Jeden zenový příběh:

Byly kdysi dva chrámy, které mezi sebou soupeřily. Oba mistři - museli to být pouze takzvaní mistři, ve skutečnosti to jistě byli jen kněží - se navzájem tak nesnášeli, že řekli svým stoupencům, aby se nikdy ani nepodívali na ten druhý chrám.

Každý kněz měl chlapce, který mu posluhoval a vyřizoval různé pochůzky. Kněz z prvního chrámu řekl svému služebníku: "Nikdy se nebav s tím druhým klukem. Ti lidé jsou nebezpeční."


Ale chlapci jsou chlapci. Jednoho dne se potkali na cestě a chlapec z prvního chrámu se zeptal druhého: "Kam jdeš?"
Ten odpověděl:, JCamkoliv mě vítr zavane." Zřejmě v chrámu naslouchal velikým zenovým věcem; a tak řekl: "Kamkoliv mě vítr zavane." Skvělý výrok, čiré tao.


Ale první chlapec se hrozně zastyděl, urazilo ho to a nedokázal mu odpovědět. Cítil se zklamaně, rozzlobeně, a do
konce i provinile... "Můj pán řekl, že s těmi lidmi nemáme mluvit. Ti lidé opravdu jsou nebezpeční. Copak je toto za odpověď? Vždyť on mě ponížil."

Šel za svým mistrem a řekl mu, co se stalo. "Mrzí mě, že jsem s ním mluvil. Měl jste pravdu, ti lidé jsou divní. Copak je to za odpověď? Zeptal jsem se ho: ,Kam jdeš?' -jednoduchá, formální otázka - a věděl jsem, že jde na trh zrovna jako já. Ale on řekl: ,Kamkoliv mě vítr zavane.'"


Mistr řekl: "Já tě varoval, ale neposlechl jsi. Tak víš co? Zítra půjdeš na stejné místo. Jestliže ten chlapec přijde, zeptej se ho: ,Kam jdeš?' A on odpoví: ,Kamkoliv mě vítr zavede.' Pak také trochu zafilozofuj a řekni: ,A co kdybys neměl žádné nohy?' - protože duše nemá tělo a duši vítr nikam vzít nemůže - Co pak?'"


Chlapec chtěl být dokonale připraven; celou noc si vše znovu a znovu a znovu opakoval. A na druhý den brzy odešel, postavil se na správné místo a za chvíli přišel druhý chlapec. První chlapec se velice potěšil - teď mu ukáže, co je to skutečná filozofie. Zeptal se tedy: "Kam jdeš?" A čekal...


Ale chlapec odpověděl: "Jdu na trh pro zeleninu."


Tak, a co si teď měl počít se svou naučenou filozofií?


Život je právě takový. Nemůžete se na něj připravit. V tom je jeho krása, v tom je jeho zázrak, že vás vždy zaskočí, vždycky vás překvapí. Pokud máte oči, uvidíte, že každá chvíle je překvapením, na něž se nedá aplikovat žádná předem vymyšlená odpověď.


Zdroj: Osho - Odvaha, nakladatelství Eugenika

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Zenovy mistr
    Zenovy mistr (anonym)

    Tak to je teda opravdu povedený příběh. Hlavně ta otázka. Již dlouho jsem se tak nezasmál.

    Bře 01, 2007
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Někdy je dobré si myslet,že nemyslíš.Jindy člověk nemyslí a přitom vlastně myslí.Také je možno si opravdu nic nemyslet.To je pak ten správný konec.

    Dub 09, 2007
  • Obrázek uživatele Tai Wu Ce
    Tai Wu Ce (anonym)

    Tá - jednoduchá, formálna otázka - je o živote, bola dodatočne vložená do článku, v origináli sa nenachádza. Žiadny zenový majster sa životu nesmeje. Článok je napodobenina koány, nie je to žiadny zenový príbeh, ale európsky paškvil. V zenovom príbehu sa formálne chyby nerobia. Jednou z nich je podtextové tvrdenie, že duša bez tela sa nikam nedostane. Zen hovorí opačne: Duša sa dostane všade kam telo nedosiahne...

    Kvě 23, 2007

Přidat komentář

Reklama

Reklama