Nevěra

Nikdy uz se neuvidime, prozili jsme spolu krasnou noc a on pote rekl vse sve manzelce...prosi ji o odpusteni a me o to, abych uz mu nepsala a dal mi najevo,ze to pro neho byl velky omyl.Myslim,ze zranil ji i me. Proc????

chapu naprosto, proto je taky tak tezke se primo rozhodnout. Ono se to ve me porad mele, ale ted asi prevazuje pocit, ze bych mela jit ze stareho vztahu pryc. mam pocit, ze v tom mem starem vztahu jsem si na bedra nalozila vic, nez muzu unest a ted, kdyz se muzu podivat na situaci s odstupem, tak zjistuju, ze vztah muze byt i o necem uplne jinem....

Tak na to se budes muset zeptat pouze vlastniho srdce,citu a pocitu.Uprimne receno,tve otazce se nedivim,zeptala bych se stejne,kdybych mela jistotu,ze mi nekdo poradi.
Na nasem dnesnim rozhodnuti je stavena dal nase budoucnost,cehoz se trochu desim.Kdyz si totiz predstavim,ze se rozhodnu blbe a od tohoto blbeho rozhodnuti se proto vse odviji...(chapes?)

zatim to tak podle vseho nevypada, i kdyz mozne je vsechno...otazka spis je takova, jestli se chci vratit nebo ne....

Jsem si skoro jista,ze Te tam taky podvede!
Zadna litost...Co oci nevidi,srdce neboli.

lidi, resim takovy problem. Muj pritel, se kterym jsem 4 roky odjel na pul roku do zahranici. Nas vztah je komplikovany: on 35 ja 22, on american ja ceska,on pracujici ja studujici, on citove hodne labilni a nemocny, ja sportovkyne..atd. je toho dost, ale presto, i kdyz to je mezi nama hodne narocne, jsme krize vzdy nejak ustali. V zivote bych si nedovedla predstavit, ze bych ho podvedla, protoze ho i pres vsechno miluju. Ted se tu ale objevil nekdo, kdo me trochu vyvedl z moji jistoty. Je to clovek hrozne mily, spotrove, atraktivni, ma vsechno co jsem vzdycky na muzich obdivovala a vzdycky chtela. Takze jsem dokazala podvest a ne jednou. Neni to o jen o sexualni pritazlivosti, je to spis o vyberu partnera pro zivot. Vsichni kolem mi radi at jdu do toho, ale ja se citim strasne a vubec nevim, jak to mam svemu klukovi v zahranici rict, jsem zkratka zmatena..moc by mi pomohlo, kdyby se nekdo tady vyjadril a treba poradil....

Nechapu, cemu nerozumite. Je emotivni, a proto rada zaziva pocity pri zamilovanosti, a co si budeme povidat, jsou na kazdem vztahu to nejkrasnejsi, pak se teprve dopracujeme k necemu jinemu, nez to, co stoji na zacatku.Kdyz je clovek mlady, tak by v tom nejradeji zil stale, ale casem to stejne zmizi, protoze prijdou deti a jine starosti, a vy vedle sebe chcete mit hlavne partnera, o ktereho se chcete predevsim oprit, a ne takoveho, z ktereho se vam stale svira zaludek..Nekde jsem slysela, ze se clovek muze zamilovat az 17x za zivot, samozrejme zamilovat a hluboce milovat je rozdil.Ted po letech vim, ze zamilovanost je ten nejvic chutny zazitek, ale zivot je o necem jinem. A jestli to nekdy pochopis ci tak budes zit? Budes,urcite ano, hned jak zacnes starnout:---)))

No já teda Jáje docela rozumim! Víte ono se totiž říká, že by měl člověk zůstat s tím, s kým se mu dobře povídá, protože mu časem stejně víc nezůstane alias ta šílená zamilovanost vyprchá a vedle vás zůstane fajn člověk s kterym si rozumíte. Prostě kamarád i když partner, což neznamená že ho pořád nebudete mít rádi a tak, ale váš vztah přeroste v něco stabilního, do zajetých kolejí nebo jak to říct....tím nechci říct, že by do sebe dva lidi třeba i po 30ti letech nemohli být zamilovaní, ale přijde mi to spíš jako výjimka.

jájo, nerozumím, co jsi nám chtěla říct

Z tvého příspěvku cítit jenom Já, Já, Já! Popsáno kopec textu, ale nechápu o čem jsi psala. Promiň.

ahoj ahoj všichni, tak jsem sem dnes přišla poprvé v životě a po přečtení všech těch příspěvků je mi dobře na duši, je to proto, že najednou zase vidím, že vše co prožívám já , prožívají i jiní lidé, že prostě, to co se děje mně , řěší každý druhý nebo i každý člověk, je to pro me dobré proto, že se najednou věci chápou lépe, musím poděkovat tvurcům podobných webů, myslím, že to fakt lidem pomáhá, a s dovolenim zde napíši jedno své zjištění, JSEM VELMI VELMI EMOTIVNÍ ČLOVĚK, a za svůj krátký život jsem zjistila, že všechna bolest vzdy prejde, zatim jsem nenasla zadnou co by nepresla, krome smrti rodicu treba, tu doufam dlouho jeste nepoznam, co chci rict? chci rici to, ze vzdy po nejake dobe to vse prejde, a co se tyce zamilovanosti a lasky a sexu a nevery, tak jsem si nedavnu uvedomila, ze i kdyz nedky k nekomu zaziju takovy ten naval lasky, teda naklonosti, teda to kdy vas mrazi v pod brisku a jste uplne mimo, tak jsme si uvedomila, ze proste tohle neni ten zivot co budu zit zbytek sveho zivota, podle me nejde mit cely zivot mrazeni, realny zivot je o necem jinem, je o te toleranci, pochopni, lasce, pratelstvi, o zcela obycjenych vecech , ktere v nas bohuzel asi nevyvolaji ty velke a mohutne salvy pocitu ale jsou to zcela obycejne veci, a z tech musime zit, nevim zda je to fakt pravda ale zatim se mi to tak zda, jen sama doufam ze nekdy dospeju do faze , kdy zjistim, ze uz nehledam ty velke salvy pocitu, budu rada kdyz mi napisete co si myslite o mem nazoru, dekuji :)

Myslím, že ideálním řešením pro odstranění nevěry je kastrace. Téměř vymizí pohlavní pud. Člověk pak sedí doma a je spokojený.

..a kdo se bojí nesmí do lese aneb risk je zisk, jak říkala teta Kateřina :)

Evo, měla bys žít, jako kdyby byl každý den ten poslední... Protože až to přijde, budeš litovat jen toho, co jsi nestihla. Povrchní to asi je, ale abys jednou nezjistila, že jsi nebyla povrchní, brala ohledy na všechny okolo tebe ale ti ostatní na tebe ne...

Tome, to je tak povrchní co ty píšeš. Vždyť může přijít o všechno. Přitažlivost vyprchá, a co pak zbyde. Pokud nemá jinak problém, tak vůbec nedoporučuju, zamiluje se, a stejně v tu chvíli bude nešťastnej, protože si splní sen, mít přitažlivou holku na první pohled, ale ublíží téměř bezdůvodně své přítelkyni. No, jestli to dokáže? Ublížit kvůli takovému důvodu.

Předmět: NEVĚRA z nouze Autor: Karel Datum: 3.1. 2006 15:22:52 Myslíte, že je nevěra omluvitelná, pokud jeden z partnerů není spokojený s jejich intimním životem a zbytek soužití je bezproblémový? Předmět: NEVĚRA z nouze Autor: Kamila Datum: 3.1. 2006 16:14:39 Já nevěru s nouze neuznávám.Skusil jste si spartnerkou v klidu sednout a otevřeně si promluvit o vašem problému a pocitech?

To potapec: Lepší litovat toho, co jsi udělal, než toho, co jsi mohl udělat, ale neudělal. Užij si, dokud to jde. A pamatuu, že čeho oči nevidí, srdce nebolí aneb zatloukat, zatloukat a když se to provalí, tak pořád zatloukat.

Hmm tak sem taky napisu trosku ze svoji zkusenosti(nemyslel bych si ze sem budu taky psat). Zacinam se celkem trapit..se svoji stavajici pritelkyni budu za par mesicu 5 let, mam ji moc rad, rozumime si, kdyz spolu nejakej cas nejsme tak se mi styska. Problem je, ze od zacatku nebyla primo muj typ(fyzicky), ale casem jsem ji privykl a samozrejme nemuzu rict ze se mi nelibi. Ale urcite to nebylo neco jako prvni pohled, to zdaleka ne. Dalsi problem-v dobe co jsme se poznali jsem byl na tom se sebevedomim dost bidne, mel jsem pred ni jen jednu znamost na par dni kde nedoslo ani k puse, takze jsem s holkama vubec nic nezazil. S touhle to nebyla laska na prvni pohled nebo neco podobnyho, proste jsme byli oba sami(to sebevedomi:), takze jsme spolu zacli jezdit na vylety atd. A proste jsme se sblizili. Zezacatku jsem byl rad ze mam "aspon" ji, ale postupne jsem zacal objevovat ze je to moc fajn holka a zamiloval jsem se. V ty dobe jsem neveril ze mam na nejakou moji "vysnenou" holku, na ty jsem se neopovazil..holek jsem se spis bal. Casem jsem se ale hodne zmenil, vzrostlo sebevedomi, zjistil jsem ze jsem hodne pritazlivej pro divky(coz jsem si driv nepripoustel) a zacal jsem experimentovat s touhle myslenkou. Zaclo me palit ze jsem nikdy nemel nejakej "vztah" nebo neco s holkou po ktery bych uz zpocatku opravdu touzil(jako driv mnohokrat). Ale rikal jsem si ze az budu starej budu si to vycitat, protoze chci proste poznat zivot. V posledni dobe jsem mel asi 3-4 prilezitosti od holek(ze jsem dostal telefonni cislo), ktery se mi dost libily a byly mi samozrejme sympaticky, ale necitil jsem ze bych kvuli tomu mel riskovat svuj vztah, i kdyz me to dost hlodalo. Zase nejsem takovej ze bych okamzite vyuzil prilezitost, hodne si to rozmyslim. Bohuzel se stavajici pritelkyni je i trochu problem v intimnim zivote, chce to dost malo(narozdil ode me, ja jsem spis v tomhle nadprumer:). Vsechno se to asi scita..Kazdopadne nedavno jsme se nejak nepohodli a me bylo smutno..no , trochu to zkratim, potkal jsem nekoho na koho jsem se podival a silene se mi zalibila, takova ta "nedosazitelna" z tech mych drivejsich let. Uplne jsem citil jak tam neco preskocilo, ona byla taky dost nervozni(pro me sok, protoze tyhle holky byly driv pro me nemyslitelny). Nakonec jsem dostal telefon a v tomhle pripade nejak neslo odolat..parkrat jsme se sesli, pripadalo mi to trochu jak sen ze ma o me zajem. Zatim nic vaznyho nebylo, jen nejaky pusinky pres smsky, ale pokazdy co se vidime citim ze jsme si cim dal bliz. Nevim jakou to ma ale perspektivu, je to mlada holka(jeste ani ne 20), a vim ze az ta pocatecni chemie vyprcha muze to skoncit jakkoliv..nevim jestli tam prevazuje jen fyz. pritazlivost, na to se zname kratce. Kazdopadne je to dilema o tom nezradit pritelkyni(ze se schazim s nekym jinym) a nezradit sebe(chci si vyplnit to aspon si to zkusit s holkou presne podle svych predstav, jinak bych mel vycitky..uz ted jsem je mel). Taky vim ze s pritelkyni mam stabilni a dobrej vztah a s touhle to muze byt jen na par mesicu a urcite kvuli tomu nechci delat hned zavery...zatim tomu nechavam volnej prubeh. Ale je fakt ze kazdy takovyhle neverny hry maji svoji pricinu..u me to bylo ta touha poznat vic a touha splnit si neco vc. ty situace kdy jsme se s pritelkyni nepohodli. Jeste dodam ze jsme s pritelkyni od sebe celkem daleko(vztah na dalku i kdyz uz nekolik let). To jsem zvedavej jak to vsechno skonci! Zatim si nedokazu predstavit rozchod.

whale:Hlavne mamku podpoorujte at se vymluvi a vyplace,reknete ji ze je silna a ze to zvladne,ze jste duleziti vy,zdravi,ze zivot nekonci a vsechno se zvladne.Ze je pro vas dulezita a ze ji tu potrebujete.Chlap za to nestoji aby si nekdo neco udelal.Spousta zen tohle musela zvladnout.TEd serime doma uplne to stejne,s tim ze uz vime kdo delal otci milenku 10 let.Mace hodne pomaha,kdyz si promluvi i se zenou,ktera neco podobneho prodelala a zvladla to.Jinak to resime furt,uz mam pocit ze mi z toho sibe.chce ji prsote nechat vyplakat,vynadavat a podporit ji,ze neni sama a ze jini to zvladli taky.Pripadne se obratte na nejakeho psychologa.

Žijte ze dne na den,jen tohle má smysl.Plánovat nemá cenu.