Rozdíly v přístupu současné akademické medicíny a tradiční čínské medicíny ke stravě
Dokážeme-li zjistit vše, co v potravinách je, a víme-li, jak všechny tyto komponenty na lidské tělo působí, musíme být i schopni určit, jak na nás bude působit potravina jako celek. Ukazuje se však, že analytický přístup ke stravě funguje jenom částečně. Důvodem je, že přes veškerý pokrok ve vědeckém poznání nejsou naše metody analýzy potravin stále ještě dostatečně citlivé, takže nejsme schopni potraviny dokonale prozkoumat. Ze stejného důvodu nejsme zatím schopni dostatečně poznat ani procesy v lidském těle. Mnozí biologové přiznávají, že zatím jsme byli schopni poznat z hmotné podstaty života jen velmi málo.
Jsme schopni určit obsah základních živin v potravinách a na jeho základě odhadnout, jaký vliv bude mít tato potravina na tělo. Potíž je ale v tom, že nemůžeme vědět, zda jsme do této úvahy zahrnuli všechny důležité složky potraviny. Snadno se totiž může stát, že rozhodující vliv v působení potraviny v některém konkrétním případě bude mít některá složka, jejíž obsah jsme neznali, nebo jsme dokonce ani nevěděli, že existuje.
Přístup tradiční čínské medicíny ke stravě je naopak empirický, založený na pozorování a poznání účinků stravy na lidské tělo. Hodnotí až konečný účinek stravy, a nepotřebuje tedy přesně znát složení potravin.
Z hlediska tradiční čínské medicíny se člověk cítí dobře a je zdráv, je-li v jeho těle vyvážené proudění dvou polarizovaných energií. Energie proudí drahami nazývanými „meridiány“, které vedou po povrchu i vnitřkem těla. Energie jang proudící meridiány musí být v rovnováze s energií jin. Je-li jejich rovnováha narušena, je jin nebo jang přebytek, nebo naopak nedostatek (prázdnota).
Léčebné metody tradiční čínské medicíny, jako například akupunktura, fungují tím způsobem, že obnovují rovnováhu energií jin a jang ve všech tělesných drahách.
Naučit se vyhodnotit stavy energie jin a jang v těle (například pulzovou diagnostikou) je dosti obtížné. Jde-li nám ovšem jenom o hodnocení stavu našeho vlastního těla, můžeme použít jednodušší metodu a sledovat stavy lépe postižitelné. Jsou to pocity uvolněnosti oproti pocitům zpevněnosti. Netroufáme si tvrdit, že uvolněnost a zpevněnost odpovídají přesně stavům jin a jang, nepochybně ale s nimi přímo souvisejí. V každém případě můžeme tyto dva stavy využít k ovládání a nastavení rovnováhy našeho těla, čímž dosáhneme stejného cíle.
Nadměrné uvolněnosti a zpevněnosti
Nerovnováha se projeví na tělesné i psychické úrovni.
Nadměrná uvolněnost
Tělesná úroveň - Člověk je zlenivělý, ochablý a unavený, i když třeba vůbec nic nedělal. Má nechuť k jakékoli činnosti, pohybuje se pomalu a mátožně. Může trpět chladem a nechutenstvím. Má studené ruce a nohy, vylučuje velké množství moči světlé barvy, stolici má řídkou. Dýchá povrchně, nepravidelně, s občasnými hlubokými vzdechy.
Psychická úroveň - V důsledku rozptýleného, nesoustředěného až zamlženého myšlení a nedostatku energie není člověk schopen efektivní, soustředěné činnosti. Má sklony k melancholickým stavům, sklíčenosti, depresím.
Nadměrná zpevněnost
Tělesná úroveň - Člověk se cítí ztuhlý, strnulý, jakoby něčím spoutaný nebo svázaný, nemůže se úplně volně pohybovat a ohýbat. Je nakrčený, napružený, stále jakoby připravený k boji. Cítí se jako ve svěrací kazajce, nahromaděným napětím se může až třást. Může trpět pocity horka, vylučuje malé množství moči tmavé barvy, trpí zácpou.
Psychická úroveň - Nadměrné zpevnění se většinou projeví i v jednání člověka. Nutí ho k nepromyšlené, uspěchané činnosti a často k nepružnému, konzervativnímu jednání. Člověk se marně snaží o naprostou dokonalost a lpí i na nepodstatných maličkostech. Není schopen žádné tvůrčí práce ani hlubších citových prožitků. Energie je jako nahromaděná v přetopeném kotli a hrozí výbuchem.
Zdroj: Tomáš Štanzl - Strava a vědomí
- Odpovědět
Pošli odkaz