Vážení uživatelé - pracujeme na migraci do nového systému. Je možné, že může být web v některých chvílích pomalejší. Pokud se tak stane, omlouváme se a věříme, že se vám nová verze bude líbit. Děkujeme!

Symbolická síla křesťanských svátostí

11. Říjen 2005
Duchovno
 4 Komentáře

Prvotní křesťanská církev uznávala sedm svátostí neboli oficiálních rituálů, které měli vést ustanovení představitelé církve. Tyto svátosti byly a dosud jsou posvátnými obřady, jež vštěpují jedinci -- řečeno křesťanským jazykem -- konkrétní kvality "milosti nebo božské energie". Každá kvalita milosti je pro svoji svátost jedinečná. Ačkoli sedm křesťanských svátostí bývá spojováno především s římskokatolickou církví, mnohé z nich -- například křest, manželství a vysvěcení -- zachovávají i jiné křesťanské tradice.

Každá svátost také symbolicky představuje dosažení takové úrovně síly, která zve Boha přímo do ducha dotyčného jednotlivce. Výraz svátost znamená obřad přivolávající sílu posvátného do duše jednotlivce. Symbolický význam svátostí přesahuje jejich náboženský význam, a mé odkazy na ně by proto neměly být vykládány v tom smyslu, že lidé potřebují skutečně přijmout svátost od určité křesťanské instituce.

Svátosti poskytují symbolické úkoly potřebné k dosažení duchovní zralosti a k léčení. Zároveň jsou konkrétní v tom, jak popisují, co musíme vykonat v hlavních obdobích svého života, abychom přijali osobní zodpovědnost, která přichází s duchovní zralostí. Svátosti představují rovněž skutky, které máme vykonat vedle obřadů, jež jsou vykonány pro nás. Představují síly, které máme poskytnout ostatním lidem, ale také je od nich přijímat. Vezměme si například svátost křtu, kdy rodina přijímá fyzickou a duchovní odpovědnost za dítě, které přivedla na svět. Naším úkolem jako duchovních dospělých bytostí je přijmout symbolicky, plně a s vděkem rodinu, do níž jsme se narodili. Symbolicky znamená křest také schopnost ctít vlastní rodinu a sebe sama tím, že odpustíme členům rodiny každou bolest, kterou nám způsobili v dětství. V takovém odpuštění spočívá síla, která léčí tělo.

Sedm svátostí a jejich symbolický význam je následující:

  • Křest: přijímat nebo projevovat milost představující vděčnost za vlastní život ve fyzickém světě
  • Přijímání: přijímat nebo projevovat milost -- v podobě "hostie" -- představující svaté spojení s Bohem a lidmi ve vlastním životě
  • Konfirmace: přijímat nebo projevovat milost pozvedávající vlastní individualitu a sebeúctu
  • Manželství: přijímat nebo dávat požehnání, které posvěcuje spojení se sebou samým, symbolizující uznání a respektování základní potřeby milovat sebe sama a pečovat o sebe, abychom mohli plně milovat jiného člověka
  • Zpověď: přijímat nebo dávat milost očištění vlastního ducha od negativních volních činů
  • Vysvěcení: přijímat nebo dávat milost posvěcení vlastní cesty služby
  • Poslední pomazání: přijímat nebo dávat milost ukončení nedokončených záležitostí nejen před smrtí, ale i v každodenním životě, a umožnit tak člověku milovat v "přítomném okamžiku"

    Těchto sedm fází osobního zasvěcení představuje vrozené síly, které máme uskutečnit a potřebujeme vědomě použít a využít při řešení úkolů, jež život přináší.


    Zdroj: Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčen. Nakladatelství DharmaGaia

    • Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
    Diskuze ke článku
    Přidat komentář
    Související články: 
    Křesťanství

    Komentáře (4)

    • Obrázek uživatele adija
      adija (anonym)

      Zbyňku promiň, ale proč od Ježíše, když jsou ukotveny už ve starém zákoně a podstatě ještě mnohem dříve v jiných textech ještě před vznikem křesťanství.

      Lis 20, 2005
    • Obrázek uživatele nana
      nana (anonym)

      Prosímťa pekne, čo to trepeš - Ježiš! Takéto obrady boli vykonávané už okolo r.5000 p.n.l., na ktoré boli využívané megalitické stavby a možno aj skôr. A to už sa radšej nebudem vyjadrovať k tomu "přímému doteku Božím v lidském nitru"! Už v tom čase chytráci zistili ako sa dá µudská naivita zneužiť, keď prehlásia, že oni tam s tým hore( čo vytvára tie hromy-blesky, lebo neposlúchajú), majú bližšie spojenie, a preto ich musia poslúchať, lebo oni sú jeho zástupcami na Zemi....

      Pro 07, 2005
    • Obrázek uživatele Zbyněk
      Zbyněk (anonym)

      Svátosti jako takové pocházejí od Ježíše Krista, jenž má Božskou i lidskou přirozenost v jediné osobě. Kristus založil církev na apoštolech a sám se stal její hlavou. Sám Kristus tedy působí prostřednictvím církve ve svátostech. Svátosti tedy nejsou pouze nějaké symbolické úkony, které by v člověku probouzely nějaké skryté síly, nebo vědomí něčeho, čeho se týkají, ale jsou přímým dotekem Božím v lidském nitru. To že se se svátostmi setkáváme nejenom v římskokatolické církvi má na svědomí historický vývoj církve.

      Říj 28, 2005
    • Obrázek uživatele emil
      emil (anonym)

      v článku sa hovorí o kresťanských sviatostiach. Tie sa prijímajú skrze vieru v Ježiša Krista ako víťaza nad zlom v každom z nás. Samozrejme, že existujú už od počiatku tak ako božská trojica.

      Zář 28, 2006

    Přidat komentář

    Reklama

    Reklama
    Dikobraz

    Reklama

    Reklama

    Videa