Než se jednoduchá léčba prosadí, trvá někdy stovky let

Dnes už víme, že kurděje jsou onemocnění z nedostatku vitamínu C, které dokonce nevyžaduje lékařskou péči, v minulosti zcela neodmyslitelnou. Nutno dodat, že všechna poskytovaná lékařská péče nemocné s kurdějemi nikdy nezachránila. Byly považovány za definitivně smrtelnou chorobu. Přes to všechno se ukázalo, že ženy indiánského kmene lrokézů nejen věděly jak ji ošetřovat, ale i jak jí předcházet a vyléčit během několika dní.

Francouzský cestovatel Jacques Cartier ve svém deníku napsal:
"Takto jsme kvůli této hrozné chorobě přišli o 25 nejlepších lidí. Dalších čtyřicet se potácelo na hraně smrti a zbylí, kromě snad dvou nebo tří, byli těžce nemocni. .. Lidé ze Stadacone, mezi nimi Agaya, říkali, že jediným lékem na toto onemocnění je odvar a usazenina z listů jednoho stromu ... Dvě ženy shromáždily devět nebo deset větví a spařily je ve vodě .... Pili jsme pak ten odvar každý druhý den ............. a ukázalo se, že je to zázrak. .. naši muži se vyléčili a uzdravili už poté, když vypili ten nápoj jen dva nebo třikrát ... Nakonec byla osádka schopna i zabijet, jen aby se dostala k té medicině. Tento báječný strom za méně než týden dokázal to, co nikdy nesvedou všichni ti lékaři z Louvain a Montpel/ier, používající svá léčiva z Alexandrie, ani za rok. .. "

Je to neuvěřitelné, ale od objevu této léčby (1535) k jejímu všeobecnému použití na počátku 19. století uběhlo dalších 400 let. A to přestože byla mnohokrát publikována v lékařských žurnálech. Dnes všichni nejen vědí, jak tuto děsivou chorobu vyléčit, ale i jak jí předejít: stačí jíst ovoce a zeleninu. To není lékařská věda. Jen správná výživa. Mezávisle se toho pak chopili výrobci pomerančového džusu. Byli to oni, kdo s tím seznámil veřejnost. Ne příslušníci lékařské profese!

Tato epizoda by měla být poučením, abychom byli opatrní vůči prohlášení profesionálů .

Proč trvalo tako dlouho uvést do praxe prostinkou kúru, sestávajíc z pravidlené konzumacíe ovoce a zeleniny?

Lékařská profese očekávala "nepochybný důkaz" podle jejích vlastních vědeckých podmínek. Profesionálové jednoduše označí libovolnou kúru za "spornou" a tím se postarají o její špatnou pověst. Nemocní a jejich rodiny nehodlají čekat na rozuzlení jakýchsi odborných či komerčních sporů.

Záchrana života je vždy důležitější, než finanční zájmy a spletité analytické úvahy. Prostí lidé, kteří se nikdy nedostali k listování v odborných časopisech, se tenkrát o těchto sporech ani nemohli dozvědět.

Kdyby to tušili, coby inteligentní bytosti by určitě vyzkoušeli jakkoli "spornou léčbu". Nemohla přece nikomu ublížit. Tím by byly všechny učené spory ze stolu během několika měsíců. Proč to ale neudělali, a odmítali i jen zkusit, sami doktoři?

Snadná odpověď: úspěch by totiž znamenal okamžité snížení počtu lékařů na loď, z minimálně dvou na jednoho... Bylo tedy v ekonomickém zájmu profese držet všechno pod pokličkou,pod záminkou "aby se lidé nepoškozovali neověřenou léčbou." Veřejnost byla doslova rukojmím lékařské profese.

Kdyby lidé postupně nezískali přístup k ohromným poznatkům odhaleným vědci, nevěděli by mnohé dodnes. V současné době, poprvé v hitorii, to umožňují počítače.

Zdroj: Hulda Regehr clark, Ph. D., N.D. - Léčení a prevence všech druhů rakoviny, Zapper technology