Opuštění nezdravých vazeb k materiálním věcem

1. Červenec 2009
Duchovno
 42 Komentářů

Rozhlédneme-li se kolem sebe, najdeme nejrůznější vazby. Obrazy na zdi, šperky na krku nebo na rukou, nábytek v místnosti a auto před domem, to všechno jsou věci, na které jsme hrdí. Ale pýcha na nějaké vlastníctví je vazba, která nás snadno ovlivní a vede k tomu, že si přejeme vlastnit stále víc.

Velmi nenápadně tím vysíláme energii potřeby a hromadění, takže nakonec čím víc věcí máme, tím víc jich "potřebujeme". Neříkám, že nesmíme toužit po materiálních statcích - měli bychom si pouze uvědomovat vazby, které k nim máme. Mám na mysli myšlenky typu: Tohle nutně potřebuju ke štěstí. Tohle auto, tyhle šperky a další věci mmusím mít, jinak nebudu spokojený. To jsou velmi nebezpečné myšlenky.

V první řadě povzbuzují přesvědčení, že hmotné věci nás mohou učinit šťastnými. Jenže tomu tak není. Kdykoli si myslíme, že štěstí nám může přinést něco mimo nás, vzdáváme se moci dosáhnout ho prostřednictvím vlastního nitra. Vytváříme tak předpoklad, kvůli němuž dále o něco usilujeme - což nás posouvá nebezpečně blízko k energii zoufalství. Vzhledem k tomu, že potřebujeme vlastnit stále víc, časem zjišťujeme, že nás nekonečná snaha tomu dostát nadobro vyčerpává.

Přesvědčení, že věci jsou klíčem ke štěstí, nás staví do velmi nejisté situace. Co se stane, přijdeme-li o všechen svůj majetek? To je reálná možnost, která nás udržuje v neustálém strachu. Je to začarovaný kruh. Žijeme v trvalých obavách, které nás tím pádem stále nutí hledat útěchu v hromadění dalších věcí, takže žijeme ve stále větším strachu z možné ztráty.

CVIČENÍ NA OPUŠTĚNÍ VAZEB

Abyste se nezdravých vazeb zbavili, podívejte se na věci kolem sebe. Prozkoumejte všechny své materiální statky, zhluboka se nadechněte a ujistěte se: Těší mě to, líbí se mi to, ale k opravdovému štěstí to nepotřebuju. Podívejte se na svoje šperky, nábytek, auto, dokonce na celý svůj domov, a u každé věci to zopakujte. Zpočátku to může být nepříjemné, ale v zásadě je to velmi osvobozující. Časem si vytvoříte vnitřní klid, který je silnější než pocit vlastnictví. Zjistíte, že štěstí plyne z vašeho vlastního klidu mysli, ne z hmotného majetku.


Opakujte to každý den ve vztahu k věcem, které máte, i k volbám, které učiníte. Budete ohromeni pocitem svobody, který si vytvoříte, a pročistíte tak svou energii. Kouzlo nelpění na věcech vám přinese jiné úžasné zážitky. Procvičujte tohle umění tím, že se zbavíte něčeho, čeho si ceníte. Věnujte to někomu s láskou, velkorysostí a úplným uvolněním.


Zdroj: Sandra Anne Taylorová - Kvantový úspěch, nakladatelství Metafora

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 
Jistota - nejistota
Připoutanost - zdroj našeho utrpení
Proč trpíme
Buddhistická ekonomika

Komentáře (42)

  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    krásný článek ano je to tak není trvalého štěstí v žádném předmětu ani v žádném člověku na světě.

    Feb 17, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    ano,štěstí je nedosažitelné,můžeme dosáhnout pouze chvilkové radosti z uspokojení touhy. Štěstí přichází v okamžiku,kdy už po ničem netoužíme,není plodem touhy,je zdrojem a podstatou života o které člověk jenž celý život usiluje po naplnění,nic neví a to je smutné.

    Feb 18, 2010
  • Obrázek uživatele granvin
    granvin (anonym)

    štěstí je dosažitelné, ale jak píšeš, vedou k němu jiné cesty než po kterých jsme zvyklý chodit.

    Feb 19, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    štěstí je dosažitelné, ale...Ahoj Gravine, jaké to jsou ty jiné cesty,které vedou ke štěstí? Měj se.

    Feb 19, 2010
  • Obrázek uživatele Granvin
    Granvin (anonym)

    "Štěstí přichází v okamžiku,kdy už po ničem netoužíme,není plodem touhy,je zdrojem a podstatou života o které člověk jenž celý život usiluje po naplnění,nic neví a to je smutné." Co se změní pokud si to člověk uvědomí? A má možnost nějak se přiblížit stavu, kdy po ničem netouží? Jak se přiblížit k podstatě života?

    Feb 19, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    "Štěstí přichází v...Gravine, ptáž se, co se stane když si to člověk uvědomí? Když si uvědomím,že honbou po osobním naplnění svých tužeb a přání mě přináší jen pomíjivý chvilkový pocit radosti a naplnění,,že jde o nikdy nekončící kolotoč neklidu a uspokojení,že se snažím naplnit své vlastní ideály které nemají nic společného s realitou - pak se tento starý vzorec chemických reakcí mozku zastaví a to bez jakéhokoliv úsilí a nátlaku a v tomto chvilkovém klidu mysli zazáří pravda o smyslu a podstatě života s prožitkem vědomé existence bytí a blaženosti,která nemá nic společného s uspokojováním svých omezených fyzických a duševních přání. Tento stav štěstí přetrvává tak dlouho dokud znova mysl nesklouzne k nižším stavům uspokojování osobních potřeb. Tento stav není závislý na vnějších událostech a vymazává nižší stavy z našeho omezeného vědomí. Nejsnadněji dostupný je pro člověka šlechetného,vznešeného srdce které ví co je to soucit,milosrdenství a láska. Měj se pěkně.

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Granvin
    Granvin (anonym)

    Tak vidíš, že ty cesty znáš:) Takže štěstí není nedosažitelné:)

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Tak vidíš, že ty cesty znáš:)...Gravine, štěstí je nedosažitelné pro ego,projevuje se Boží milostí,ale je zřejmé,že tomu nerozumíš,když takto píšeš. Pouze si hraješ na vědoucího,ve skutečnosti ti však prožitek a poznání unikají.

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Granvin
    Granvin (anonym)

    A ty jsi ego?

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    A ty jsi ego?Gravine, nejprve odpověz,co podle tebe je ego.

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele štěstí není nedosažitelné
    štěstí není ned... (anonym)

    Gravine- co ty jsi zač? Nějaký mesiaš, buditel, všeználek, nebo nemáš co kloudného na práci a všude trousíš rozumy?

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Granvin
    Granvin (anonym)

    Neni podstatné, co je ego pro mě, podstatné je, co je ego pro tebe. Taky je podstatné, že Já nejsem ego, protože Já jsem.

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Gravine- co ty jsi zač?...Já zažívám pocity štěstí když si uvědomím, že nejsem tělem,citem,myšlenkou-že jsem vedená a všechno co se ke mě má dostat se ke mě dostane-jsem v pohodě a v blaženosti-když na sebe koukám shora a vím ,že tu na zemi jen odehrávám nějaké příběhy-snad se nebudu muset už zrodit a vystoupím tak ze samsáry.At jsou štastné všechny bytosti..

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Já zažívám pocity štěstí když...Ahoj monádo, já tyto pocity štěstí a odosobnění zažívám,když sleduji to že tu je prožívání toho co se děje v přítomném okamžiku. Přesně vím o čem píšeš a předpokládám,že je pro tebe stejně důležité a podstatné neubližovat ostatním,způsobem života většiny lidí kteří ani nevědí co činí. Ať jsou šťastny všechny bytosti,je i mým nejvroucnějším přáním. Měj se moc hezky.

    Feb 20, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    "Štěstí přichází v...Možnost přiblížit se stavu kdy po ničem netoužíš tu je -je potřeba zbavit se chtění-věcí,lidí-když je chtění je i utrpení-kde není chtění tam je klídek a pohodička :-))

    Feb 21, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Možnost přiblížit se stavu...Ahoj monádo, píšeš o tom,že je potřeba se zbavit chtění. Můžeš to trochu objasnit? Kdo je ten co se chce zbavit chtění - není to také chtění /touha/,co se chce zbavit chtění /touhy/ . Jak to tedy je? Měj se hezky.

    Feb 21, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    Taky si myslím, že pokud je něco potřeba či nutnost, tak to není to pravé ořechové. Chtít něco můžeš, ale člověk by na tom neměl lpět.Prostě něco chci a když to nedostanu, tak mne to vůbec nevadí - to je asi ideální stav. Jenom to ne vždy takto hezky vyjde:-) Zbavit se úplně všeho chtění je blbost - to by člověk mohl zůstat v posteli a vyhladovět do rakvičky:-) Myslím, že chtění nepřináší utrpení, ale lpění ano.

    Feb 21, 2010
  • Obrázek uživatele Satří latiníci říkali
    Satří latiníci ... (anonym)

    Není šťasten ten, kdo má, co chce, ale ten, kdo nechce co nemá.

    Feb 21, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    A není lepší: Je šťasten ten, kdo má co chce a kdo nechce, co nemá? Je přece něco špatně,když jsem chtěla získat např. nějakou práci a když jí mám, tak nejsem šťastná. Ale jinak si stále myslím, že nechtít vůbec nic prostě v životě nelze. Leda pokud se nerozhodneš, že chceš žít jako jogín někde ve skále...a to ti stále zůstává to chtění, dokázat být jogínem:-) Prostě člověk žije a k životu určité touhy dle mne patří. Jde jen o to nestat se jejich otrokem a nebýt nešťasten, pokud se nesplní.

    Feb 21, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Ahoj monádo, píšeš o tom,že... pro Milana -myslím ,že chtění se chce zbavit mé ego a že to stále ještě není konečná :-)no ale procuji na to rozbiju atom. pro Kleu-chtění přináší utrpení a lpění je podle mě jen jeho další vlastnost.Cvičení v rakvi je dobré aspon nebereš svět tak vážně-nejlepší je být jen vlnkou v širém oceánu protože nejsi činitelem.

    Feb 22, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    pro Milana -myslím ,že...Ahoj monádo, snažím se ti napovědět. Zkusím to jinak,co se stane s egem jestliže má snahu něco změnit. Ego, je jen jeden fragment celku,je možné aby tento střed překročil své vlastní hranice vědomí? Za jakých podmínek padají hranice ega. Nespěchej na odpověď,času je dost. Měj se hezky.

    Feb 22, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    A není lepší: Je šťasten ten,...Ahoj Kleo, tělo má samozřejmě svoje potřeby bez níchž by strádalo,chřadlo a hynulo. Myslím,že každý rozumně uvažující člověk si je vědom potřeby jídla,ošacení a bydlení. To vše při troše snaze má.Sama jistě dobře víš,jak je lpění na věcech,vlastnostech,vědění a poznatcích velice zavádějící, kdy na jedné straně se z nich radujeme,získáváme tak vnitřní pocit moci,jistoty,sebenaplnění a uspokojení - na druhé straně se bojíme této stráty,omezenosti,bezmoci,bolesti a skonu. Proto je dobré umět přijímat život tak jak běží,radovat se z toho co mám a netoužit po tom co nemohu mít,jak o tom sama píšeš. Ale,představ si Kleo,že existuje stav vyššího vědomí,který maže nižší touhy i závislosti vlivem poznání pramene života,který je jeho podstatou.Dojde-li k onomu spojení,pak je prožíváno štěstí jenž nemohou narušit ani činnosti ega. Měj se pěkně.

    Feb 22, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    Ahoj, já bych řekla, že když bojuješ proti egu, tak ho tak akorát posiluješ. Přijde mi, že je lepší ho nebrat zas tak vážně - tak jo, tak má nějaké tužby, tak si je buď vyplním nebo nevyplním podle toho, jak to půjde. Samozřejmě, že když se mi nějaká tužba splní - třeba se zamiluji, tak je jasné, že se i budu bát ztráty lásky. Ale to je dle mého přirozené a právě tím, že to přijmu, mohu žít. Pokud bych se bránila mít s někým vztah, protože bych to považovala, za nezdravou vazbu, z které bude pramenit pouze utrpení, tak bych dle mého nežila. Na druhé straně se vztah může stát nezdravou vazbou, pokud vůbec nepřipustíme možnost, že by mohl skončit. V tom vidím to plynutí s proudem života, že život přijmeš, tak jak přijde -ne v tom, že budu nějaká přání a tužby ignorovat a potlačovat. Navíc si nejsem jista, jestli všechny přání a tužby vycházejí z ega. Co např. taková touha po přírodě, po tichu, po meditaci...? Od kud ta přichází? A též i takováto "vyšší" přání mohou způsobovat utrpení, pokud nejsou naplněna a člověk...duše na ních příliš lpí. Milane zajímalo by mne k tvému poslednímu odstavci, zda tento stav vyššího vědomí, který popisuješ, je trvalý? A zda když píšeš, že ho nemohou narušit činnosti ega, tak zda to znamená, že to ego dál existuje, ale prostě už nevyrušuje či je fuč? Já bych se příkláněla k první možnosti, protože si myslím, že nějaké ego musí pro fyzickou existenci na zemi existovat. Vycházím z předpokladu, že ego je takový ten plnitel naší omezené svobodné vůle...možná se pletu. Je to jen můj pocit, njikdy jsem nestudovala, co přesně ego je. Za co považuješ ego ty?

    Feb 26, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Plýtvání věcmi je plýtvání bohem(BABA) Pro Milana :přemýšlím...:-)

    Feb 26, 2010
  • Obrázek uživatele lovely
    lovely (anonym)

    Plýtvání věcmi je plýtvání...Který Bába - je jich na internetu několi, který je pravý, kterému věřit? názory si protiřečí. Např. o Sai Bábovi jeden tvrdí, že je zázrak, jiný mluví o podvodech.

    Feb 26, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Ahoj, já bych řekla, že když...Ahoj Kleo, ano,jakékoliv úsilí ego posiluje.Uvědoměním si této pravdy,se všechna tato úsílí ega eliminují na minimum. Jsme-li si vědomi toho,že ego je příčinou všech našich strastí,bolestí,zármutku s občasnými chvilkami radosti,laskavosti a něhy,pak toto hluboké uvědomění samo o sobě utišuje činnosti ega. Kdo hledá,měl by vědět co hledá - je to uspokojení a nebo štěstí? Uspokojení najdeme velice lehce v jakémkoliv nám příjemném vztahu,nahromaděných vědomostech nebo majetku,v obdivu ale i námi prožívaném takzvaném spravedlivém hněvu. Je zajímavé jak snadno se necháme uspokojit jakoukoliv nám příjemnou pomíjející touhou a tak přicházíme ve svých životech o to nejcenější.Štěstí leží mimo dosah jakékoliv pomíjející touhy a není možné jej dosáhnout úsilím. Jakékoliv úsilí vyčerpává tolik potřebnou energiji k vhledu do skutečnosti. Tento stav vyššího vědomí je trvalý,neboť je zdrojem a pramenem veškerého života,bez něj by života nebylo. Když ego mlčí,pak vlivem Boží milosti je mu zjevena Pravda,která zůstává zahalena těm jenž se dopouštějí bezpráví byť neumyslného na ostatních lidech či jiných živých bytostech. Po tomto poznání dál ego pokračuje ve svém způsobu života ovlivněného poznáním vnitřní skutečnosti člověka.Ego již není tak sebestředné,stává se spolupracovníkem a více mu záleží na prospěchu ostatních než na plnění si vlastních tužeb a přání,což ale neznamená,že by mu radost a štěstí byly odepřeny - spíše naopak. Měj se zatím hezky.

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Plýtvání věcmi je plýtvání...Ahoj monádo, těším se na odpověď,nespěchej. Měj se také hezky.

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Ahoj Kleo, ano,jakékoliv...Ještě pro Kleu, na otázku,co já sám považuji za ego,odpovím příště.

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Pozorovatel
    Pozorovatel (anonym)

    Cetl jsem vyzkum, kde na nasi planete jsou lidi nejstastnejsi a je to nekde v Guiei rovnikove... mezi domorodymi kmeny a nedivim se tomu. Znam lidi, co maji kupovani veci jako drogu a musi stale zvysovat davky a hlavne je deprimuje to srovnani, ze vzdy se najde nekdo, kdo je bohatsi, kdo vlastni vice veci... kdyz chybi to srovnani, clovek je stastny s tim, co ma... nase spolecnost je fanaticky materialni... vsimnete si, jak se trebas v internetovych diskusich posmivaji majitele silnejsich a luxusnejsich aut majitelum mensich a slabsich vozu, to dokazuje, jake hodnoty mnozi lidi maji... dost smutne...

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Myslím, že hranice ega padají při osvícení to jest když už nic nechceš a vše je v jednotě se vším.Každý má tu svou specifickou cestu jak k poznání přicházet... otázka číslo 2 je jestli je pozorovatel-Milan a Milan -pozorovatel ? :-)

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Myslím, že hranice ega padají...Ahoj monádo, ano,hranice ega padají tehdy když ego pochopilo marnost jákéhokoliv úsilí a že je původem všech svárů a konfliktů,pak samo přirozeně utichne a do vědomí může vstoupit to co jej přesahuje /dochází k osvícení/poznání skutečné Pravdy. Zde na této diskusi jsem pouze Milan,pozorovatel je jiná osoba a z projevu by to mělo být patrné. Měj se heky.

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Lidé se stále honí v práci aby si mohli koupit nejrůznější věci -ty jim ale štěstí stejně nepřinesou...za chvíli je omrzí a tak se běží pro něco nového co už sousedi mají...

    Bře 02, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Ještě pro Kleu, na...Ahoj Kleo, dnes ti odpovím na tvou otázku co podle mě je ego. Ego,je fragment celku/část Boha/ jenž si mylně myslí,že má nezávislou existenci,že je oddělen od ostatních, že jeho důsledky chování nebudou mít na něj žádný vliv a nebo tomu věří,ale stále jedná ze svého omezeného středu vlivem nahromaděných vědomostí a prožitých zkušeností,které tvoří obsah jeho vědomí. Proto jeho jednání vychází z nahromaděné minulosti a je její pouhou odezvou nikoliv životem v přitomném okamžiku.Kde je ego láska není - kde je Bůh ego není. Měj se hezky.

    Bře 02, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    Ahoj Milane, ráda čtu tvoje slova. Jsem ale zemitého znamení a ráda vše vztahuju na běžný život:-) Budu teď psát čistě hypoteticky a v přehnaném rozsahu, aby bylo zřejmé, o co mi jde. Představ si, že člověk třeba vlastní velký pozemek - zdědil ho, společně s příbuznými. Někteří z rodiny chtějí pozemek prodat na výstavbu golfového hřiště. Onen člověk však ne. Chce zachovat krásu a rozmanitost pozemku, kde nachází útočiště velké množství bytostí - zvířat, rostlin. Nechce aby se pozemek proměnil v mrtvé trávníky sloužící jen potěšení určité skupině lidí a byl zničen vzácný ekosystém. Takže ten člověk něco chce - něco, za co bude muset bojovat, přesvědčovat, dle mého bude muset zapojit i ego. Dělá to však z lásky k přírodě... Jak vidíš toto chtění? Dle mého tam je i láska i ego... Pokud by svoje přání vzdal, získal by plno peněz. Nemusel by zapojovat ego...Mohl by si třeba říct - vše je tak, jak má být a za peníze odjet meditovat někam do Himalájí... Možná, že kdyby k osvícení a ztrátě ega došlo u všech lidí najednou, tak by tento příklad neměl smysl, protože nikoho by ani nenapadlo ničit přírodu a stavět golfové hřiště, ale takto...Jak by se měl osvícenec v tomto případě zachovat?

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    Ještě mne napadá na základě toho jak píšeš, že Ego,je fragment celku/část Boha/ jenž si mylně myslí,že má nezávislou existenci,že je oddělen od ostatních - tak s tím absolutně souhlasím. A právě proto si myslím, že ego nelze zničit. Nejde zničit část boha. Ego si jen musí uvědomit, že je propojeno s ostaními a že jeho chování bude mít vliv na ostantí a zpětně i na něj. Takže bych řekla, že místo zničení ega, jde o zničení jeho sebestředné pozice, o jeho začlenění do celku bytosti i do celku s ostaním vesmírem. Pokud není začleněno, škodí jak samotnému člověku, tak i ostatním.

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Ahoj Milane, ráda čtu tvoje...pro osvícení nemusíš jezdit do Himalájí-ve vyšším stavu už jen pozoruješ a vše se děje jak má-nemusíš zapojovat žádné ego-chtění a dumat zda je v tom láska ..

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    pro osvícení nemusíš...To, že pro osvícení nemusí člověk jezdit do Himalájí, je mi úplně jasný:-) Psala jsem, že je to příklad... Takže podle tebe, kdyby si do mnou popisovaného případu dostal osvícenec, tak bude pozorovat, jak chtiví příbuzní prodají krásné pozemky, jak firma zničí domov pro mnohá zvířata a rostliny. Peníze které by mu připadli jako podíl, by odevzdal prvnímu, kdo by o ně požádal...? Nebo jak by se podle tebe zachoval? Či myslíš, že osvícený člověk se nemůže dostat do situace, kdy zdědí majetek?

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele monáda -jen názor
    monáda -jen názor (anonym)

    osvícenci je to jedno přišel s holým zadkem a stejně tak i odejde ...:-)Dopadlo by to tak jak to dopadnout má..bud by se angažoval nebo ne ale žádná histerie s toho...

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Ahoj Milane, ráda čtu tvoje...Ahoj Kleo, velice pěkný příspěvek. Píšeš o zachování krásného kousku přírody s celým svým ekosystémem. Když dokážeme vnímat tu krásu a bráníme ji před zničením,myslím že si dokážeme uvědomit v tomto případě jak je tato krása svatá a láska ji přirozeně brání. Když jedná ego,bojuje,nadává,přesvědčuje ale vytváří konflikt i když z lásky. Když jedná s krze ego Bůh,protože ego pochopilo svou destruktivní činnost,že je zrojem konfliktů,nepřátelství a proto přirozeně ztichne, pak v ostatních je probuzena láska vliven poznání skutečnosti a nic se neprodává a kousek ráje je alespoň dočasně zachráněn. Měj se hezky.

    Bře 03, 2010
  • Obrázek uživatele Klea
    Klea (anonym)

    Ahoj Kleo, velice pěkný...Ahoj Milane a Monádo, vaše názory jako kdyby byly blízké a přitom rozdílné. To, co píše Milan cítím jako souznivou informaci s tím, co cítím já. To, co píše modáda, mi přijde občas jako přístup dokonalého flegmatika:-) promiň monádo, ale věta "kde není chtění tam je klídek a pohodička" mě stále tošku dráždí:-) Nedávno jsem viděla krásný film o tygřím chrámu - je v Thajsku a mniši se tam snaží zachránit poslední žijící tygry - žijí tam s nimi a dalšími zvířaty v dokonalém souznění. Je to však docela makačka - musí jednat s úřady, které jim hážou klacky po nohy, získávát sponzory, spolupracovníky... Prostě ti mniši se snaží a něco chtějí. Jak vidíte tuto situaci vy dva? :-)

    Bře 17, 2010
  • Obrázek uživatele Milan
    Milan (anonym)

    Ahoj Milane a Monádo, vaše...Ahoj Kleo, ten dokument jsem sice neviděl,ale podle toho co popisuješ,tak těm mnichům jde o to zachovat to co je naší přirozenou součástí a proto to úsilí má svůj význam a smysl. A to,že úřady jim házejí klacky pod nohy se při dnešní mentalitě těchto úředníků,kteří již stratili bytostní poměr s přírodou,ani nedivím. I když je to velice smutné. Sám za sebe vím,že každá živá bytost má vrozenou určitou inteligenci a úlohu ve stvoření.Tito mniši to nejen vědí,ale dokáží zřejmě navázat takový vzájemný vztah, kdy jeden druhého respektuje a nejsou si vzájemně nebezpeční. Když překročíme pomyslnou hranici strachu,tak tento strach neovlivní tygra k útoku. Myslím si,že kolem těchto nádherných zvířat panuje mnoho nepravdivých pověr a legend. Věřím tomu a mám to i vyzkoušené,že nepřenášíme-li vlastní naučený strach na ostatní zvířata,ale i lidi pak tyto vztahy jsou uplně rozdílné než když tomuto strachu podléháme. Když máme opravdový a hluboký vztah ke všem,pak o ně projevujeme přirozený zájem a zkoumáme jejich způsoby života,proto jim můžeme lépe rozumět a respektovat jejich přirozenou úlohu i práva,tím přestáváme být nebezpeční my jim a oni nám. Měj se hezky.

    Bře 17, 2010
  • Obrázek uživatele monáda
    monáda (anonym)

    Ahoj Kleo,máš pravdu v tom co píšeš ano je to ušlechtilé chránit přírodu,zvířata-vše co k ní patří taky protože jsme její součástí.Mniši i nemniši,já i ty nejsme činiteli-to není zahálka...

    Bře 18, 2010

Přidat komentář

Reklama

Reklama

Reklama

Reklama

Videa