Kulty, sekty - vymývání mozků

28 Březen, 2000

Existuje mnoho osidel pro tradiční křesťany stejně jako pro stoupence New Age.
Jedna taková léčka je nastražená oběma; a to je fenomén kultů.

V žádném případě nemám v úmyslu oponovat lidem, kteří chtějí žít společně v komunitě. Co se mě týče, je to svaté povolání. Ale mezi komunitou a kultem je velký rozdíl. Komunita do sebe vtahuje lidi svým vzájemným propojením; komunita nevyvíjí žádný nátlak na lidi, aby zůstali; komunita je hrdá na nesmírnou rozmanitost svých členů. Na druhou stranu kulty charakterizuje to, že svým členům "vymývají mozky", že činí na lidi strašlivý nátlak, aby se ke kultu přidali a pak ho již neopustili, a v neposlední řadě je charakterizuje také jistá fádnost až "jednolitost" jejich členů.

K snazšímu rozpoznání kultů nám pomohou jejich následující charakteristické znaky:

1. Modlářství jediného vůdce obdařeného osobním kouzlem
Reverend Sun Myung Moon, uctíván moonisty jako "Pán druhého adventu", je evidentním příkladem vyloženě náboženského modlářství. Stejně tak Jim Jones a David Koresh, muži obdařeni osobním kouzlem, charizmatem, kteří své stoupence dovedli k neštěstí a smrti. Je mnoho "guru", kteří podněcují zbožňování sama sebe.

2. Uctívaný vnitřní kruh
Dokonce ani ten nejambicióznější vůdce s největší dávkou osobního kouzla nedokáže zvládnout v určitém momentu organizaci bez cizí pomoci. On nebo ona potřebuje důvěryhodné učedníky. Zpravidla všechny velké kulty mají vnitřní kruh členů, kteří jsou ostatními uctíváni téměř tak jako samotný vůdce. Budí respekt; budí strach; budí závist a pomluvy. Tento uctívaný vnitřní kruh nemusí být příznačný jen pro kulty; ve větší či menší míře existuje v každé velké organizaci, ve vládě, v obchodní společnosti, na univerzitě nebo v církvi. Otázkou je zde však stupeň úcty či respektu a odtud pak potenciál zneužívání moci.

Reklama

3. Tajnůstkaření ve vedení
Jeden z rozlišujících rysů kultů je velké tajnůstkářství, se kterým tyto vnitřní kruhy pracují. Tento rys však opět stejně tak dobře charakterizuje hromadu nenáboženských organizací. Pomyslete jen na naše vládní úředníky a jejich posedlost po tajných dokumentech a bezpečnostních opatřeních. Pomyslete na průmyslová tajemství našich obchodních společností. Pomyslete na zasedací síně správních rad, síně plné kouře, zdánlivě náhodné schůzky při snídani, které se opravdu počítají. Kultovní vůdci však dokonce ani nepředstírají, že by byli za své činy odpovědní.

4. Finanční nepolapitelnost
Před pár lety jsme měli s Lily příležitost strávit takřka celý den s nejvyšším vedením mírové organizace hnutí New Age. Jedna z mnoha skličujících věcí toho dne, která nás dovedla k závěru, že ta organizace je kultem, byla jejich vyhýbavost v otázce financí. Nač ty tajnosti? vrtalo nám hlavou. Ta organizace je přece nevýdělečná a podle všeho jsou její finance veřejnou záležitostí a prozkoumat je tedy mohl každý, komu se tím chtělo obtěžovat. Mohl jsem jen usoudit, že tajnůstkářský rys vedení kultu byl tak zaběhnutý, že nezbytně musel nakazit i tuto nejdůležitější oblast veřejného zájmu. A nejen v tom nám ta organizace připadala vyhýbavá; jenže zrovna tohle nás překvapilo nejvíce. Na každý pád jako by finanční vyhýbavost - ať už z jakéhokoli důvodu - skutečně byla charakteristickým rysem mnoha kultů.

5. Závislost
Snad ještě významnější příčinou toho, že kulty vyvolávají v některých lidech oprávněné obavy, je to, že jejich autoritářské vedení pěstuje závislost svých stoupenců na kultu. Místo aby je povzbuzovali k tomu, aby se každý z nich stal sám sobě vůdcem, mají kulty tendenci své členy odrazovat od myšlenek, jež by byly zaměřené na ně samotné. To býval problém katolické církve. Teď se tento problém může projevit při hledání našich duchovních odpovědí na východě. Je totiž tradicí hinduismu, aby guru učili své žáky vzhlížet k sobě jako k bohům.

6. Podrobení se
Pro mne je to ten nejsmutnější znak kultů. Na vůdcích mírové organizace, o které jsem se zmínil, mě zarazila jejich naprostá podobnost, jejich jednolitost. Lišili se od sebe věkem, který se pohyboval v rozmezí od třiceti do sedmdesáti; byli to muži a ženy; někteří byli oblečení formálně, jiní neformálně. A přesto přese všechno jsem dosud nikdy - třeba v armádě nebo ve vládě či kdekoli jinde - neseděl ve společnosti dvaceti lidí, kteří vypadali tak nesnesitelně stejně, až mě to deprimovalo.

7. Zvláštní jazyk
Pro jakoukoli skupinu lidí, kteří jsou v tak těsném a intenzívním kontaktu jeden s druhým, je přirozené, že si vyvinou svůj zvláštní vnitřní jazyk - to znamená soubor slov, jež pro ně mají zvláštní význam a pro lidi mimo danou organizaci jsou často zcela nepochopitelná. A čím blíže má daná organizace ke kultu, tím bývá tento vnitřní jazyk zvláštnější. Nakonec se podobá tajnému jazyku, kterému rozumí jen zasvěcenci a který je naprosto nepřeložitelný. Obdržel jsem například zásilky od nejrůznějších organizací hnutí New Age, jež se tímto způsobem snažily upoutat mou pozornost. Možná by třeba uspěly, kdybych je mohl brát vážně, ale dává mi dost zabrat přijít na kloub takovým frázím jako třeba "souznívající jádrové skupiny" či "znovurozvíjení". Takové skupiny jsou již natolik prostoupeny svým zvláštním jazykem, že zcela ztrácejí schopnost efektivní komunikace s vnějším světem.

8. Dogmatická nauka
Jeden kult rád používal tvrzení, že na své teologii "pracuje" a k tomu by chtěl získat pomoc zvenčí, např. ode mne. Myslím si, že se z velké částí jednalo o fígl. Jak dalece jsem byl schopný odhadnout situaci, byla jejich teologie již zcela propracovaná, vyvinutá a většina jejich doktrín již dlouho předtím nabyla doktrinářského charakteru.

9. Kacířství
Všechny organizace existují ve vztahu k Bohu, vědomě či nevědomě, ať se jim to líbí nebo nelíbí. V případě obchodní společnosti se obvykle jedná o vztah přinejmenším pasivního popírání Boha. V případě satanského kultu je to vztah aktivního, vehementního popírání Boha. Vztah mezi kulty a Bohem je vlastně vždy v nepořádku a je vztahem kacířským.

10. Bůh v zajetí
Ve svém pokřiveném vztahu k Bohu a své spokojenosti s dogmatismem kulty vždy jaksi cítí, že mají Boha v hrsti; že Boha zajali. Ale skutečnost je taková, že Bůh není naším vlastnictvím, nýbrž my mámě být vlastněni Jím/Jí, individuálně a kolektivně.
Pokud se snažíte určitou organizaci ohodnotit; dovolte mi podotknout, že na to, aby se skupina stala kultem, nemusí splňovat všech deset kritérií. Vyhovuje-li třem či čtyřem, tak bych jí rozhodně - být vámi - nedůvěřoval. Je také důležité uvědomit si, že kultů je za krejcar tucet a že spousta podniků jsou kulty. Domnívám se, že IBM býval tak trochu kultem, když nutil své zaměstnance, aby se oblékali stejně, vypadali stejně a stejně se i chovali.

Byl jsem upozorněn na to, že katolická církev většinu uvedených kritérií splňuje. Přesto se však nedomnívám, že by americká katolická církev byla kultem. Možná byla kultem před II. vatikánským koncilem v šedesátých letech, ale ten koncil způsobil v naší zemi naprostou revoluci katolicismu. V kultu je systém autority zcela přijímán a nikdy ne zpochybňován. Systém autorit v americké katolické církvi se nyní zpochybňuje každý den v týdnu a v neděli dokonce dvakrát. Ženské hnutí v katolické církvi je v současnosti jedním z nejaktivnějších ženských hnutí ze všech křesťanských církví vůbec. Je stále mnoho zmatku, také však mnoho rozmanitosti ve způsobu, jakým jednotlivé církve praktikují svou víru, od velmi konzervativního k velmi liberálnímu. A proto mi připadá k smíchu, že ten nynější, velmi konzervativní papež dělá, co může, jen aby II. vatikánský koncil prohlásil za neplatný.

zdroj: M. Scott Peck - Dále nevyšlapanou stezkou