Ten biblický příběh jsme už někdy zaslechli a leží nám někde v povědomí: Velký nepřítel křesťanů Šavel se v záležitosti pronásledování této nové víry vydal na cestu do Damašku. Když byl na cestě, zazářilo kolem něj světlo, padl na zem a uslyšel Ježíšův hlas. Setkání na Šavla tak zapůsobilo, že se obrátil a stal se horlivým křesťanem.
Nedávno jsem se dal do řeči s jednou mladou ženou. Předmět hovoru se stočil k duchovním otázkám, mimo jiné k meditaci. Řekla, že se kdysi učila meditovat a úspěšně v tom postupovala, dokud ji jednou při stopování nesvezl kus cesty katolický kněz. Duchovní ji přesvědčoval, že meditace je pro ni škodlivá a nebezpečná a křesťan by ji neměl praktikovat. Dívka dala na jeho radu a s meditací skončila.
Na první adventní nedělí odstartoval druhý ročník internetového petičního projektu Zachraňte Ježíška, který vznikl jako akce na podporu českých tradičných Vánoc a jejich zvyků. Podle organizátorů jsou hlavními cíly projektu návrat k tradičním českým vánočním symbolům v podobě Ježíška, kapra a vánočky. Autoři projektu chtějí poukázat na stále větší komercionalizaci českých Vánoc a prosazování se amerických vánočních symbolů v podobě tlustého Santy Clause, který plní výlohy obchodů a útočí na nás skrze reklamy.
Myslíte si, že by bylo správné, kdyby všechno mělo své místo a pevný řád? Jaké jsou vaše představy o tom, jak by měl tento svět fungovat a jaká by měla být vaše role v něm? Je vůbec možné ustanovit hodnoty, k nimž budou vzhlížet všichni? Proč se různé ekonomické a společenské systémy časem vyčerpají a zaniknou? Je vůbec možné vnutit tomuto světu určitý řád, a pokud ano, tak jaký?
Ačkoli vliv emocí na zdraví člověka a na imunitní systém uznávají duchovní tradice po celém světě, byl jen zřídka zachycen způsobem, z nějž by měl běžný člověk užitek.
Když jednou večer Síčirí Kodžun recitoval sútry, vešel k němu zloděj s ostrým mečem a žádal peníze nebo život. Síčirí mu řekl: "Neruš mě. Peníze jsou v tamté zásuvce." Pak se vrátil ke svému odříkávání.
Výzkum nad jakoukoli pochybnost prokázal, že emoce mají přímý vliv na způsob fungování buněk v těle. V průběhu 90. let 20. století zkoumali vědci pracující pro americkou armádu, zda vliv našich pocitů na živé buňky, zejména na DNA, přetrvává, i když již nejsou součástí těla. Jinak řečeno, chtěli přijít na to, zda po odebrání vzorku tkání na ně mají emoce stále vliv - ať už pozitivní, či negativní.
Poponin a GaIjajev navrhli svůj průkopnický pokus, aby otestovali chování DNA vůči částicím světla (fotonům), tedy kvantovému "materiálu", z nějž je náš svět utvořen. Nejprve ze speciálně navrženého válce odstranili veškerý vzduch a vytvořili v něm vakuum. Pojem vakuum v tradičním pojetí znamená, že nádoba je prázdná, avšak vědci věděli, že i když je všechen vzduch pryč, uvnitř přece jen něco zůstalo - fotony.
Vaše mysl se naučila, že nesobectví je duchovní. Já vím, že je, ale dokud nejste dostatečně sobečtí na to, abyste poznali sebe sama, není nesobectví možné. Nesobectví se dostaví jako důsledek sebepoznání, jako důsledek toho, že jste sami sebou.
I když patrně nemáte rádi nebo se necítíte spřízněni s každým, s kým se setkáváte, můžete se alespoň snažit být k lidem, které instinktivně nemáte v oblibě, laskaví a zdvořilí, neboť i vy byste chtěli, aby se k vám takto chovali také oni.

Stránky