
Ve starém Turkmenistánu byl podáván od úst k ústům tento příběh.
Jeka, bohatý vojevůdce, poté, co ukončil úspěšně svou kariéru, dospěl k tomu, že jeho život je bez cíle. Začal hledat sílu a schopnosti, jimiž by mohl správným způsobem sloužit svým druhům. Vzdal se svého titulu a jako žebrák se vydal do světa. Po několika letech narazil na chudý klášter uprostřed pouště.
Žil tam slepý učitel Taptuk se svými žáky. Svýma rukama ohmatal tvář žebráka a slíbil mu nalezení pravdy.
“Tato pravda bude před tebou stále jasnější. Zatím nebudeš mít na práci nic jiného jen to, že budeš zametat vnitřní dvůr. Denně sedmkrát. “
Jeka se s vděčností a s velkou pílí pustil do své práce. Denně sedmkrát zametá vnitřní dvůr. Každý den také vidí, jak slepý Taptuk, kterého následují jeho učedníci, a doprovází manželka, jdou cestou směrem k domu, ve kterém mistr vyučuje.
Takto uplynul jeden rok. Jeka si už zvykl na svou práci a dělá ji dokonale. Avšak neustálé zametání vnitřního dvora ho dokázalo rozladit. Jednu noc se probudí s určitou myšlenkou: „Mistr mě chce naučit pokoře! “
A následujícího dne se opět s radostí pouští do práce. Ted' si však zpívá, a přitom skromně zametá. Jakoby se v jeho nitru sama rodila slova a melodie písní.
Takto uběhne mnoho let. Jeka se stává stále beznadějnějším. Každý den musí sledovat, jak kolem něj prochází s úsměvem mistr i se svými učedníky. Ani na něj nepohlédl. Ani slůvkem k němu nepromluvil!
Během jedné noci, po patnáctileté věrné práci, se rozhodne, že odejde. Cítí, jakoby ho nechali napospas osudu, je zcela zklamaný. Po první noci prožité v poušti naplňuje jeho srdce radost. Teď jsem svobodný, dělám si, co chci! Druhý den ho však přepadne žízeň a hlad. A třetí den je už tak vysílen, že svou hlavu položí na kámen, aby mohl tiše zemřít.
Ale když uléhá, spatří v dálce stany. V rozlehlém táboře se tyčí stany různé barevné škály a mezi nimi na mnoha místech, stoupá vzhůru z ohnišť kouř. Napne svoje poslední síly.
Celý zmatený se Jeka dostane k jednomu velkému stanu, kde sedí různorodá společnost kolem bohatě prostřeného stolu. Srdečně ho přivítají a dají mu pít a jíst, kolik žádá.
Poté, co se dosyta najedl, se zeptá, odkud mají tyto vynikající pokrmy? Odpověď zní:
“Toto je nejkrásnější místo na Zemi! Dovedl nás sem jeden hlas. Vítr k nám přináší každý den písně jednoho neznámého mnicha. My nasloucháme jeho písním a zpíváme spolu s ním. V tom okamžiku se objevují ty nejvybranější pokrmy, ze kterých ses mohl i ty teď nasytit!“ Na to se Jeka zeptal, jestli by ho nemohli naučit ty písně, aby během svých toulek pouští nezemřel hlady.
Tehdy společnost začala zpívat...
Byly to stejné melodie a slova, která zpíval Jeka během zametání dvora. Rozpoznává slova, která jsou z jeho vlastních úst a rozpoznává i hudbu, která tryskala z jeho srdce, a která zaháněla samotu! S lítostí myslí nyní na Taptukovu velkou moudrost, který ho učil jako milovaného syna. A on Jeka si toho tehdy vůbec nevšiml!
Jeka se rychle rozloučil a vydal se cestou vedoucí ke klášteru, kam dospěl kolem půlnoci. Brána je zavřená. Na volání sc objeví Taptukova žena. Mírně se ho zeptá:
“Tak jsi zase tady, Jeko? Nevím, zda tě Taptuk opět přijme mezi nás. Po tvém odchodu nevěděl, co má dělat. Jaké neštěstí - říkal, že ho nejmilejší syn opustil! Co si nyní jen počne se svým životem? Ale já tě pustím dovnitř. Lehni si do prachu vnitřního dvora a čekej, dokud tudy ráno nepůjde mistr. Nohou tě ucítí a když řekne: ,Kdo je ten člověk?' ,pak nás musíš opustit s konečnou platností. Když ale řekne:,Toto je náš dobrý Jeka?' ,tak věz, že můžeš u něj znovu bydlet.“
Jeka si lehá do prachu.
Ráno vidí, že Taptuk se blíží v doprovodu své manželky. Zavře oči a čeká. Jemně se ho dotkne jedna noha a zazní slova: “Toto je náš dobrý Jeka?“
Jeka vstává s překypující radostí. Spěchá pro své koště a zametá vnitřní dvůr, denně sedmkrát až do své smrti. Jeho tělo se noří do prachu, který tak dlouho zametal.
Jeho písně však stoupají do výšin a sytí všechny lidi, kteří tento pokrm hledají.
Zdroj: Lectorium Rosicrucianum
Komentáře (11)
- odpovědět
Črv 04, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 15, 2013- odpovědět
Srp 16, 2013- odpovědět
Srp 18, 2013- odpovědět
Zář 01, 2013Přidat komentář