Reklama

Můžeš se ve jménu dobra spojit s ďáblem?

Připadá nám jistě přirozené, že toužíme po různých věcech, po určitých vztazích a po určitých kvalitách vztahů. Můžeme toužit po věcech materiálních, po kvalitě života, po určitém pohodlí a životní úrovni, můžeme toužit po věcech duchovní nebo duševní povahy, po radosti, harmonii, rozkoši, štěstí.

          A jsme uvyklí myšlence, že za to, co chceme, musíme platit. Za materiální věci penězi, za věci duševní povahy třeba vynaloženým úsilím: duševní radost získám třeba tak, že čtu knihu nebo hovořím s přítelem.


          Zdaleka ne vždycky si ale můžeme dovolit opatřit si to, po čem toužíme. Třeba na to nemáme dost peněz nebo nám v cestě stojí různé překážky, a my váháme, zda se vyplatí překážky překonávat, abychom cíle dosáhli, anebo zda se raději cíle vzdát.


          Něco nás však může přitahovat natolik, že jsme pro to ochotni obětovat hodně. Třeba i všechno, co máme. Někdy je člověk ochoten na kraj světa jít a obětovat všechno co má, třeba i svůj vlastní život, aby dosáhl toho, po čem touží, anebo aby přispěl věci, kterou považuje za důležitou. Za tak důležitou, že je hodna ztráty jeho vlastního života.

          Povím vám teď příběh, který se stal v době před sto lety. Ilustruje dobře jedno z největších dilemat člověka, které před ním stojí, když usiluje o dobrou věc. Totiž dilema, zda je vhodné spojit se třeba i s ďáblem ve jménu dobra.

Reklama


          Marcus Garvey byl černoch původem z Jamajky. Procestoval Jižní Ameriku, studoval v Londýně, až nakonec zakotvil v USA, aby se pokusil o nápravu černošského obyvatelstva. Stal se de facto jedním z prvních vůdců černošského hnutí za osvobození. Když hledal cesty, jak vyřešit černošskou otázku, svým řešením překvapil mnohé. Nikoliv integrace, nikoliv usmíření bělocha s černochem, ale odsun černochů zpět do Afriky. Africký kontinent měl být navrácen zpět černochům.


          Pro svou myšlenku získal Garvey mnohé. Během pár let se mu podařilo vybudovat takový kapitál, že mohl začít podnikat. Založil paroplavební společnost, zakoupil několik lodí. Jeho podnikatelské záměry měly své úspěchy i neúspěchy, jako celek však bylo zcela zásadní pro celé černošské hnutí, protože to získalo tak potřebnou sebedůvěru a sebeúctu.


          Garvey byl zvláštní kombinací prosťáčka a vzdělance, a proto měl někdy netradiční nápady, jak se ukázalo již během jeho podnikatelském záměru. Dostal však ještě jeden svérázný nápad. Nápad na jedné straně zcela logický, na straně druhý však natolik radikální, že mu nakonec zlomil vaz: ve jménu dobra se spojil s ďáblem. Co to znamenalo? Garvey samozřejmě věděl, že pro černošskou utiskovanou menšinu byl úhlavním nepřítelem, tehdy ještě velmi mocným – Ku Klux Klan. Garvey věřil, že KKK je skutečnou vládní mocností USA, protože neviditelnými mocenskými nitkami ovládá všechny vládní složky a mechanismy. A uvědomil si, že jeho cíl a cíl KKK jsou vlastně totožné! V roce 1922 proto z vlastní iniciativy odjel do Atlanty, kde tajně navštívil vůdce KKK Edwarda Young Clarke. Hovořil s ním o svém záměru odvézt černošské obyvatelstvo zpět do Afriky, čímž si získal důvěru a podporu vůdce KKK. Dva úhlavní nepřátelé tak dosáhli spojenectví v úsilí o svou věc.


          Byl to vlastně geniální plán. Jenomže Garvey se přepočítal. Jakkoliv logický jeho krok byl, odpovědí veřejnosti jak bílé, tak i černošské byl radikální odpor. Jeho hnutí se otřáslo v základech, ztratil důvěru a podporu svých členů i veřejnosti. Obrátili se proti němu takřka všichni: stoupenci KKK, zastánci integrace a i ti, kteří byli pro jeho projekt Zpět do Afriky. Do nahlodané konstrukce jeho organizace se vložila i tajná služba, která se infiltrovala do vedení organizace, aby ji rozkládala zevnitř, další ránou bylo několik podnikatelských neúspěchů – a celá organizace se svými projekty na pomoc černošské otázce začala jít ke dnu. Kompromis se Garveymu rozhodně nevyplatil...

          Kompromis, to je kouzelné slůvko. Když usilujeme o naši věc, o tu věc, o které jsme do posledního koutku našeho bytí přesvědčeni, že je správná a dobrá, nezřídka můžeme být postaveni do situace jako Garvey. Uvědomíme si, že kompromisním spojením s nepřítelem, tedy ustoupením ze svých pozic, bychom možná mohli svého cíle dosáhnout dříve a snadněji.


          Může to být opravdu to správné řešení, protože je pravda, že umět dělat kompromisy je nedílnou částí tolerance, úcty k druhému a moudrosti vůbec. Je to schopnost přizpůsobit se a spolupracovat. Tak se o tom vyjadřuje i John Fitzgerald Kennedy: “Když jsem poprvé vkročil na půdu kongresu, bylo mi řečeno: ‘Aby ses někam dostal, musíš umět spolupracovat s většinou.’ Tato spolupráce vyžaduje více než přátelství. Jde o schopnost uzavírat kompromisy a mít cit pro to, co je dosažitelné a co nikoli. Z tohoto důvodu varuji před tím, odsuzovat každý kompromis jako něco nemorálního.”


          Na druhé straně kompromis může být znamením slabosti, strachu, slabošství, zbabělosti a neschopnosti stát pevně na straně pravdy. To kritizuje Karel Kryl v písni Pasážová revolta: “Už nejsme nejsme to co kdysi, už známe ohnout záda. Umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda. A vděčni dnešní realitě líbáme cizí ruce. A jednou zajdem na úbytě z té smutné revoluce.”


          A i když si řekneme, že aspoň částečně přijatelná cesta někdy, za určitých okolností, zase je pravda, že “Kompromis je dobrý deštník, ale špatná střecha.” (James Russell Lowell)

          Když po něčem toužíme, když chceme něčeho dosáhnout nebo když zastáváme názor, stanovisko, hodnoty, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou dobré, je to jako bychom stáli na křižovatce. Přemýšlíme, jakou cestou jít, abychom svého cíle dosáhli. Kolik kompromisů udělat. A je to jako by nám na jedné straně kynul Bůh a na straně druhé ďábel. A někdy nevíme, kdo je kdo. Zdánlivě jasná, logická a přímá cesta může být osudným omylem, a složitá, vykonstruovaná cesta může být to pravé. Ale i naopak. A tak stojíme a nevíme, kudy dál.


          Jenomže někdy to naopak dobře víme. A vidíme, že k dobrému cíli, je těžké dojít bez spojení s ďáblem. Zdá se nám to logické, srozumitelné. A říkáme si, že ďábla prostě jen využijeme, že nakonec proč s ním nespolupracovat, když to hlavní je cíl, a jak se říká, “účel světí prostředky”.


          Pamatujme však, že historie lidské zkušenosti praví, že spolupracovat s ďáblem se zpravidla nevyplácí. Své by nám o tom mohl říct nejen zmíněný Marcus Garvey, ale i Faust, generál Vlasov, představitelé států, které podepsali Mnichovskou dohodu, ale také třeba Jarek Nohavica, Pavel Kohout, Gándhí, Václav Havel, Alexandr Dubček, duchovní, kteří byli tlačeni ke spolupráci s tajnou policií pod pohrůžkou zavření jejich obcí, atd. Tito lidé jsou jen nepatrným zlomkem těch, kteří v určitém okamžiku stáli před osudovým rozhodnutím, zda se spojit s mocí, která v jejich očích byla mocí zjevně špatnou, zda se spojit s ďáblem. Někteří z nich to zkusili, a třeba to vyšlo. Někteří jiní se spálili ohněm pekelným a ztratili svou čest, život, nebo životy druhých. Jiní tou cestou raději nešli, i za cenu toho, že nikdy svého cíle nedosáhli. Je těžké soudit druhé, posuzovat co kdo dělat měl a co kdo neměl. A ani nám ta role nepřísluší. My se pouze můžeme z jejich příkladu poučit.


          Až budeme stát na křižovatce života a vážit kterou cestou se dát, pamatujme, že s ďáblem je spolupráce velmi ošemetná. A že ďábla je někdy jen velmi těžké rozeznat v záplavě slibů a příslibů, v jeho škále převleků. Až budeme stát na takové životní křižovatce, zvažujme všechny možnosti, hledejme netradiční cesty, ale především ptejme se svého srdce a svého svědomí. Protože v našem srdci sídlí Bůh a našim svědomím k nám hovoří.

Rev. Dr. Petr Samojský - http://www.unitaria.cz/praha/

Reklama

Komentáře

zdeni (Pá, 12. 2. 2010 - 08:02)
Dobře je to popsané např v Kladivu na čarodějnice. A to co nám předvádějí USA v jednáních s Čínou a je to samé. Za ekonomické výhody zavřeme oči nad porušováním lidských práv, ale dohoda s dáblem přeci začala už tím, že si USa začali půjčovat peníze od Číny. Máme se na co těšit, přátelé.
! (Pá, 12. 2. 2010 - 11:02)
Kdyby ďábel existoval, určitě by šlo se s ním spojit.
mm (Pá, 12. 2. 2010 - 11:02)
Kdyby to bylo možné a to myslím zcela vážně,tak by to už určitě někdo udělal. Asi se na to už nemohl sám dívat a raději zdrhl.... Nahoře už to asi taky nestíhaj a ten dole to teda sám nevytrhne. Tohle si musí lidé asi dořešit sami.
Pozorovatel (So, 13. 2. 2010 - 21:02)
ve jménu dobra,není možné spojení s ďáblem,neboť on je protipol dobra.
m. (Ne, 14. 2. 2010 - 09:02)
Ale je. Navzájem se mohou něčemu přiučit.
Granvin (Ne, 14. 2. 2010 - 10:02)
Je možné se ve jménu dobra spojit s ďáblem, technicky. Jak to ale dopadne a do jakých potíží se odvážlivec dostane je už jiná věc.
Pozorovatel (Ne, 14. 2. 2010 - 10:02)
Ale je. Navzájem se mohou...v jaké by nuseli být vztahu,aby se mohli vzájemně něčemu přiučit.
Pozorovatel (Ne, 14. 2. 2010 - 10:02)
v jaké by nuseli být...oprava: v jakém by museli být vztahu .....
m. (Ne, 14. 2. 2010 - 13:02)
Ďábel nebo anděl?!Je to jedno v jakém vztahu,protože každý vztah nás ovlivňuje.A už jsou tady zase nasáčkovaní všichni.Znají lásku,každý z jinýho úhlu pohledu.Dalo by se klidně říci, že se zrodí takový dobře vypadající kompromis, se kterým se rozhodně nebudete nudit. Vztah s takovými objety nebude bezproblémový, ani ideální, ani permanentně pozitivní, ale bude fungovat. Jeden druhého uznávají.
Pozorovatel (Ne, 14. 2. 2010 - 15:02)
Ďábel nebo anděl?!Je to jedno...vliv ďábla je zcela jiný něž anděla,tak jako láska není nenávistí a nenávist láskou. Vliv jakékoliv takové duchovní bytostí je patrný ve všech vztazích a je zcela zřetelný. Z vyššího nadhledu je zlo jen relativní,výchovné a trestající.Pro mnohé to může být šokující a nepřijatelné tvrzení,neboť jsou doposud v hluboké nevědomosti způsobené omezenými znalostmi a pudovými vášněmi.
anděl (Ne, 14. 2. 2010 - 15:02)
vliv ďábla je zcela jiný něž...souhlas-a navíc tady na vás dohlížím s plameným mečem a každého kdo bude plácat nesmysli plácnu přes zadnici :-).Zlo a dobro se míchat nedá-jsou to dva opačné poly..
Klea (Ne, 14. 2. 2010 - 22:02)
Za války např. někteří lidé spolupracovali s nacisty, aby tak mohli zachránit lidí, kteří by jinak skončili v koncentráku. Bylo to spojení s ďáblem ve smylsu dobra. Některým se to vymstilo a byli stejně označeni za kolaboranty. Bylo to tedy dobré či ne?
Pozorovatel (Ne, 14. 2. 2010 - 23:02)
Za války např. někteří lidé...jakýkoliv pokus o posouzení této situace by byla pouhá spekulace.Je ovšem pravdou,že do víru událostí bývají vtaženi všichni,jelikoš jde o osudovou neboli karmickou záležitost. Zabývat se minulostí znamená zabývat se věcmi dávno prošlými na kterých se nedá již nic změnit,kdežto pochopení osudových zákonitostí může ovlivnit náš budoucí život pozitivně,což záleží na tom jak se chováme dnes. Vtom je smysluplnost. Rozebírat a zkoumat minulost je pouhé plýtvání drahocenou energií potřebnou k vhledu do skutečnosti.
Klea (Ne, 14. 2. 2010 - 23:02)
jakýkoliv pokus o posouzení...Jasně pozorovateli, ale tady nešlo o to pitvat se v minulosti - šlo o příklad spojení se zlem pro dobrou věc. Takové příklady je možno najít i v dnešní době. Je správné vykrást banku, když potřebuješ prachy na operaci nemocného dítěte nebo je vždy potřeba hledat čisté řešení? A je to vždy možné?
Jde o příklad.
Pozorovatel (Ne, 14. 2. 2010 - 23:02)
Jasně pozorovateli, ale tady...Chápu,že jde o příklad.
S tou operací to lze zařídit třeba prostřednictvím medií,kdy skutečně slušní a soucitní lidé rádi přispějí na záchranu dítěte. Těch možností je samozřejmě více.
Těm ostatním je tak dána možnost zachovat se ušlechtile,což má příznivý dopad jak na budoucí osud tak i momentální psychický stav,který prospívá i po zdravotní stránce.
m. (Po, 15. 2. 2010 - 06:02)
,,Čisté řešení,, bývá často i nejjedodušší.Pro svou obranu a obranu jiného člověka na,kterém Vám záleží dokáže člověk sáhnout i ke spojení s ďáblem,dokáže se pohybovat v krajních mezích,jestli je to pro dobrou věc,tak je to ušlechtilé!Taky bych to udělala.
! (Po, 15. 2. 2010 - 07:02)
V pekle je ďábel kladná postava.
anděl (Po, 15. 2. 2010 - 09:02)
,,Čisté řešení,, bývá často i...není to ušlechtilé-je potřeba jednat vždy láskyplně ve jménu dobra a ono to jde jen chtít.Kladný hrdina není ten který všechny ve jménu páně postřílí aby zacgránil své dítě..kladný hrdina to udělá bez násilí ,skromě a čestně bez nároku na odměnu.Je jen na vás jak budete jednat....
Klea (Po, 15. 2. 2010 - 11:02)
Ještě jeden příklad, kdy se dle mého lidi spojují s ďáblem ve jménu dobra. Chemoterapie - cytotoxické jedy. Někdy pomohou zabít rakovinu a pacient se vyléčí. Někdy a to dost často zabijí dřív pacienta.
Granvin (Po, 15. 2. 2010 - 22:02)
pak je nezbytné definovat co je bráno pod pojmem Ďábel. Z mého pohledu chemo nebo nacisti ďáblem nejsou. Pokud by otázka byla o spojení se zlem, tak ano, ale ne, pokud jde o spojení s ďáblem;)
Granvine, (Út, 16. 2. 2010 - 07:02)
ty víš všecko, tak vymysli nějakou oficiální definici ďábla a dej si ji patentovat.
m. (Út, 16. 2. 2010 - 15:02)
Dábel nemůže Stvořiteli ublížit, je nedotknutelný ze strany stvořeného. Proto celé své zlo obrátil proti člověku, který má v sobě jeho obraz. Ví přece o tom, že Bůh miluje svá stvoření, ďábel se snaží učinit co největší škodu předmětu jeho lásky,,padlí andělé,,jsou Ti co nevydrželi svádění Ďábla!!!
Ďábel (Út, 16. 2. 2010 - 18:02)
Spoj se se mnou a páchej dobro, a odnesu si tě do pekla
Bára (Út, 16. 2. 2010 - 20:02)
bych chtěl mít. Kdo má čas...Kdyby se lidé nezabývali takovými p...nami, pak bys neměl práci, internet, jídlo v ledničce a teplo v obýváku, pouze starost o to, jestli přežiješ do dalšího dne, v lepším případě jestli přežiješ zimu.
Báro, (Út, 16. 2. 2010 - 20:02)
prosím o vysvětlení, jak souvisí jídlo v ledničce a teplo v obýváku s diskusemi okolo neexistujícího ďábla.
Bára (Út, 16. 2. 2010 - 20:02)
prosím o vysvětlení, jak...Přemýšlej :-)
Kdyby nebylo filozofů a úvah o (údajně) neexistujím, nebylo by civilizace.
Nejde o ďábla, jde o zabývání se něčím.
Klea (Út, 16. 2. 2010 - 20:02)
Chápu to tak, že v tomto článku je ďáblem nazýváno zlo obecně. Náš svět obecně má vždy dvě polarity. Někdo to nazývá temnota-světlo, někdo dobro-zlo, jin-jang, dábel a bůh....

A k příspěvku Báry - kdyby se lidé o zlo a dobro nezajímali, tak bychom žili v džungli a chaosu a asi bychom opravdu neměli základní jistoty jako jídlo v ledničce. Sice dnes právní řád nefunguje podle představ mnohých, ale určitou ochranu a základ pro civilizované chování poskytuje.
Klea (Út, 16. 2. 2010 - 20:02)
Tak tak Báro:-)
Báro a Kleo, (St, 17. 2. 2010 - 07:02)
vaše příspěvky jsou mimo okruh mého chápání, tak se omlouvám, že jsem do této diskuse vstoupil. Blábolte si dál o nesmyslech typu Bůh a ďábel, jing a jang, temnota a světlo. Třeba to někomu pomůže.
Klea (St, 17. 2. 2010 - 10:02)
Je zcela normální že když je něco mimo okruh mého chápání, že se k tomu nevyjadřuju a jsem v pohodě. Pokud to však nazývám blábolením, tak je možnost být považován za blba:-)
m. (St, 17. 2. 2010 - 10:02)
Jo,tématicky jsou to opět nadpřirozené bytosti: "Anděl a ďábel"- v našem pojetí je to žena a muž.Může to být samozřejmě i obráceně!
Pozorovatel (Pá, 19. 2. 2010 - 18:02)
Může z vás někdo definovat tento pojem Ďábel. Mám za to,že o tom kolují mylné představy což ovlivňuje nesprávně úsudek a pochopení principu zla.
Každý,kdo si myslí,že je možné se spojit s Ďáblem ve jménu dobra se luboce mýlí. Proto se ptám -jaké je jednání Ďábla.
Peklo (Pá, 19. 2. 2010 - 21:02)
není místo, ale duševní stav.
Pozorovatel (Pá, 19. 2. 2010 - 23:02)
není místo, ale duševní stav.jak vypadá a jak se projevuje tento duševní stav? Můžeš to blíže objasnit.
pro Pozorovatele (So, 20. 2. 2010 - 09:02)
Objasnit to nemůžu, to bych asi dostal Nobelovu cenu. Pro mě je to stav absolutní beznaděje, kdy nebýt je užitečnější než být.
Pozorovatel (So, 20. 2. 2010 - 10:02)
Objasnit to nemůžu, to bych...stav nebytí však neexistuje,existují pouze duševní stavy ty které si sám člověk svým postojem k životu vytvoří. Tyto stavy jsou vytvářeny nekonečným proudem příčin a následků. Dále zde existuje Boží milost,jenž dokáže vymazat minulost a zrušit tak neblahé následky z nedobrých příčin. Jde o takzvané odpuštění hříchů.
Tak je člověk sám strůjcem svého štestí či utrpení.
Leoš (So, 20. 2. 2010 - 19:02)
Buh není, pokud by byl je nutno jej přiřadit do stejné roviny jako Hitlera, Stalina, Lenina, komunisty a pokud nebudou vyhlazeni, stydím se za to, že žiji v této zemi.
anděl (So, 20. 2. 2010 - 21:02)
Buh není, pokud by byl je...Leoši už nepij leze ti to na bednu.Pozorovateli -ráda bych s tebou dala řeč-tvé příspěvky nemají chybu-jak dlouho už pozoruješ?
Pozorovatel (So, 20. 2. 2010 - 22:02)
Leoši už nepij leze ti to na...Ahoj anděli,
já také souhlasím s tvými příspěvky a myslím že vzájemná komunikace by byla smysluplná,plodná a vzájemně obohacující.
Mám za to,že pokud člověk má v sobě smysl pro krásu a harmonii může mu vlivem Boží milosti být odhaleno poznání,které je dosažitelné pro toho kdo je schopen opravdu hlubokého vztahu ke všem živým bytostem vyvěrajícího ze soucitu,milosrdenství a lásky.
Pěstování ctností má svůj význam pro ctnosti samé a jsou předstupněm skutečného poznání,jenž pro ostatní zůstává uzavřeno pro tvrdost vlastního srdce a tak jsou chráněni před vlastní zkázou.
Již v dětství se u mne projevovaly myšlenky na smyslplnost a význam našich životů,věděl jsem věci o kterých druzí lidé neměli ani ponětí.Kolem třicátého roku však intenzita a naléhavý tlak z nitra se vymanit z vlivu nesprávných životních postojů byl tak silný,že jsem vše co bylo proti mému svědomí a srdci nechal zemřít,což vytvořilo prostor pro nový druh vědomí,které již bylo schopno přijímat nadsvědské pravdy o zákonitostech našich osudů a milosti Boží.
Hlubší poznání bylo odhaleno před patnácti lety.
Chceš-li dát řeč,zašly kontakt na který se ti mohu ozvat.
m. (Ne, 21. 2. 2010 - 07:02)
Dábel je ztělesnění nepřátelských sil,ale myslím,že už to někdo vymyslel a co je na tom k nepochopení.Sama jsem se potkala s několika takovými lidni.Představuje to i „pokušení“, nebezpečnou lež, která člověka ohrožuje na životě.Je to zrádce,kat.
anděl (Ne, 21. 2. 2010 - 17:02)
Ahoj anděli,
já také...Mám obavu sem dát kontakt...něco vymyslím ..potřebuji se napít živé vody :-)
Pozorovatel (Ne, 21. 2. 2010 - 20:02)
Mám obavu sem dát...Anděli,
ani se ti nedivím,jistě na něco přijdeš.
Pravda je pouz… (Po, 22. 2. 2010 - 01:02)
I když všichni nemilují pravdu, jedině ona může být základem trvalého štěstí. Pravda je jedna. Je to známo, avšak v praktickém životě se někdy chováme tak, jako by „ano" i „ne" v téže věci mohlo být pravdou. Není těžké zpozorovat ve svém jednání, že někdy se chováme v souladu s vírou v Boží Prozřetelnost nad námi; jindy máme příliš mnoho starostí, jako by tato Boží Prozřetelnost neexistovala. A přece Boží Prozřetelnost buď je, anebo není. Podobně je například pravdou, že já tato slova píši, a ty, drahý čtenáři, je čteš. A proto nemůže být pravdivé opačné tvrzení, že já jsem to nepsal anebo že ty jsi to nečetl. Protože „ano" i „ne" v téže věci nemůže být pravdou. Pravda je buď „ano" anebo „ne", protože pravda je jen jedna.

Pravda je mohutná. Kdyby někdo chtěl popřít, že ani já jsem to nepsal a ani tys to nečetl, pak se nezmění pravda, ale ten, který to popírá, se bude mýlit, l kdyby takových lidí bylo více, nijak se to nedotkne pravdy, l kdyby dokonce všichni lidé na celém světě tvrdili, tiskli, filmovali a přísahali po celé věky, že ani já jsem to nepsal, ani tys to nečetl, pak to všechno dohromady nedokáže rozdrtit žulu pravdy, že já jsem psal a tys četl. Také Pán Bůh v žádném případě nezmění ani nemůže změnit pravdu, protože On -v podstatě je skutečnou Pravdou. Jaká je mohutnost pravdy! Mohutnost skutečně nekonečná, Boží.

A proto žádnou pravdu nemůže nikdo změnit, ale může ji jen hledat, nalézt, uznat a pak svůj život jí přizpůsobit, jít cestou pravdy ve všech záležitostech a zvláště těch, které souvisí s posledním cílem života, vztahem k Bohu, tj. ve věcech víry... Pod sluncem neexistuje člověk, který by nehledal štěstí. Samozřejmě, že ve všem, co děláme, se nám štěstí jeví v té nebo jiné formě jako cíl, ke kterému spějeme. Štěstí, které však není vystavěno na pravdě, nemůže být - stejně jako pravda sama - trvalé. Jedině pravda může být a je trvalým základem štěstí jak jednotlivců, tak i všech lidí. Každý systém politický, ekonomický anebo společenský se musí opírat o skutečný reálný stav věcí a nemůže holdovat neopodstatněným tvrzením a nápadům vybujelé fantazie.
! (Po, 22. 2. 2010 - 07:02)
Podobné pseudofilosofické blábolení může být jedním z příznaků počínající schizofrene. (A nebo se jedná jen o pozdní návrat z hospody - 01:50?)
Eva (St, 24. 2. 2010 - 13:02)
Podobné pseudofilosofické... To je pouze citát Maxmiliána Kolbeho,který by kompromisy se Zlým nikdy nedělal vzhledem k poznání Pravdy jaké je evidentní a nepopiratelné.
anděl (St, 24. 2. 2010 - 16:02)
Anděli,
ani se ti...Pozorovateli-budu ráda když se mi ozveš na [email protected] At jsou štastné všechny bytosti a světy..At jsou štastné všechny světy a bytosti v nich...At jsou štastné všechny bytosti a světy v nich..
m. (St, 24. 2. 2010 - 16:02)
Jak si stojíš na křižovatce mezi dobrem a zlem? Je to i boj mezi zoufalstvím,zbabělostí a pochopení toho,že člověk řeší rozpory mezi svým dobrým a zlým já,musí vyhrát sám nad sebou. A jinak to nejde,než kompromisem!
Pozorovatel (Čt, 25. 2. 2010 - 21:02)
Jak si stojíš na křižovatce...pokud v člověku samotném nezvítězí dobro nad zlem,pak se nemůže divit,že vlivem kompromisu vede neutěšený a sklíčený způsob života. Sám před sebou neobstojí,neboť svědomí jej usvědčuje z nepravdy a srdce pláče po čisté lásce,kterou může prožívat pouze nevinná mysl oproštěná od vlivu minulosti.

Pro anděla,včera jsem ti psal v 22.08.
Došel ti email?
anděl (Pá, 26. 2. 2010 - 11:02)
pokud v člověku samotném...Pro pozorovatele -došla mi jen krátká zprávička-posílala jsem email :-)

Názory lidí jsou částmi jejich štěstí(SHAKESPEARE)
ELTH (Út, 2. 3. 2010 - 14:03)
Zdravím, tak jsem se dočetl až sem na konec a koukám, že Boha a Ďábla a představ o nich je tu plno, ale do Bible se nikdo nepodíval... Článek má pravdu v tom, že ve jménu dobra spojovati se s ďáblem nefunguje, protože ďábel jen lže a pomlouvá a kazí dílo Boží - neumí jinak. Kdo by se chtěl dozvědět něco o Bohu přímo od něj a ne od nějakých rádoby uvědomělých filozofů, podívejte se ke zdroji právě do Bible. http://online.bible21.cz/ nebo stáhnout v PDFku na http://www.nbk.cz/file.php?id=654 Nechoďme kolem horké kaše a pokud se zajímáme o Boha, čerpejme z Bible. Kdo nemá Biblického Ježíše jako svého Pána, slouží světu - čili satanu... Kdo by se chtěl vymanit ze satanovo zajetí jistě může. Stačí činit pokání a vyznat Ježíše jako svého Pána a spasitele. To on za nás položil život abychom měli život věčný. Jedině tak nám Bůh odpustí naše hříchy. Kdo by si nebyl jistý co je blud, tak vězte, že blud je vše co není biblické evangelium, zvěstované nám od Boha v Bibli. Kdybyste to chtěli názorně, tak kukněte třeba sem: http://www.exxephoto.estranky.cz/ Kéž Bůh dá abyste prozřeli a poznali Pravdu, ve jménu Ježíše Krista AMEN!
Reklama