Nevěra

Přeju vám vše nej, taky jsem zažil něco podobnýho, co popisuje Don, bylo to v roce 1995. Jsem o devět let starší a teprve teď jsem JI potkal, takže neházet flintu do žita, protože uzavírat život (je mi 32) je dosti brzy. Přeji vám od srdce, aby se vám poštěstilo. R

Diky

Neřvi, není to jeho vina /že mu chceš řezat koule/, ale její ... Mě to manžel udělal několikrát, ale nikdy jsem nevinila ty ženy, nýbrž jeho ... Kdyby nechtěl, tak by to nedělal - přitom tvrdil, jak mě strašně miluje ... Kdo je ovšem na takovou lásku zvědav, že ??? Takže být Tebou, tak bych svoji "zášť" obrátila jiným směrem ... Nebyl u "toho" pouze ten chlap /nebo jenom ty koule ????/, ne ???

ZdarVASEK má pravdu...bez lásky to není ono.Včera sem se dozvěděl, že sem paroháč a je mi fakt hrozně. A říká tomu nevěra z blbosti, nemiluje ho, nelíbilo se jí to... Moc si rozumíme, ale připadám si jak pes, vyfouklej jak fotbalovej míč, tak moc prázdnej... Brečim jak dítě,násilí prej nic neřeší, ale je násilí uříznutí koulí takovýmu kreténovi co mě teď sere???

Lolo, pokud nepatříme mezi 4%, tak nám asi vždycky budou dělat problémy osoby opačného pohlaví, nemyslíš ?

Honzo já s ní nechtěl žít. Ona je vdaná já ženatý, šlo mi jen o milenecký vztah ale ani tak to s ní nešlo.

Po vzájemné dohodě si necháváme stavět domek.Mé děti si konečně našly cestu k mému novému partnerovi.Našel si jinou a obhajuje se tím, že na mé/pro mě skvělé/ děti nezvládne.Necítí se na to žít s náma.Takže všechny ženský pánové nejsou stejný,problémy nám děláte vy!

Done, všechny ženský nejsou potvory a všichni chlapi nejsou bezva. Pepo, myslíš, že to má budoucnost? I kdyby jsi nakonec zůstal s ní, nedoplatil bys za pár let na ten věkovej rozdíl?

Done já se asi před měsícem zapletl s vdanou ženou o 21let mladší a pro mě nesmírně přitažlivou. Znám ji už asi rok a k úplnému sexu s ní nedošlo. Něčím mě stále přitahovala, nevím čím a já se toho nemohl zbavit. Dodnes na ni musím myslet, i když už to mezi námi právě předevčírem skončilo. Pochopil jsem, že to táhne s více muži mého věku a jde ji jenom o to si užít s kýmkoliv. Začal jsem z ní ke konci tahat čím dál víc rozumy abych pochopil o co jde a proto mě vyřadila ze hry. Jsem rád, že to tak dopadlo a mým velkým přáním teď je abych co nejdříve zapomněl. Je to sice fuška ale věřím, že to půjde.

"Vydrzet" se da opravdu dlouho, Pepo. Ale podle mejch zkusenosti za to vetsina zenskejch nestoji. Co mas za potize?

Done přečetl jsem Tvůj příběh a můžu Ti říci, že mě dost dojmul. Možná proto, že jsem kdysi prožil zklamání v dlouhodobém vztahu a nyní prožívám něco podobného, i když v tom nejsem tolik namočen, nemám zatím sílu to rázně utnout.

Precti si muj pribeh. Na konci ti dam dobrou radu.. Je mi 32 let. Seznamili jsme se pred 5 lety. Stopovala. Bylo ji krasnejch dvacetjedna let. Tmavovlaska, hezka, stihla, krasny nohy. Mel jsem zrovna pul roku potom, co jsem sam ukoncil dlouholetej vztah. Rekl jsem si o cislo a behem par dni ji zavolal. Zamilovala se do me a ja behem nekolika mesicu taky. Ukoncila skolu a zacala pracovat v novinach a potom v radiu. Po roce jsem odjel na dlouho planovanou 3 tydenni expedici do Norska. Nedostala dovolenou, zustala v Praze. Kdyz jsem volal domu, z tonu jejiho hlasu jsem poznal, ze neco neni v poradku. Prijel jsem a zjistil, ze me podvedla. Ukecal ji malej, plesatej reporter z televize. Po par tejdnech, kdy nevedela, co se s ni deje, jsem ji sbalil veci a skoncil to. Byly to pro me tvrdy casy. Porad jsem ji miloval, ale musel jsem to udelat. Presto jsem intuitivne vedel, ze se ke mne vrati. Po pul roce, tesne pred vanoci, zazvonil telefon a ja - odpustil. Uprimne, hluboko uvnitr. Odpustil jsem, protoze jsem ji moc miloval. Ubehly dva roky. Spratelil jsem se s jejimi rodici, jezdili jsme na kola, lyze, v lete na tabory. Byli jsme skvela parta a uzivali kopu srandy. Byl jsem presvedcenej, ze jsem nasel ZENU svyho zivota. Byl jsem odhodlanej ji chranit, zalozit rodinu a nikdy ji nenechat na holickach. Mluvili jsme casto o tom, ze bychom meli vyjet ven, naucit se poradne anglicky, poznat svet. Zacal jsem pripravovat cestu na druhej konec sveta. Viza jsme dostali po roce. Pronajali jsme si hezkej byt a zacli chodit v cizi zemi do cizi skoly. Po nekolika mesicich odesla s kamaradkama parit. Bylo uz hodne pozde v noci. Ve meste nebylo tou dobou bezpecno a ja trnul, aby se ji neco nestalo. Zavolal jsem, ale vypnula telefon. Prisla druhej den dopoledne. Nemluvil jsem s ni, byl jsem strasne nasranej. Tvarila se urazene a navecer se vytratila za kamaradkou. Celou noc jsem na ni cekal. Neprisla. Rano jsem si uvedomil, ze musim udelat to nejtezsi rozhodnuti ve svym zivote. Znovu jsem ji sbalil veci. Do posledni chvile lhala a tvrdila, ze nikoho nema. Ja ale citil, ze to neni pravda. Zatimco cekala na kamaradku, ktera ji mela pomoct s vecma, odesel jsem do parku. Sedel jsem na lavicce v cizi zemi a cejtil se strasne. Po nekolika hodinach jsem se vratil do bytu a prehral si dvouhodinovej zaznam rozhovoru, kterej se odehral, zatimco jsem sedel v parku. Zjistil jsem, ze mi lhala. Soustavne me podvadela posledni dva roky v Praze i tady, v daleky zemi. (Teprve ted jsem pochopil jeji snizenej sexualni apetit, trvajici vice nez rok a pul. Byl to pocit viny.) Zaznam pokracoval citacema Plzaka ("zatloukat, zatloukat a zase zatloukat"), zvonenim mobilniho telefonu (novej italskej napadnik) a koncil veselou uvahou, kolik ted bude mit casu na plazovy opalovani. Pak se ozvalo zvolani, "ahoj byte!" a dvere se zaklaply. Umrel jsem zaziva. Tak skoncila nejhorsi epizoda myho zivota. Nestal jsem ji po vsech tech letech ani za to, aby mi narovinu rekla, jak se veci maji. Kdybych bejval nazapnul nahravani, nikdy bych se nedozvedel pravdu. Je to uz rok a pul, ale pro me, jako by to bylo vcera. Porad chodime do stejny skoly, potkali jsme se parkrat ve vytahu nebo na chodbe. Neexistuje pro me. Jedinej pohled, jedinej pozdrav. V tride ted sedim s jejim tmavovlasym pritelem z Kolumbie. Zivotni ironie. TAKZE MOJE RADA, HONZO: nech ji plavat (i kdyz na ni budes leta myslet a budes trpet), delej si svoje veci, pracuj na sobe. Jinak to nejde. Jediny, na cem v zivote chlapa zalezi je velkorysost, charakter a schopnost drzet slovo. Zensky? Jiste, bez nich to nejde. Ber je ale s rezervou, a stanov si ve vztahu hranice, za ktery NIKDY nepujdes. Zivot zenskejch je jeden velkej otaznik a pochybnost. My tu ale nejsme proto, abychom se do zmatku, kterejm nerozumi ani ony samy, snazili vcitovat. Udelej nejlepsi, co muzes a zbytek nech proste osudu.Zensky prichazej a odchazej, ale my zustavame. Zensky by pro chlapy meli bejt inspiraci, ale ne cilem. Don, 32 letP.S.: Posledni rok mne zacaly sedivet vlasy. Prvni bitvu uz mam za sebou..

Neni priority u muzu ani u zen.Logicky, kdyz dochazi k nevere u "normalne" sexualne orientovanych lidi, je k tomu za potrebi zeny i muze.Nemyslis?

Nemyslim si, ze se da vse takhle bagatelizovat.Na svete nejsou dve shodne osobnosti a i kdyby byly, jiste nevyrustaly ve stejnych podminkach.Jestlize uprimne a verne milujes svoji zenu ci pritelkyni, gratuluj sam sobe, ale toto nepotka kazdeho.Jestlize Ti bylo doprano tohoto stesti, vaz si ho, ale nezda se mi vhodne, odsuzovat nekoho ci naopak chvalit za neco, co Ty sam neznas ci nemas potrebu hledat. Nemyslis, ze na tom neco bude?

Souhlasim s Vasim zaverem.Nema cenu neco lamet pres koleno.Nejsem presvedcen o tom, ze laska je vec dohody.Jiste je zapotrebi kopromisu, ale zaklad je dan v srdci a s tim se domlouvat nelze, protoze z toho nema rozum.

Mam naprosto stejny problem.Z pocatku jsem myslel, ze to je kratkodoba zalezitost, ale setrvava to stale.Jsem zenaty, mam krasnou dceru a jsem stastny, ale prijde-li prilezitost a padnou simpatie, jsem jak naprosto zivelny.Miluji svoji zenu, jako nikoho jineho na teto planete a sam k vuli tomu mivam vycitky svedomi, ale zrejme mi chybi sebeovladani.

Předmět: Nevěra Autor: Líba Datum: 11.4. 2004 0:22:07 Dali byste přiležítost muží,který Vás podved? Předmět: Nevěra Autor: Woland Datum: 11.4. 2004 13:43:19 Dal jsem prilezitost zene a po nejake dobe jsme se stejne rozesli. Ve vztahu, kde neni duvera, nedokazu existovat. Předmět: Nevěra Autor: Eva Datum: 11.4. 2004 17:49:29 Ano, každý může šlápnout vedle i ty. Předmět: Nevěra Autor: George Datum: 12.4. 2004 15:37:40 Ano. I když je to sázka do loterie. Já příležitost dostal, ale stejně teď stojím před rozhodnutím ji opustit, neustál jsem to.

ako dlho to vydrzalo ? mame 24 rokov spolu, teraz deti dorastli a vobec to nefunguje.

clovek nikdy nevieco sa stane. a ked partner zanedbava manzelku kvoli praci workholik jak by dal a navyse introvert, lahko to sklzne tam, kde by vas to ani vo sne nenapadlo - do nevery. je to pekne, mile,aj citove, ale doma je druhy. a potom co ?

Ach, nevěra je tak sledký hřích... ;-)