Reklama

Krize způsobené duchovním probuzením

Otevření kanálu mezi vědomými a nadvědomými rovinami, mezi egem a transpersonálním Já a následná záplava světla, energie a ra?dosti často přinášejí nádherné uvolnění.

Někdejší konflikty a utrpení se všemi psychickými a fyzickými symptomy, které vyvolávaly, se náhle překvapivě vytrácejí. To jen potvrzuje skutečnost, že nevyplý­valy z pražádné fyzické příčiny, nýbrž signalizovaly přímý projev vnitřního zápasu. V takových případech znamená duchovní probu­zení skutečné řešení předchozích problémů.

V jiných - nikoli vzácných případech - není osobnost s to správně asimilovat náhlý příval světla a energie: například není-li intelekt do­bře koordinován a rozvinut, nejsou-li kontrolovány emoce a předsta­vivost; je-li nervový systém příliš senzitivní nebo je-li příval duchovní energie příliš nečekaný, prudký a jeho intenzita až drtivá. 

Neschopnost mysli zvládat stav osvícení nebo tendence k egocentrismu a domýšlivosti vedou k mylné interpretaci celého prožitku, což může vyústit ve „zmatení úrovní". Stírá se rozdíl mezi absolut­ními a relativními pravdami, mezi transpersonálním Já a egem; vpád duchovních energií může mít nešťastný vliv a vést k přesycení a na­růstání osobního ega.

S dramatickou ukázkou takového škodlivého efektu probuzené duchovní energie se autor osobně setkal v Psychiatrické nemocnici v italské Anconě. Jeden z pacientů, prostý malý muž, původně foto­graf, tiše a vytrvale prohlašoval, že je Bohem a kolem této klíčové fikce si vybudoval celý soubor fantastických přeludů o nebeských zástupech pod svou vládou. Přitom to byl jeden z nejmírnějších, nejlaskavějších a nejúslužnějších lidí, jaké si jen lze představit: kdykoliv ochotně pomáhal lékařům i pacientům. Byl tak spolehlivý a schop­ný, že mu byla svěřena příprava léků, a dokonce i klíče od lékárny. Jeho jediným přestupkem v této funkci byly občasné krádeže cukru, jímž chtěl udělat radost svým  spolupacientům.

Reklama

Terapeuti materialistického založení by takového pacienta pravdě­podobně považovali za oběť paranoidních bludů; taková diagnos­tická nálepka však nabízí jen velmi nepatrnou nebo vůbec žádnou pomoc k pochopení pravé podstaty a příčiny uvedených poruch. Proto stojí za to pokusit se hledat hlubší interpretaci iluzivních před­stav onoho muže.

 

Vnitřní prožitek duchovního Já a jeho těsná souvislost s osobním egem vedou k pocitu vnitřní expanze, k přesvědčení, že se nějakým způsobem podílíme na Boží podstatě. V náboženských tradicích a duchovních naukách každé epochy nalezneme četná svědectví o podobných stavech - mnohá z nich vyjádřená smělými slovy. V bi­bli např. nacházíme zcela explicitní větu: Jste bohové, všichni z vás jsou děti Nejvyššího." Svatý Augustin říká: „Když duše něco miluje, snaží se tomu připodobnit; miluje-li pozemské věci, stává se pozem­skou, kdyby však milovala Boha, což by se nestala Bohem?" Nejextrémnější vyjádření jednoty lidského ducha v jeho čisté a skutečné podstatě s Nejvyšším Duchem je obsažen v klíčových naukách véd­ské filosofie: Tat Tvam Asi (To jsi ty) a Aham evam param Brahman (Ve skutečnosti já jsem  Nejvyšší bráhman).

 

Ať už člověk chápe jakkoliv rozdíl mezi individuálním egem či já a univerzálním Já, ať je považuje za podobné či vzdálené, rozlišené či sjednocené, nejdůležitější je jasně rozpoznat a v teorii i praxi ná­ležitě zachovávat rozdíl mezi Já v jeho bytostné podstatě, tím, co bylo nazváno „Zřídlo", „Střed", „hlubší Existence", náš vlastní „Vrchol", a malým egem ztotožňovaným obvykle s běžnou osob­ností, kterou si normálně uvědomujeme. Zanedbání tohoto životně důležitého rozdílu může vést k absurdním a nebezpečným násled­kům.

Zmíněný rozdíl nám dává klíč k pochopení duševního stavu paci­enta, jehož příklad jsme tu uváděli, stejně jako dalších extrémních fo­rem sebevynášení a sebeoslavování. Osudový omyl všech, kteří pad­nou za oběť takovým klamům, spočívá v tom, že svému osobnímu egu přisuzují vlastnosti a moc transpersonálního, vyššího Já. Vyjá­dřeno filozofickou terminologií - jde o případ záměny relativní a ab­solutní pravdy, empirické a transcendentní úrovně reality. Takové zmatky nejsou zdaleka neobvyklé u těch, kdo byli oslepeni setkáním s pravdami příliš velkými a energiemi příliš mocnými, než aby je je­jich mentální kapacita mohla pojmout a jejich osobnost asimilovat. Čtenář bude nepochybně s to doložit i další příklady podobných se­beklamů, s nimiž se setkáváme u mnoha fanatických vyznavačů růz­ných kultů.

V takové situaci je přirozeně ztrátou času se s dotyčným přít, či do­konce zesměšňovat jeho blud - to by jen zvýšilo jeho odpor a zatvrzelost. Daleko vhodnější je vytvořit si k němu kladný postoj a (po­kud uznáváme konečnou pravdu jeho víry) snažit se mu vyložit pod­statu jeho omylu a pomoci mu naučit se rozlišovat mezi různými ro­vinami osobnosti.

Někdy vyvolá náhlý příval energie emoční otřes projevující se nekontrolovaným, nevyrovnaným a narušeným chováním. Pro tuto formu psychické reakce je charakteristický křik, pláč, zpívání i různé jme citové výbuchy. Pokud je dotyčný jedinec dostatečně aktivní a impulzivní, může v důsledku vzrušení prožívaného ve fázi vnitřního probouzení hrát roli proroka či spasitele; založí např. novou sektu a zahájí kampaň okázalého získávání stoupenců pro svou no­vou víru.

V některých citlivějších jedincích se může probudit parapsychologické vnímání.   Prožívají vize, v nichž vidí (jak sami věří) vznešené bytosti, slyší hlasy či začnou s automatickým psaním. S bezvýhradnou důvěrou přijímají různé zprávy a bez odporu je poslouchají. Kvalita takových poselství je velice různorodá: některé obsahují vy­nikající poučení, jiné jsou zcela ubohé a postrádají jakéhokoliv smy­slu. Při jejich zkoumání musíme pečlivě rozlišovat a náležitě posuzo­vat, aniž bychom se nechali ovlivnit jejich neobvyklým původem či tvrzením těch, kteří je zprostředkovali. Zvlášť bychom neměli přisu­zovat platnost zprávám obsahujícím kategorické příkazy nařizující slepou poslušnost a těm, jež mají tendenci glorifikovat a exaltovat osobu příjemce.

Zdroj: Stanislav a Christina Grofovi - Krize duchovního vývoje, Chvojkovo nakladatelství

Reklama

Komentáře

jan-blazej (Pá, 18. 3. 2011 - 10:03)
V článku Krize způsobená duchovním probuzením je spousta nesmyslů. Je to způsobeno tím, že autor nemá žádnou osobní zkušenost v této oblasti. Člověk, který se spojí svým vědomím s Bohem (vemírným VĚDOMÍM), jednak nevidí žádné světlo, necítí uvolnění a podobné lidsky snadno pochopitelné věci, to jsou všechno jen plky nevědoucích se kterými zřejmě autor pracoval, ale při plně vědomém stavu sdílí své vědomí s Bohem - včetně nadpřirozené moci. Ani poté se nestává bláznem, naopak plně vědomým člověkem na vyšší úrovni VĚDOMÍ. Člověka v tomto stavu nemůže hodnotit slepý. Více je popsáno v knížce Realita VESMÍRU na www.kosmas.cz nebo na stránce WWW.jan-blazej.eu
Tom (Pá, 18. 3. 2011 - 14:03)
Že by Grof nevěděl o čem mluví a neměl zkušenosti, to bych neřekl. Ono to bude asi tím, že duchovní probuzení není to samé, co osvícení a spojení se s Bohem. K tomu je od probuzení ještě cesta daleká a člověk při ní může prožít různé krize.
jan-blazej, (Pá, 18. 3. 2011 - 21:03)
měl by ses nechat vyšetřit.
jan-blazej (So, 19. 3. 2011 - 10:03)
měl by ses nechat vyšetřit.Někdo se právě přihlásil mým jménem a píše za mne - buď zřiďte heslo, nebo to smažte.
to se tady (So, 19. 3. 2011 - 12:03)
Někdo se právě přihlásil...občas stává. Pokud se ti to nelíbí, tak se zaregistruj.
Petr (So, 19. 3. 2011 - 19:03)
Článek to charakterizuje naprosto přesně již v první větě: Otevření kanálu.
suei (Pá, 13. 5. 2011 - 14:05)
Duchovní probuzení je velice extatický i bolestivý proces - přináší hlavně velikou míru zmatení a strachu z "racionální" společnosti. V současné době je to velice bolestivý proces. Jde o změnu paradigmatu nahlížení na svět.
Touto krizí jsou nejvíce "ohroženi" lidé, kteří jsou nějakým způsobem věřící, poměrně silně, ale nejsou schopni aplikovat svoji víru do reality na uspokojivé úrovni. Vědí, že kdyby chtěli žít podle své víry, museli by udělat veliké ústupky, což jim společnost založená na tzv. racionalitě nedovoluje. Když je tenhle stav velice vypjatý, přichází duchovní krize, která dotyčnému "podsekne" jeho dosavadní život a donutí ho konečně žít podle své víry.
Obnáší to velké zmatky, příznaky těžké duševní choroby, zranitelnost, může to trvat velice dlouho. Taky to může přechodně znamenat, že si člověk může myslet nějaký nesmysl a nemyslí vůbec realisticky. Přesto je ten proces ozdravný.

Pokud by se lidstvo chtělo duchovně probouzet naráz, mohla by z toho být pěkná mela :-D Protože je společnost pořád silně ponořená do materialistického slepectví, je potřeba tenhle blud bludů rozpouštět pomalu a ne naráz.
jan-blazej (Pá, 17. 6. 2011 - 08:06)
Duchovní probuzení je...Myslíte tedy částečné otevření. To je spojeno samozřejmě i s pránou, byť v měřítku nesrovnatelně menším než je tomu u plně otevřeného světce. Po otevření je nárůst prány, zde je všechno v pořádku, člověk se cítí po všech stránkách líp, ale po poklesu to je horší, o tom píšete. V knížce je jedna věta: Stabilita je jen "nahoře" (plné otevření-stav světce), anebo "dole". Nic mezi tím. To částečné otevření není stabilní, nevydrží, proto kolísání prány je zákonité. Někteří citlivější vnímají i vibrace zvenčí, které útočí i na jejich vnitřní prostor. Proto se bojí chodit ven. Nechoďte do města, ale do přírody. Cvičte jógu. Pokud se té přílišné otevřenosti potřebujete nutně rychle zbavit (neměl bych to říkat), mírně se opijte. Bude vám zle, ale uzavře se to. Chcete-li ale žít duchovně, nedělejte to.
suei (Pá, 17. 6. 2011 - 14:06)
Myslíte tedy částečné...No, prošla jsem něčím, o čem jsem si myslela, že je to trochu duchovnější, než co to doopravdy bylo... nebylo to duchovní otevření. Čili ty rady nemůžu posoudit - já jsem se tehdy mohla opít jak jsem chtěla, ničemu to nepomohlo. Nicméně to nebylo duchovní otevření - i když jsem se dost naučila, šlo o něco jiného. To jsem zjistila až po tom, co jsem to nahoře napsala.
GVKB (Ne, 29. 1. 2012 - 09:01)
Svoboda je tam, kde je rovnost, logicky tam kde není rovnost, tam není ani svoboda, z toho lze vyvodit i logicky přímou úměrnost v tom, že čím méně je zde rovnosti, tím méně je zde i svobody, atd. Jde o jakési váhy kde na jedné straně je láska a na druhé straně je nenávist, situace rozhoduje o tom, jestli bude naší prioritou láska nebo nenávist, vše se nečekaně a neustále mění tam kde je energie, kde nic není, tam se nic neděje. Vše zde vzniklo díky chybám a naivní marné snaze tyto chyby opravit, začala vznikat u systémů centralizace, kde v centru byla mocná a bohatá elita, která o všem sobecky rozhodovala a snažila se chyby v systému opravit, což se jí nedařilo a elita to nemohla pochopit, proč se jí to nedaří? Dokonalé je to co je mrtvé a tak se tam nic neděje, jakmile něco není mrtvé tak se tam něco děje a tím to není dokonalé a jsou tam i chyby které není možné opravit. Logicky začala vznikat snaha to, co je živé umrtvovat násilím nebo jinak, takto se množství chyb zmenšilo, ale systém se proměnil ve hřbitov, kde mrví, pohřbívali mrtvé a pokud se nějaká duševní mrtvola omylem probudila, musela být okamžitě násilně zlikvidována, aby nezpůsobovala ostatním duševním mrtvolám problémy, takto začali vznikat kontrolní a cenzurní systémy, které dohlíželi na to, aby se nikdo nemohl duševně probudit a na centrálním hřbitově, byl násilně zajištěn mrtvý duševní klid. Takto evolucí, vznikli, mrtvé státní osnovy, podle kterých začali učitelé proměňovat studenty v duševní mrtvoly, koho chléb učitel jedl, toho i musel na slovo poslouchat, aby na tomto hřbitově neumřel hlady. Někteří učitelé odmítali učit podle mrtvých státních osnov studenty a tak byli pronásledováni, některým učitelům se usekla hlava (Jan Křtitel), jiné učitele bylo třeba ukřižovat (Ježíš Kristus), nebo se učitelé zase upalovali na hranici (Jan Hus), atd. Nastala krize a už nebyl čas se párat s učiteli, co odmítali učit podle mrtvých státních osnov a tak se začali učitelé střílet (Gándhí), učitelé změnili taktiku a přesunuli se na internet, aby si uchránili svůj život. Elita s takovýmto podrazem nepočítala a tak se rozhodla, že bude mít internet pod kontrolou a jakmile zde bude na internetu nějaký učitel, který nebude učit podle mrtvých státních osnov, že se mu zablokuje přístup na internet, krátké jsou v lidské kultuře doby, kdy je možné se duševně probudit, protože je zde správný živý duchovní učitel, kterého dosud sobecká elita násilně nezabila. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je.
Superman (Pá, 17. 6. 2011 - 14:06)
??? MILUJI LUCKU VONDRÁČKOVOU !!! ???
Reklama