Rituály mysli

K čemu je tedy náboženství? Proč pouze nežít a neužívat si života? Protože dříve nebo později všichni ztrácíme onu dětskou schopnost prostě žít bez reflexe každý okamžik. Klademe si onu velkou otázku. Jsme přemoženi tajemstvím existence a uvádí nás do rozpaků, když sami sebe slyšíme šeptat: "Kdo?" Otázka se dostavuje v mnoha převlecích a je různě načasovaná. U některých lidí se postupně formuluje desítky let. Jinému se v jediném okamžiku otřese celý svět. Ale dříve nebo později se tato otázka vynoří u každého.

Vzhledem k tomu, že tato otázka je zároveň otázkou po tom, kdo se ptá, nelze na ni dát obyčejnou odpověď. S racionálními "odpověďmi hlavy" si zde nevystačíme. Stejně jako otázka musí i odpověď zahrnovat toho, kdo se ptá. A k tomu je třeba takových věcí jako procházky v lese, intenzivní koncentrace, uhození do tváře nebo - což je samozřejmě ještě účinnější - vykonání náboženského obřadu. Ten může obsahovat dietetické, charitativní a liturgické prvky. Všechny přispívají ke změně perspektivy. Fyzicky se nemění nic, vše zůstává jako předtím. Spaní, mytí, jedení, umývání nádobí i kladení nejdůležitějších otázek však nyní vychází z jiného výchozího bodu a odehrává se jinak.

Uvědomujeme si, že při rituálu se od nás chce, abychom dělali velice jednoduché věci s dětským nadšením. Záhy si však uvědomíme, že když jsme je již vykonali vícekrát a "zvládli jsme jednotlivé pohyby", když jsme se zbavili vědomí si sebe, naše mysl se zatoulává. K našemu zděšení si uvědomíme, že nejsme schopni dělat ani ty nejprostší náboženské úkony, aniž nemyslíme na jiné věci. (I náš milostný život kontaminují fantazie, jak milujeme někoho jiného.) A rituály jsou požadavky pocházející od Boha, to znamená od Toho, kdo je přinejmenším zdrojem našeho jáství, naší vlastní individuality. Základ mé bytosti chce, abych každé ráno rituálně přednesl šest slov proklamujících Boží jednotu, a já ani nejsem schopen zabránit mysli, aby se zatoulala!

Náboženské rituály představují zvláštní posloupnost věcí, které děláme, aby nám pomohly si vzpomenout, že jsme zapomněli, proč jsme byli stvořeni, a nenásilně nám poskytly nástroje k návratu. Jsou to pradávné techniky určené k tomu, aby nás poslaly zpět do každodenního života s dětským smyslem pro zázrak.


Zdroj: Lawrence Kushner: Na tomto místě byl Bůh a Já, já jsem to nevěděl.
Nalézání Já, spirituality a nejvyššího smyslu v židovské tradici. Nakladatelství Dharmagaia.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele Laskyplni pratele
    Laskyplni pratele (anonym)

    Milujeme vas a pomahame vam www.andele-svetla.cz

    Říj 25, 2006
  • Obrázek uživatele Vilma
    Vilma (anonym)

    Podobné nesmyslné a většinou jehovistické otázky, jako "velké Kdo", "odkud přicházím", "proč jsem zde" jsou trestuhodnou pastí na důvěřivé lidi. Využívají profesionální převahy nad normálním člověkem, často dítětem nebo závislým, kteří žijí svůj normální život, než uvíznou v takové pasti. Zaskočený člověk, pokud chvíli může přemýšlet, může odpovědět, že je Homo sapiens, asi z rodu Tegunů, větve Pitekantropů a podobně, je zde proto, aby se postaral o potomstvo a aby zanechal po sobě i nějaký větší užitek pro lidstvo. A aby podobní tazatelé se svými výlevy a pasti se raději vrátili tam, odkud vzešli.

    Led 22, 2007

Přidat komentář

Reklama

Reklama