Nevěra

ja nevim,ale mam pocit,ze tady vsichni jak se ucastnime piseme o tom samem,stejne pocity a nazory,jen ta mrcha jazyk umi spis popisovat,co vidime nez co citime a kdyz se pak nekdo snazi slovy vystihnout pocit,nestaci se ostatni divit,co z toho lezemyslim,ze nikdo z nas nevyhledava neveru jako sport,pak bz nebyl taky na serveru ale s nekym v posteli...cau se malo a musi jeste ulovit par chvil...vsichni jsme kdysi meli nebo stale mame nazory jako staromodni...formu prezentace mozna jinou,ale to je holt ta nedokonalost jazyka ci nase neschopnost ho pouzivat...nekteri z nas nemeli to stesti ci smulu (kdo vi)ze se zamilovali vzdycky tak,aby to nikoho nikdy nebolelo,nekteri z nas maji dar vice premyslet,jini vice prozivat,pokud se nekdo zamiluje do bidaka a pak ma problem se odmilovat,neni to jeho chyba,(pokud kourim,a vim,ze to skodi,taky nejsem schopna ze dne na den prestat...a zamilovanost je podle me trosku slozitejsi nez cigareta)pokud mam pocit,ze ano a ze ja se tomu umim vyhnout,muzu byt jen rada,ze se mi to nestalo a muyu si myslet,ze jsem se o to sama zaslouzila svou obezretnosti.Mozna,ze jsem mela to stesti,ze kdyz mi nekdo nabizel cigaretu,mela jsem v jedne ruce tasku a v druhe jablko.

Andreo, spatne jsi to pochopila. Ja toho cloveka i presto, co mi udelal velice milovala. Nedokazala jsem se ho hned vzdat. To ostatni jsem pochopila a zjistila az pozdeji, pak jsem i nasla silu to ukoncit.To nebyla nevera jako pro pomstu, ale setrvani v necem, co trvalo predtim. To, co se z neho casem vyklubalo se vyklubalo pozdeji. Kdyz jsem s nim zacinala - dala bych za nej zivot. Ja ho nezradila, zradil on me. Moje IQ a ci bezbrehou naivitu sem netahejte. Rika se, ze laska je slepa. A nikdo neni dokonaly! Kazdy nekdy udelal chybu a ja te sve uprimne lituji a "hajzlovi" jsem se omluvila, ze jsem pouzila tento vyraz. Vystiznejsi a slusnejsi me nenapadl. Takze se omlouvam i tvojim ocim, ze to musely cist! Odpovidala jsem na konkretni dotaz! Vystihla svoje pocity!

Ted s tebou musim Staromodni vyjimecne souhlasit. Ten tvuj posledni prispevek o teplote byl fakt vystiznej. Neni nevera jako nevera a tak ma pravo kazdy hajit tu svou. Nicmene nevera pro pomstu je ta neubozejsi vec, ktera existuje a takovy clovek nema ani spetku sebeucty. A zamyslete se damy nad tim, co pisete o svych byvalych, pokud je nazyvate hajzly, tak patrite do stejne skupiny, nebot Vas nikdo nenutil vybrat si hajzla a nebo to skutecne vypovida neco o Vasem IQ a bezbrehe naivite.

Naprosto souhlasím s Antoniem, to je přesně ten vztek který se nedá ani popsat. Jak se může někdo takhle chovat??

Budeš se divit tvář má, je to vzdělaný člověk, ale mozek má asi vylízaný! Nevím, co ho k tomu vedlo, ale on ještě chodil se mnou a s ní jel už na chatu. A já hlupák jí učila ještě vařit a byla jsem s ní kupovat pyžamo. Přitom ona věděla, že s ním chodím. Pak to věděli všichni ve škole, ale já byla bohužel až ta poslední, která se dozvěděla, že se berou. Já jsem s ním prožívala první rozvod - já nebyla však příčinou. To víš, že jsem byla a jsem nešťastná, ale co nadělám. Teď jsem jen ráda, že jsem z toho dokázala vycouvat. Představa, že bych chtěla dítě ... no je je hrozné a kór když vím, že jí lhal. ON NECHTĚL a ne zdravotní problémy. Je to hajzl a to bych se ještě musela hajzlovi asi omluvit.

Nechápu! Prostě nechápu! Mončo, tvého přítele vůbec neznám, ale mohla bys mi napsat, co ho k takovému jednání pohání? Zřejmě byl rozvedený, když jste se potkali, určitě Ti také něco sliboval a nakonec si vezme jinou s vědomím, že bude mít i Tebe? Kolik neštěstí kolem sebe ten člověk nadělal! Nebo Ty jsi snad nešťastná nebyla, když si vzal jinou? Není nešťastná žena, kterou si vzal a se kterou nechce a teď už ani nemůže mít děti a které tak podle lže? Nejsou nešťastní žena a děti z prvního manželství? Podíval se někdy ten člověk vůbec do zrcadla, nebo je to upír bez tváře?

Monco, tvoje intelektualni uroven se rovna breznove teplote..... slabe nad nulou. Mas presne to, co si zaslouzis!

Staromódní, opravdu s Tebou někteří včetně mě nejednali v rukavičkách, ale musíš uznat že stejně tak ses chovala i Ty. A já souhlasím s tím, cos napsala o studentech při doučování. Není problém se vyspat se studentem když je u Tebe, ale problém je jak se pak s tím vyrovnat a kde je nějaká morálka. Srdce si nedá poroučet, ale naštěstí je každý z nás obdarovaný více či méně rozumem. A každý ho více či méně používá.

Mončo, stálo to za to? Spát dál s přítelem který si vzal mou kamarádku? Myslím že doba kterou jste trávili poté co si někoho vzal, byla jen ztráta času, kterého i tak nemáme hodně. Nepřipadala sis využívaná? Doma měl ženu a jezdil za Tebou, kolik času jste spolu trávili?Nakonec každý má svůj rozum, a ví co od takového či makového vztahu může čekat. Buď je to jen ta postel bez společných chvilek, anebo je to společný život. Asi opravdu někomu stačí jen něco.

Antonio, asi mas pravdu, je potreba mluvit a vysvetlovat. Ja kolikrat uz nemam silu. Dokazu se ovladat, mam velkou trpelivost treba se studenty pri doucovani ale to bude tim, ze je mam pred sebou a i kdyz je jim kolikrat i pres dvacet let vidim na nich jaka jsou to

Já znám člověka, který tak učinil. Chodila jsem s přítelem a on si vzal nakonec kamarádku. Pak se mnou pravidelně spal a já to brala jako odvetu za to, že že mi ho odvedla. Kdo tedy udělal chybu, já či on? Já ho milovala a on si vzal jinou. Ale jezdil za mnou pravidelně dál a spával se mnou též pravidelně. Já měla výhodu, že ona o mě nevěděla a já o ní ano. A pánbůh ji potrestal za to, co udělala. Ona chtěla děti a on se nechal operovat, aby je už neměl. Jí řekl, že to bylo ze zdravotních důvodů, ale já vím, že už další nechtěl - měl je z prvního manželství.Neměla jsem z toho radost a upřímně jsem jí za to litovala. Já jsem pak z tohoto vztahu - nevztahu nakonec raději vycouvala. Takže nevím, našel-li si on další milenky.

Antonio, tobe to nemusim vysvetlovat, vid?

Je potřeba hodně mluvit a vysvětlovat. Charlie, moderním fenoménem jsem nevěru nazval proto, že nejen z této diskuze cítím, že někteří ji začínají považovat za něco normálního, ale dokonce začíná být módou, nebo prestižní záležitostí, mít milence/milenku. Snad už jsem zde také psal, že nevěra byla, je a bude a že nesoudím ty, kterým to nevyšlo. Nelíbí se mi ale, zvolit při problémech s partnerem nejjednodušší cestu, kterou je podvod!!! Nebo aby člověk vůbec žil v pokrytectví - což je třeba svatba pro peníze a milenec/ka pro potěšení.Reno, znám člověka, který si vzal děvče a vůbec ne ošklivé, aby mu měl kdo vařit a prát ponožky, jak už tady zaznělo. Nechová se k ní vůbec špatně a i ona vypadá spokojeně, ale do společnosti a nejen tam, chodí s milenkami a několik jedinců jej za to obdivuje. Neřeším jejich osobní život, protože z něj znám jen půlku, snad jim to tak vyhovuje, ale děsím se toho, až některý z jeho obdivovatelů, který také vidí jen to pozlátko, jej bude chtít hlava/nehlava napodobit, jen aby byl IN.

Chci se zeptat, je někdo, kdo vstupuje do vztahu s tím, že bude nevěrný? Všechno je to asi o tom, jak si každý z nás vztah představuje. Někdy se může stát, že představy se liší od skutečnosti. A někdo si s tím poradí tak, že se snaží vztah upevnit a někdo prostě zjistí, že existuje někdo jiný a je nevěrný. Ale taky se může dostat do kolotoče, protože každé pozlátko se jednou odře. Společný život je o něčem jiném než postelové radovánky jednou za čas a pak zase ahoj a potkáme se spolu jak na sebe budeme mít chuť. To není o společném životě. Já osobně jsem svému partnerovi nevěrná nebyla a nevěru u svého přítele bych neunesla. Pro mne by to byl konec. Ale nemůžu odsuzovat Ty, kteří nevěrní byli anebo jsou. Záleží na každém jak se s tím vyrovná. Nečiň druhému, co nechceš, aby druzí činili Tobě. Myslím si, že jsou věci které se vrací jako bumerang. Nedovedu si představit, že by mi byl můj přítel nevěrný, já bych mu "to" odpustila a život jde dál? Jak asi? Ta důvěrnost a intimita mezi námi by zmizela.

Charlie, já mám zase pocit, že ty vůbec nechápeš mě a zbytečně mě chytáš za slovo. Zřejmě jsem tedy použila špatný slovní obrat, který vyzněl idealisticky, ale faktem dle mého mínění je, že člověk by měl do vztahu vstupovat s pocitem, že bude věrný a pokud ne, tak asi něco není v pořádku, už na samém začátku, takže jak to pak může vypadat po určité době vztahu. To, že vztah není nikdy jen o očekávání jednoho člověka je samozřejmě pravda, ale očekávání druhého nemůže ovlivnit můj pocit, že já chci být věrná, a že jsem zastáncem nevěry. Ale jestli vydržím být věrná celý život, to samozřejmě slíbit nemohu

Nevím proč by tady Antonio neměl co dělat. To si jenom Ty, staromódní myslíš, že se tady kamenuje hlava, nehlava. Mi spíš připadá, že tady většina vyjadřuje své názory. Pravda, "někteří" vulgárně útočí.

Lolo, zřejmě jsi mne nepochopila. Já přece VŮBEC NETVRDÍM, že vstupuji do vztahu s úmyslem být nevěrný (opak je pravdou!), jen mi tvé očekávání, "že vztah bude věrnost a čistota sama" připadá jednak značně idealistické (dohnané do extrému) a hlavně vztah není nikdy jen o TVÉM očekávání nebo TVÝCH úmyslech. Ve vztahu máš vždy co do činění ještě s druhým člověkem, jehož očekávání, úmysly, motivy, činy... jsou úplně mimo tvou kontrolu. A konečně i kdyby úmysly obou zúčastněných byly čisté jako čerstvě napadlý sníh, nikdo nikdy nezaručí, že "se něco nepokazí". Vždyť ve hře je přece tolik - často takřka nahodilých - faktorů, které si mnohdy ani neuvědomujeme. Asi to není náhoda, že nevěra existovala, existuje a existovat bude. (Mimochodem, Antonio, nesdílím tvůj názor, že nevěra je "moderní fenomén".) Už jen prostý fakt, že každý člověk má v sobě zabudován pohlavní pud, je přímo ideální živnou půdou pro nevěru. Tak jaképak překvapení, že lidé jsou nevěrní! Mimochodem, myslíte si všichni vy, skalní zastánci věrnosti, že nevěra je koncentrované zlo, že každý člověk, který je nevěrný, je rázem zavrženíhodný, že prostě selhal? Já osobně - přestože jsem také příznivcem věrnosti! - si nemyslím, že nevěra má takto striktní morální rozměr. Lidé jsou přece nevěrní v různých situacích, za různých okolností a ne vždy se na věc dá dívat černo-bíle. A HLAVNĚ, do vztahu bych rozhodně nikdy nevstoupil s ultimativní podmínkou "budeš mi věrný/věrná za všech okolností a za každou cenu, jinak...". V takovém vztahu se pak do popředí dostává něco, co podle mne nemá takovou hodnotu, jaká tomu je často obecně přisuzována, a já bych určitě nechtěl, aby v mém vztahu byla věrnost to první (nebo časem možná jediné) a nejdůležitější, oč tu běží.

Antonio, co tu delas? Vzdyt sem vubec nepatris.... pozor! Uhni! Tady se kamenuje hlava nehlava.... prestoze nejsem nejstarsi mam take rada filmy pro pametniky. S tim uz nic nenadelam. :-)

Věřím v upřímnost a z toho pohledu rád zůstanu naivní až do konce. Nakonec už nejsem nejmladší. Ale máte pravdu, že vzhledem k tomu, že normálnost se odvozuje od chování většiny, tak v téhle diskuzi se se svojí naivitou řadím k nenormálním. Proč vlastně diskutuji o nevěře? Protože tenhle moderní fenomén nějak nedokážu vstřebat. Zřejmě si většina nevěrných příliš neláme hlavu s výkladem slov "užij dne" a překládá si je, jako "urvi pro sebe, co můžeš" v duchu agresivních reklam a filmů. Jistě, film o věrnosti pro mnohé postrádá náboj, konflikt, zápletku. Kam až půjde honba za osobním pozlátkem štěstí? Mimochodem, líbí se mi Moničin vývoj, ta už možná objevila tajemství, že ne všechno, co člověk snadno a hned získá je to nejlepší a že kromě citů, pocitů a emocí má člověk také dar rozumu a sílu věci měnit a zdaleka není na světě sám!

Charlie, tobě nepřipadá normální vstupovat do vztahu s čistými úmysly a s úmyslem být věrná/ý?? To jde opravdu mimo mé chápání, protože do vztahu můžeš jít buď s úmyslem být věrná/ý nebo nevěrná/ý. Nic mezi tím neexistuje. A pokud jde někdo do vztahu s myšlenkou že prostě bude zahýbat, tak to zase normální nepřipadá mě. Antonio tu psal,že pokud některá tvrdí, že podvádět je normální, tak je pro něj čubka, ty zase tvrdíš, že vstupovat do vztahu s přesvědčením, že bude věrná, je naivní