Je možné ve vyléčeném stavu zemřít?

Smrt a vyléčení nejsou protiklady. Zemřít jako vyléčený člověk znamená být schopen nahlížet na vlastní život jako na celek a přijmout disintegraci fyzického těla.

Existuje mnoho spolehlivých záznamů o posledních dnech mudrců, zvlášť v buddhistické tradici, rozšířených až do současnosti, které dokládají možnost vyléčení až v okamžiku smrti. Mají velmi málo podobného s tím, co se děje v moderních nemocnicích, kde lékaři smrt často vidí jako hlavního nepřítele, se kterým je třeba bojovat všemi zbraněmi moderní lékařské techniky. Pacienti, polapeni v tomto bitevním poli, obvykle nemají příležitost se skutečně vyléčit.

Lidé z naší kultury nemají otevřen přístup k praktickým informacím o tom, jak použít život k přípravě na smrt. V jiných kulturách a jiných časech bylo "umění zemřít" populárním tématem knih ( viz. např. Tibetská kniha mrtvých ) a kázání.



zdroj: Spontánní vyléčení - Andrew Weil, M.D.

Komentáře (13)

  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    Naprosto stímto článkem souhlasím.Zažila jsem klinickou smrt a po návratu zpět jsem pochopila,že musíme žít ,tak že smrt může přijít kdykoli-hned.Proto je třeba žít s vědomím,že jsme udělali vdycky tolik,kolik jsme mohli a měli.Nenechávat za sebou nějaký dluh - ať už se jedná v chováním se k ostatním,nevyjádřením lásky,nečekat na to - třeba už tu příležitost nemusíme dostat-zemře táta - a věděl ,že ho máš ráda, řekla jsi mu to někdy? O to jde.Žít tím co je teď a ne co kdyby ale tady a teď.A dělat co je třeba. A jak poznáme , co je třeba? Snadno. Stačí si položit zcela vážně otázku: Co bych udělal a řekl, když bych věděl,že za týden umřu? Každý si poctivě odpovědět a přesně to udělat-postupně. A když to uděláte budete smířeni se smrtí a tím připraveni zemřít.A pak se stane to,že začnete mít strašnou chuť žít. Kdyř tohle rozhodnutí uděláte ve 30 letech a zcela zdravít tak vám zaručuji,že v okmžiku smrti budete připraveni zemřít.A o to jde.Jsme tady vlastně proto,abychom zemřeli. Zní to morbidně ale je to tak. Připravte se na smrt rychle a hned a zaručuji vám krásně prožitý život. A v okamžiku smrti ještě krásnější, protože už se nebudete chtít vrátit zpět.

    Pro 15, 2007
  • Obrázek uživatele harašíti v hlavě !!
    harašíti v hlavě !! (anonym)

    Pormiň, ale to co se tihoní hlavou je asi tvůj problém, ale normální člověk ví že může umřít kdykoliv, ale aby se tím zabýval? Jako mladý člověk jsem jen někdy podvědomně myslel na smrt, třeba na pohřbu někoho stejně starého. Ale ani v v šedesáti nemyslím na smrt, ani se nazbývám takovými myšlenkami. Dej se do pořádku.

    Pro 15, 2007
  • Obrázek uživatele A navíc myslet
    A navíc myslet (anonym)

    na smrt jenom "jako" se nedá. Až člověku opravdu lékaři oznámí smrtelnou diagnózu, tak teprve u každého nastane to skutečné zděšení.

    Pro 15, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Ty si střelenej do kebule, to je tvoje diagnoza

    Pro 16, 2007
  • Obrázek uživatele táta
    táta (anonym)

    Tak fajn, když jsem se tedy na tu smrt v mých 54 letech připravil a jsem smrtelně nemocnej, co teď?

    Pro 18, 2007
  • Obrázek uživatele otec
    otec (anonym)

    Zůstaň v pohodě, tak jak jsi, s tím už nic nenaděláš.NĚKDO jako ty, má v životě, prostě víc štěstí,než rozumu. Proč být pořád ten rozumný? Co takhle být normálně šťastný!!!!!!!!!

    Pro 18, 2007
  • Obrázek uživatele otec
    otec (anonym)

    Zůstaň v pohodě, tak jak jsi, s tím už nic nenaděláš.NĚKDO jako ty, má v životě, prostě víc štěstí,než rozumu. Proč být pořád ten rozumný? Co takhle být normálně šťastný!!!!!!!!!

    Pro 18, 2007
  • Obrázek uživatele Ježíšek
    Ježíšek (anonym)

    Taky jse si myslel že to nejde.Ale jde. Zvládnul jsem to.

    Pro 18, 2007
  • Obrázek uživatele Pán Bůh
    Pán Bůh (anonym)

    A co já.Nezbývá mi, nic jiného než souhlasit s tím, co řekl můj syn.

    Pro 18, 2007
  • Obrázek uživatele Jouda
    Jouda (anonym)

    já jsem byl mockrát blízko smrti a vždy jsem se z toho dostal, důležité je být štastný a na smrt nemyslet. Kdybys věděla na co myslím, pořád i když už mám jezyk vyplazený a umírám, to bys čuměla!

    Pro 19, 2007
  • Obrázek uživatele taťka
    taťka (anonym)

    Na smrt je fakt lepší nemyslet i když jseš smrtelně nemocný.Ale pořád ještě žiješ a pořád tady s námi jseš.Takže bojovat až do konce s hlavou vzůhru, neklesat na mysli a brát každý den jako první v životě.

    Pro 23, 2007
  • Obrázek uživatele drafty
    drafty (anonym)

    Já se snažím na smrt nemyslet, ale nejde to. Strašně se jí bojím. Bojím se každého večera, když jdu spát, že už se ráno neprobudím. Bojím se každé malinké nemoci, každého štípnutí, každé bolesti... a nemůžu na to přestat myslet...

    Črv 09, 2008
  • Obrázek uživatele DarKPlayer
    DarKPlayer (anonym)

    no tak jako váš strach ze smrti je teda až na hranici normálního vnímání, jinak co se týče přirozený smrti tak tý by se člověk neměl bát ale spíš ji vítat

    Pro 09, 2008

Přidat komentář

Reklama

Reklama