Absolutní jednota, bezvýhradná láska, dokonalý pokoj, všezahrnující celek ? to je Bůh. Člověk této jednoty nemůže dosáhnout, ale touží po ní. Cíli své touhy se přiblíží a setkává se s božským v sobě stejně jako ve svém protějšku, otevře-li se celým svým vnímáním bezvýhradné lásce a dovede- li zakoušet pokoj.
Komunikovat přímo z mysli do mysli se daří lidem, kteří jsou k sobě upřímní. Nemají ve svých myslích žádné postranní myšlenky, o kterých by druhá strana neměla vědět. A tak nemusí vytvářet informační bariéry, které by zabránily vstupu nepovolaných nahlížečů.
Mystickou zkušeností se nazývá taková zkušenost, při níž člověk nazírá nejvyšší skutečnost těžko vyjádřitelnou běžnými slovy. Je pro ni charakteristický pocit jednoty všech věcí v jedné podstatě (substanci) a v jednom životě.
Život je vždy oboje - minulost i budoucnost. Musím přijmout, že mnohé už je za mnou a nedá se už zopakovat. Mládí je totam. Nemohu už podnikat stejné horské túry jako zamlada. Cítím, že už zkrátka nemám na to, co před pěti lety. Je to rozloučení s minulostí, které může i bolet. Musím oželet, že mnohé už je pryč.
Kolik životních cílů jsme již ve svém životě měli - cíle v zaměstnání, soukromé cíle v lásce, v rodině a mnohé další? Některé své cíle dokážeme uskutečnit, a přece se může stát, že v nás vznikne pocit, že jsme nepokročili dále, nýbrž že přešlapujeme na místě.Pak si dáme nové cíle - a poklus v kruhu začíná opět od začátku.
Jistě není třeba pochybovat o tom, že denně je nespočetné množství lidí vystaveno kritice jiných lidí, čímž je způsobováno velké utrpení.
Utrpením Buddha začal své učení. Pojem utrpení zahrnuje vše, co je neuspokojivé a nespolehlivé. Když mluvil o důležitosti pochopení utrpení, říkal: "Existuje skutečnost, mniši, jejíž neprohlédnutí nás udržuje v nesvobodě, poutá nás k tomuto koloběhu znovunastávání. Tou skutečností je pravda utrpení."

Stránky