Srdeční zástava - Na ulici pomáhají laici

Pokud lidé kolaps na ulici vidí, je třeba zavolat linku 155 a operátor dispečinku volající provází laickou resuscitací až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. "My se postaráme o odstranění příčiny zástavy srdce, což je až v 60 procentech ischemická choroba srdeční, typicky akutní infarkt myokardu," uvedl primář 2. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a VFN Jan Bělohlávek.

Lékaři na sále zprůchodní uzavřenou nebo kriticky zúženou koronární tepnu a pacienta dále sledují, případně nasazují další diagnostické a léčebné postupy. "Zásadní je komplexní intenzivní péče, orgánová podpora a především neuroprognostifikace, tedy časné zjištění, zda došlo či nedošlo k poškození mozku," dodal.

Ve zhruba 25 až 30 procentech případů se pacient se srdeční zástavou trvající kolem 60 minut probere k vědomí. Ostatní mohou mít další komplikace, například zánětlivou reakci organismu, orgánové poruchy, jako jsou nefunkční ledviny, játra či poškození střev. Navíc jsou pacienti často i metabolicky nestabilní, což vše patří k takzvané poresuscitační chorobě.

Intenzivní nemocniční péče, která po srdeční zástavě následuje, vede k ochabnutí svalů a vyčerpání energetických zásob pacienta, proto je třeba k návratu do běžného života podle lékařů komplexní rekonvalescence. Řada nemocných má vícečetné postižení tepen a potřebuje i takzvaný bypass. Při chirurgickém zákroku se uzavřené či významně zúžené místo v cévě přemostí štěpem z tepny nebo z žil dolních končetin.

"Naprostou většinu operačních výkonů tohoto typu provádíme na bijícím srdci, což je technicky náročnější pro chirurga, ale méně zatěžující pro pacienta," řekl Tomáš Grus, přednosta 2. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN. Pacienti se probouzí za několik desítek minut po operaci, rehabilitovat začíná už další den. Obvykle je tak šestý či sedmý den propuštěn z nemocnice a odjíždí domů či do lázní.

ČTK