Reklama

Nevěra

Jana (St, 12. 3. 2003 - 16:03)

Ahoj Anno, tak tu postel můžu potvrdit. Ještě jsem neměla lepšího milence, než byl můj bývalý pětatřicátník. Alespoň v něčem se shodnem:)) Asi je to tím, že se opravdu stihli vybouřit a nabrat zkušenosti. Ale jestli se i uklidní, tak to ví snad jen Bůh.A vůbec děvčata, když jste prožívaly všechny strasti, byla jste některá třeba u kartářky?

Anna (St, 12. 3. 2003 - 12:03)

S tim popisem petatricatniku musim souhlasit. A jeste ke vsemu jsou dobri v posteli ;-)))

Lauri (St, 12. 3. 2003 - 10:03)

A ještě k mému příspěvku - po nechtěném přistižení (a to je mnohme horší než když se to dovíte jinak)mi to manžel vysvětlil: vůbec nic se nestalo, protože oni spolu nespí, jen se líbají a hladí a mají hluboký citový vztah. Takže je vše v pořádku, nevěra by to byla, kdyby měli sex. Samozřejmě, že měli, ale tohle vysvětlení zraňuje mnohem víc, ten sex bych i odpustila. Jinak byl celkem bezstarostný - když jsem v jeho bundě na vyprání našla kondomy, řekl, že jsou asi z doby, kdy jsme je používali spolu. V té době jsem 3 roky brala hormonální antikoncepci a prala častěji než jednou za 3 roky, že. Prostě pro něj bylo celkem bez problémů, že zklamal mou důvěru, vesele v tom pokračoval dál, byli spolu v kanceláři celé dny (někdy i noci) a ještě se divil, že mi něco vadí. No jo, hlavně že už je to pryč.

Radka (Út, 11. 3. 2003 - 21:03)

Ahoj Jani, nedá mi to Ti neodpovědět na pochybnosti, zda je někdo schopný se změnit ve 35 letech. Myslím, že obzvlášt u mužů to je nejlepší věk k té příznivější změně-pokud samozřejmě mají za sebou už nějakou tu "minulost", protože vybouřit se musí asi většina z nás...Mám spoustu příkladů ze svého okolí, kdy se muži, ale i holky ve druhém manželství změnili jako mávnutím proutku. Ve 35 je chlap už zralý, ví co chce a dokáže si vážit úplně jiných věcí, takových, které v pětadvaceti vůbec neřešil. Jsou z nich báječní tátové, jistě to neplatí o každém, ale jak říkám, sama znám spoustu párů, kterým to podruhé skvěle klape právě proto, že "už je to podruhé" a oni se tak nějak víc snaží...Myslím, že na změnu není nikdy pozdě, bohužel i na tu negativní..Takže nezbývá než ten věčný optimismus!Ahoj Radka

Lauri (Út, 11. 3. 2003 - 16:03)

Ahoj věrní i nevěrní,napíšu také něco ze své zkušenosti. Můj první manžel byl krasavec - ustavičně v obležení, ženské flirtovaly jako o život (často i přede mnou). Nějaké ty nevěry byly, pokud jsem o tom moc nevěděla, šlo to, ale jednou žádal o rozvod, protože se "poprvé v životě zamiloval". Doma jsme měli malé mimino, bylo to fakt dost těžké. Pak se s ním ta velká láska rozešla a on se vrátil. A víte, jak to dopadlo? Stal se z něj chorobný žárlivrc, přesvědčený o tom, že mu to budu oplácet. Kdo s někým takovým žil, ví, o čem píšu. Prchla jsem s hrůzou i dětmi pryč a znovu se vdala. A pak jsem teprve poznala, jaké může být zklamání. Byla jsem nesmírně zamilovaná, věřila jsem mu, myslela si, že oba v druhém manželství už víme své, navíc to nebyl žádný krasavec, spíš naopak, ale i to jsem viděla jako klad, aspoň mi po něm druhé nepojedou. Ale on si začal se svou kolegyní (už podruhé, podváděl s ní i první manželku) a jen co se vrátila po mateřské do práce, začal s ní znovu, i když jsme spolu byli krátce manželé. No, hrůza, pracovali jsme všichni v jednom podniku, v noci jsem je přistihla na služ. cestě, ani když jsme tam byli spolu, nedal si pokoj. Výsledek? Že prý si za to můžu sama, kdybych se prý nesháněla ve tři v noci kde je, nechytla bych je a nic nevěděla. Taky logika, ne? Dnes jsem velmi šťastně opět rozvedená, mám přítele, už několik let, ale ženatého. Vyhovuje mi to, jen doufám, že se to nikdy naprovalí, nechci nikomu dělat trable ani ublížit, jenže chci mít přítele a jeho zadanost je pro mě pojistkou, že se mnou nebude chtít být, toho už se bojím. Tak se v tom všem vyznejte! Lepší je nic neřešit a existovat.

katerina (Út, 11. 3. 2003 - 15:03)

Jitko,Anno jsem na tom stejne pritel a milenec a je me fajn.nekdy me prebehne mraz po zadech,kdyz si predstavim,ze by se pritel dozvedel o mem milenci,ale uz to tak funguje dlouho.S pritelem se rozejit nechci uz jsme spolu sest let a miluju ho,ale toho druheho se vzdat taky nemohu a nechci je pro me droga utek od reality......... no nic mejte se fajn,jsem rada,existuje nekdo kdo tomu rozumi Katerina

Anna (Út, 11. 3. 2003 - 14:03)

Tak to cucim Jitko, ze existuje jeste nejaka zena, ktera je schopna milovat 2 muze zaroven, sice mozna kazdeho trochu jinak, ale oba hodne. Mne se to taky stalo. Myslim, ze v takovym pripade si teprve zena uvedomi, co znamena, kdyz zahyba muz a jak je nutne se k tomu postavit. A to si priznejme, ze kdyz je neverna zena, tak naprosto nejcasteji z lasky, kdezto muzi casto jen pro zmenu prostredi a stimulu, coz je prece daleko mene nebezpecne. Existuje tu taky tema Miluji 2 zeny - manzelku a milenku, tam jsou casto nazory muzu na podobny stav. At si to kazdy zaridi, jak chce, ja tu nikomu nevnucuju svuj liberalni pristup a netvrdim, ze je nutny za vsech okolnosti hajit zaletniky. Zalezi na tom, proc a v jake mire to delaji a jak se chovaji predevsim k nam. Ja mam aktualne supr pritele (oficialniho), na kteryho leti naprosto vsechny holky, je taky moc hezky, ale predevsim je proste oproti "normalnim chlapum" neuveritelne skvelej, ve vsem a to je jasny, ze si toho kazda vsimne, navic je VS vzdelanej, svobodnej a maximalne perspektivni, krome toho se umi chovat a neni ani jesitnej ani sobec jako vetsina jinejch. Ale i pokud se treba vezmeme, tak jednoznacne pocitam s tim, ze jednou jeho problemu s neverou celit budu a budu to muset nejak vyresit. A dokonce i vim z vlastni zkusenosti, ze budu schopna pochopit, ze se treba i zamiloval a nebudu to resit zadosti o rozvod a delenim deti.

jitka (Út, 11. 3. 2003 - 10:03)

Ahoj Anni, máš skvělý názory!!!! Já mám 6 let nejlepšího muže na světě a přece mám rok a pul milence. Přítel mi dává vše na co jsi vzpomenu i nevzpomenu, je můj nejlepší přítel a mám v něm 100% oporu a přesto nám to jednou zaskřípalo a to byl nejspíš ten impuls k hledání nového partnera. A ten se do mě zamiloval az po uši, jenže dopadlo to tak že když jsem se chtěla rozejít se svým přítelem a on se svou ženou, ona otěhotněla a protože je to normální muž, nechtěl ji kvůli dítěti opustit, ja to brala jako šílenou prohru, moje ego bylo v háji, ale s odstupem času si říkám, že tak to mělo být, teď jsme všichni šťastni, já jsem zůstala u svého přítele kterého bych nevyměnila ani za nic, milenec u své ženy ale scházíme se pořád. Nikdy si ani jednoho asi už nedokážu odpustit. Miluju je oba, i když každéhojiným způsobem, který nedokážu definovat. S oběma prožívám něco jiného. Aničko máš naprostou pravdu!!!!!!!!!!!!

Jana (Út, 11. 3. 2003 - 08:03)

Ahojky Radko a Sonjo,hlavně můj příspěvek neberte, že vás zrazuju od toho hezkého. Čest vyjímkám!!! Já jsem taky ze začátku kamarádům nevěřila, myslela jsem si, že mi lásku nepřejí, ale můj přítel pak udělal chybu a tím se vlastně prozradil sám. Myslím, že ho to hodně mrzelo a nechtěl mě ztratit, ale já mu už nedůvěřovala. Když to vezmu z jeho strany, možná se tím poučil a další jeho přítelkyni bude věrný. Možná... Ale nevím, do jaké míry je člověk schopný se změnit v 35 letech.

Radka (Po, 10. 3. 2003 - 22:03)

P.S.Ještě se vracím k Sonje, jejíž příspěvek jsem špatným kliknutím úplně přehlédla. Sonjo, tohle mám taky za sebou, proto jsem psala, co ze všeho lidi dokáží udělat! A popravdě řečeno, na hodné kamarády už nějaký čas nevěřím a můj muž tuplovaně! Když se vám daří a okolí vidí, že jste v pohodě, málokdo vám to přeje. Nevím, jak je to v jiném městě, ale tady u nás je to prostě tak. Ale neztrácím svůj optimismus, že dobří lidé jestě žijí, jen já jich jaksi moc neznám.Radka

Radka (Po, 10. 3. 2003 - 22:03)

To je fakt, něco na tom bude!Zatím jsem sice k nějakému prověřování neměla důvod, ale ani si nejsem jistá, jestli bych to udělala.Radši si ho zachovám pěkného a věrného...A "dobré známé" zásadně neposlouchám, protože z každého komára se dá udělat velbloud-vím to podle sebe, co na mě ti dobří známí v "dobré vůli" práskli a nebyla to pravda ani z poloviny...Lidská fantazie je v tomhle obdivuhodná! Takže důvěřuj, ale radši moc neprověřuj! Radka

Sonja (Po, 10. 3. 2003 - 21:03)

Ahoj holky, díky za Vaše rozdílné názory. Vlastně jste se v jednom shodly, že by mého i Radky muže mohli nominovat na Oscara v kategorii Herec roku. Tak nevím. Co Ty na to Radko? Stalo se mi něco podobného jako Janě. Ale bylo to opačně a byla to lež. Manželův kamarád si vymyslel, že jsem s ním spala. Do dnes nechápu, proč to udělal. Do té doby byly naše vztahy dobré. Nemohl dokázat, že je to pravda a já nemohla dokázat, že to pravda není. S mužem jsem byla teprve krátce, zatímco jeho kamarádství s tím baronem Prášilem trvalo od základní školy. Asi měl manžel nelehké rozhodování. Nakonec uvěřil mně. Dnes už mě jen tak něco nerozhodí, ale tohle mě tenkrát fakt vyšokovalo. Ahojky Sonja.

Jana (Po, 10. 3. 2003 - 16:03)

Milá Anno, tobě by se líbilo žít s chlapem, který je sice na tebe doma milý a hodný a jenom zajdeš za roh už shání jinou? A samozdřejmě heslo "zapírat" bylo na denním pořádku. Já jsem vděčná mým známým, že mi to řekli, zjistila jsem, kde je pravda. Nejsou to svině, které chtěli zničit náš vztah, už se na to prostě nemohli dívat, jak mu dělám doma a na veřejnosti "podporu" a přitom on si flirtoval a užíval. Jasně, že mě to bolelo a prožila jsem si své, ale teď se na to dívám jinýma očima. Možná jsem velký idealista, ale radši než si žít v blahobytu a přitom vědět, že když řekne, jdu do práce a přitom jde za dalším flirtem, tak to budu žít sama, ale budu sťastná. A taky šťasná jsem. Zničil upřímnost, která je základem dobrého vztahu.

Anna (Po, 10. 3. 2003 - 12:03)

To je skvela rada Jano, tak ty jsi proverovala a kde jsi? Urazenou jestitnosti ses probrecela a mozna jsi prisla o skvelyho chlapa. Pochop, ze pokud je muz pritazlivy pro tebe a to hodne, je logicke, ze je pritazlivy i pro ostatni. A jen trochu zkusena zena vi, ze se tomu neda z hlediska celozivotniho odolavat vecne. Ty, co zeny, co jsem psaly, mely doma taky "skvele hrece", akorat ony to na rozdil od tebe chapaly jako vyhodu a hlavne si uvedomily, ze evidentne i jejich manzelovi zalezi na tom, aby se to nedozdvedely, protoze by je to ranilo. To mas spis pratele pekne svine, ze se bavi tim, ze ti bonzujou na tveho nevernika.. teda ted uz evidentne byvaleho.

Jana (Po, 10. 3. 2003 - 08:03)

Ahoj Radko a Sonjo,velmi vám oběma přeju, aby to vydrželo s vašimu protějšky a myslím to upřímně. Já měla podobného přítele, jako máte i vy. Taky o něj byl velký zájem ze stran jiných žen, taky, když jsme byli ve společnosti měl oči jenom pro mě. Věřila jsem mu, že on za to nemůže, když po něm koukají jiné. Měli jsme nádherný vztah až do chvíle, kdy mě známí taktně upozornili, že mnohdy nezůstalo jenom u koukání. Nechtěla jsem tomu věřit, protože mě nikdy nedal jedinou záminku k pochybování. Bylo to velké rozčarování a pro mě absolutně nepochopitelné, jaký byl vynikající herec. Teď už se všemu směju, přebolelo to. Nechci malovat čerta na zeď, jenom doporučuji, důvěřuj, ale prověřuj. Jana

Radka (So, 8. 3. 2003 - 22:03)

Ahoj Sonjo, po přečtení Tvé odpovědi jsem na chvíli nabyla dojmu, že se snad bavíme o jednom a tomtéž muži...(žert, samozřejmě), ale musím souhlasit, že některé ženy si to občas opravdu vyloží úplně jinak...Ale i tomu jsme se už naučili smát-teda hlavně já, protože mi to ze začátku nebylo moc příjemné, když jsem pak slyšela, co si ta která žena od toho slibovala...Myslím, že takových manželství není mnoho, protože jsem tvor velice společenský a vidím, jak to chodí.Takže i když určitě nikdo z nás není bez chyb, můžeme být hrdí na to, jak to funguje. Přeji Tobě i sobě, abychom nikdy nepřisly o iluze o věrných, inteligentních a zodpovědných mužích.Ahojky Radka

Sonja (Pá, 7. 3. 2003 - 18:03)

Milá Radko,hrozně moc jsi mě potěšila. I můj mužský je velmi atraktivní a umí hezky jednat se ženami ve společnosti. Pomůže z kabátu, připálí cigaretu, je dobrý bavič, ale i posluchač. Často se přihodí, že si to žena špatně vyloží, protože takové chování dnes vůbec není samozřejmé, často se i mylně domnívá, že má o ni zájem. Chci tím říct, že má určitě hodně příležitostí navazovat kontakty, ale jak jsem napsala - nevím o ničem. Pokud jsme ve společnosti spolu, vždycky jsem středem jeho pozornosti. Myslím, že po tom touží všechny ženy, aby svému partnerovi byly nejdůležitějšími a já si to pěkně užívám. Ahojky Sonja.

Radka (Čt, 6. 3. 2003 - 22:03)

Jsem na tom úplně stejně jako Sonja.I když mě všichni z mého okolí považují za naprostého exota(protože jsem ještě nikdy "nezhřešila"),nemohu to udělat ne z nedostatku příležitosti, ale kvůli sobě samé.Nikdo tomu nevěří, ale jsem sama na sebe docela hrdá.V dnešní době, kdy málokdo něco takového jako je věrnost řeší...A můj manžel, ktery je velice atraktivní chlap je asi stejně inteligentní jako ten Tvůj,protože ani já o ničem za 10 let manželství nevím...Radka

Sonja (St, 5. 3. 2003 - 20:03)

Renčo, máš naprostou pravdu. Jakmile jsou na světě děti, řešení krizí už není tak jednoduché, jako v bezdětném partnerství. Je dobře, že to hodně zvažuješ a věřím, že se nakonec rozhodneš správně. Nepřipadám si kompetentní komukoliv radit, tak jen napíši, jak se na to dívám já sama u sebe. Stanovila jsem si vlastní hranice toho, co jsem schopná snášet a co už rozhodně ne. Je potřeba mít v těchto věcech jasno, protože potom se člověk nedostává do bezvýchodné situace. To je špatně řečeno. Před problémy nic neochraňuje, ale pokud vím co chci a co ne, potom si se vším vím rady. Můj muž ví, kam už rozhodně není radno zabrousit a já také znám jeho krajní meze. Narozením dcery se moje hranice hodně posunuly, protože jsem dala přednost štěstí a spokojenosti dítěte. Tady je hlavním tématem nevěra. Také se k ní ráda vyjádřím, ačkoli si po pravdě s tímto tématem v osobním životě příliš hlavu nelámu. Jsem si jistá, že pokud by můj muž, jakseříká, "ujel" a jednalo-li by se skutečně jen o úlet, nikdy bych se o tom nedozvěděla. Vím, že je na tolik inteligentní, aby se s tím ani mě, ani nikomu, kdo by mohl "žvanit" nesvěřoval. Pokud by se jednalo o něco vážného a pravidelného, určitě by došlo k rozchodu. Asi by to hodně bolelo, ale "co bolí, to přebolí". Já jsem mu nevěrná nikdy nebyla a nemám k tomu ani důvod. Naše milování je stále úžasné a jsem šťastná. Uvědomuji si, že na světě je spousta lidí a z hlediska pravděpodobnosti by bylo směšné domnívat se, že ani já ani on nemůžeme potkat člověka, který nás bude přitahovat. Nakonec milenci a milenky mají vždycky tu výhodu, že se na sebe hrozně těší, chvíle pro sebe si musí krást, jsou vždy upravení a příjemně naladění...jenže když se z nich stanou ti každodenní partneři, pozvolna se vjede opět do určitých kolejí. Já jsem nikdy nebyla nevěrná ne kvůli tomu, že by nebyla příležitost, ale kvůli sobě samé. Nesnáším výčitky svědomí, nechtěla bych pokazit to, co jak se zdá docela pěkně funguje. Nevím o tom, že by mi byl manžel nevěrný a pokud ano, tak se plní můj obraz o něm - o jeho inteligenci. Já o ničem nevím. To je asi tak vše. Sonja.

renča (Út, 4. 3. 2003 - 11:03)

Milá Sonjo,děkuji za odpověď. Máš pravdu, jsem už asi rozhodnutá - odejít, ale mám příšerný strach, že přijdu o malého, že mi to bude někdy vyčítat, že to nepochopí, děti jsou v tomhle směru opravdu nekompronisní.

Reklama

Přidat komentář