Reklama

Naladění kuchaře a působení jídla

V Indii dobře vědí, že člověk, který vaří, vkládá do jídla v procesu jeho přípravy svoji vlastní duchovní energii. Tato jemná nehmatatelná energie se pak přenáší i na strávníky. Na kuchaři proto leží velká zodpovědnost. Svojí prací může ovlivňovat nejenom tělesné pocity a zdraví lidí, pro které vaří, ale dokonce i jejich psychické rozpoložení a duševní zdraví.

Dobrý vztah k vaření je tedy stejně důležitý jako kvalita surovin a způsob jejich přípravy.
Je-li kuchař při práci dobře naladěný a v souladu s jídlem, které připravuje, výsledek bude působit harmonicky i na strávníky. Je-li však rozladěný, zlostný nebo rozhněvaný, vkládá energii zlosti do stravy, kterou připravuje, což pak postihne všechny, kteří ji budou jíst. Podobně i jídlo připravované ve spěchu může vyvolat chaotické myšlení a chování.
Důležité je též vařit se zdravým sebevědomím. Nevěří-li kuchař dostatečně v úspěch své práce, tak jídlo, které připravuje, nedopadne dobře.

      -- Vaření jako tvůrčí proces --

Jídlo plánujeme v souladu s denní dobou a počasím. Zvážíme akce, které chystáme na další den. Jídla lehčí, sladší, rozmanitější a pestřejší pomáhají cítit se dobře a harmonicky mezi lidmi. Jídla prostší a koncentrovanější umožňují udržovat soustředění a pozornost, což může být výhodné pro duševní práci nebo studium.

Dobré jídlo je možné připravit i v méně ideálních podmínkách. Stačí si jen řádně promyslet, čeho chceme vlastně dosáhnout. Postup prací si naplánujeme již před vařením. Pracujeme-li soustředěně a používáme-li vlastní tvůrčí prvky, práce nás začne brzy bavit a jídlo dopadne dobře.

Reklama

Věci zbytečně nekomplikujeme. Dopřejeme jim dostatek času a nenecháme se zmást složitými kuchařskými recepty. Množství surovin uváděná v kuchařkách mohou být dobrými vodítky. Pokud si však věříme, docela dobře se bez nich obejdeme.

I když je práce docela obyčejná, přijímáme s potěšením vše, co je třeba udělat. Jsme vděčni za možnost přispět svojí prací k nasycení druhých. Snažíme se dobře poznat vlastnosti všech potravin, které máme k dispozici. Využíváme jejich přirozenou svěžest a chuť tak, abychom nemuseli suroviny příliš upravovat. Nejlepší jídlo je to nejprostší. Smísíme-li příliš mnoho surovin dohromady, vznikne nepřirozený produkt, který může rozladit trávení a vyvolat chaotické myšlení.

Zapojíme svoji intuici. Necháme se vést barvami, chutěmi, tvary, vůněmi. K vytvoření chutí užíváme jednoduché kombinace potravin. Koření užíváme co nejjemnější, nejlépe kuchyňské bylinky. Důležitá je nejenom chuť, ale i harmonie všech použitých součástí, jejich uspořádání na talíři a konečně způsob podávání jídla.

K připravovanému jídlu nepřidáváme starší, které nám zbylo třeba od snídaně. Charakter nového jídla by se jím mohl zcela změnit.

Při vaření se snažíme příliš neochutnávat. Plný žaludek nepodporuje tvůrčí náladu. Pokud přece jenom ochutnáváme, použitou lžíci odložíme radši hned do dřezu. Bude-li se jídlo uchovávat, mohlo by se stát, že vlivem enzymů ze slin, ulpělých na lžíci, dojde ke změně jeho charakteru.

Zdroj: Tomáš Štanzel - Strava a vědomí

Reklama

Komentáře

Tremor (Pá, 18. 3. 2022 - 21:03)
V praxi nezastupitelné
Jsou to kecy! (So, 19. 3. 2022 - 06:03)
Celý život jsem jedl jídla bez duchovní energie, asi se z toho zdrcnu. Matka musela pracovat celý den, budovala socialismus - tady ona byla s otcem soukromníci až do r.1959. Snažila se dobře vařit a co nevkládala do jídla v duchovnu, vkládala s láskou do bramboračky, závinu, koláčů a buchet, dalších jídel. Kam se hrabe indická kuchyně i s kuchařem. Babička vařila prvotřídní koprovku, sama ji neměla ráda a tedy ji nejedla. Takže když ji vařila neochutnávala nikdy koprovku. Na druhou stranu když vařila Szegdínský guláš ochutnávala a že by změnil druhý den charakter? Asi ano, ale druhý den byl szegedín lepší! tě pic
Reklama