Co znamená být normální - zamyšlení I.
Normální může být to, co převládá (statistická norma). Tak například většina dětí v naší zemi chodí v určitém věku do školy, má kde bydlet, má alespoň jednoho z rodičů. Toto je (naštěstí) u nás norma. Nebo normální je nemít angínu. Zádrhel přijde, když bychom seděli v čekárně u doktora a chtěli hledat normu o zdraví tímto způsobem - tam je totiž normální mít angínu (nebo něco jiného). Vidíme že tento pohled má své meze, které když překročíme - obvykle jsme-li v nějaké zvláštní situaci nebo skupině lidí, pak se ze statistické normy stává nesmysl.
Druhou možností je brát jako normální to, na čem se shodne nějaká kultura či skupina nebo co zdědí po předcích (normativní norma). A tak normální je chodit venku oblečený, nekrást (tím si někdy už nejsem zcela jistý, ale kulturní norma to stále je, kdo jí překročí, riskuje vězení). Dnes už je také normální mít na věci svůj názor - a tady se dostáváme k potížím s touto normou. Za socializmu v této zemi bylo normální jít za svůj názor do basy. Bylo to opravdu normální?? V některých koutech světa je ještě dnes společenskou normou sníst nepřítele. Hranice této normy jsou dané místem a časem, co platí dnes, nemusí tak být už zítra.
Poslední pohled na to, co je normální. Je to prosté - normální je to, co funguje (funkční norma). Jde skutečně o pragmatický přístup, který nepotřebuje ani většinu, ani kulturní zvyklosti. Podle tohoto hlediska by angína v čekárně lékaře normální nebyla, horší už by to bylo s nesvobodou slova za minulého režimu - funkční to tehdy bylo, ale pouze pro úzkou skupinu, která tak držela moc pevně v rukách. Normální je, když jsme zdraví, když funguje to, co jsme si koupili v obchodě atd. Omezení této normy lze vyjádřit výrokem, že účel světí prostředky. Kdosi mi nedávno řekl, že pokud dnes člověk potřebuje něco zařídit, je normální uplácet. Bohužel mu to věřím, asi to příliš často funguje, ale jako normu to neberu.
Je zřejmé, že různé pohledy na to, co je normální, se často nedoplňují, ba přímo jdou proti sobě. Každá norma má své místo, kde dobře funguje a může nám být ku prospěchu. Když hodnotíme, jestli je někdo normální, můžeme se teď zamyslet nad tím, kterou normu vlastně máme na mysli. Vymyká se ten člověk většině? Dělá něco, co se neslučuje s našimi kulturními zvyklostmi či zákony? Nebo jeho myšlení, prožívání či chování mu brání dobře fungovat ve světě? A je ten svět normální?
Jan Kulhánek
Komentáře
republice ,. ale v amazonském pralese (genetická výbava zůstává stejná)a byl vychováván indiány , tak nepochybuju o tom , že by jednal a uvažoval hodně odlišně . Zjednodušeně lze říct , že člověk je "produktem"svého prostředí , ale velký vliv má i jeho genetická výbava (např. někdo je více úzkostný a tím pádem se spíše podřizuje autoritám , jiný je více smělý a tím spíš se staví na odpor atd.). Na všechny věci , činy , činnosti i lidi se lze dívat z různých úhlů a hodnotit je dle různých měřítek , takže když
osoba A řekne , že osoba B nebo činnost X je nenormální , znamená to pouze a jen , že nevyhovuje měřítkům , které uznává osoba A , tedy hodnotící . Taky záleží na prostředí a okolnostech . Když někdo v dnešní společnosti zabije jediného člověka , tak spousta lidí ten čin vyhodnotí jako sprostou vraždu , ale přitom ve válce mnozí zabijí desítky lidí a ještě se stanou národním hrdinou , ovšem jen pro ten konkrétní národ. Podle mého názoru je třeba přemýšlet nad vzory normality , které se ujaly v masovbém měřítku ( memy ) , protože se mohou stát prostředkem manipulace , aby ti , kdož jsou se svými názory např. v menšině , se podřídili většině .HJe chybou se nechat "odrovnat"něčím názorem , že nejsme takzvaně normální , když děláme činnost X, a přestat jen proto , aby si druzí tzv. " neřekli" .Protože se nám může lehce stát , že druzí si sice "neřeknou" a budou nás "brát", ale vzdáme se potěšení z činnosti , která nás baví . bylo vydáno hodně knih o obraně proti manipulaci , např. tuším v nakladatelství portál velice dobrá (dle mojich! měřítek ) . Důležité je se ptát PROČ někdo něco dělá , říká , co tím sleduje , o co mu jde , protože čest se moc nenosí a v mezilidských vztazích je spousta manipulací , za účelem využití někoho ve prospěch manipulujících . Využívá toho hojně politiky a mnohdy jsou zmanipulovány i vědecké výzkumy . Dá se to odhalit pomocí důkladného rozboru , který hojně využívá otázky PROČ , JAKÉ JSOU PŘÍČINY . Není např. IQ test jen další manipulací?Je více druhů inteligencí , nejen logická , ale i emoční , hudební atd. Kdo ho sestavil ,proč zrovna tak a ne jinak , proč takový rozsah a metodika ? Takhle by se dalo ptát na všechno .Např. Proč má parlament ČR 200 poslanců a ne 150 , nestačilo by 150 ? atd. atd. atd.
I dnes například komunistický reřim v Číně a KLDR učí ideologii ´´třídního nepřatelství´´ kdy je normální že nízké a střední vrstvy společnosti mez sebou bojují a v Číně je i normální mučit praktikujicí Falun Gongu a jiné tzv. ´´třídní nepřátele´´. Dokonce lidé, kteří tuto práci vykonávají, za ní dostávají zaplaceno.
To co je ve společnosti normální záleží jenom na nás, jestli to jako jednotlivec normální uznáme.
Za reálného socialismu lidé zcela běžně (~normálně..) neříkali to, co si mysleli.. mrkněte třeba na Skřivánky na niti.. Byl by V.Neckář prospěchářem, kdyby se tak předčasně moudře nezeptal ?
Známý z Benešova za socáče seděl, když mu bylo něco přes dvacet, ožral se a v opilosti vykřikoval nějaké protirežimní názory.
článek o normalitě je napsán velice pěkně. Nepostrádá srozumitelnost, stručnost, neubírá na přehlednosti, obohacuje člověka o nové pohledy či oprašuje již dávno nabité vědomosti.
Jana
- Odpovědět
Pošli odkaz