Reklama

Věda a náboženství

Věda je závislá na pochybnostech - proto veškeré vzdělávání spočívá ve zdokonalování se v pochybování. Věda je závislá na pochybnostech, bez nich by se nerozvíjela. Náboženství závisí na důvěře, bez důvěry by nemohlo být. To jsou dva diametrálně odlišné směry.

Pamatujte si, že když vnesete do vědecké práce prvek důvěry, úplně se minete cílem. Nebudete schopni se ničeho dopracovat, nebudete moci nic objevit. Ve vědě je pochybnost metodou práce. Musíte pochybovat a pochybovat a pochybovat, musíte pořád pochybovat, dokud nenarazíte na něco, o čem se pochybovat nedá, co je nezpochybnitelné. Pak teprve, s takovou bezmocí, to budete muset přijmout - ale i tak musíte trochu pochybovat, protože zítra mohou být objeveny nové skutečnosti a všechno se zřítí. Proto je to jenom dočasné? Věda se nikdy nedopracuje ke konečné pravdě, jenom k předběžné pravdě, přibližné pravdě. Tato pravda je považovaná za pravdu pouze dočasně, protože kdo ví? Zítra možná výzkumníci přijdou na něco nového, objeví nové údaje. Proto věda přichází s pouhými hypotézami, předběžnými, přibližnými závěry. To, co objevil Newton, spláchl Einstein do kanálu, a to, co objevil on, popře zas někdo jiný. Ve vědě je pochybnost metodou práce. Důvěra zde není potřeba.

Náboženství je naproti tomu něčím diametrálně odlišným. Tak jako je ve vědě metodou pochybnost, v náboženství je metodou důvěra. Co znamená důvěra? To, že nejsme odděleni od bytí, že jsme jeho součástí, že je naším domovem. Že do něj patříme, že ono patří k nám, že nejsme bezdomovci, že vesmír je naším mateřským vesmírem. Můžeme být vůči vesmíru jako děti a stejně tak mu důvěřovat - tak jako dítě věří, že kdykoliv bude něco potřebovat, přijde matka a postará se o to. V rámci náboženské zkušenosti pochybnost nefunguje, zrovna tak jako ve vědeckém výzkumu nefunguje důvěra.

Věda zkoumá to, co je venku, a náboženství to, co je uvnitř. Věda je náboženstvím věcí, náboženství je vědou bytí. Pochybnost vede k věcem. Důvěra vede k bytí. A božství můžeme poznat jedině skrze důvěru.

A pamatujte si, že omylu se můžete dopustit dvěma způsoby. Takzvaní pobožní lidé bojují s vědou, i církev bojovala s vědou. Byl to bláhový boj, církev chtěla, aby se věda spoléhala na důvěru. A teď jí to chce věda oplatit - nyní chce věda po náboženství, aby záviselo na pochybnostech, na skepticismu, na logice.

Reklama

Musíte využívat oboje. Když pracujete v laboratoři, využívejte pochybnosti, skepticizmus, logiku, když se modlíte nebo meditujete, využívejte důvěru. A buďte svobodní - nespoutaní ani důvěrou, ani pochybností.


Zdroj: Osho - Zralost, nakladatelství Eugenika

Reklama

Komentáře

lumpik (Čt, 4. 8. 2005 - 16:08)
jsou založené výhradně na důvěře :o))))
Robert (Pá, 12. 11. 2004 - 15:11)
Dva ukazkove bludy v tomto clanku:
1. "To, co objevil Newton, spláchl Einstein do kanálu"
V skustocnosti to co objavil Newton Einstein rozsiril, Newtonove objavy stale platia.

2. "Co znamená důvěra? To, že nejsme odděleni od bytí, že jsme jeho součástí, že je naším domovem. Že do něj patříme, že ono patří k nám, že nejsme bezdomovci, že vesmír je naším mateřským vesmírem."
Azda tvrdi veda nieco ine ? :-)

Dufam, ze clanky o zdravi a vyzive su doveryhodnejsie nez tento.
7skye (Čt, 3. 2. 2005 - 15:02)
asi na tom bude neco pravdy,ale...
Rose (So, 28. 9. 2013 - 05:09)
veda a ible se nevylucuji. Ale veda i Bible vylucuji fanatisnus
veda a ible se… (So, 28. 9. 2013 - 12:09)
Zatímco věda a bible dohromady nejdou. Bible jsou jen starý báje a pověsti Židovský, nic víc.
Primát logicky… (So, 13. 5. 2023 - 07:05)
Věda a náboženství, jsou dvě strany jedné mince.

Vědec musí věřit, že něco dokáže. A věřící bez vědy, by neměl věci jenž ho obklopují.
V životě je mnoho důkazů, co poukazují jak jsou navzájem propojení. Jen lidé to nevidí, protože buď věří až příliš, tak bádá moc málo. A k tomu všemu, to dělá ještě špatně. Nýbrž dělá z přirozeného nepřirozené a z nepřirozeného přirozené. Přičemž si říká, jak je inteligentní, taky samotným panem tvorstva, či výtvorem Boha k obrazu svému. Proto zde lidé žijí, podle smyslu svého uvážení. Pro svou potěchu, lásku a štěstí. Nehledě na to, že vše co existuje, má větší smysl pro celou existenci samotného života živého.
Lidstvo je dosud ještě mladý živočišný druh, jenž se má stále mnoho co učit, aby pochopil tu naprostou celistvost, jak, či proč to vše je.?! Musel by nejprve pochopit to, že se musí v životě pořád učit, neboť svět je v pohybu a neustále i měnící hmotou, která se evolučně vyvíjí ke své momentální dokonalosti. Člověk je dokonalý až nad hlavu, ale až na tu hlavu.

Bohabojny život učí vše živé žít, v moudrosti, bohatství, štěstí, lásce a smysluplnosti.!!!!!!!
Reklama