Nevěra

Buchetko, já bych v tom pokračovala - myslím v tom flirtu.Já mám doma sex 2x za měsíc a když tak rychlovku při které na mě manžel ani nešáhne, nedá mi pusu, - nikde. Jenom leží a já jsem aktivní.... Vůbec se nesnaží, je to strašné. Já mám sex ráda, ale jeho to nebaVÍ. Tak jsem si našla milence, mám jej už dlouho, sem tam se sejdem. Nepoškozuju tím rodinu a sobě dodávám sebevědomi, že se ještě někomu líbím a má o mě zájem. A vovovo tom to je.

Jsem vdaná 19 rok a mám dvě dospívající děti. Taky jsem na za tu dobu změnila názor, jak se k nevěře zachovat, taky mi došlo, že po letech společného života si svého muže vážím z mnoha důvodů. Jeho nevěru jsem řešila vědomě zatím jen jednou, před dvěma lety, kdy mi bývalý kamarád posílal SMS o tom, že jeho žena a můj muž spolu prý kdysi spali. Nejvíc mě na tom netrápilo to, jestli se to skutečně stalo nebo ne, ale to, že to zároveň oznamoval všem společným známým, mým rodičům, sestře atd. Všichni čekali, co se u nás doma bude dít. Nedělo se nic, já se asi 3 měsíce trápila sama, pak jsme si s manželem něco vyříkali, usoudili jsme, že to byla pěkně podlá pomsta za ukončené přátelství. Podrobnosti nemá cenu rozebírat. Bylo to pro mě důležitá zkušenost. Srovnala jsem si v sobě, jaký je náš vztah, co všechno pro mě znamená. Ať už ten můj chlap někdy někoho měl, nebo mít bude, stále cítím, že já jsem ta

60 to nejistí, přečti si GOETHEHO

Krásný příspěvěk. Ze života. Přeji Ti hodně štestí. Jsi skutečně krásně moudrá.

Nikdy bych nevěřila, co všechno bych byla schopná odpustit, a vida... Vždycky jsem říkala, že by neměl druhou šanci, a vida... Pobořil mi sice celý můj svět, dnes k němu nevzhlížím a beru naše manželství jaksi s odstupem, jsem lehce paranoidní a pořád si říkám, jak by mi dnes bylo, kdybych ten rozvod dotáhla do konce... (zbýval jediný podpis, okolkovanou žádost mám stále v šuplíku, jen se propadá stále hlouběji pod jiné, aktuálnější papíry...) Přesto druhou šanci dostal (a mezi námi, nebylo to ani tak z lásky, ale z lítosti). Možná toho budu litovat, je to dokonce dost pravděpodobné, protože jak všichni víme, některé věci se nemění, ale už jsem se rozhodla. Nebrala jsem si ho proto, že je věrný, ale protože si rozumíme a na tom se nevěrou nic nemění. Přesto jsem nešťastná (jsou to teprve 4 měsíce, kdy mě vyměnil za mou nejlepší kamarádku), už nejsem ten romantik a "za hrob milující žena"... Jakým právem změnil celý můj obraz, který jsem si 5 let malovala, o našem společném světě? Paradox života je (kromě jiných), že vám zákonitě musí nejvíce ublížit ten, koho nejvíce milujete a od koho byste to nečekali. Už pro mě nikdy nebude znamenat tolik, co doposud, ale aspoň nežiji v planých iluzích a taky jsem za měsíc, kdy jsme žili každý jinde, zjistila, že bez něj můžu žít. A to je velmi důležitý vklad do mého dnešního obrazu, který si pracně přemalovávám (už nevolím tak veselé barvy). A to by stačilo. Krásný zbytek léta nevěrným i těm podváděným.

Byl jsem 11 let vdaná. Před manželstvím jsem měla více či méně povedených zkušeností a když jsem vstupovala do manželství věděla jsem, že slovo NEVĚRA u mne nemá nikdy místo, ať z mé či manželovi strany.Mám dvě děti 6,11 let, manžel zemřel před 4 lety při autonehodě a nyní vidím vše úplně jinak.... Slovo nevěra vůbec neodsuzuji, protože po těch letech v manželství mohu říci, že z mladé naivní holky se stává máma,která už muži nepřipadá tak free jak kdysi, kdežto muž je duší kluk neustále...A začíná to zkřípat...Ladí se povahy dvou vyspívajících lidí do zodpovědné dospělosti. Nebyli jsem si nevěrní, ale nebylo to kvůli zásadě, že se to nemá...po pravdě...z mé strany to byl strach, že bych sama v sobě neukočírovala nevěru a rozbila bych co se dá...takže-žádné + pro mě. V manželství mě neustále vadilo srovnávání s úspěšnými kolegyňkami,což se i protiřečilo, jelikož jsem studovala večerní jazykové školy,s nelibostí se neslo mé sportování (je zbytečné. Já zůstávala doma,děti byly malé, a manžel dělal vrcholovou kariéru,-měli jsme světy úplně odlišné.Nyní jsou děti již větší a já po těch starostích všech co byly, mám najednou čas i na sebe. Mám přítele-a dalo velkou práci než i děti ho přijaly-on v rámci možností se snaží co může...a ouha...-já jsem nevěrná...Nevím proč, není důvod...nechápu....Vím, že ten další má jen hezká slovíčka, mám ho ráda jako člověka, ale nemiluji ho...Ale nevím ani miluji-li i svého přítele,který je obětavý a nás má rád...Nevím jsem zmatená, připadám si cynická, nevyznám se sama v sobě. Teď kdy mohu být ráda, že jsem to s dětmi "ustála"...

Kokrouči, zdravím, dalo byse říct, že jsem šťastná, vždycky jsou nějaká ALE. jsem věrná žádná nevěra nebyla a i tehdá (po dlouhém přemýšlení jsem k tomu dospěla) to nevěra nebyla!pa Kyllies

Kyllies, ty žiješ ? A jsi spokojená ? Tak to je sakra dobře !!!Jen otázku - to nejsi věrná ani teď ? :-)

to zkusena: mas pravdu, ten, kdo je schopen nevery, je neduveryhodny. byla jsem neverna a obcas mivam slabe chvilky, kdy mivam sklon k psychicke nevere. pritel me dokonale zna, vse vi. odpustil mi neveru, ale dalsi by mi neodpustil. pisu to proto, ze chci rict, ze partner, ktery skutecne miluje, dokaze odpustit i nektere nase preslapy. (samozrejme s tim, ze se z toho sami poucime)

Nebyla jsem, nejsem a nebudu nevěrná. Ale píšu tady pro ty kdo se zajímali a poradili mi v mém problému zhruba před rokem.Děkuji za rady Jsem šťastná a se Z. jsem už 10 měsíc.Kyllies

Kdo byl byť jen jednou nevěrný,tomu už se nedá věřit,obzvlášť citlivý partner to těžko nese.Ale těžko najít takového,který by byl věrný.

Nevěra je dneska moderní.Nemít žádné starosti,žít ze dne na den,že pánové?A že z Vás děvky tahají prachy a Vy okrádáte svoje rodiny,to je Vám jedno!Styďte se!!

Dovedu pochopit, jak jste naštvaná na tu "děvku". Nebyl ale ten špatný spíše Váš manžel? On jí to přece dával všechno dobrovolně. Proč by si to ona nevzala, když jí to on dával? Tím ji nechci v žádném případě omlouvat, ale on měl myslet na svou rodinu. Jeho to byla rodina, ne její. Já být na Vašem místě, tak si to v první řadě pořádně vyřídím s manželem.Vždyť tím Vás ponižovali oba, Vás i vaše děti.Přeji spokojený další život. Katka

Velice mne zaujaly všemožné příběhy o nevěře a je zajímavé,že jsem nenašla ani jeden podobný tomu mému,ve kterémhrály hlavní roli velké peníze.V 50,povelké oslavě ,jsem si začala být čím dál tím víc jistá,že můj muž,mimochodem o 13 let starší,má milenku.Největší šok byl pro mne,když se všechno najednou provalilo.Byla to děvka o 34 let mladší,v té době podruhé vdaná.Mého muže si vyhlídla jako potenciální oběťkterou snadno oblbne kecama o lásce,hlavně,že bude cvakat.A cvakal,jak mourovatej.Děvce platil nájem bytu,když se na ni pochopitelně už druhý manžel vykašlal,zařídil jí obchod se spodním prádlem,pořídil jí auto,aby chudinka mohla za ním kdykoliv přijet a tahat z něho prachy /i když ležel v nemocnicnici,tak se nestyděla /,na chalupě u rodičů jí nechal vybudovat bazén,financoval jí dovolené s dětma atd.atd.,konečná suma je hodně vysoká a hlavně v nenávratnu,děvka je dneska vysmátá,má třetí dítě s třetím chlapem a určitě je díky blbosti mého muže zajištěná.Nejhorší ze všeho je,že její rodiče z tohoto jejího vztahu taky profitovali,namísto toho,aby jí rozbili hubu.V té době bylo mojí dceři 13 let a to co si doma prožívala za peklo,bych nikomu nepřála.Děvka šílela,že přijde o pravidelnou podporu a tak s ním točila,že jsme byly s dcerou od něho v opilosti napadány,škrceny apod.Odejít?Ne!!!!Na to jsem se nedřela a nevytvářela domov25 let,abych pak všechno dobrovolně položila k nohám ubohé kurvičky,která se nestyděla mého muže dojit a přitom se tahat s mladýma,jak jinak.Je to pro mne otřesný zážitek,na který se nedá zapomenout,ale dneska jsem nad věcí,nerozvedla jsem se a žiju.Věřím,že jednou té bývalé"milence"mého muže rozbijou hubu samy její děti,protožepochopí,že jejich máma je prachnormál-ní prostitutka.Boží mlýny melou pomaluale jistě a na každého jednou dojde.Nejsem pomstychtivá,ale peníze,o kterétahle děvka Edita okradla moji rodinu,jí v životě štěstí přinést nemohou.

Jsem vdaná 30let.Můj mimomanželský vztah trvá 24 let.Dá se říct,že je to již takové stínové manželství.S manželem máme společné problémy,děti,dnes i vnoučata. S přítelem máme společné všechno co dělá život krásný.Ani po těch 24 letech mě neomrzel a to se vidíme skoro denně

Až Ti bude 55, tak budeš to nejhorší co může lézt po zemském povrchu.

rikat by se to melo protoze muze to i dokaze i vzrusovat.

Ahoj jsem rad ze jsem si mohl precist tvuj dopis ale rad bych se seznamil jinac.Zatim ahoj.

Předmět: Nevera Autor: Lis Datum: 20.3. 2004 22:55:44 Teda lidicky, tak jsem sem zabrousila, precetla si par vasich nazoru. Ja nemam zkusenost s neverou, i kdyz pred tydnem mi muj pulrocni kluk rekl, ze vyjel po nejake holce, ale ta ho odmitla. Je to hrozne pri predstave, ze by spal s nekym jinym nez se mnou. Citila bych se neciste a odporne, kdyby se me jenom dotkl....Moc casto jsme se hadali, a to byl důvod proc zautocil, pokud to neklape ve vztahu, je tu riziko nevery, mensi udel na tom ma, ze ho malo uspokojujete....nevim, ale dneska jsem prisla na to, ze zivot je kazdeho z nas, je to muj zivot a ja ho nepromarnim kvuli nejakemu klukovi, ktery si svuj zivot taky vychutnava, bez ohledu na me, tak proc bych mela brat ja ohled na nej, trapit se a doprosovat se, cekat az se ozve nebo az se uvidime....kazdy den je jen jednou za zivot, ale malo kdo si to uvedomuje.... Předmět: Nevera Autor: Ales Datum: 20.3. 2004 23:17:01 Kdyz jsem zacal chodit se svoji manzelkou, trak po 14 dnech sama navrhla, ze by nemelo zvlast vadit, kdyz se jeden znas bude ohlizet i za jinymi lidmi a pripadna nevera by nemela b yt duvodem k rozchodu, bude-li jen kratkodoba. Trochu jsemse podivil a nic nerikal.Dodneska jsme spolu 7,5 roku (z toho 4 roky manzele). Fakticky jsme jeden druhemu nebyli dosud neverny, i kdyz se radi bavime a flirtujeme i s jinymi (dokonce i treba s nasi spolecnou kamardkou - rikame ji rodina pritelkyne).Oba sdilime nazor, ze je pro zivot dulezitejsi, ze se mame radi, opatrujeme jeden druhemu, jsme si podporou, ze se starame o deti o rodice obou z nas ...Nejake chvilkove pominuti smyslu ve viru vasne s jinym nami nemohou otrast!! Chce to proste zustat nad veci je jit za tim podstatnym

Vasiku,jsem se svym muzem uz 6 let a mam pomer s jeho kamaradem uz 2 roky,ikdyz jsem asi v tvem pohledu odporna,nic krasnejsiho jsem nezazila.A neco pro vsechny NIKDY nerikejte NIKDY.