Malajsijští šamani léčí Hrou princezny

Che Esa se cítila vyčerpaná a deprimovaná. Požádala tedy o pomoc léčitele-šamana, který jí předepsal šokovou léčbu nazývanou "hra princezny". Tato starobylá malajsijská tradice, na kterou úřady této muslimské země pohlížejí velmi nelibě, teď zažívá s velkými úspěchy obrodu.

Aby se Che Esa zbavila svých problémů, musela se především hádat se dvěma muži, nechat se pohlavkovat a tlouci a zpívat a tančit před padesátkou osob ze své vesnice.

    Léčitel u své pacientky diagnostikoval metafyzický “vítr“, který poznamenal její duševní a emocionální zdraví do té míry, že byla po deset dní upoutána na lůžko. Avšak po léčbě nazývané hra princezny Che Esa opět cítí, že se jí vracejí síly.

    Tato léčba, provozované zejména ve státě Kelantan na severovýchodě Malajsie u hranic s Thajskem, vychází z místních kulturních tradic a jejím cílem je “pozvednout ducha“ pacientů. Kelantan je kolébkou malajsijské kultury.

    Tato tradice byla dlouho nelegální, neboť úřady tohoto státu na jihovýchodě Asie, v němž tvoří většinu obyvatel muslimové, ji považují za pozůstatek pohanství z doby před islámem. Mnoho Malajsijců však považuje “hru princezny“ za součást svého dědictví, jehož potřeba v dnešním moderním světě stále více roste. A snaží se ji oživovat.

    Léčba “hrou princezny“ vychází z víry, že deprese, chronická únava a další psychické problémy souvisejí s metafyzickými silami. “Pozvedli jsme jejího ducha. Podobá se veliteli nebo náčelníkovi kmene s chladnou krví,“ prohlašuje osmačtyřicetiletý šaman Zailani Che Moh.

    Název “hra princezny“ zřejmě vychází z příběhu legendární princezny Puteri Saadong, která žila v 17. století v Kelantanu a kterou manželova nevěra připravila o rozum. Vypráví se, že její duch od té doby bdí nad Kelantanem.

    Když ale Malajsii ovládl konzervativní islám, náboženské úřady vydaly dekrety zakazující četné animistické praktiky. Když v 90. letech nastoupila v Kelantanu k moci islamistická strana, šel tento stát ještě dál a zakázal některé tradice, mezi nimi i “hru princezny“. Zákaz tradic starých stovky let byl však pociťován jako šok, říká Eddin Khoo, který je zakladatelem nevládní organizace Pusaka. Ta si dala za cíl chránit malajsijské tradiční umění.

    Zákaz měl však i opačný účinek, neboť na kelantanském venkově se “hra princezny“ znovu pravidelně používá. A právě většinu osob, které dnes vyhledávají duchovní uzdravení jako je “hra princezny“, tvoří muslimské ženy. Zpravidla se cítí odsunuty na okraj společnosti, když přišly o svůj matriarchální vliv v konzervativním islámu.

    “Přes všechny zákony a zákazy se lidé uchylují k tradicím ještě více,“ zdůrazňuje Eddin Khoo.

    Podle Hasnah Mat Jusoh, matrony ve vesnici, kde žije Che Esa, a zbožné muslimky, není hra princezny v rozporu s islámem. Naopak plní mystickou roli, která není v moderním lékařství možná. “Když pacient zajde za lékařem, nezjistí lékař žádnou nemoc. Dokonce i doktor vám řekne: jděte za vesnickým šamanem,“ prohlašuje.

    “A u šamana se lék nazývá: země, vod, oheň, vítr,“ doplňuje šaman Zailani.

    Po desetiletích tlaku ze strany malajsijských úřadů počet léčitelů-šamanů povážlivě klesl. Nevládní organizace Pusaka ale šamanům pomáhá navazovat na tradice a vychovávat nové léčitele.

Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama