Reklama

Hledání pokladu

Jeden člověk chtěl být hodně šťastný. Myslel si, že když bude bohatý, vše bude snadné. Četl mnoho knih, návodů a rad, chodil na různé semináře. Dozvěděl se spoustu informací o tom, jak být úspěšný a zbohatnout. Poklad, kdopak by ho nechtěl. Podle vzácných nauk může poklad najít jen osvícený. A tak se při svém hledání dostal k Mistrovi, u kterého se učil 10 let. Po tolika letech studia se stal moudřejším a osvícenějším, uměl meditovat, uměl se postit, byl vyrovnanější, ale stále nebyl spokojený a i když se učil odříkání a pokoře, po vysněném pokladu nepřestal toužit.

Konečně mu Mistr po jeho naléhání dovolil jít pro poklad: "Ten bude v hořícím domě, kde budu já, Tvůj učitel, ležet popálený na lůžku a budu Tě prosit, abys ukončil mé trápení. Nebudeš si všímat mého nářku, bolestí a utrpení, probodneš mé srdce a poklad bude Tvůj." A tak stalo se, jak bylo předpovězeno. Když ale měl bodnout člověka, ruka se mu třásla a síly ho opustily. Nemohl provést tak hrůzný skutek a omdlel.

Když se probudil, Mistr stál nad ním, pokáral ho, že neuposlechl jeho příkaz. "Jsi neposlušný, zbabělec, bereš ohledy na jiné, nedovedeš prosadit své touhy a poklad si nezasloužíš. Takhle budeš pořád chudý." Musel studovat dalších 10 let. Pak se opět mohl pokoušet o poklad za stejné situace v hořícím domě. Tentokrát ale, poučen předchozím neúspěchem, rozhodl se vykonat přání Mistrovo a proklál jeho srdce - v tu chvíli omdlel. Když se probudil, rozlícený Mistr stál nad ním a křičel na něj, jak si dovolil probodnout srdce člověku. "Jsi příliš lačný bohatství, pro svou hamižnost dokážeš zabít člověka. Nejsi hoden pokladu.Takový hřích vyžaduje potrestání."

A tak musel Mistra opustit. V mysli měl zmatek. Nevěděl a nepochopil, jaká cesta vede k bohatství a pokladu. Nauka? Studium? Půst a odříkání? Úspěch? Respekt k autoritám? Neposlušnost? Bezohlednost? Pokora? Lidskost?
 

A tak se snažil zapomenout , začal žít , pracovat, oženil se, měl rodinu a děti. Uběhlo mnoho a mnoho let a na poklad úplně zapomněl. Jednou při návratu z práce šel kolem domu, kde vzplanul oheň a z hloubi domu se ozývalo sténání. Vběhl do domu a v plamenech viděl na lůžku ležícího člověka. Bez přemýšlení a bez ohledu na vlastní nebezpečí a popálení uchopil postiženého a vyběhl s ním ven z domu. Venku pak omdlel. Když se probudil, poklad byl před ním.

Reklama

Tento příběh v podobné formě jsem kdysi četl. Nyní se mi zřetelně vybavil a ještě více jsem si uvědomil jeho všeobecnou pravdu, když jsem si přečetl následující zprávu z denního tisku:

Č e s k á L í p a - Dva velcí hlídací psi málem roztrhali desetiletého chlapce, který nedbal na výstražné cedule a vlezl na autovrakoviště v Mikanově ulici v České Lípě. Ze spárů rozzuřeného rotvajlera a vlčáka jej vyprostil jedenapadesátiletý Jan Bareš, který žije poblíž. "Chlapec utrpěl na nohou velmi hluboké tržné a zhmožděné rány. Po chirurgickém ošetření v nemocnici ho vrtulník přepravil na jednotku intenzivní péče do nemocnice v Ústí nad Labem," přibližuje okolnosti nehody šéf českolipské záchranky Jaroslav Popelka. Neštěstí se událo ve čtvrtek vpodvečer.

Majitel psů nebyl nikde nablízku. "Nevím, co kluka napadlo tam lézt, ale asi si na vrakovišti chtěl prohlédnout zbytky aut," řekl Bareš. Na chlapcův křik jej upozornila osmasedmdesátiletá matka. "Vzal jsem sekáček na maso a běžel jsem, co jiného zbývalo," říká Bareš. Ten líčí, že chlapce začali rozzuření psi trhat. "Kdybych dorazil o dvě minuty později, zvířata by ho snad sežrala." Sám zachránce se při zásahu poškrábal o zrezivělý drátěný plot. Obává se také, že psi nebyli očkováni. "Nebyl to první malér. Už dříve mě jeden ze psů napadl," vzpomíná Jan Bareš. "Pomoc přišla na poslední chvíli - za okamžik by chlapec klesl a psi by se pustili i do jeho hlavy," tvrdí policejní mluvčí Ivana Baláková. "Zachránce se zachoval velmi statečně, což je dnes velmi vzácné," míní Baláková. "Dokázal těžce zraněné dítě oddělit od běsnících šelem a vyvléci z jejich dosahu." Mluvčí vysvětluje, že policisté nyní posuzují detaily a zkoumají všechny okolnosti případu. Podle výsledků pak rozhodnou o trestní odpovědnosti majitele psů. Pokud shledají důvody k obvinění, bude stíhán pro ublížení na zdraví z nedbalosti.

Otištěno se svolením autora MUDr.Miroslava Ilgnera. Další příběhy a úvahy na jeho internetové stránce zde.

Reklama

Komentáře

Strážné a Tama… (Ne, 9. 9. 2018 - 09:09)
Naděje umírá poslední. V roce 1947 jsem trávil chvíle ve Strážném s Tamarkou Gregorovou, dcerou René Gregora.Kdyby ji snad někdo znal, rád bych se s ní viděl. Je narozena asi tak v roce 45. Kdyby snad přece - kdyby mohla napsat na mail: zdenekhihi zavináč seznam cz.
Reklama