Svoboda a odpoutání - pevný základ pro vzájemnou důvěru, respekt a lásku

V mnoha vztazích, a to i ve vztazích mezi dětmi a rodiči, jde o to, abychom na sobě pracovali.

Ve vztazích poznáváme mnoho nedokonalostí a na
povrch vyplouvá množství vnitřních vlastností. Tento
poznatek může vést k bolestnému rozhodnutí, k nutnosti odpoutat se od dítěte nebo od partnera.

Máme sklon vyžadovat od jiných určité chování jen proto,že si myslíme, že ostatní se musejí chovat tak, jak
to my sami považujeme za správné, nebo tak, jak jsme byli vychováni.

Pokud však pohlédneme na slovo výchova z jiného úhlu, je zřejmé, že jiného člověka
a jeho energii nikdy "nepřevychováme".
Jeho duši lze naznačit cestu, je možné ji vést a ukázat jí určitý ideál,
ale nikoho nelze vychovávat a převychovávat.

Nucení a nátlak neodpovídají energii svobody, a proto pro ně
v nové době nezbývá místo. Projevují-li některé lidské oblasti takové sklony, bývají duchovním vedením vět
šinou bolestivě upozorněny, aby od nich zase upustily.

Vyvíjíme-li nátlak na energetické pole jiného člověka, dočkáme se zpětného tlaku. To není ta správná cesta,
přestože to často myslíme dobře.

Je samozřejmě možné vyjádřit a svůj názor na určitou situaci, poté je však nutné se odpoutat, aby si každá
duše mohla vytvořit své vlastní zkušenosti.

V normálním případě vytvářejí svoboda a odpoutání pevný základ pro vzájemnou důvěru, respekt a lásku.

Každá osobnost v nitru cítí, že přišla na Zemi, aby zde mohla sbírat vlastní zkušenosti.

Pokud ji stále někdo opravuje, přichází o tuto svobodu a musí se aktivně bránit. Tak se rodiče někdy po celá léta setkávají
s protesty, jestliže se pokouší působit na své děti.

Umění výchovy spočívá v předkládání návrhů, které
děti přijímají a podle nichž se mohou orientovat, aniž
by došlo k vnitřnímu odmítání, kdy nechtějí přijmout
vůbec nic
, bez ohledu na to, jestli se očividně jedná
o správný návrh nebo ne. Pokud k tomu už dojde, je třeba dlouhá doba, než je možné spolu opět svobodně
vycházet.

Zda na někoho "tlačíme", se velmi dobře
pozná podle vlastní reakce v případě, že ten druhý náš návrh nepřijme a zachová se jinak. Jsme-li tím, kdo druhého někam tlačí a k něčemu jej nutí, nejsme schopni přijmout odmítnutí. V tom případě je důležité na sobě pracovat, protože jinak bychom energii nátlaku - a útlaku - sami šířili.


Zdroj: Manuela Oetingerová - Aura v každodenním životě - nakladatelství Metafora

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama