Reklama

Nevěra

Radka (Ne, 8. 2. 2004 - 20:02)

Andy, podle me nejsi divna a duvod mas. Me by se to take nelibilo. Mozna by stacilo si s nim o tom popovidat.

Andy (Ne, 8. 2. 2004 - 13:02)

Já mám úplně jiný problém,žárlím na svého přítele, i když nemám vůbec důvod.Vadí mi, že si z netu stahuje polonahý modelky, že se kouká na cizí holky, že si prohlíží porno časopisy...asi jsem divná ale nevím co s tím mám dělat...

Danka (So, 7. 2. 2004 - 00:02)

Pro Abby:Zdá se, že dokážeš přesně definovat, co Ti v manželství vadí. To by mělo být OK, na základě toho se lze rozhodovat. Jen se zeptej ještě svého svědomí, zda to není jen omluva - výmluva, aby sis ospravedlnila krok za jiným partnerem. Můj muž si takto omlouval nevěru celé tři roky, že to mezi námi už není takové atd. Ale nebylo to takové proto, protože se on odcizil a citově připoutal k milence. A čím víc ji miloval, tím víc na mě hledal chyby. Mám spoustu chyb, ale ani jednu z těch, které mi přičítal. Ty skutečné buď neviděl a nebo mu nevadily. To je můj postřeh, ale u Vás to může být všechno jinak. Dávám To to jen k zamyšlení. Měj se hezky.

robert (Po, 2. 2. 2004 - 01:02)

Přečetl jsem si až teď tvůj článek. Budu upřímný.Ten ženatý muž se asi nechce rozvést.Prožíváte jen příjemné chvíle: večeře,milování,kino nebo divadlo.Asi mu nepereš slipy ,ponožky?Nemusíš ani vařit. Já ti to nezazlívám,jen bych to neviděl jako perspektivní a nenamlouval bych si,že je to opravdová láska.Je to příjemné, ale opravdová láska je ukryta asi jinde.Třeba se pletu.Všechno je to na dlouhou diskuzi.Nechci ti křivdit.To je je můj první dojem.

robert (Po, 2. 2. 2004 - 00:02)

Ahoj Julie.Díky.Je mi 34 let.Dospěl jsem k tomuto názoru tak nějak přirozeně a snažím se to i tak brát.Máme totiž málo na paměti štěstí toho druhého.Myslím že hodně nás ovlivňuje výchova.Kdyby si toto lidé více uvědomovali ,bylo by méně trápení a možná i více životů.Nechme jít toho druhého svou cestou,je to jeho život a my nemáme sebemenší nárok mu upírat právo na rozhodnutí.I kdyby tu bylo 10 dětí.Vše se dá ,když se lidi rozumně domluví.Nikde není psáno že rozvedený rodič je horší rodič. I 6 -leté dítě pozná že to doma nefunguje.Ale naopak pozná ,když ho rodič má rád přesto že už třeba nejsou denně spolu.Tím nenabádám k rozchodům.Možná jsem trochu jinde než je předmět diskuze._ Také bych nedělal zbytečné a přehnané závěry pokud jeden či oba ulítnou,buď si to uvědomí a vztah to posílí nebo ať jdou každý svou cestou.Pokud ulítne chlap,je to více méně věcí hormonů a genů.Pokud ulítne žena,tak dám krk za to,že ji doma něco chybí,něco začne postrádat,něco ten doma zanedbává.Ale jistě tohle není vzoreček na všechny problémy týkající se věrnosti. Každý asi postupem času přehodnocuje své filozofické úvahy. Já osobně bych šetřil manželskými sliby a manželstvím jako takovým vůbec.A znovu opakuji ,méně sobeckosti,méně toho přivlastňování si jeden druhého..........napiš Julie máš krásné jméno,co tvé myšlenky,jsou taky takové

Julie (Ne, 1. 2. 2004 - 21:02)

tak to zní hezky Roberte, jsi i takový? Cítíš tohle, když se s někým rozejdeš? Jestli ano, tak jak jsi k tomu stadiu došel a v kolika letech a po kolika vztazích? Zamilováních?

robert (Ne, 1. 2. 2004 - 20:02)

Myslím,každému co jeho jest.Podle mne jsme si vytvořili normy,ale ve většině případů je stejně nejsme sto je dodržovat.Proč bychom měli patřit jednomu člověku?Vždyť každý vztah nás něčím obohatí,naleje do nás nové síly,dá nám nové zkušenosti.Příroda RK myslím s něčím takovým jako je věrnost nakalkuluje.Povznesli jsme věrnost nad vlastní štěstí.Když se dva lidi rozhodnou být spolu celý život,prosím.Ale sami bychom neměli očekávat,že s námi partner zůstane,měli bychom spíše počítat s tím že se tak nestane.Myslím si že větší svoboda projevu ve vztahu by nám prospěla.Proč by nám měl parner patřit se vším všudy,proč by jsme mu měli brát svobodu,jen proto že máme společný majetek ,děti?Myslím si že žít celý život po boku jednoho partnera nás docela ochudí.Já osobně jsem pro větší liberálnost.Neměli bychom šílet,když nás chce ten druhý opustit,měli bychom být rádi ,že s námi vůbec byl a dal nám kus svého života a měli bychom mu popřát hodně štěstí.Vždyť v té chvíli se stáváme svobodným a můžeme nabídnout jinému kus svého života.Trochu se to podobá obchodu s láskou.Otevřeš svůj stánek a někdo projde bez povšimnutí někdo se zastaví,jiný popovídá prohlédne si zboží a někdo opravdu nakoupí.....RK

pablo (Ne, 1. 2. 2004 - 18:02)

asi tě julie zklamu, ale nejspíš to bude "jen" zamilovanost. vztah je pak o něčem jiném. samozřejmě to neznamená, že to není ten pravý...

Julie (St, 21. 1. 2004 - 23:01)

Moc se mi líbí tahle odpověď a chtěla bych najít muže s takovým pohledem na život a partnerství. Ve svých skoro 29 letech jsem více jak 3 roky ve vztahu se ženatým mužem, je mi s ním hezky a mám výčitky k jeho ženě a zároveň si myslím, že se opravdu milujeme a prožíváme spolu věci. Beru to všechno jako velkou životní zkušenost a netuším, jak to všechno dopadne.Tímto také potvrzuji několikrát zmiňované, že pokud člověk miluje, skutečně nepotřebuje nikoho jiného.Přes snahy zkusit být s někým jiným, nebo alespoň někoho poznat, nejde to a určitě mluvím o mužích úrovní a vším srovnatelnými s tím "mým" Nevím, jestli jsem hloupá, nebo si a ještě ostatním šlapu po štěstí, nebo je to skutečně to něco o čem se píše. LÁSKA?????????????

honza (Út, 20. 1. 2004 - 12:01)

nedá mi to abych na téma nevěra nepřidal něco málo do mlýnaA´t je to jak chce v každém manželství dojde po čase k určitému stereotypu a k zevšednení stačí pak málo aby manželka potkala někoho který umí použít ty správné slůvka a něžnosti a je to . Byl jsem 10 let ženatý a ač mi to těžko uvěříte naprosto věrný, věrný kvůli svému svědomí, věrný kvůli tomu co jsem k manželce cítil.Jen jsem časem podlehl stereotypu a přestal se podle toho k manželce chovat.najednou jsem se ocitl trochu v jiné roli, rozvedený mám najednou spousty času říkat krásná slůvka a projevovat city vdaným paním a zadaným dívkám ,připadám si občas špatně jak rychle to zabírá, pánové nezapoměnte projevovat manželkám své city a neupadat do stereotypu dlouhodobého vztahu

katka (So, 17. 1. 2004 - 20:01)

BYLA JSEM NEVĚRNÁ- PO SEDMI LETECH MANŽELSTVÍ,NEMÁME DĚTI A TAK SE TO PROSTĚ STALO.ZAMILOVALA JSEM SE DO SVÉHO PROTĚJŠKU,ALE NEMÁM ODVAHU MU TO ŘÍCT...JEMI JASNÉ ,ŽE MI ŘEKNE

Dr.Zkopaný (Čt, 20. 11. 2003 - 01:11)

*** STíŽNOST DOBRÉHO KATOLíKA** Neustále již dva roky tady do mne kopou neznámí telepati proudem a snaží se mě paralyzovat či dohnat k infarktu (momentálně míří do srdeční krajiny). Olomouc v okruzích ulic Karafiátová 1, Komenského 9, Kosmonautů 29. Sousedé z Karafiátovy mne neustále udávají a i křivě! Radnice mi nechce povolit výměnu bytů. Dne 17. 11. 2003 mě v Olomouci u obchodního centra "Senimo" okradli! V pátek 11.11. 2003 jsem na Karafiátově 1 v Olomouci omdlel! Vykradli mi 3x chatu, a postupně mi ji ničí v obci Huzová u Štemberka na Moravě. Mouši se na mě domluvily! Dne 7.11. 2003, mne okradli na Wurmově 4 v Olomouci

WebCamera (St, 19. 11. 2003 - 01:11)

Byla tady řeč i o privátním pornu. Pokud má někdo zájem měnit si své privátní klipy (krátké,formát WMV, nebo dlouhé na CD,formát AVI), ozvěte se na můj mail. Nás kašírované porno se silikonovými kráskami a nadsamci s nikdy nekončící erekcí už také nebaví... Více si domluvíme v mailech,nebo na ICQ. NABíDKA PLATÍ STÁLE ;-)

Marťa (Čt, 13. 11. 2003 - 19:11)

Citát

Abby (Čt, 13. 11. 2003 - 12:11)

PRO DANKUDíky moc za tvou odpověď.Musím ti ale napsat,nemyslím si,že musí nutně každý nový vztah sklouznout do toho stejného schématu a stereotypu.Důvod:Vstupují do něj jiní lidé,mnohdy zkušenější a poučenější ze svých minulých chyb.Mně nejde o bušící srdce a vzrušení.Zjistila jsem prostě,že mi manžel nevyhovuje,neuspokojuje mě duševně.Já jsem se roky vyvíjela kamsi a on úplně jinam.Mé zájmy jsou pro něj pí....oviny a vadí mu má slova,přesto na druhou stranu tvrdí,že mě miluje,ba dokonce se do mě opět zamiloval.Div se,když mu berou hračku,div že si ještě nedupne! Věty typu " v noci jsem se chtěl oběsit" máme díky bohu za sebou.Manžel již zjistil,že i on dělal chyby a neprojevoval mi lásku jiným způsobem,než že žil po mém boku.Víš Danko,beru už život tak jak jde a nechci lpět na ničem,co mi už nepřináší potěšení a radost.Nezříkám se svých povinností a závazků,chci se dále starat o děti,ráda pomohu i manželovi,mám ho ráda,je hodný,ale není ten pravý pro můj další život.Velmi mě trápilo,že nedokážu svého manžela milovat a jsem na něj často "nepěkná",teď už vím proč,ale i to se stává a člověk by to neměl brát jako úděl-nějak tragicky.Prostě život plyne,člověk dělá zkušenosti,občas se i poučí:-)Manžel teď zjistil,že potřebuje něhu a lásku a porozumnění(po 15letech)bohužel,já nejsem ta,která mu ji teď dá.Toť asi vše.

Tana (Čt, 13. 11. 2003 - 10:11)

Martine, 1/ tady bud provokujes zensky nebo te zadna nechce a ty si tu lecis komplexy a nebo jsi obycejnej debil.2/ na co tu odpovidas? jeste k tomu ani nepochopis tema rubriky.

Martin (Čt, 13. 11. 2003 - 10:11)

Uvedomte si, ze zeny jsou preci jen veci, maji se starat o deti, varit prat uklizet atd. Tak o co Vam porad jde?

Tereza (St, 12. 11. 2003 - 16:11)

Pro me nevera zacina libanim. Nemyslim tim samozrejme pusu na pozdrav nebo k nejakemu prani.

I. (St, 12. 11. 2003 - 15:11)

Taky by mě zajímalo, od jakého okamžiku nevěra začíná. Jestli už třeba líbáním, nebo čím vlastně???Každý to asi bere jinak, ale jak se na to díváte vy???

Winter (St, 12. 11. 2003 - 15:11)

A mimochodem - co je to vlastně nevěra? Co už se tak dá klasifikovat a co ještě ne?

Reklama

Přidat komentář