Sedm posvátných pravd - pravda sedmá

26.1.2006 00:00
Duchovno

Žij v přítomném okamžiku.

Sedmá úroveň: Spojení čakry ducha (sahasrára), svátosti posledního pomazání a sefíry Keter.

Síla vytvořená těmito třemi archetypálními kvalitami vysílá do našeho systému posvátnou pravdu Žij v přítomném okamžiku. Vzhledem k tomu, že jsme v zásadě duchovní bytosti, naše duchovní potřeby jsou pro naše blaho stejně důležité jako potřeby fyzické -- a možná ještě důležitější.

Čakra ducha nám říká, že náš duch je věčný. Jsme mnohem víc, než jen fyzické tělo, což je pravda, která nás může utěšit během mnoha životních zakončení, která patří k lidské zkušenosti. Zdánlivý vztah našeho těla k chronologickému času je pouhou iluzí, kterou má náš duch za úkol odhalit. Pro náš boží plán je nepřirozené, abychom nechali své myšlenky příliš dlouho prodlévat v minulosti; taková nerovnováha vytváří zákruty času, které narušují naši schopnost žít v přítomnosti a každý den přijímat duchovní poučení. Takové poučení nám nebude dávat žádný smysl, jestliže se budeme soustředit na objasnění záhad minulosti. Žijeme-li plně v přítomném okamžiku, včerejší záhady se nám postupně objasní.

Náš duch je instinktivně přitahován k této posvátné pravdě. Můžeme z ní čerpat inspiraci, která nás pozvedá k vytržení. Daří se nám dobře -- a léčíme se -- v okamžicích extáze, kdy je náš duch silnější než tělo, které může reagovat na příkazy našeho ducha.

Potřebu žít v přítomném okamžiku podporuje svátost posledního pomazání. Tato svátost vznikla proto, aby pomáhala člověku před smrtí propustit jeho ducha. Symbolicky tato svátost potvrzuje naši potřebu přivolat nazpět svého ducha a ukončit nedokončené záležitosti v různých obdobích života. Energie této svátosti nám dává schopnost zbavit se minulých zkušeností, abychom s sebou "nevláčeli mrtvé". Síla a symbolika této svátosti se proto neomezuje pouze na konec života. Biologicky a duchovně potřebujeme všechny své záležitosti dovést ke konci a energie této svátosti nám v tom může být nápomocná. Po každé bolestivé a traumatické zkušenosti dostáváme vnitřní vedení, které nám může pomoci zbavit se minulosti a pokračovat v životě. Udržujeme-li minulost živější než přítomnost, zasahujeme do proudění životní síly. Zkreslujeme tak "přítomnost", protože všechno, co se děje "dnes", nahlížíme z pohledu minulosti, a oslabujeme tak tělo i ducha. Vláčíme-li s sebou "mrtvé" příliš dlouho, onemocníme.

Ze sefíry Keter, symbolizující naše spojení s nekonečnem, přijímáme poznání, že neexistuje smrt; existuje pouze život. Ještě před námi neodešel nikdo, koho znovu nepotkáme -- to je boží slib. Naším úkolem je spočinout v pohodlí a síle této posvátné pravdy.

Zdroj: Caroline Myssová: Anatomie ducha. Sedm úrovní síly a léčení, nakladatelství DharmaGaia

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Obzvláště poučné čtení pro bezdomovce...
pochybovaCZ  |  30.1.2006 13:28

je to velmi pěkné mohlo by tam toho být ale více děkuji:D
veronika kub.  |  5.10.2007 12:04

No to je ale blábol...
Tomáš  |  19.3.2009 16:14

Pravda Prvá: Žena je dar nebes (Vesmíru), muži,vyjma těch...
Pína  |  20.3.2009 01:19

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *