Sarkoidóza - důležitost správné a včasné diagnózy

Sarkoidózu lékaři v ČR odhalí ročně u přibližně 800 lidí. Správná a včasná diagnostika je pro průběh této nenápadné nemoci zásadní. Její projevy mohou připomínat „obyčejnou“ virózu nebo jiné, zcela odlišné onemocnění. Lidé se tak často dostanou k léčbě až v pokročilejším stavu, kdy už nemoc může zanechat trvalé následky, například poškození zraku. V posledních letech stoupá bohužel i úmrtnost.

Sarkoidóza je systémové zánětlivé onemocnění neznámého původu. Je typické tvorbou drobných uzlíků a může postihnout v podstatě jakýkoli orgán nebo tkáň. Nejčastěji, až v 90 % případů, se vyskytuje v plicích a hrudních mízních uzlinách. Může ale poškozovat také oči, kosti, kůži, nervový systém či srdce.

U třetiny pacientů probíhá bez příznaků, u ostatních se obvykle objevují obtíže, které lze snadno zaměnit za virózu. „Akutní sarkoidóza se projevuje horečkami, bolestmi kloubů, otoky kotníků, začervenáním kůže především v oblasti nártu. U chronické formy se objevuje únava, dušnost, suchý kašel, někdy bolest na hrudníku,“ vysvětluje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., místopředseda ČPFS ČLS JEP. Právě pestrost a netypičnost příznaků lékařům velmi ztěžuje diagnostiku, často na sarkoidózu ani nepomyslí. „Správné určení diagnózy a nastavení léčby vyžaduje velkou zkušenost lékaře a často i mezioborovou spolupráci. Je nutné získat vzorek postižené tkáně a prokázat přítomnost typického uzlíku. Díky moderním technologiím jsme toho schopni bez chirurgického zákroku a doufáme, že v budoucnu se dočkáme jednoduchého krevního diagnostického testu,“ říká prof. Kolek. Pokud lékař nemoc diagnostikuje včas, má ve většině případů pacient dobrou prognózu. Trvalé potíže má víc než 20 % nemocných. „Základní otázkou při volbě terapie sarkoidózy je rozhodnutí, zda nemoc léčit, nebo vyčkat spontánního uzdravení. Pokud ji léčíme, začínáme kortikosteroidy, které ale mají řadu nežádoucích účinků. Pacienty proto musíme intenzivně sledovat. Při neúčinnosti kortikosteroidů a v závažnějších případech nasazujeme imunosupresiva nebo biologickou léčbu,“ popisuje prof. Kolek. Lékaři ale bohužel u biologických léků narážejí na problémy s jejich úhradou ze zdravotního pojištění. „Řada nových léků používaných u postupujících forem sarkoidózy je sice praxí dobře ověřena, ale můžeme je podávat jen na speciální žádost o úhradu. Ne vždy se však setkáváme s porozuměním u plátců a biologická léčba je schvalována spíše výjimečně,“ upozorňuje prof. Kolek.

Celosvětově trpí sarkoidózou asi 1,3 milionů lidí. V ČR lékaři diagnostikují přibližně 800 nových případů ročně, celkem sledují asi 8 500 nemocných. Častěji jsou sarkoidózou postiženy ženy, typicky v období po menopauze. U mužů se vyskytuje v mladším věku, nejčastěji mezi 35. a 40. rokem života. Nemocní jsou unavení, méně výkonní, zadýchávají se a kašlou. Mají různé bolesti, kosmeticky nepříjemné kožní defekty, potíže se zrakem či s intelektuálními funkcemi. Někteří mohou ochrnout, mohou mít i těžké poruchy srdečního rytmu až srdeční selhání. Nemocní mají potíže s metabolismem vápníku a častěji se u nich vyskytují ledvinné kameny.

V roce 2019 po 20 letech vyšla nová ucelená kniha s názvem Sarkoidóza – nemoc mnoha tváří. Na její tvorbě se podílelo více než 30 odborníků z 10 lékařských oborů, hlavní autorem je prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. Publikace obsahuje i příběhy samotných pacientů. 

Doplňky stravy by měly být vždy u chronických onemocnění jako je sarkoidóza užívány s opatrností a po konzultaci s lékařem. Zde je několik potenciálních doplňků stravy, které byly diskutovány v souvislosti s podporou imunitního systému a zdraví plic:

1. Vitamín D: Některé studie naznačují, že vitamín D může mít pozitivní účinky na imunitní systém a zánětlivé reakce, které jsou spojené s sarkoidózou. Nicméně je důležité sledovat hladinu vitamínu D v krvi a případně užívat doplňky pod dohledem lékaře.
2. Kurkumin (účinná látka z kurkumy): Kurkumin má protizánětlivé a antioxidantové vlastnosti, které by mohly být prospěšné u lidí trpících sarkoidózou. Může však interagovat s některými léky a mít vedlejší účinky, takže by měl být užíván s opatrností.
3. Omega-3 mastné kyseliny: Tyto kyseliny, které se nacházejí například v rybím oleji, mohou mít protizánětlivé účinky a podporovat zdraví srdce a imunitního systému. Mohou tedy přinést určité výhody pro lidi s chronickými zánětlivými onemocněními.
4. Vitamín C: Antioxidanty, jako je vitamín C, mohou pomoci chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. To může mít obecně pozitivní účinky na zdraví imunitního systému.

Je důležité zdůraznit, že doplňky stravy nejsou náhradou za vyváženou stravu a zdravý životní styl. Před zahájením jakýchkoli doplňků stravy byste měli konzultovat svého lékaře, aby se zajistilo, že jsou vhodné pro váš konkrétní zdravotní stav a léčebný plán.