Strach ze strachu a z panických atak
Symptomy nastupují většinou v situacích, nad nimiž dotyční nemají žádnou kontrolu, jako např. v dopravní zácpě, v obchodním domě, v divadle, ve frontě u pokladny, u kadeřníka, zubaře nebo ve výtahu. Jsou to situace, v nichž si nemohou zajistit rychlou pomoc nebo z nichž nemohou rychle uniknout. Pro své symptomy si postižení hledají vysvětlení. Nemůže-li lékař nic shledat, objasňují si své symptomy danou situaci. Určitým situacím se tak začnou vyhýbat a stále znovu si v duchu představují, jak by bylo zlé, kdyby takové symptomy dostali ještě jednou.
Život takto postižených ovládají dvě otázky: "Dostanu znovu záchvat paniky?" a "Jak tomu mohu zabránit?" Tím se symptomy dostavují stále hojněji a oni jsou stále více znejistění. Stále více se stahují z aktivního života nebo se snaží udržovat v každodenním chodu tím, že si berou uklidňující prostředky.
Celkový průběh:
A: Situace
Většinou v údobí tělesného a/nebo duševního vyčerpání a vypětí zažívá postižený v situaci, kterou nemůže kontrolovat, záchvat slabostí nebo nějakou poruchu krevního oběhu.
B: Hodnocení
Nebezpečí, teď je se vším konec.
C: Pocit a chování
Panika, únik.
V důsledku toho se vyhýbá těmto a obdobným situacím, v nichž se dostavil tento první záchvat. Pokouší se chopit kontrolních opatření, aby už nikdy nemohl upadnout do stavu, který prožíval jakožto ohrožující. Neustále si v duchu opakuje tuto první traumatickou situaci a zvažuje, kde by se kdy v budoucnu mohla vyskytnout znovu. Tím si tyto panické pocity přivozuje stále častěji, až se nakonec dostavují i doma v křesle, jakmile jen na onu situaci pomyslí. Opět to jsou jeho myšlenky, jež vyrábějí pocity paniky, a ne příslušná situace. Problémy plodí zpracování těchto prvotních zážitků, a nikoli ten fakt, že se mu udělalo nevolno. Vší silou se chce vyvarovat toho, aby se mu ještě někdy stalo něco "tak zlého", a dosahuje tím pravého opaku. Symptomy se, tím že se intenzívně zaobírá danou situací, dostavují stále hojněji.
Jak můžete naložit se strachem z panických atak:
1. Nechte si udělat lékařskou prohlídku, abyste se ujistili, že zde nejsou žádné tělesné příčiny. Střezte se však toho, abyste přebíhali od jednoho doktora k druhému. Postačí, jestliže ani dva lékaři nezjistí příčiny tělesné.
2.Ujasněte si, že si své panické pocity přivozujete sami. Když na danou situaci myslíte a ustavičně si sugerujete, že v žádném případě nesmíte mít ty a ty symptomy, protože s nimi nedokážete zacházet, dostanete strach. Dokud máte katastrofické myšlenky, nutně zakoušíte také strach.
3. Přerušte svou vyhýbavost. Vydejte se do situací, jichž se obáváte. Vy sami si vytváříte své pocity strachu a také je i můžete překonat. Teprve když znovu půjdete do oné situace, časem Vaše pocity strachu vymizí.
4. Očekávejte svůj strach, v dané chvíli jej akceptujte a postavte se mu čelem: "Očekával jsem tě. V této situaci se jistě vynoříš. Moje bodání u srdce, moje nevolnost, moje závrať a moje pocity strachu musí přijít, protože jsem si je natrénoval. pádné nebezpečí však nehrozí. Opět všechny zmizí. Provedu teď uvolňovací techniku a soustředím se na své dýchání. Potom budu klidnější. Se svým strachem umím zacházet."
5. Nasaďte představová cvičení, při nichž si živě představíte situaci, ze které máte strach. Sledujte po té, jak si předříkáváte myšlenky, opravené pomocí dvou otázek zdravého myšlení, a jak se stále více uklidňujete.
6. Ze situace odejděte teprve po té, co se cítíte klidnější.
Zdroj: Jak porozumět svým pocitům a jak je překonávat - Doris Wolfová a Rolf Merkle - Pragma
Komentáře
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-produkty/vyrobky-dedka-korenare-k25.html
dale toto, akupresurni bod pri atace:
http://www.panickaporucha.mistecko.cz/akupresurni-bod-pri-atace
a výbornou publikaci, kterou jsem si stahla na netu a nosim porad s sebou
Ján Praško a další....Panická porucha a jak ji zvládat. Fakt skvělé.
Dále....cvičte....tělesný pohyb. ve chvíli, kdy mne popadne ataka a je mi zle, slapu na steperu, mam pocit ze to nepreziju, ale pak....uleva. Proste makejte na sobe. Kniha je vyborna a v kombinaci s dalsim to zvladnete. Nespolehejte na nikoho kolem, naucte se spolehat sami na sebe!!!!
tohle je reseni,me to moc pomohlo vysadila jsem citalec a ataku jsem rekla konec! Hodne stesti vsem
Všechni si s manželem prober, udělejte si plán, vyčleň si jeden den jen pro sebe, a hlavně nezoufej a neboj se požádat o pomoc i širší rodinu.
v první ředě...TED SEM S PREETLA TVUJ VAS CLANEK A JE MI HNED LEPE DEKUJI MOC
teda co jsem si přečetla tyto komentáře cítím se o trochu líp - hlavně v tom že to nemam jen já. Léčím se už 10let,mam panický strach ze samoty a jít sama někam ven - jak zde píše i jedna pani nejsem ani schopna jít pro dceru do školky. Vždycky se mi rozbuší srdce a mam pocit že nemůžu dýchat a bojim se že se udusim. Začátky byly hrozné,několikrát jsem si vynutila aby přijela záchranka,sama jsem chodila po doktorech,ale vždy byly všechny výsledky v pořádku,až mě poslali k psychiatrovi,ten mi předepsal fevarin který teda beru sroro těch 10let,jeden čas to bylo v pořádku začala jsem jezdit na kole a hlavně se osamostatňovat,nebýt závislá na rodičích a manželovi. Ale posledních 5měsíců prožívám zase stejné peklo,není to tak hrozné jako na začátku ale už nevím jak dál a jak se toho příšerného pocitu zbavit.Nechci být jenom zavřená doma a omezovat sebe i dceru - tím že s ní nejdu ani na procházku,ale zatím se toho nedokážu zbavit a štve mě to. I za malinkou radu budu ráda.Předem moc děkuji Petra
Hm, tak jak se ta vitřní Šárinka přestane bát? To by mně vážně zajímalo.
Pracovala jsem na tom sama celkem dlouho a výsledek žádný. Existuje nějaká speciální technika?
píši sem,...ahojky, musím reagovat a také se podělit o svůj "problém". Před 12lety jsem se dozvěděla, co se děje v naší rodině. Půl roku to bylo normál a potom jsem začla zažívat něco čemu já říkám, že bych to nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli - bušení srdce, neustále špatně, hledání na sobě nemoci.....nebyla jsem schopná se postarat sama o sebe natož o velmi malé dítě, byl to masakr. Zašla jsem za psychiatrem a tem mě nadávkoval takovýma sračkama, že mi ještě druhý den bylo hůř a to jsem si myslela, že to co mám už horšý být nemůže.
Tak jsem na to šla jinak, píši si každý den deník, jízda autem, která předtím pro mě byla něco nemyslytelného jsem zvládla tím způsobem, že jsem každý den postupovala o krůček vpřed - jeden den jsem si do toho auta jen sedla, další den jen nastartovala, další den jsem kousek popojela atd. hlavní je se po každém dobře odvedeném úspěch pochválit a tak to funguje u u dalších věcí.Když začnu přemýšlet že musím někam jít, tak si prostě řeknu že to zvládnu, vždycky jsem to zvládla tak to dám i ted.......
Jen jsem vám tím chtěla říct, že jen doktor vám nepomůže, že je to jen o vás jak se k tomu postavíte
Hm, tak jak se ta...zadej si do vyhledavaše heslo "ragauian", tam se dovíš více, pokud tě to zajímá...
Jo, vypadá to, že docela umíte, podle těch vašich stránek. To já ale už znám a nebude to to ono, co právě potřebuju.
bolest v zátylku, třes, no prostě hrůza.
Ale vrací se to, ač se snažím ,pořád.
Ještě k těm lékům. Pokudsi vytvoříš hladinku,tak se na věci budeš dívat tzv. z vrchu. Nebudeš tak emoční a budeš tzv. nad věcí.Ze začátku se někdy stává,že se tvůj stav trošku zhorší,ale věř mi i ostatním,že tak po 14-3týdnech ucítíš na sobě velkou změnu a to k lepšímu. Hlavně to řeš,jinak to bude stále horší...Ahoj J.
- Odpovědět
Pošli odkaz