Asi si myslíte, že sebepoznání musíte cvičit, že musíte meditovat, dělat to či ono. Je to však velmi jednoduché. V procesu sebepoznávání je první krok současně posledním. Začátek je koncem.
Proč musíme prožívat ztráty? Z jakého důvodu potřebujeme nemoci? V Bibli se říká: nemoc nedovoluje lidem hřešit ("Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem." ).
Svět je fascinující místo plné krásy, úžasných vjemů, všech možných, skoro neodolatelných půvabů. Ačkoli tyto půvaby neustále upoutávají naší pozornost, jen vzácně nám poskytnou nějaké trvalejší uspokojení.
Toto onemocnění oka se projevuje zákalem oční čočky. Čočka postupně ztrácí svou průhlednost, takže čím dál více poškozuje zrak. Prvními známkami je mírné zatemnění zraku, vidění teček nebo drobných černých skvrn a dvojité či vícenásobné vnímání předmětů.
Kašel je reflexní akt vyvolaný podrážděním dechových cest, jehož účelem je vypudit hlen nebo cizí tělesa, která v nich překážejí. Následující definice se vztahuje na kašel bez zjevné příčiny, nikoli na kašel vyvolaný nemocemi, jako je astma, chřipka, rýma, zánět hrtanu a jiné.
Jakmile nemusíte bojovat o pouhé přežití, začne být otázka smyslu a významu života prvořadá. Mnoho lidí se cítí být lapeno v rutině každodenních činností, které ubírají jejich životu na významu.
Slovo "já" představuje největší omyl i nejhlubší pravdu, podle toho, jak je použito. V běžné mluvě je to nejen jedno z nejpoužívanějších slov (společně s odvozenými tvary mě, mně, mi, moje a sám), ale také slovo nejvíce zavádějící.
Vděčnost spojuje emocionální tělo se srdcem, a tím i s duší, protože duše se dosahuje skrze srdce.
Všichni si uvědomujeme, že smrt existuje. Obzvláště starší lidé, ale i mladí, kteří si jí všímají. A musíme se k ní každý nějak postavit. Mladí říkají: "Počkáme, a až smrt přijde, tak se uvidí." A staří, kteří jsou již smrti blízko, vyhledávají všelijaká útočiště.
Když se hádáme, jsme v zajetí sebestřednosti.

Stránky