste vic. Kazdopadne se musis rozhodavat na zaklade toho, co vis v tento okamzik, protoze do budoucna nevidi temer nikdo.

Zuzko, jak to myslis ze Ti precetl SMS od pritele? To jako z Tvyho mobilu? Nehorazne, za takovychto okolnosti bych se o obsahu SMS vubec nebavila, byla urcena pro Tebe. Nechapu jak muze mit nekdo takovou drzost precist zpravu urcenou nekomu jinymu a misto aby se propadal hanbou tak jeste jeji obsah pouzije k tomu, aby Te dusil. Takze kazdopadne bych si na Tvem miste ujasnil co chces. Pokud chces byt dale s manzelem (jako ze asi jo), tak muzes bud vylozit karty na stul a pokracovat ve svem vedlejsim vztahu nebo pokracovat za manzelovo zady nebo vedlejsi vztah ukoncit. No a podle toho co chces se rozhodnout. Ale kazdopadne bych narovnal otazku prava na Tvoje soukromi a dal jasne najevo, ze moje SMS nikdy cist nebude, nikdo Te nebude sledovat atd. Neco takovyho ve zdravem vztahu nema co delat.

Ahoj všichni, dneska jsem se dostala až na tyto stránky, asi právě protože mi je tak ouzko jako Markétce.Mám desetileté manželství a 2 děti. Manžela mám ráda,ale vztah je to stereotypní a hlavně chce, abych byla jen jeho - jeho majetek. Před půl rokem jsem poznala přítele, je ženatý a jak já tak i on nechceme rozbořit manželský život.Je nám spolu krásně při kávě, když si jen povídáme, dokážeme se smát při milování v autě nebo v přírodě.Dodává mi tolik energie, že i manželství bylo lepší.Naučil mě jak vzrušit manžela i v odpol. hodinách a nebude to nudné milování potmě bezeslova.Jenže, protože je manžel hodně žárlivý, tak dokázal najít někoho,kdo mě bude sledovat.Samozřejmně jelikož jsou prázdniny a děti jsou u babiček, tak jsem měla více volného času a mohla odpol.strávit s přítelem,než přijede manžel z práce.Pak mi přečetl smsku od přítele a bylo to!! Nevím, jak dál - při sexu mě nikdo nenačapal, tak jsem zapírala, že je jen můj kamarád.Nejspíš mi nevěří, ani se nedivím když v smsce bylo pusu na dobrou noc mazliku. Rozhodl, že to musí skončit nebo si to s ním vyřídí jinak. Zní to asi hloupě,ale on mě dává sílu a hlavně jsme spolu tak, aby to nepociťovaly děti a i manžel.Kdybych ho neměla budu neštastná,bez chuti do života.Když ho nevidím 14dni, tak už jsem podrážděná a moc mi chybí,nemyslím tím jenom sex.Poradí mi někdo,jak dál.Díky Zuzka

Markétko, přidávám se k názoru Kokrouče. Sám bych to nedokázal napsat ani z poloviny tak dobře. Budu držet pěsti hlavně Tvému manželovi, aby Tě dokázal bez ztráty kytičky propustit z manželského svazku.

Marketko, ted si ale nejsem jista, neudelala-li jste taktickou chybu, pokud uz s nim nechcete byt, mela jste mu to rici s tim, co jste mu rekla...ted jste mu rekla, ze on delal neco spatne, co si ani nemusel ve sve zamilovanosti k vam uvedomit (jsou takovi lide, kteri si cloveka svym zpusobem privlastni a ani je nenapadne, ze ten druhy neciti jejich naklonnost, citi se svazany...)...on pri tom, jak jste mu to rekla...zjistil jak vam ublizi a premysli o naprave...a vy mu druhy den chcete rici, ze koncite?...proc jste to tedy nerekla najednou...byl by to asi pro neho sok, ale lepsi, nez co jste udelala...jinak si to zvazte jeste jednou...vyrcena slova uz nejdou vzit zpet...a rika se dvakrat mer a jednou rez...a neni vsechno zlato, co se trpyti...drzim palce

Ahoj, díky za tvou podporu, ale asi je už pozdě včera večer jsem manželovi řekla co cítím spíše že již necítím popsala jsem mu zmatek v mé duši (ještě jsem mu neřekla že jsem poznala jiného muže). Řekla jsem mu že se mezi námi moc změnilo, řekla jsem mu jak moc jsem se s ním poslední dobou cítila moc poníženě, že mi nedával moc najevo jak mne má rad, že jsem pro něho to nejdražší. Povídala jsem mu o kolik přátel přicházím z toho důvodu že raději než si doma dělat zle a říkat že bych si chtěla jít s přáteli posedět tak zůstávám doma. Byla to dlouhá debata až do pozdních hodin opět je mi úzko. Manžel se mi za všechno moc omlouval, prý netušil jak je to pro mne těžké a jak se cítím, chce mi to všechno vynahradit všechno co prý dělal, dělal z lásky ke mne a proto aby mne chránil, z jeho slov byl cítit ztrach že o mne přijde z jeho slov byla cítit láska ke mne. Včera večer jsem poprvé viděla muže který je úplně na dně a který pláče bolestí nad tím co mu říká vlastní žena. Ted to již zbývá opravdu jen na mne dnes bych chtěla udělat velký krok a rozhodnout se, zda zůstat ve svazku manželském s mužem, který žádá o odpuštění a je na dně svých sil, nebo zda jít či řídit se srdcem a jít za mužem, který mne opravdu přitahuje od první chvíle svým chováním, stylem......dnes budu mít den s velkým D tak mi prosím drž palce snad to zvládnu...můj mejl je naprosto bezpečný, byla bych moc ráda kdybis mi moc poslal mejlík s cvičením vlastního sebevědomí, snad to bude k něčemu dobré. Ještě jednou děkuji za tvou schopnost naslouchat. Markétka

Markétko, a nebude to po deseti letech s přítelem stejné, jako s mužem? Budete si ukazovat v deníčcích, jak jste mysleli na to, že máte koupit deset rohlíků? Ten vztah je zvláštní tím, že je nový a zakázaný, že tys zamilovaná..ale nemáte-li děti, proč ne. Spal mosty, manžel se z toho nějak dostane, možná mu bude líp, než když je teď dlouhodobě za pitomce. Dokud to nezkusíš, asi si stejně nedáš pokoj.Držím palce, všem třem.

Markétko, myslím si, že jediná osoba na světě, které se můžeš a musíš zpovídat jsi ty sama. Nebo si myslíš, že kdokoli z tvého okolí by bral sebemenší ohled na tebe ? Přiznej si, že teď, v této chvíli, ať uděláš cokoli - rozhodnutí, že si třeba koupíš novou kabelku, v tom okamžiku rozhodnutí tě dloubne někde v zátylku otázka : co na to řekne Lojza (nebo Pepa, nebo jak se jmenuje tvůj muž), je to tak ? Žiješ v obavě udělat zcela obyčejné rozhodnutí, jsi omezena ve svém právu svobodně zvolit, třeba špatně, možná úplně špatně, ale SAMA a SVOBODNĚ ! Je ovšem potřeba být připravena na důsledky špatné volby, možná je to trochu jiná debata, ale souvisí to. Jsi na to připravena ? Pokud ano tak se z vysoka vykašli na to, co tomu řekne kdokoli, KDOKOLI. Skutečný přítel zůstane přítelem i když by ses postavila na hlavu a ostatní nestojí za to. Buď tvrdá sama k sobě, uč se pojmenovávat dobréxšpatné a buď "sobec", je to tvůj život a nikdo nemá právo. A pokud zvládneš své rozhodnutí obhájit sama před sebou udělej to, co jsem psal včera - upaluj jak nejrychleji to půjde. Možná ještě jednu radu - odejdi tak, že tvůj muž nebude do poslední chvíle vědět, že se něco chystá, protože jinak v něm objevíš takové vlastnosti, o kterých jsi asi jen četla. V žádném případě se nesnaž s ním nějak dohodnout, neexistuje dohoda s panovníkem, který celou dobu žije v tom, že TY jsi jeho majetek.Je-li tvůj mail bezpečný a máš-li zájem můžu ti poslat takové cvičení vlastního sebevědomí, mě to obrovsky pomohlo a hlavně to nemá co dělat s jakoukoli vírou, pouze s vírou ve vlastní schopnosti. Měj se a rozhodni se třeba špatně, ale sama. Držím ti palce.

ahojky,nikoho za nevěru neodsuzuju, protože se to prostě může stát. Mému manželovi, kdybych zjistila, že mi je nebo že mi byl nevěrný, bych asi odpustila (kdyby to byl notorický sukničkář a lhář tak to asi ne). Já sama jsem nevěrná nebyla a ani si to nedovedu představit - jak bych se potom mému milovanému podívala do očí? A ty výčitky svědomí, nemám na to povahu. I když jsem třeba ráda laškovala, ale jak se to laškování začalo zvrhávat v různé návrhy atd., tak jsem vždycky včas skončila. A třeba se mi ten dotyčný hodně líbil. Prostě na to nemám povahu. Mám totiž pocit, že bych tím partnerovi moc ublížila a zklamala jeho důvěru. Mějte se, Bětka.

Díky moc za tvůj názor, moc mi to pomohlo....ale je to opravdu pro mne moc těžké, párkrát jsem to s manželem již řešila ale zdá se mi že to dopadá stále stejně a to tak, že určitou dobu je klid, ale pak stačí takové to malé nastartování všední situací a jsme zpět kde jsme byli, a to stále dokolečka, já už ted ani nevím, jestli mám chuť to opěť řešit, je sice hezké že ten čas se manžel opravdu snaží a vím že mne má rád, ale já to znovu už asi nezvládnu. Je fakt že manžel byl takový od první chvíle co jsem ho poznala. S novým přítelem se znám dobře, je povahově jiný nežli můj manžel, od začátku je ten vztah čímsi zvláštní, máme třeba svůj deníček do kterého si třeba zapisujem své pocity a přání když nejsme spolu, navzájem si to čteme (na to by mi manžel řekl zda nejsem blázen) víte přítel ve mne probuzuje život jsem to prostě já, já potřebovala prostě vědět názor někoho jiného ale v hlouby své duši asi tuším, že manžela opustím pokud na to budu natolik silná, bylo pro mne trýznivé že jsem si s nikým nemohla o tom promluvi a nevím ano zda bych to zvládla jen když na to pomyslím komu všemu bych moc ublížila mým činem (o kterým přemýšlím ve dne v noci), hned mi je úzko a mám v očích slzy.

P.S. Máš obrovskou výhodu, že nemáš děti. Do vyřešení by bylo dobré tento stav zachovat.

Markétko, to, co píšeš je, podle mého názoru, někde úplně jinde. Ty jsi si zvykla na to, že jsi ponižována a omezována a já se ptám PROČ ? Na takové zhovadilosti si člověk jednoduše zvykat nesmí !!! Ty jsi teď asi ve stavu, kdy to cítíš a snažíš se z toho ven, protože máš důvod. Ten důvod je ten muž, který tě nějakým způsobem zaujal. Vyřeš si neprve problém prvotní - donuť svého manžela ať přestane žárlit a omezovat tvou svobodu, opři se do toho se vší možnou ženskou vynalézavostí a umem, protože když to dokážeš, možná že nebudeš mít touhu utéct, když to nedokážeš, potom si sbal věci a, známí neznámí, upaluj pryč, protože to všechno, co obnáší žárlivost, bude jednou mnohem a mnohem horší, a bude tě to stát daleko víc než dosud. Slib sama sobě, že už NIKDY neřekneš : on je prostě takový, a tím začni, začni hledat přesně ty chyby, o kterých víš a které toleruješ, protože si myslíš, že to jinak nejde. Jde, věř tomu a jdi za tím. Teď je na místě otázka : do jaké míry víš, že ten druhý není stejný, nebo jednou nebude až "na tebe bude mít papír" ? Jak moc ho znáš ? Jak víš, že je takový, jaký se ti jeví, není to přetvářka ? Není to třeba jenom sex ? A poslední otázka : jak moc víš, že on chce totéž co ty ?Držím ti palce !!!

jsem tu nová, ale problémy lidí jsou na světě stejné. Jsem už skoro 10tým rokem se svým přítelem z toho 3tím rokem vdaná, dá se říci že štasně alespoň si to myslím, člověk si asi nepřipouští že by mu mohlo něco chybět či scházet (prozatím nemáme děti) manžel by mi snad snesl i modré z nebe kdyby mohl, okolí o nás říká, že jsme ideálními partnery, já myslím v osobním životě i seuálním životě. Snažíme se vyjít vstříc jeden druhému. Manžel je dost svérázný a žárlivý člověk, ale za ty léta si na to člověk zvykne. Přátel máme spousty ale spíše jsou to z manželovi strany, nerad mne někam pouští samotnou je dost majetnický typ. I vím že mne má rád. Cítím ale, že někde u mne nastala osudová chyba, zaujal mne jiný muž, a to tak že nevím co dělat, ten muž mne zaujal vším

Teď si nejsem jistý komu to píšeš, můžeš to upřesnit ? Díky !

ROZUMÍM O ČEM PÍŠEŠ, STALO SE MI NĚCO PODOBNÉHO.JSOU TO VŠECHNO EMOCE A POMATENÉ SMYSLI. VÍM CO ZNAMENÁ CHTÍT NĚKOHO TAK MOC,ŽE TĚ BOLÍ ,KDYŽ HO NEMÁŠ.JÁ JSEM SE SKLIDNILA JE TO HROZNÝ ,ALE VŽIVOTĚ ČLOVĚK POTŘEBUJE NĚKOHO KDO ZANÍM BUDE STÁT A MŮŽE SE ONĚJ OPŘÍT BOHUŽEL.ZAMYSLI SE KDO ZNICH BY TO PROTEBE UDĚLAL?CÍTÍM SE JAKO PRÁZNÁ LÁHEV OD PIVA ,ALE MÁM VEDLE KOHO ZESTÁRNOUT. VÍŠ ON ČLOVĚK POTOM POLETUJE TAM A SEM A NEVÍ JAK DÁL JEDEN MNE OPUSTIL A JÁ MU VĚŘILA A MŮJ PŘÍTEL ZÚSTAL.JESLI NEVÍŠ JAK DÁL UDĚLEJ NĚCO ABYS ZJISTILA KDO SKOHO JESTLI TO TAK CHCEŠ.

Nesouhlasím s tímhle stylem života, jaký tu, pánové, popisujete, ale gratuluji vám k tomu, že umíte žít podle svých zřejmě skutečných představ. Asi o to nejspíš jde: mít odvahu přiznat si co chci a realizovat to. Já chci realizovat tu věrnost ve vztahu, ale neustálé hlídání a vyslýchání partnera...mi přijde stejně hloupé a ponižující jako vám. Mějte se