Země byla vykolíkována a rozparcelována ostnatým drátem. „Toto je moje,“ řekl nový vlastník, „tato země je mým vlastnictvím“. Potomci Aboridžinců, staré kultury, tomu nemohli rozumět. Nerozuměli konceptu vlastnění země. Když se pak někteří z nich naučili anglický jazyk, zeptali se, co Angličané míní držením a vlastněním země. Angličané nezvládli překlenout kulturní propast a nakonec Aboridžinec, který si vytvořil určitou představu o tom, co asi měli Angličané na mysli, řekl: „My nevlastníme zemi, ale země vlastní nás.“ Jinými slovy náležíme k zemi.

Hranice jsou vymazány, když si uvědomíme svoji zodpovědnost za Zemi ve vztahu k mikrokosmu a makrokosmu a svoje místo ve středu jako pozorovatel skutečnosti. Protože síly věčnosti, které přesahují všechny hranice a všechna omezení, jsou přítomné v našem středu.

Z časopisu Pentagram - Lectorium Rosicrucianum