Nevěra

Můj muž mi byl po deseti letech manželství nevěrný a mojí nejlepší kamarádkou. Manželovi jsem odpustila, nebo jsem si to aspoň myslela. Teď je to právě rok a mě se vrací nepříjemné vzpomínky. Jsem protivná na všechny okolo hlavně na svého muže. Máme ještě šanci?

Zamilovaná: Otázkou je,zda ta druhá ví o Tobě!Tvému partnerovi dělá asi dobře mít dvě partnerky,které jsou odlišné,nejen v sexu.Věřím,že je těžké správně se rozhodnout,ale jsou i tací muži,který budou chtít jen jednu ženu a to Tebe.Nebudou mít potřebu hledat někoho dalšího.Držím palce.

Ahoj vsichni!Rada bych vam napsala,ze nikoho nemame odsuzovat protoze nevime kdy se to muze stat nam.Nikdy nerikej nikdy.Mam totiz take svoji zkusenost.Miluji sveho muze jsem 12 let vdana a verte mi ze lepsiho chlapa jsem nemohla potkat.Nejenze mi neveru odpustil,ale take ji neoplatil.Diky memu hrichu jsem si uvedomila jak je lehke uklouznout a zklamat duveru,ale take tezke odpustit sama sobe.Jedno vsak je jiste bud vas vztah posili a nebo se rozpadne!!!A pokud chcete zkusit jake to je s jinym verte mi stejne,a i kdyz nekdo rekne lepsi tak muze,ale vzdycky to je ze zacatku uzasne a casem to zevsedni.Takze holky a chlapi ridte se svym rozumem a svedomim,kdo je bez viny at hodi kamenem!

V 'chatu' o zarlivosti se slecny/pani uziraji smutkem,jaci mohou byti muzi priserni a neverni a nevim co jeste.A tady z vas (zen) padaji takovehle hruuzy.Nechci to zakriknout, ale myslim ze nemam vzhledove, projevove ani spol. postavenim nejmensi problem 'sbalit' slecnu at uz vazne ci nevazne. Je pro mne ale moralne ani lidsky naprosto nepripustne svou pritelkyni podvest. Asi to neni normalni, ale nemam ani potrebu jit s nejakou kamaradkou sam na kafe. Asi by mi take nebylo uplne prijemne, kdyby tohle delala ma slecna. Obcas, spise vyjimecne nejake pozvani prijmu, ale snazim se drzet si odstup.Vim o sobe, ze jsem jako kazdy clovek od prirody polygamni, ale myslim, ze nase kultura uznava vztah mezi m/z za cosi posvatneho. A mne se to libi.Nedokazi si predstavit, ze by mi nevera anebo vetsi mnozstvi partnerek zvedlo sebevedomi. Spise krasny vztah s tou svoji.

Milá Soňo, jsem stejného osudu. Jsem čtyři roky vdaná a milence mám sedm let. Mnohokrát jsem se už snažila ten milenecký vztah ukončit, mimo jiné i pul roku před svatbou, ale nikdy to dlouho nevydrželo. Po dvou, třech měsících jsme si nakonec stejně zavolali, sešli se na kafe...a nakonec skončili v posteli. Po x neúspěšných pokusech už jsem to vzdala. Prostě mám milence, mám ho moc ráda, ale je to neperspektivní vztah. Nicméně moc krásný a zdaleka ne jen o sexu. Manžela mám taky moc ráda, zpočátku jsem měla výčitky, ale už je nemám. Mé manželství to spíš zklidnilo. Nenutím manžela do sexu, nevyžaduju po něm orální sex ani mazlení a předehru, což on nemá rád a navíc ho během těchto aktivit přejde erekce. A už vůbec ho nenutím, aby se mnou šel tancovat, nebo na procházku nebo se se mnou hodinu válel ve vaně při sklínce vína a hořících svíčkách. Doma jsem klidná ženuška spokojená se stereotypem domácnosti a žár, vášeň a přebytky energie si vybiju s milencem. Ne že bych byla nadšená, že to tak je, ale teď mám pocit, že to je tak nejlepší. Jiné řešení jsem zatím nenašla.

Myslim si ze nevera, pokud jsem zenaty ci vdana je tabu. Myslim si, ze pokud opravdu miluji, nemam duvod zahybat. Proc taky ? To bych se nezenil ... myslim ze laska a nevera k sobe nepatri ani v nejmensi, to uz je pak lepsi zit sam, nebo rekneme v nepevnem svazku ... teda kam ten zivot speje, to je ta americka kultura, a pak to tak dopada. No nic, tak lovu zdar, jak uz tu nekdo psal :-))

Taky se trosku vyzpovidam.. :-) Jsem vdana 8 let a posledni 4 roky nemuzu mit se svym muzem sex.Teda muzu,ale je to nucene,nevim,kde a kdy se stala chyba,ale proste to chci mit co nejdriv za sebou.Jakmile jenom naznaci, ze se chce milovat, ztuhnu a vsechno se ve me vzepre a casem je to cim dal horsi. Jinak si rozumime,proste nez dojde na sex, je nas vztah skvely. Pred 3/4 rokem jsem si nasla milence - spis pokus,jestli je vina opravdu jen ve me, jak je mi doma predhazovano.A tady to vsechno klape,dokazeme spolu promilovat celou noc a je to uzasne.Je zde i vzajemne porozumeni a nabidka spolecneho zivota,ale nevim,jestli dokazu vsechno tady hodit za hlavu. Manzel mi na vsechno nedavno prisel,ale snazi se chovat, jako ze se vlastne nic nestalo. Ale ja nevim, jestli to kdy bude jako driv a jestli se otazka sexu nekdy vylepsi. Nabizela jsem mu, at si najde nekoho,kdo by ho uspokojoval, kdyz ja nemuzu, nevim, jestli nabidky vyuzil,kazdopadne by mi to ted nepriznal, at mam vycitky ja..Miluji ho,ale miluji taky sveho pritele a nedokazu si predstavit svuj dalsi zivot.. Tak trosku zavidim vsem,co tu psali, ze milovat se da jen jeden clovek, vlastne jsou strasne stastni a spokojeni, kdyz jim vsechno klape...

Nic není černé ani bílé.Chápu že i v největší zamilovanosti se může vyskytnout někdo,kdo je Vám nadmíru sympatický a s kým si neustále máte co říci.Ale tím to pro mne také v tu chvíli končí.Co nechápu jak může někdo spát s někým jiným než koho miluje.Pak z toho vyplývá, že to má jasně oddělené - totiž lásku a sex.Přeci když někoho miluju, tak je to jednota ve všem i v posteli,jak můžete holky snést být s někým jiným ??? Pak se divíte a brečíte když vás chlapi opouštěj a nebo Vám zahybaj aby si užili.

Jsem 3roky vdaná a už asi 5let mám stálého milence,který mě dokáže vzrušit a uspokojit.Už když jsem se vdávala,měla jsem toho milence.Je to normální?Myslím,že ne.Je někdo podobného osudu?

Milé dámy, dovedu si představit, jaký cambus by jste udělaly svému milému, kdyby se vyspal s jinou. Samy tu přitom svoje chování obhajujete. Pokud měříte i svému protějšku stejným metrem jako sobě, pak je to OK. Ale nemyslím si, že to tak ve skutečnosti je. Lovu zdar.

Myslím, že je důležité k těmto praktikám, které hledáte jinde nenápadně přivést svého partnera. Někomu to prostě trvá trošku déle, ale pak to bude stát určitě za to. Představte si kdyby váš přítel přišel na to jak jste s jiným mužem. Uvědomujete si vůbec jak mu tím ublížíte, nebo Vám na něm až tak nezáleží? martina

Podle mě se to dá vydržet. Když máš toho druhého ráda, tak nevidím důvod ani ti nikdo jiný nemůže vonět. Já jsem 18 let vdaná můj muž je můj jediný muž v mém životě a nemám s tím problém. martina

podle ohlasu na články o nevěře zjišťuji že muži jsou daleko věrnější a ženy jsou těmi které toto vyhledávají. Ale každá by chtěla aby ten její jí byl věrný ale oni si mohly užívat. Ženy vzpamatujte se a nechte si na sobě trošku záležet. Ať žijou chlapy. Martina

na tisíc procent s tebou Václave souhlasím a vůbec nechápu ty lidi co uznávají nevěru, přijde mi to hrůzný. Ale doba a vztahy jsou takové, přijde mi to že lidi už o opravdovou lásku a vztah nestojí martina

Zlatko, tak se snaž to co říkáš svému platonickému příteli říkat svému stálému příteli.

přijde mi to jako naprostá zvrhlost. jak mužeš mít někoho doopravdy ráda a vyspat se s někým jiným to je přece taky o duši nebo sex není o duši, nevím. Asi tomu nerozumím a občas mi přijde že do tohohle světa ani nepatřím a to jsem 18 roků vdaná. Doufám že dojdeš k tomu že láska je o věrnosti. hodně štěstí v životě Martina

Veroniko, máš i moje pochopení. Vždyť na světě nejsme, abychom svoje city a pudy jen drželi na uzdě. To by pak nebylo ono. Je to zcela normální, i když společnost vyžaduje jinou morálku, tohle je úplně normální, dělá to skoro každý! Každý má touhu ochutnávat něco nového a jiného, to je zcela normální!!! Touhy mám také, ale odvahu a svědomí na to nemám a to je možná moje chyba. Já jsem si jistá, že nevěra může vztah upevnit a hezky okořenit. Je možná lepší mít dobrou náladu a být trošku nevěrná, než být nespokojená a umručená ale být stoprocentně věrná. Věrnost je asi někde jinde, věrnost je opora. Užívej si ale s rozumem.

Milá Veroniko,není na tom nic špatného,když mladá dívka hledá a poznává různé formy sexuality,nikomu tím neškodíš a pro sebe objevuješ něco úžasného.Fandím Ti.

Asi mě odsoudíte, ale co na tom. Stále tady totiž přetvává názor, že čím víc milenek má chlap, tím je větší bourák, ale když má milence žena, je s prominutím "děvka, či kurva". Mám přítele, kterého miluji. Za svůj sexuální život jsem "měla" dost mužů. Upřímně: O panenství jsem přišla v 17 při znásilnění a dlouho mi trvalo, než jsem to překonala. Teď je mi 25. Než jsem se "dostala pod ruku" dobrému milenci, z pohledu zpět vidím, že do to té doby stálo za prd. Styděla jsem se za svůj chtíč, tělo i vše, co mi teď přijde normální. Můj přítel je velmi něžný, ale někdy prostě dostanu chuť na něco jiného a to on neumí. Zkoušela jsem snad vše, aby to bylo v pohodě, ale nejde to. Nyní mám dva milence. Nemyslím, že bych se měla stydět. Používám stále ochranu. S každým je to jiné a každý z nich mě něčím přitahuje, ale na druhou stranu mi to přijde nemorální. Asi si protiřečním. S jedním je to divoké hned od začátku, s druhým je to různé. Něžné hlazení ale snesu jen od svého "přítele". Nevím zda bych se měla stydět za to, že jsem konečně sexu přišla na chuť. Nemám pocit, že bych chtěla něco dohánět. Jen mě baví si vychutnávat pěkné muže, ale na druhou stranu se mi líbí, když si někdo vychutná mne. Co se mého přítele týče, cítím se uspokojená i neuspokojená. Vždy, když se snažím inprovizovat, nebo přijdu s něčím novým, nevyjde to. Nevím proč. Možná se on bojí popustit uzdu své fantazii. Ráda bych znala názory lidí, kteří mě neznají, protože si myslím, že je nás takových mezi ženami více.

Teda Vasku tebe chci poznat!! Jses zatim jediny chlap, kteremu se zda "odporny" spat s nekym jinym, nez koho milujes. Vyrid tve pritelkyni, at si te vazi, protoze takovych jako ty moc neni.