Tato báseň pochází od starodávného indického náboženského vůdce Atisa z 11. století.  

Člověk možnost svobody, či lépe předurčenost ke svobodě, nosí v sobě. Jenomže okolo tohoto svobodného já, okolo vlastní svobody nastavěl jednu mříž za druhou.

Kontroverzní sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím tlačítka, byl pomocí virtuální reality byl v dubnu tohoto roku představen na pohřebním veletrhu v Amsterdamu. Píše o tom server listu The Guardian.

Výbor z Krishnamurtiho díla jasně ukazuje skryté kořeny problémů člověka: zdeformované myšlení, které si samo nevědomě vytváří různé strachy, frustrace a konflikty. K řešení všech problémů je nutné porozumění, tj. poznání pravdy a poznání vlastní psychiky. K poznání sebe sama je nutná stálá bdělá pozornost, stálé uvědomování si všech svých duševních hnutí. A tímto uvědoměním je pak možné dojít až k vlastní radikální transformaci, opravdové vnitřní revoluci. Ukázky:

Je konec s hatha jógou, přichází jóga nidra. Tento druh cvičení spočívá v uvolnění těla i ducha a tato relaxace umožňuje lepší spánek bez probouzení, píše francouzský deník Le Figaro.

Je-li naše vědomí neduální, jsme natolik uvolnění, že nic nenamítáme proti životu, jenž je takový, jaký je.

Podle opakovaných průzkumů veřejného mínění by více než 80 % obyvatel České republiky zemřelo raději doma než v nemocnici či podobném zařízení. Skutečnost je ale přesně opačná, jen zhruba 20 % lidí se toto přání skutečně vyplní. Pilotní projekt VZP je jedním z kroků ke změně tohoto stavu.

Nizozemská vláda chce navrhnout zákon, který by legalizoval asistovanou sebevraždu pro lidi, kteří mají pocit, že jejich život se naplnil, ale nutně nejsou nevyléčitelně nemocní. Nizozemsko bylo první zemí, která legalizovala v roce 2002 eutanazii, ale jen pro pacienty, u kterých se má za to, že trpí nesnesitelnou bolestí bez naděje na vyléčení, napsala agentura Reuters.

Najít si v dnešní době chvilku jen sami pro sebe, začíná být poměrně nelehký úkol. Vnitřní klid je přitom důležitý nejen pro očistu naší mysli, ale ovlivňuje i naše každodenní fungování. Naučit se meditovat není žádná věda a zdaleka to není jen výsadou zapřisáhlých jogínů či východních kultur.

Umění je považováno za dechberoucí, oduševnělé. Existuje umění bez oduševnění? Mohou bez toho umělci žít?