Reklama

Nemoc jako postoj

Nemoc je postojem, stavem bytí, vhodným a odpovídajícím v určité situaci. Ta však již v současnosti neexistuje. Nemoc pochází ze závažných situací, jež takový postoj nebo stav bytí z důvodů přežití vyžadovaly. Tento stav zanechává dojem, kterému říkáme kořen a který je později aktivován.

Nemoc stanoví podmínky, v nichž se cítíme dobře. Představíme-li si, že nás honí lev, nebudeme se cítit dobře, pokud nebudeme utíkat. Zrovna tak, pocházíli vaše nemoc ze situace, kdy jste z důvodu přežití museli být úspěšní, abyste dostali lásku, nebudete se cítit dobře, dokud nebudete úspěšní.

Tyto podmínky omezují vaši schopnost žít v přítomnosti a reagovat na situaci přiměřeně. Stálá potřeba lakomce je kontrolovat peněženku. Bude to dělat i při návštěvě Taj Mahalu a nebude obdivovat jeho krásu. Nemoc tak proto, abychom se cítili dobře, stanoví spoustu podmínek. Jejím rysem je "Cítím se dobře pouze, když ..." Takové podmínky pro pocit - je mi dobře (nutkavé podmínky) - vycházejí obvykle z našich vjemů, zvláště pak z našich fixních myšlenek týkajících se situace , které čelíme (posedlost) . Strach lakomce vychází z fixní myšlenky, že jej lidé kolem něj podvádějí. Posedlosti a fixní pocity jsou nutné v určité situaci, o které se mylně domníváme, že existuje i nyní.

Na většinu situací nahlížíme z pozice svých základních bludů a to je naše nemoc, která je pozůstatkem situace v minulostí, jež v nás zanechala dojem (kořen).


Díky těmto nutkáním (podmínkám, abychom se cítili dobře) a posedlostem (fixním pocitům) se naše schopnost reagovat na danou situaci stává omezenou. Toto omezení je měřítkem naší nemoci. Probíhá-li takové omezování, nejsme již vůči tomu, co je před námi, otevření. Necítíme se dobře ve většině situací s výjimkou těch, které splňují naše podmínky pro pocit pohody. Ctižádostivec se cítí nejistý ve všech situacích, které se nijak netýkají jeho ctižádosti. Lze říci, že on svou situaci potřebuje mnohem více, než by tato situace potřebovala jeho. Ctižádostivec
potřebuje situaci vyžadující jeho výkon spíše, než by nějakého výkonu bylo opravdu třeba, a proto si jiné situace nevolí. Nemocný člověk je jako ten, kdo má pocit, že v jeho autě nefungují žádné rychlosti kromě jedničky, a tak si musí vybrat cestu, která šplhá do kopce, protože je to jediná, situace, v níž se bude cítit dobře. Na každé jiné silnici má pocit, že za ostatními zaostává. Pocity spokojenosti a podmínky, ve kterých se cítíme dobře, základ zdraví netvoří.

Přesně naopak, zdraví je bezpodmínečný stav pohody, kdy se cítíme dobře bez jakýchkoliv podmínek. Umožňuje lidem žít v přítomném okamžiku a reagovat přiměřeně a způsobem odpovídajícím situaci, které čelí. Vyžaduje-li situace výkony, dosáhnou jich, vyžaduje-li pasivitu, budou pasivní. Nemusí být výkonní nebo pasívní, aby se cítili dobře sami v sobě. Jsou jako člověk, který ví, že v jeho voze fungují všechny rychlosti. Nezaměřuje se pouze na horské silnice, ale může cestovat volně. Zdraví značí svobodu, spontaneitu a život v současnosti, duch v našem nitru je schopen splnit požadavky dané situace. Nemocný člověk dokáže naplnit pouze situace, ve kterých jsou splněny jeho podmínky pro pocit pohody. Zdraví také znamenZdraví á prostor, ve kterém je člověk svobodný a může se projevovat bez podmínek. Dokáže brát ostatní takové, jací jsou, aniž by od nich něco vyžadoval. 

Zdraví se tedy dá vyjádřit těmi známými slovy Thomase Harrise "Já se cítím dobře, ty se cítíš dobře. " 

Filosof Sosan (třetí patriarcha Zenu) říká: "Velká Cesta není obtížná pro ty, kdož ničeho neupřednostňují; bez přítomnosti lásky i nenávisti se všechno stává jasné a nezastřené. Při sebemenším rozlišení jsou však nebe a země nekonečně oddělené . Přeješ-li si poznat pravdu, neměj názor pro ani proti . Boj mezi tím, co má člověk rád a co rád nemá je nemocí mysli." Zdravý člověk proto nic neupřednostňuje, necítí nutkání a přijímá věci takové, jaké jsou.

zdroj: Rajan Sankaran - Duch homeopatie

Reklama
Reklama

Komentáře

Reklama