Miluji 2 zeny - manzelku i milenku

chci navazat na text karly z 18.9., nybrž jsem se k těmto strankam dostala až nyní, a velice mě zaujaly už prácě proto,že se nacházím ve stejné roli jako ona, také udržuji poměr s ženatým mužem, v žádném případě po něm nechci ,aby se rozváděl, protože vím, že manželství s dvěma dětmi jim klape, ale prostě se máme rádi a užíváme si života prostě občas spolu a plnými doušky, aprotože se stýkáme v poněkud dostatečné vzdálenosti od jeho bydliště, nijak se neskrýváme a na cizí lidi působíme asi jako každý jiný "věrný" pár.Prostě je to tak, že se máme rádi, ale já se ho ani nehodlám do něčeho jako je rozchod s manželkou nutit.A Karle děkuji za tyto články, neboť mě to opravdu oslovilo a cítila jsem potřebu taky něco napsat.Všem ženám těchto osudů přeji hlavně klidný a pohodový zaláskovaný život, ikdyž je jasné, že nic netrvá věčně.....

Milovat dve zeny najednou neni,podle me, principialne odlisne od lasky ke dvema zenam po sobe. Zadna laska nejenom,ze neni stejna jako jina, ale (opet aspon u me) se ani neprotinaji, nemaji prunik. Jenom psychotik by uprimne pouzival stejne nezne osloveni pro dve zeny (ktere miluje) po sobe. A stejne tak je to pokud se vyskytnou soucasne.Je tu ale jeden aspekt, ktery jsem ve vetsine muzskych prispevku nezaznamenal a i kdyz muze nekomu znit pateticky, uvedu ho - je to CEST. Dnesni doba je podle me nenazrana (nejsem pametnik, je mi 27) a vsichni chteji mlsat. Muz na sebe bere (feministky prominou) casto pravo rozhodovat a s nim i zodpovednost se svymi rozhodnutimi zit. Jakykoli prohresek proti vlastnim principum vede k tomu, ze si clovek potom uz nepripada tak jiste a "spravne" , coz vede k dalsim prusvihum....Duvod proc jsem o techto vecech premyslel je samozrejme tem, ze v te veci nemam cisty stit. Neslo ale o manzelka/milenka ale o dve pritelkyne. Kdyz jsem to "cestne" vyresil rozchodem s jednou z nich (i kdyz jsem ji miloval), melo to katastrofalni dopad na jeji zdravi, smozrejme byly relapsy, ktere prestaly az ted kdyz je mezi nami Atlantik. Odpustil jsem si teprve pred nedavnem - ne,z e bych to vymazal, ale uz se nemusim opit pokazde kdyz si na to vzpomenu, coz je kazdy den. Pochybuju, ze se mi nekdy vrati nektere iluze o me nebo lasce, ktere jsou potreba pro vytvoreni "uplneho" vztahu.

Pro Karlu: jistě, bylo to opravdu myšleno tak, jak říkáš. Holt chlapi mají asi fakt jiný myšlení, než my ženy. Žena to pochopí správně, muž ne. A hned může vzniknout "problém", že?Za další - pro všechny milenky: a vy si myslíte, že ten váš "miláček" svou ženu v době, kdy si jí bral nemiloval?? A pokud by se tedy opravdu rozvedl a vzal si vás... vy byste o takového chlapa ještě stála?? Vždyť chlap, který dokáže tak snadno opustit svou ženu, to může za čas zrovna tak udělat vám!!! Opravdu byste z toho měla dobrý pocit - pocit vítězství? Já osobně bych asi do smrti měla výčitky svědomí, že jsem ublížila moc lidem a že jsem rozbila rodinu - hlavně těch chudinek dětiček by mi bylo asi líto (ty opravdu za nic nemohou), prostě, že jsem jim "ukradla" tátu... ukradla něco, co mi nepatří... Nechci být za mravokárce a dělat ze sebe svatouška, to ne, já jen radím svobodným holkám najít si rovnocenného partnera a pokud možno nestrkat nos do "cizích věcí", neboť si sama zaděláte na problémy. To je jen můj názor, ať se někomu líbí či ne. Podotýkám, že sama jsem se v tom po nějaký čas plácala (byla jsem milenkou jednoho o dost staršího muže) a když to můžu zhodnotit zpětně... jasně, něco mi to určitě dalo, ale kdybych mohla vzít teď čas zpátky, asi bych se rozhodla úplně jinak a nikdy bych do toho bývala nešla, ale tenkrát jsem nikoho neměla a tak jsem uvažovala taky jinak. Možná tak, jako třeba uvažuje spousta z vás: "no co, já nikoho nemám, já přece nikoho nepodvádím, to on by měl mít nějakou zodpovědnost, já jsem sama..." Takhle jsem tehdy opravdu uvažovala, ale věřte, tohle není východisko. Není totiž nad to, příjít domů z práce a tam vás čeká otevřená partnerova náruč... náruč, která vás obejme kdykoli to potřebujete (ne jen když se ten "váš ženáč" zrovna "utrhne", protože manželka šla s dětmi plavat...K.

Takhle to s temi vyzehlenymi kosilemi nikdo nemyslel. Tak slo o vytvoreni zazemi, do ktereho patri i vyzehlene kosile, ale podstata tam byla kladena na neco jineho a to na teplo rodinneho krbu, tak to bylo prezentovano, nebo aspon tak jsem to pochopila ja. Pro Petru: s tou konfrontaci sobeckosti a sebeobetovani to je slozitejsi, napisu vic priste.

"... od vás chtěl, aby měl čistě vypranou a vyžehlenou košili, uklizeno, navařeno... " - je zvlastni, jak si vsichni mysli, jak si vetsina zen mysli, ze to jsou hlavni trumfy proti rozvraceni vztahu. Ja osobne se necemu takovemu branim, kosile si zehlim sam a s uklizim na stridacku (i kdyz manzelka vic) a ve vareni se take stridame. Neni to proto, ze by manzelka nechtela tyto veci delat, naopak jsme meli vystup kvuli tomu, ze se nenecham opecovavat. Ale ja nechci mit pocit, ze se nekdo o me musi starat, ze nejsem sobestacnej. A ma to taky dalsi vyhodu v kontextu k teto diskusi - manzelka ma cas na veci, ktere jsou opravdovymi piliri vztahu. Ma cas na sebe a odpocinek a je tudiz temer neustale mila a prijemna.Abych to shrnul - nejaka vyzehlena kosile ci kus zvance by me ve vztahu nikdy neudrzel, to se da zaridit i jinak. Ale pohoda, duvera, vzajemna opora a treba i mile prekvapovani - to jsou Ty uzasne veci.

Holky uvědomte si, že v 90 % případů budete v roli milenky až na tom oněm 2. místě, protože na 1. místě budou děti, rodina. Tahle pozice se vám líbí?? Mě teda NE!!!

Holky, boha jeho probuďte se a najděte si vlastní vztah, plnohodnotný a se vším všudy!!! K čemu vám jsou pečlivě plánované a utajované schůzky, které se mohou uskutečnit pouze, když on se zrovna "utrhne", když zrovna nemusí dělat s dětmi úkoly, odvést je do kroužku (do školy/ze školy), či zajet s manželkou na nákup, obstarat to či ono pro svou rodinu??? A vy? Jste jako loutka na špagátku, za těch pár hezkých chvilek, které vám on milostivě věnuje dáte cokoli - čekáte, trápíte se, je vám smutno... A když vám zrovna není dobře a potřebovala byste ho úplně nejvíc, tak je kde?? No přeci u své rodiny, hraje si se smějícími dětmi, nemá ani tušení, jak vám zrovna je a co vás trápí - jste prostě sama...!!! Pořád doufáte a čekáte, že se to jednou změní... že vy budete tou "vítězkou"... NEBUDETE - to mi věřte!! Chlap, kterému záleží na budoucnosti a výchově svých dětí dá vždy přednost právě jim a tím pádem i jejich matce, jejich společnému domovu... Proč by měl někde začínat od znova s holýma rukama (tím myslím vzít si vás?) Vždyť co mu vlastně chybí... má krásné zdravé děti, pěkný domov, auto... doma uklizeno, vypráno, vyžehleno... Jasně, že mu to někdy připadá nudné, ale při představě, že by tenhle veškerý "luxus" neměl... No a co by tak asi čekalo vás, i kdyby si vás dejme tomu vzal - no asi to samé, co má teď právě se svou ženou - najednou by to už nebylo jen o tom mazlení a užívání si, ale najadnou by taky od vás chtěl, aby měl čistě vypranou a vyžehlenou košili, uklizeno, navařeno... To co dělá teď jeho žena, byste musela zrovna tak zastávat vy, byla byste v jednom kole, unavená, vyčerpaná... a kde je ten úžasný sex, kterého jste si užívali, když jste ještě nebyli pod jednou střechou, když to bylo jen "tajně", aby se na to nepřišlo... Myslíte si, že toho se chlap nají? Ale jděte, to jste teda naivní!!! Mluvím z vlastní zkušenosti. Asi rok jsem to táhla s jedním ženáčem, protože jsem si myslela, že už v životě žádný jiný nepřijde a že to tak asi musí být. NEMUSÍ!! Nyní mám krásný vztah se svobodným klukem (sama jsem samo taky svobodná) a nemusím přemýšlet, jestli si mě jednou vezme nebo ne. On mě totiž o to sám žádá... Nemusím se doprošovat, nemusím čekat, nemusím se trápit... Tak o tom holky trochu přemýšlejte!!!K.

Ahoj Karlo A., z toho co pises se mi zdas jako velice rozumna zena. Myslim, ze kdyz se odmysli partnerova manzelka a deti, tak se ve vasem vztahu opravdu chovas velice rozumne, ale jak se vyrovnavas s tim, ze oni existuji a mimomanzelskym vztahem jim proste ublizujete. Myslim, ze jsi psala, ze rodina partnera ma pred Tebou vzdy prednost, takze ji neokradate o cas s tatou prozity, ale prece jenom nekdy s Tebou je a v tu dobu by se mohl venovat jim.Pises, ze nemyslis na budoucnost a zijes soucasnosti Vaseho vztahu a tim co od partnera dostavas(ted jsem to neformulovala presne, ale vis asi o jake pasazi z Tveho prispevku mluvim) a ze stejne jednou odejdes. To je v dane situaci rozumny pristup, ale mne se zda dost sobecky a necitlivy vuci vsem zainteresovanym, ale v podstate i necitlivy k sobe samotne. Myslim, ze inteligentni a rozumna zena jako Ty ma na vic, nez hrat druhe housle. Opravdu nechci, abys to brala jako utok proti sobe. Pisu to uprimne a otevrene, protoze si myslim, ze nema cenu to opisovat jinymi zaobalenymi slovy. To bychom se vsichni ,,uklepali":-)P.

Kazdy je jiny a kazdy vztah je jiny, to je trochu pravda, ale obcas maji nejake prvky spolecne. Ja jsem prave otevrela tuto diskusi proto, abych ty spolecne prvky zakonitosti nasla. Treba to, proc je nevera stale strasne tabu, i kdyz se v kazde rodine vyskutuje prurezem vsech generaci. Ja jsem se svym milencem stastna proto, ze me ten vztah dava to, co mi nikdy zadne vztahy nedaly a to emocionalni harmonii, proste takovy ten pocit, ze je clovek naladen na stejnou vlnovou delku. Jednoduse zamilovanost, ale uz to nejakej rok trva, takze uz je to taky trochu vychladla zamilovanost a spis proste ten prijemny endorfinovy pocit, ze si s nekym hodne rozumim a hodne se na nej tesim. Ja jsem mela jednoduse na vyber. Budto prozit neco skutecne fajn nebo si nechat zajit chut. Ja neposuzuju muze podle stavu, ale podle toho, jak mi s nim je. A vztahy neposuzuju podle perspektivity, ale podle toho, cim mi obohacuji zivot. To je zas sofisikovanej blabol. Proste jsem ho chtela a moralni zabrany nestacily. Mela jsem ale casovou vyhodu. Kdyz jsme se poznali, bylo mi 21, kdyz jsme si spolu zacali, tak mi bylo 23. Uz v te dobe mi bylo jasny, ze je to na cas a o to vic jsem si toho uzivala. Od pocatku jsem smirena s tim, ze ho mam "pujcenyho" a ze s nim nemuzu pocitat v budoucnu. To je zase hranice moje. Ja bych jedinym slovem neprispela k jeho rozvodu. Nechci se tim delat nejak uslechtilou. Ale je v tom i kus sobectvi. Rozvest chlapa je pekny orisek, nemam rada predem prohrane boje.... ale hlavne a zejmena rozvody nepodporuji, obecne. Nechtela bych, aby se rozvedli my rodice, nechci abych se jednou rozvadela ja a nechci ani, aby se kvuli me musel rozvest on. Snad taky proto, ze vim, jak moc by mu to ublizilo a nevim, jestli existuje zpusob, jak bych mu to ekvivalentne nahradila. Samozrejme, jde zalozit novou rodinu, novou domacnost, nove deticky, ale to neznamena, ze ty "stare" deticky a ta stara domacnost by mu byla lhostejna. Vite, myslim, ze milenka, ktera rozvadi zenateho muze, je bud uplna krava nebo strasna masochistka. Samozrejme, ze se nabizi otazka, proc teda ty zenace nenechame na pokoji, kdyz s nimi stejne nemame zadne "seriozni" plany.... no uz jsem psala... proste se neda odolat. Muj pritel je samozrejme jeden z tech, kteri nesnasi jakykoliv natlak, takze kdybych zacala nejak pofnukavat a doskremravat se, tak by to urcite resil omezenim komunikace. Ale on prave na me ocenuje tento liberalni pristup a fakt,ze mu zivot nijak nekomplikuju a ze na 100 procent participuju na nutnem konspiracnim rezimu. Dokonce bych rekla, ze tu mou okazalou nezavislost nema vubec rad, cas od casu totiz odjedu na par tydnu ci mesicu do zahranici a on se boji, ze se k nemu uz nevratim. Takze je to paradoxne tak, ze se boji vic on nez ja. Nejvic ze vseho nejvic se boji, ze se vdam a zmizim... A ja se jednoho dne pochopitelne vdam a zmizim....

Mam pocit, ze se zde probira jen jeden typ nevery - muz ma manzelku (od ktere nechce odejit) a milenku. Tu ma proto, ze mu manzelka zevsednela. Ale podle svych zkusennosti je to jenom jedna barva z cele palety. Reknu 2 priklady ze sveho okoli.Prvni je pribeh kluka, ktery ma jiz nekolik let dve milenky. Ani jedna nevi o te druhe. S zadnou nema deti, s zadno z pochopitelnych duvodu nemuze zit a dvojvztah je pro nej trapeni. Presto se nedokaze s jednou rozejit. Proc? Zrejme se neumi rozhodnout.Druhy je pribeh, kdy si zenaty kluk hledal milenky, protoze byl nespokojeny se svym vztahem v manzelstvi a jeho pokusy o navozeni prijatelne atmosfery selhavaly. Nakonec se paradoxne rozvedl v obdobi, kdy zadnou milenku nemel. Dneska ma bajecne manzelstvi a nevere se brani jako cert krizi. Ptal jsem se ho proc - vazi si vlastni zeny, v jeho ocich je to ta nejbajecnejsi zena, kterou by nechtel nikdy podvest.A zaver? Kazdy clovek je jiny, kazdy vztah je jiny. Mozna ze vetsina pribehu nevery je o uzivajicim si manzelovi, okoukane manzelce a potvore milence, ale neni to vzdycky zdaleka tak.

A jeste jsem se chtela na neco zeptat milenek. Dokazu nejak pochopit, ze kdyz se zamiluje jiz vdana zena s detmi do zenateho muze, tak se nemusi citit, ze o neco prichazi. Deti uz ma, domov take atd. Jenze pokud svobodna a mlada zena chodi s muzem, o kterem vi, ze s nim nebude mit ani spolecnou domacnost ani deti...Ja mam pocit, ze bych v takoveto situaci byla tak nestastna, ze by mi to mne samotne i zabranovalo ve vztahu dal pokracovat. Citila bych v tom strasne nenaplneni a bezvychodnost. Mozna, ze vetsina milenek v koutku duse doufa, ze to dopadne pro ne dobre a nakonec se muz rozvede a s nimi zalozi novou rodinu, ale Ty Karlo Antonie pises, ze jsi s timto stavem smirena a vis, ze spolecna budoucnost nebude. Jak v tom muzes existovat a byt spokojena? Diky P.

Ahoj, je to fakt, ze to tu spise vypada jako boj manzelek s milenkami, ale ja myslim, ze to je pro obe strany prinosne.Take souhlasim s Alici, ze podvadena manzelka se musi chovat rozumne a prijemne k manzelovi, jinak ho opravdu muze jednoduse svym chovanim od sebe odehnat. Jak uz tady nekolikrat padlo, nevera je strasne casta a je jen malo manzelstvi, kterym se vyhla. V nasi rodine postihla vsechny generace, ale kazda se s ni vyporadala jinak. Moji prarodice se rozvedli kvuli milence dedy. Kdyz to prasklo, tak se chtel k babicce vratit s omluvou, ale ona ho jiz kvuli sve hrdosti neprijala. Rekla: ,,kdyz jsi jednou odesel, uz se nevracej". Rekla to i presto, ze ho stale strasne milovala a do smrti se s tim rozchodem nevyrovnala. Zustala sama. Moje maminka se zachovala velice rozumne, tatovi nic nevycitala a trpelive cekala, az ten mimomanzelsky vztah ukonci. Stejne jako Alice. Vratili se k sobe a ja dnes (je jim kolem 60ti) neznam spokojenejsi a vyrovnanejsi par nez jsou oni dva. Ja jsem si pri ,,nasi nevere" vzala priklad z maminky a muj manzel pochopil, ze zazemi u me a u deti je pro nej dulezitejsi nez vztah s milenkou a ted jsme spolu moc radi. Ale na rozdil od Alice jsem chtela, aby se manzel s milenkou rozesel hned. (Myslim tim, hned jak se spolu setkaji, ne aby ji volal:-). A jak uz jsem psala vyse, vim, ze kdyby se to zase opakovalo a manzel by si opet nekoho nasel, asi bych uz sama od nej odesla. Ale samozrejme to zase zalezi na spouste okolnosti a urcite nechci generalizovat. Kazdopadne si myslim, ze nejhorsi co muze manzelka udelat je odvolavat se na svou hrdost, jako to udelala moje babicka (ta neziskala svym postojem vubec nic), zacit hystercit a balit manzelovi kufry.Alice, chci se Te zeptat, dokazala by ses takto tolerantne chovat i pri dalsi nevere, pokud by k ni nedej boze doslo? Nebo citis, ze mas nekde nejakou hranici? Diky Petra

Taky se pridam k pochvale Alice. Proste zena na urovni, ktera nefnuka a nestezuje si a je si vedoma, svych trumfu a taky je patricne vyuziva. Kdybyste to tak delaly vsechny, tak rozvodovost bude 0%. Ja se musim k tomu nazoru pridat, i kdyz to bude znit asi divne, protoze jsem v roli milenky. Myslim, ze manzelky maji neskutecne silne zbrane, akorat je neumeji pouzit. Na jedne veci to ale trochu pokulava. To, ze se muz dobrovolne nerozvede je jasne, kdyz ma takove klidne zazemi, ale jina vec je, ze se tesi ze zazemi a hodne chapajici zeny a milenku si necha dal... Tak, jak to licila Jola, ze uz fakt nema trpelivost porad cekat, az ho ty milenky orzi. A milenky omrzi, tomu verte. Neomrzi hned a neomrzi kazda, ale cas z toho udela taky trochu rutinu a kdyz se navic vezme v uvahu to neustale konspirovani a stres, ze se to provali, tak si muz v podstate i rad odpocne, kdyz mu ta milenka treba ze zivota zmizi. Pro Petru:S tou toleranci to neni tak, ze bysme se trenovali z nudy na zenacich. To je proste jenom jeden z kladu, ktery clovek do zivota z toho vztahu ziska. Ja chapu, ze je pro podvadene manzelky nepochopitelne a neospraveditelne, proc ty mlady mrchy svadi jejich muze, kdyz muzou mit mraky svobodnych. A neda se jednoznacne rozdelit milenky na ty zly aktivky, co chteji urvat jine dobre situavaneho muze v nejlepsi veku pro sebe a na ty hodnejsi pasivky, co do toho vpadly ani nevi jak. Obecne to funguje tak, ze muzi kolem 35 +/- jsou skutecne pro svobodne zeny velice pritazlivi. Jednak se umeji chovat, maji uz casto i jiste postaveni, kterym imponuji, tedy slusnou praci a casto i slusny prijem, umeji jednat s zenami, umeji je svadet, jsou dobri v posteli a pritom jsou stale jeste hravi a rozdovadeni. To je pri srovnani s vrstevniky znacne odzbrojujici. To, ze byli tito sarmantni panove ve 20ti letech taky nemozni uz samorejme neni podstane, protoze dulezite je, co nabizi ted. O to je samozrejme tezsi, kdyz zena hleda nekoho takoveho mezi svobodnymi kluky a srovnava ho se ziskanou zkusenosti. Ono totiz moc skvelych chlapu kolem 30ti let, kteri by byli svobodni a pritom nesobecti, uz neexistuje. Proste proto, ze kazdeho fajn kluka do te doby nejaka divenka ulovi natrvalo. Ulovi je hnusny vyraz. Omlouvam se. ;-) Takze samorejme je nutne hledat stejne casem mezi vrstevniky. Nestezuju si, jen se snazim vysvetlit vnimani mladych holek. A pokud jde o aktivitu muzu, neni to ani cerne ani bile. Ver tomu, ze vetsina zenatych muzu aktivnich je. Me samotne se stalo, ze jsem mela dosti okazale nabidky od vice nez 6 zenatych muzu za poslednich 5 let. Pravda, vetsina na to sla dost primitivne a bylo jasne, ze jim ani nejde o nic jineho nez je sex, ale na me to melo vliv dosti negativni, proste jsem pochopila, ze nema slysl mit ruzove bryle a ze ten manzelsky zivot neni v zadnem pripade tak ctnostny, jak ho rada lidi prezentuje. Aktualne mam muze, ktery se tomu vylozene branil a ja ho aktivne rozhodne nesvadela, trvalo to mesice nez jsme proste jednou neodolali. To nas samozrejme neomlouva. Tato diskuse byla puvodne delana pro zaletne muze, ale je videt, ze az na par vyjimek, o tom muzi nechteji psat, nebo maji proste na starosti "dulezitejsi veci". Nebylo cilem udelat z teto diskuse boj manzelek proti milenkam, i kdyz to tak zatim trochu vypada. Mozna by bylo zajimavy, kdyby se sem pridali i jini v jine situaci. Treba vdane zeny, co jsou neverne, nebo svobodni muzi, kteri miluju vdanou zenu atd. Myslim, ze takovych osudu je plno, a ze v jednom se vsechny shoduji. Vsichni chceme toho sveho praveho....

Ještě musím dodat, že z toho tvého příspěvku je patrné, že mu nenosíš talíř plný dobrého jídla s ubrečenýma psíma očima, ale rozesmátá a plná dobré nálady. Až jednou budu v tvé situaci, musím si na to vzpomenout a udělat to taky tak! Díky.

Teda Alice, smekám!!! Tys to vystihla!!!

Opravdu jsem dlouho váhala, zda napsat. Jsem totiž tou první (druhou) tj. podváděnou manželkou. Spousta odpovědí a názorů se týká vztahů na úrovni emocí citů, pocitů a toho tolik oblíbeného (opovrhovaného) sexu. Já sama mám jako manželka velkou sexuální potřebu a s tím potřebu emociální a intimní. Nestačí jen sex bez pocitu sounáležitosti, možnosti se přitulit a pod. To si na těchto stránkách všichni v podtextu vyčou, že jde především o to, hlavně ženám - je mi 30 jsem vdaná již 11 let. Chtěla bych se však probrat trochu jiným tématem s nevěrou souvisejícím a to zázemím. To je to bájné slovo, které každá trochu příčetná a schopná manželka může použít proti milence. Nejsem stará, neatraktivní či hloupá a obtloustlá. Jsem mladá atraktivní a ... manželka, tudíž okoukaná, zevšednělá a známé příloví říká, že i srnčího se člověk přejí. Ale mám doma pro svého něvěrného manžela to zázemí. On ví, že doma bude vypráno, uvařeno, uklizeno a od tohoto pohodlí se přeci těžce odchází za sebelepší milenkou, která toto zdaleka nezajistí tak, jako manželka po 10-ti leté zkušenosti. A proto jsem po odhalení 5-ti měsíční nevěry mého manžela touto hrou na dobré zázemí začala přímo dusit a přehánět. Poté, co manželovi nezbylo nic jiného, než že se přiznal a teď je ve fázi rozchodu (3 týdny a já nikam nespěchám)v tom pokračuji. Nevím, nakolik úspěšně, ale sám manžel to charakterizoval slovy nádherná jistota, kterou ve mě má. A o to v životě dvou lidí, kteří vychovávají děti (máme dvě) asi jde. Ta nádherná jistota, která je protivná nudná a všední. Jen do té doby, než se začne hrouit a ztrácet. Takže jako manželka říkám dobré zázemí, trpělivost a životní moudrost se znalostí partnera nám dává velkou šanci na výhru. Jen to zvládnout a ustát!

Milá Petro naprosto souhlasím s posledním odstavcem, nějak nechápu, když tu "milenky" brečí, jak se musí uskrovňovat, dělit se o chlapa se zákonitou manželkou ap. Jsou to pěkné mrchy ty manželky, že chtějí manžela jenom pro sebe.

Pro Karlu Antonii: nevera manzela trvala jen nekolik mesicu a to jiste melo i vliv na to, jak jsme ji resili. Tech pribehu je tady uvedenych spousta a jednoduse se to splete, chapu.Na to, co vede muze k neveram by urcite meli odpovedet oni. My zeny se jen muzeme domnivat, ale urcite to jsou mimo jine ty vseobecne zname duvody (nesoulad v sexu, okoukanost, stres atd.)Chybou je nevera pro manzelsky svazek, ale urcite bych mezi neveru a chybu obecne nepsala rovnitko. Je to prilis siroka zalezitost.Musim rict, ze me vzdy popichne, pokud se vynaseji jinak kladne vlastnosti u lidi, kteri je ale projevuji v ne prilis moralni cinnosti. Je to jaksi obracene naruby. Pises, ze pro milenky je vztah se zenacem tvrdy vycvik tolerance, ktery se casem zuroci, ale vyzaduje hodne odolnosti. Je to urcite pravda, ale nebylo by lepsi, kdyby si ty zeny trenovaly a zdokonalovaly svou toleranci a odolnost nejakym jinym zpusobem a v jine cinnosti? (K tomu vynaseni kladnych vlastnosti ucastniku nevery: to je jako kdybychom opevovali vytrvalost nesikovneho zubare, s jakou neustale spatne spravuje zuby:-))A jeste jedna poznamka:Musim rict, ze ,,pasivni milenky", ktere byly sbaleny ,,aktivnim zahybacem" prilis neobvinuji. Stvou me ty ,,aktivni milenky", protoze vedome rozbijeji vztahy a zpusobuji tak bolest. I kdyz k nevere jsou potreba dva.

Oprava: spletla jsem si nejake udaje z pribehu Petry a Joly, omlouvam se. V zasade je ale videt, ze se ty pribehy v mnohem podobaji, alespon pokud jde o reakce muzu...

...Sice je fakt, ze 90% lidi vstupuje do manzelstvi s tim, ze budou verni, ale realita je takova, ze prave 90% lidi jsou behem manzelskeho zivota aspon jednou neverni, nevim, jestli je to tech 90 stejnych procent, ale vychazi ze statistiky. Kazdopadne nevera je tak bezna vec, ze by se vetsina lidi divila.... ze v tom nejsou sami.