Hleda se nejhorší tchýně !!!

Bydlíme naštěstí sami, bez prarodičů. Jedni jsou daleko 300 km, druzí 200 km. Na tchyni se stěžovat nemůžu, je to normální ženská, ovšem TCHYNĚ MÉHO MANŽELA, to je tedy dílo ...

I.R.- Všechno, co uvádíš, jsem dělala. Co z toho vyplývá?

Hodně z věcí co je v otázkách jsem udělala.Ale zase jsem hodný člověk.Obětavý pro všechny dobré lidi.Nelžu,nekradu,nikoho jsem nezabila.Jsem spravedlivá,tolerantní,laskavá.Nejsem mstivá,závistivá ani lakomá.Nikoho nepomlouvám a každému přejí štěstí a zdraví.Miluju přírodu,rodinu a vše kolem sebe.Věřím v Boha a vím,že i on mě miluje.Není to víc než občas myslet na něco nestydatého nebo třeba onanovat?

1.) Odoláváte všem hříšným myšlenkám, snům či jiným pokušením - bojujete intenzivně velice vroucnou modlitbou ku svaté Horsvitě, anebo naopak modlitbu zanedbáváte?

Každý nechť se sám ptá:

2.) Vyhýbal(a) jsem se důsledně všem hříšným příležitostem k hříšnému pokušení, a tím jsem lehkomyslně nevystavil vlastní duši riziku spáchání nějakého hříchu?

3.) Dopustil(a) jsem se svým lehkomyslným jednáním nevyhýbání se důsledně všem hříšným příležitostem k hříšnému pokušení v oblasti šestého či devátého Božího přikázání ohrožení své stavovské cti kněze, řeholníka (řeholnice) či poustevníka (poustevnice)?

4.) Chodil(a) jsem oblečen(a) v neuctivém, nedůstojném, urážlivém či vyzývavém oblečení (například v krátkých kalhotách, v minisukni, s krátkými rukávy, s výstřihem na prsech a podobně)?

5.) Souložil(a) jsem v manželství skutečně pouze s úmyslem zplodit dítě, anebo jsem činil(a) něco takového, co je proti účelu manželství?

6.) Dopustil(a) jsem se smilstva, případně sváděl(a) jsem ke smilstvu, či naváděl(a) na smilstvo jiného člověka?

7.) Dopustil(a) jsem se cizoložství, případně sváděl(a) jsem ke cizoložství, či naváděl(a) na cizoložství jiného člověka?

8.) Četl(a) jsem dobrovolně a úmyslně něco nestydatého, anebo dal(a) jsem něco takového číst jinému člověku?

9.) Činil(a) jsem něco nestydatého ať již sám či sama anebo s jiným člověkem či jinými lidmi?

10.) Připustil(a) jsem anebo souhlasil(a) jsem s tím, aby se jiný člověk jakkoliv fyzicky dotkl mého těla?

11.) Připustil(a) jsem anebo souhlasil(a) jsem s tím, aby se jiní ke mně nestydatě chovali?

12.) Činil(a) jsem ve společnosti nemravné žerty anebo hrál(a) nemravné hry?

13.) Zneužíval(a) jsem své pohlaví nepřirozeným či protipřirozeným způsobem (tj. projevy homosexuality)?

14.) Miloval(a) jsem bezbožný a nemravný život či vyhledával(a) jsem mravně zkaženou společnost?

15.) Ohrozil(a) nebo dokonce rozvrátil(a) jsem svojí hříšnou známostí rodinné štěstí jiného člověka?

16.) Myslel(a) jsem dobrovolně a úmyslně na něco nestydatého?

17.) Žádal(a) jsem si dobrovolně a úmyslně něco nestydatého vidět, slyšet, číst nebo dokonce činit?

18.) Mluvil(a) jsem něco nestydatého?

19.) Zpíval(a) jsem nějaké nestydaté písně?

20.) Neposlouchal(a) jsem se zalíbením něco nestydatého?

-APOKALYPSA JE BLÍZKO !

http://www.lide.cz/pracujici.mladenec

Evka- to chápu, muselo to být hrozné. Moje maminka mi vždycky vštěpovala, že když se dvá berou, měli by mít stejné náboženství, stejnou národnost a stejné vzdělání. Bylo to před 30lety a mnohé se bude zdát směšné. Já jsem ji podvědomě poslechla a určitě jsem měla o 3 problémy míň. Teď by si mladí nenechali radit a často i udělají opak. Možná bych té vaši tchýni v klidu řekla,co mě tak vadilo a že jste vůbec nebyla nevděčná.

Jsem 35 let vdaná, 2děti,středoškolačka.Rodina mého muže je silně /až chorobně/ pobožná,většinou se základním vzděláním,nebo vyučení,manžel je ze 4 dětí.Nikdy bych nevěřila,že ještě dnes něco takového existuje.Když sleduju starý film,připadá mi že se nic nezměnilo. Když se nám narodila druhá dcera,tchán v obchodě pronesl památnou větu :zase jen chcanda.Obě naše dcery jsou vysokoškolačky.Žijeme si svůj život,stýkáme se minimálně,můj muž ve víře vyrostl a když se oženil,odmítl se dál podřizovat rodině a jejich šaškování v kostele a kolem pana faráře.Vdávala jsem se hodně mladá,ani jsem nevěděla co za mými zády řeší.Tlačili na něj,ať mě přivede k víře.Mluvili jsme o tom s manželem až po mnoha letech.Žádné hlídání dětí,chladný odstup ,od začátku jsem cítila,že mě nemají rádi.Na stará kolena tchýně pláče,že se ani nestavím na kus řeči,naše děti k ní nechodí.Trochu ji lituju,ale neudělala mně v životě nic dobrého,tchán už nežije.Evka

Nevím jestli jsem ta nejhorší tchýně já.Mám snachu už 9 let.Nikdy jsme spolu žáden konflikt neměly.Já jsem se mladým do ničeho nepletla a neradila jsem jim,protože to jsem zažívala od své matky a trpěla jsem tím celý život.Ale teď, co se jí narodilo dítě je to zoufalé.Vnučce je 15 měsíců.Hned po narození jsme ji ani nemohli pochovat,protože jsme ji nedrželi tak jak je předepsáno.Nýní s námi skoro nemluví anebo jen odbrkává.Malou skoro nevidíme ikdyž bydlíme v jednom domku.A když už, tak stojí nad námi a hlídá co mu říkáme a co s nim děláme,aby to nebylo náhodou špatně.Malá se jen na nás třese,ale ona vždycky hned s ní odejde,když se třeba potkáme na chodbě.Jako by žárlila,že na mě malá natahuje ručičky. Je na ní hrozně upnutá,nikam nechodí,nemá žádné kamarádky,je jen s ní.Kolikrát jsem jí nabídla,že ji pohlídám a ať si jde něco udělat,protože vůbec nic nestíhá,ale to né.Jednou jsem jí dala kousek koláče když pořád chtěla ham.To by jste museli slyšet,prý jí kazím pravidelnost v jídle a aby nechtěla tak před ní nemáme jíst. Týden na to na nějaké oslavě ji cpala kde čím.Zatím to vše přecházím mlčky,ale velmi,velmi mě to trápí a hlavně se bojím,že se s malou odcizíme a že to není ani k jejímu dobrému vývoji dobře.Nevím co mám dělat a tak se Vás milé snachy ptám na radu.Jsem opravdu tak špatná tchýně?

Milá Marie,po přečtení tvého přísoěvku jsem se úplně zhrozila,máme úplně asi stejnou tchýni,vypadalo to jako bych to tam psala já.Nezoufej,tak už nejsi sama s nejhorší tchýní!!!Je to fakt hrozné mít takovou tchýni,my už tam s manželem a dcerkou nejezdíme,takže tchýni nemám,pro mě neexistuje!!!A jsem teď docela v pohodě,už ji v životě nechci vidět,strašně nám ublížila.Marie měj se moc krásně a ser na tchýni!

Tak to já mam dobrou tchýni.Když vidí,že nemám náladu ani na kafe,tak raděj zmizne

tak tu jsem měla já,nic horšího mě v životě nepotkalo,dokázala pomlouvat i mojí dceru(její vnučku)sorry byla to fakt kráva.

Právě sedí u nás,

Mám pocit, že jde o nějaký omyl. Pokud je tchyně normální ženská, zůstane jí i potom, co se ožení nebo vdá její potomek a bude ráda, že je má z krku. Na druhou stranu -snachy snad nečekáte, že se budete jen válet a domácnost a hlídání přenecháte tchyni? Starejte se o svoje děti na plný úvazek, však ony vám vyrostou a pak si teprve užijete, až se ožení -hurá!!!

Víte, jak se pohřbívá tchýně? Do půl těla, aby se mohla starat o hrob.

Bydleli jsme asi 20 let s tchýní, snažili jsme se navzájem spolu vyjít. Nebylo to vždy ideální, ale vím, že jsou daleko horší vztahy. Švagrová s rodinou - ti bydleli 3 km daleko, čili dost na to, aby jim nekecala do domácnosti a pěkně blízko na to,aby si k ní každou chvíli odložili vnoučata.
Teď jsem tchýně pár měsíců - tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet, zatím myslím v pohodě.

Je hodně protivných lidí a se stářím se to u protivných ještě stupňuje. Jejího syna jste milovaly a žijete s ním, ale jí jste si nevybraly do života. To by si měla uvědomit. Formální slušnost ve vztahu snacha- tchýně úplně postačí.

nejhorší tchýni mám rozhodně já. Když jsem se vdávala, měla jsem dokonce 2 tchýně, ale ani jedna za moc nestála. Pravá tchýně neměla ani zájem mě, jako snachu, poznat, poznala jsem ji, až když jsem čekala druhé dítě. Naše děti tchýně nesnáší, prý jsou po mně. Preferovala a dosud preferuje vnoučata od dcery, se kterýma k nám jezdila na návštěvu, aby si chudinky něco užily a neseděly jen v Praze. Když nás synovec okradl, přestali jezdit. DOkud nás potřebovali, tak i napsala, nevolala snad nikdy, protože se telefon musí a musel zaplatit. My ho platili také, ale to bylo ok. Naše děti od ní nikdy nedostaly ani lízátko, manžel také nikdy nic. Dcera dostala na chalupu, včetně opravy. Celá léta dceři vedla domácnost a vychovávala děti. Našich dětí se nikdy nezeptala, co je trápí, jaké mají sny, co budou chtít v životě dělat, nikdy je nepohladila, nic, pro co by jí mohly mít rády. Když jsem viděla, že tchýně nebude našim dětem babičkou, tak jsme pomalu rozvázali jakékoliv vztahy. Na návštěvu jsme mohli přijít pouze ohlášení a hodilo se to tak 1xza 2 roky tak na hodinu, maximálně. Ještě u toho seděla švagrová, aby jí náhodou nic neuteklo. Tchýni naše děti neznají a ani je moc nezajímá. Dnes, když je stará, by měla zájem potěšit se s pravnučnou, ale není na čem stavět, žádný kladný cit do děti nevložila, nemá tedy co vybírat. Dnes jí to mozná mrzí, ale je pozdě. Já, jako snacha, jsem chtěla jediné, aby milovala naše děti. To nedokázala tenkrát, my to nedokážeme dnes. Nyní jsme jak cizí lidé. Mám kladnější vztah, a obávám se, že manžel také, k sousedce na chodbě, která, když se zeptá, jak se mám, mám skutečně pocit, že ji to zajímá.

Tchýně, jste ve většině nemožné a protože nemáte žádný životní program, staráte se o mladé. Napřed jim vnutíte pomoc, tu snachy přijmou, protože je jim blbé vás hned odmítnout a pak se to veze. Snachy, nenechejte si od tchýní pomáhat. Nevyžádaná pomoc je braná vždycky jako kontrola.

jane:napíšu :-)

A vylížete si i pecky vy děvky špinavý?

veroniko, klidně napiš na mail (už jsem ho tu nedávno psala). Poklábosíme o dětech a o životě :o)