Krev a její složení
Roznáší dýchací plyny O2 a CO2. Živiny a ostatní látky vstřebané
v trávicí soustavě (gastrointestinálním traktu) předává dalším tkáním k využití. Odpadové produkty a vodní i látkové přebytky odevzdané do krve jsou z ní odebírány vylučovacími orgány a odstraňovány z organizmu. Krev také transportuje hormony k cílovým tkáním a orgánům. Rozvádí teplo z metabolicky aktivních orgánů do chladnějších tkání a orgánů. Udržuje rovnováhu mimobuněčné (extracelulární) tekutiny. To je jen stručný výčet nejdůležitějších funkcí, vedle kterých plní krev řadu dalších významných úkolů. Zachování stálého objemu krve má životní důležitost, proto je krev vybavena mechanizmy, které při poranění cévy zabraňují její ztrátě.
Celkový objem krve v lidském organizmu činí 7–8 % tělesné hmotnosti, u dospělého jedince tomu odpovídá 4,5–6 litrů. V organizmu existuje několik mechanizmů, které udržují stálý objem krve. Za fyziologických podmínek dochází k mírnému zvětšení objemu u aktivních sportovců, u osob žijících dlouho ve větší nadmořské výšce a u žen v druhé polovině těhotenství. Objem krve se přechodně zvyšuje po vypití velkého množství tekutin či po velké transfuzi. Krev se ustavičně obnovuje, obnovují se všechny její pravidelné komponenty, ovšem s nestejnou rychlostí – například celkové množství červených krvinek se obnoví průměrně 3x za rok.
Složení krve
Krev je svým složením suspenze buněčných elementů – červených a bílých krvinek a destiček v plazmě. Vzhledem ke tvarové přizpůsobivosti svých buněk se podobá emulzi.
Červené krvinky zaujímají méně než polovinu celkového objemu krve. Tato hodnota se označuje jako hematokrit (podíl červených krvinek a krevní plazmy vyjádřený v % celkového objemu krve). Při dehydrataci, kdy v organizmu poklesne mimobuněčný objem vody, hematokrit stoupá. Naopak hyperhydratace (převodnění), což je méně častá situace, způsobuje snížení hematokritu proti normě. V obou případech dochází ke změně hladiny sodíku a s ní k poruše osmolarity séra, což způsobuje závažné změny v organizmu. Nastupují příznaky poruchy centrální nervové soustavy jako apatie, zmatenost, křeče, kóma, které vznikají v důsledku přesunů tekutin do nebo z vnitrobuněčného (intracelulárního) prostoru. Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných.
Krevní plazma je tekutina obsahující vodu a četné organické a neorganické látky. Její složení je za fyziologických podmínek stálé. Objem plazmy činí u dospělého člověka okolo 5 % tělesné hmotnosti, čemuž odpovídá objem 2,8–3,5 l. Podíl plazmy z celkové mimobuněčné tekutiny je 25 %. V plazmě připadá na vodu 92 % a na rozpuštěné látky 8 %. Obsah vody v krevní plazmě se označuje jako hydrémie, je velmi citlivě řízen a udržován na stálé hodnotě. Zmnožení vody v plazmě je tzv. hyperhydrémie, úbytek hypohydrémie. Tyto výkyvy za normálních okolností ve zdravém organizmu nenastávají nebo trvají jen krátce, protože jsou rychle vyrovnány regulačními mechanizmy.Důležitým minerálem v krevní plazmě je sodíkový iont. Má rozhodující vliv na obsah vody v mimobuněčném prostředí a tedy i v plazmě a na udržování jejího osmotického tlaku. Zvýšené ztráty sodíku z těla jsou spojeny se ztrátami vody a naopak. Hlavním kationtem vnitrobuněčné tekutiny je draslík. Jeho stálá koncentrace v krevní plazmě je nezbytná pro normální činnost svalů, především srdečního (myokardu), a pro aktivitu řady enzymů. Významným vnitrobuněčným kationtem je také hořčík, nezbytný pro aktivitu mnoha důležitých enzymů. Snižuje dráždivost kosterního svalstva a tlumí činnost centrální nervové soustavy. Hladina vápníku v plazmě je udržována se značnou přesností na stálé hodnotě. Vápník je v krevní plazmě v několika podobách, pro biologické děje je nejdůležitější v podobě iontů. V organizmu má četné funkce, například je nezbytný při srážení krve a pro nervosvalový přenos. K dalším významným iontům v plazmě patří chloridový aniont, bikarbonátový aniont, fosfátový aniont a sulfátový aniont. Železo v plazmě je nezbytnépro tvorbu krevního hemoglobinu, měď pro některé enzymatické děje a v neposlední řadě jód pro syntézu hormonů štítné žlázy. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou proto především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor).
V celém objemu krevní plazmy tvoří přibližně 200 g bílkoviny. Funkce plazmatických bílkovin jsou rozsáhlé – podílejí se na udržování objemu plazmy, vážou a transportují minerály, hormony, vitamíny, barviva i léky, udržují správnou adcidobazickou rovnováhu, hrají významnou roli v imunitních reakcích organizmu.
MUDr. Jana Furková
Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava
Komentáře
Jak se správně připravit na odběr krevní plazmy? Když někdo chodíte pravidelně, tak jak se po tom dát co nejlépe do pohody?
Já jsem začala chodit pravidelně do odběrového centra caraplasma.cz Ono i když se podíváte na jejich stránky, tak tam najdete jak se chovat před odběrem, co správně jíst a taky pít. Ideální je tak 3 litry tekutin den předem a v den odběru ještě před ním minimálně 2 litry.
- Odpovědět
Pošli odkaz