I jeden jediný strom vám může ušetřit náklady na topení

I jeden strom ve vašem okolí může rozrušit a snížit proudění větru a tím vám ušetřit náklady na vytápění. Naopak poražení posledního vzrostlého stromu v ulici může tyto náklady zvýšit až o desítky procent. Toto je závěr výzkumu vědců z Univerzity Britské Kolumbie

Tým vědců pomocí dálkových výkonných laserových měřičů vytvořil dokonalý počítačový model předměstí Vancouveru. Výzkumníci v něm zachytili každý dům, strom i keř. Následně pomocí počítačové simulace na model aplikovali tři různé scénáře: ulice se stromy, ulice se stromy s holými větvemi a nakonec ulice úplně zbavené vegetace  - a  měřeli, jak je ovlivněno proudění vzduchu a teplotní bilance přítomných budov.

Výsledky:
Při odstranění všech stromů se zvýšila dvojnásobně rychlost větru.
Stromy sehrávají hlavní roli ve směřování a rozrušování proudění větru.
Každá překážka včetně holých větví bere větru sílu, takže i opadavé stromy plní v chladu tuto funkci.
Profukování může ovlivnit až třetinu spotřeby energií v obytném domě.
Odstranění všech stromů z okolí domů v modelu běžně vychyluje spotřebu energií na vytápění o 10 % v zimě a zhruba 15 % spotřebu energií na klimatizaci v létě.

Z více stromů můžete vytvořit dokonalé větrolamy
Beau Brodbeck z Auburnské univerzity a Sharon Jean-Philippe z Univerzity v Tennessee uvádějí, že dobře navržené větrolamy mohou snížit náklady na vytápění o 10% až 25%. Větrolamy fungují tak, že snižují rychlost větru a odvádějí vzduch nahoru a přes budovy. Větrolamy by měly být ideálně zasazeny kolmo k převládajícím zimním větrům, což pravděpodobně znamená výsadbu na západní, severozápadní a severní straně obytných budov. Místní povětrnostní podmínky by však měly být přezkoumány, aby bylo vybráno nejlepší umístění výsadby.

Největší snížení větru nastává ve vzdálenosti od větrolamu, která se rovná 2 až 5 násobku výšky větrolamu. To znamená, že pokud očekáváte, že vaše stromy dosáhnou výšky 9 metrů,  tak by měly by být zasazeny mezi 18 až 45 metry od domova. Na menších pozemcích to není možné, přesto budou větrolamy stále účinné, i když v menší míře.

Pro nejefektivňější větrolamy vyberte stromy, které mají koruny, jenž se rozprostírají až k zemi a jsou stálezelené (což znamená, že drží listy celou zimu). Tyto stromy by měly být vysázeny poměrně blízko k sobě, aby se zajistilo, že se jejich koruny setkají. Tato vzdálenost se může pohybovat od 2 metrů pro menší stromy či stromy s úzkou korunou až po 5 metrů pro větší stromy. Výsadba může být přímá, zakřivená nebo seskupená. Pokud žijete v oblastech se silnými větry, doporučuje se seskupení.

Základem úspěchu je správný výběr stromů
Vyběr stromů odolných vůči chorobám a škůdcům je důležitý pro růst dlouhodobé městské výsadby. To je zvláště důležité při výsadbě větrolamů, která může být složena z jediného druhu. Majitelé domů by navíc měli důkladně zvážit výběr druhů odolných vůči větru, protože tyto stromy budou blízko domova a jejich selhání během bouřky by mohlo způsobit významné škody.

Vyhněte se pokušení sázet rychle rostoucí stromy, protože jsou obecně krátkodobé, mají slabší dřevěné vlákno, což je činí náchylnější k poškození větrem, sněhem nebo ledem. Stromy by měly být vysazovány v seskupení, pokud je to možné, protože jsou odolnější vůči větru než v jednotlivých výsadbách.

Nezapomeňte se vyhnout výsadbě stromů pod nebo vedle elektrických vedení. Vyhněte se též výsadbě povrchově kořeních stromů v blízkosti chodníků nebo příjezdovým cest. Časem by mohly kořeny poškodit tyto struktury. U většiny středních až velkých stromů je vhodná vzdálenost 3 až 4,5 metru.

Povrchově kořenící stromy, jako je například smrk, není též vhodné vysazovat do svahu, jelikož ho nezpevňují a hrozí nebezpečí vyvrácení. Smrky neprospívají ani v nižších nadmořských výškách. Přirozeně se vyskytují až ve výškách od 900 metrů nad mořem.

Autor: mk
Zdroj: ScienceDaily a eXtension.org